Spolková činnost diplomovaných sester Sjezdy Zpracovali: Iva Šafránková Jan Jedonek

Rok 1921- založení Spolku absolventek školy ošetřovatelské (dále spolek) Počet členek se každoročně zvyšoval Hlavním cílem byla výchova a vzdělávání sester Pořádání odborných přednášek a kurzů se zdravotním odborem ČSČK Snaha docílit, aby sestry byly odborně vzdělané

V ČSR 1922 1015 ošetřovatelek 88 Diplomovaných sester 1923 1020 107 1924 1231 138 1925 1621 176 1926 1715 216

1926- Spolek byl přičleněn k sociálně zdravotnímu odboru ČSČK 1925- velká zdravotnická výstava v Hradci Králové 1926- spolupráce Spolku s Čsl. Ochrannou matek a dětí, zásady ošetřování kojence a rodičky

Spolek vydával a rozesílal zprávy pro mimopražské sestry Návrh uniforem pro sestry Diplomované sestry měly 1/3 přednášek a kurzů o hygieně a domácím ošetřování, správné výživě

Sjezdy: záslužná a významná aktivita diplomovaných sester I. sjezd diplomovaných sester byl 2.-5.7. 1927 Zúčastnilo se ho 57 sester Předsedkyní Spolku byla d.s. Šindlerová Snaha o založení svazu sester ošetřovatelek Československé republiky Konference pravidelně 1x 2 roky

Konečné rozhodnutí Úpravy služného podle služebních let Provedení systematizace sesterských míst ve státních léčebných ústavech Návrh na dovolenou ne méně než 4 týdny Návrh na úpravu pracovní doby, ubytování, ochrana uniformy, odlišení znaku českých a německých diplomovaných sester Zajištění penze po 30. služebních letech

1927 Spolek se rozrostl o 45 absolventek řádové školy v Opavě 1928- 40 absolventek Vyšší školy sociální 1928- Nový název Spolku=Spolek diplomovaných sester Snaha počet ošetřovatelek s odborným vzděláním, prosadit funkce vrchních sester a představených v nemocnicích

II. sjezd DS- ošetřovatelek v Praze, prosinec 1931 Změny ve vzdělávacím systému Prodloužit dobu školení Více odborné praxe Přijímat dívky, které už zkušební dobu v nemocnici prodělaly Krátkodobé kurzy pouze jako nouzové opatření Zpřísnění podmínek pro přijímání uchazeček do 3.-6. měsíčních kurzů

Potřeba dalšího vzdělávání ve speciálních úsecích práce Dietetika, rentgen, radioterapie, laboratorní metody, instrumentování, nervové a duševní choroby, administrativa Na sjezdu přítomné i řádové sestry

„ošetřovatelství má jít ruku v ruce s lékařstvím“, ale je několik desetiletí pozadu Není jednotnost Problém se stravováním lékařů a ošetřovatelek Dlouhá pracovní doba, až 36h Není koordinace mezi prací sester a sociálních pracovnic Není koordinace mezi ČSČK, SDS, ministerstvem sociální péče a ošetřovatelským poradním sborem

Domluva: ČSČK se staral o pohotovost ošetřovatelskému personálu pro případ epidemie, náhlé katastrofy a války SDS se staral o vedení sester, ošetřovatelských škol a nostrifikace diplomů Výkonným orgánem ošetřovatelského referátu při ministerstvu veřejného zdravotnictví se stal ošetřovatelský poradní sbor

Sjezd byl dokumentován v souborné publikaci o československém ošetřovatelství- Sborník II. Sjezdu diplomovaných sester- ošetřovatelek v ČSR SDS poslal rezoluci ze II. Sjezdu na ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy

Budování ošetřovatelských škol pro světské ošetřovatelky Vydání učebnic pro ošetřovatelské školy Praxe na venkovských nemocnicích pro absolventky pod vedením diplomovaných sester Instruktorky ošetřovatelských škol pracující v nemocnici spolupracují s lékařským učitelským sborem, patří do učitelského sboru ošetřovatelské školy Krátkodobé kurzy pouze pod určitými podmínkami

Doplňkové kurzy pro diplomované sestry po několika letech praxe Úprava sociálních poměrů sester-ošetřovatelek Zvláštní kategorie pro diplomované sestry- ošetřovatelky Úprav platu dle úřednické Pracovní řád- pracovní doba, hygiena bydlení, stravování, pracovní stejnokroj Ochrana ošetřovatelství jako poslání

Rok 1931 byl mezníkem ve vývoji čsl. ošetřovatelství Zhodnocení dosavadní činnosti sester Rozvoj ošetřovatelské péče

SDS chtěl udržovat a zvyšovat standard ošetřovatelské péče Pouze 1 ošetřovatelská škola, proto i málo sester Nedostatek kvalifikovaných ošetřovatelek a více nekvalifikovaných 1935- SDS dal všem členkám registrační legitimace s fotografií

Nová předsedkyně d.s. J. Andělová (1935) 1935- otevření ošetřovatelské školy Dr. E. Beneše v Hradci Králové Výchova pouze řádových sester SDS usiloval o místo civilní sestry představené Zodpovídá za veškerý civilní personál Názor SDS, že na 1 sestru u lůžka by mělo připadnout pouze 6 nemocných SDS zveřejňoval své novinky v časopisech Čsl. nemocnic, zprávy ČSČK, Zdraví lidu, U kolébky, Čin

III. Celostátní sjezd diplomovaných sester-ošetřovatelek v ČSR- 6. - 8 Rozšíření ošetřovatelské průpravy Ústavní a sociální práce diplomovaných sester

III. sjezd zdůraznil požadavky: Vybudovat další školy pro civilní sestry a školení rozšířit na 3 roky Spolupůsobit na úpravách osnov ošetřovatelských škol Systematizovat místa ošetřovatelek pro diplomované sestry Zřídit místa představených a vrchních sester Novelizovat vládní nařízení Ustanovit diplomované sestry jako spolupracovnice úředních lékařů Zřídit referát ošetřovatelství při ministerstvu zdravotnictví

1937 1. civilní sestra představená v nemocnici na Bulovce d. s. J 1937 1. civilní sestra představená v nemocnici na Bulovce d.s. J. Roušarová Pověřena organizací ošetřovatelské služby, odborný dohled Ve stejné době- vrchní sestra ve Zlíně v Baťově nemocnici 1940- podklady pro funkci civilní sestry představené nazývané- VRCHNÍ SESTRA 1937- 462 diplomovaných sester ve SDS Spolek prosazoval maximum 30 lůžek na ošetřovatelské jednotce

Ošetřovatelský poradní sbor 1938- otázky civilních ošetřovatelských škol, krátkodobé kurzy, práce v ústavech Sestry zastupovala - d.s. M. Anzenbacherová- sociální služby - d.s. A. Rypáčková- předsedkyně SDS - d.s. E.R. Tobolářová- civilní ošetřovatelské služby Krátkodobé kurzy- příprava sester na válku 23.9. 1938 mobilizace čsl. armády- sestry v pohotovosti 1937 – časopis Diplomovaná sestra

Děkujeme za pozornost