VELIKONOCIÁDA 2012 Tak svět už opět nasál novou mízu, jaro přišlo k nám a venku jsou zas k vidění Mony Lisy, co chybí jim jen rám

… i s citlivou duší našich intelektuálů, filozofů a vyznavačů uměleckých děl to rozkvétající jaro pořádně cvičí

O vysluněném víkendu se nás na skanzenu v Srbské Kamenici sešlo 22 malošů i velkošů a pes Beník. Vše bylo jak má být – mláďata ze všech stran, vrkoče z vlasů i z proutí a pohodička

První víkendovku s námi nadšeně odehrály i historicky nejmladší účastnice Makulda s Kačabou …

… a doufáme, že jim s námi bylo stejně dobře jako nám s nima Jsou prima – odpovídají celou větou, už dávno nemají plíny, jsou energickými a hlasitými parťáky při hrách a nezaberou moc místa

M + R + J LP 2012 Meluzínští králové tentokrát bez křoviňáku, pily a notebooku v pohodě a stále při síle

V pátek odpoledne jsme stihli nakrmit ovečky - vyděsit ropuchu, která si protahovala stehýnka na jarním sluníčku – a našli jsme všechna vajíčka, která zajíc poztrácel z nůše

Hej pane zajíci, knír na nás mající … Ferry s Pájou Chemikem opět nezklamali, nechali se podrbat za ušiskama a večer všem dali dary

Rozdali pečené beránky, slepičky, zajíčky s mašlí a vejce od šťastných slepic

Zajíc nám nadělil i nekonečný balíček – než jsme se doházeli k sladkému prostředku, tak jsme byli chytřejší o několik mnoho velikonočních zvyků a tradic. A abychom ty tradice udržovali tak jsme si zahráli tepání vajec – to prý hrál už i nezbedný Podkoní a žák – „z těch jeden člověk bieše mladý, nejmieše známě brady“ …

… tak u nás, na rozdíl od toho podkoního s žákem byli všichni hráči mladí, protože ani jeden nejmieše brady Jediný, komu se podařila mince zaseknout byl Pája Tepač Chemik Sojka Promiň, Pájo, vítězné foto se mi dojetím podařilo rozmazat

Novicové na Meluzíně sympatičtí vysokoškoláci – Káťa v neustálé Kájově péči Vladimír až z daleké Hercegoviny - v neděli se byl s námi podívat na místo známého leteckého neštěstí jeho krajanů, které se v roce 1970 odehrálo na kraji Srbské Kamenice. Vladimír nám přivezl z vlastní zahrádky fíky, my jsme mu na revanš předali z naší zahrádky jablíčko – samozřejmě tradiční odrůdu jak jinak

Sobotní výlet do Jetřichovických skal … a do vlasů teplej vítr vál …

Ej Moreno, Moreno, jsme tu všeci pospolu, přijď k nám na holý vrch ke kamenému stolu, zapálíme ohně v kříži, zapálíme dokola, pérkem od kohouta na Morenu zavolám … Balzerovo ležení bylo ideálním místem k „pohanskému obřadu“ s obětováním bochánka

… a Morena k nám skutečně přišla – či spíš byla vyrobena pro sychr i s Moreňákem

Vyjdi, vyjdi slunko, za makové zrnko hřej, slunéčko hřej, kolo udělej … Vynášení Moreny pozorně sledovali okolostojící diváci i zajíčci „březňáci“

Kája se Zdendou tu loňskou zimu zapálili, Vladimír to odtroubil a …

… poslali jsme ji po proudu Rio Kamenitz až do Hamburku

Byla zima mezi náma, ale už je za horama, hů hů hů, jaro už je tůůů … V rámci minimalizace naší ekologické stopy a hlavně proto, aby se na nás ta Morena moc nenaštvala a přinesla nám o vánocích zase sníh, jsme ji raději vytáhli ještě před Hamburkem. Do vody – jak je vidět na fotce – lezl Ferry, protože v Kocourově odkládají boty s prvním jarním dnem. My ostatní jsme mu jen fandili …

… na závěrečné fotce je nás i se schovanou Jančou rovných 23 … asi jsme se za ten víkend stihli o jednoho rozmnožit nebo neumím počítat

„Skřivani“, kteří byli ochotní vstávat brzo ráno s Radkem, se mohli jít potěšit s kůzlecími přírůstky na školním statku v Děčíně. Trochu mléka nám kůzlata nechala na ochutnání. Z lahve od rumu chutnalo kozí mléko velmi lahodně – od pohledu bylo nejen lahodné, ale i povzbuzující

Díky Radkovým přátelům se maloši mohli ve Všemilech povozit na koníkovi za podpory záplotního fanklubu

Pletení pomlázky pod vedením Páji Motače Chemika Sojky. Jednu z pomlázek slavnostně předal panu starostovi Jindřichovi, aby mu Vysokopecské a Rudenské panny a paní v příštím roce neuschly

Roztomile radostné chvilky Saška s Radkem přebírají bavlnku a Jindřich laškuje s didgeridoo tradičním nástrojem australských domorodců … a takto roztomile radostné tam bylo všechno …

A ještě téměř na závěr Janinčin recept ordinovaný v šest hodin ráno malé Kačabě když si vytrvale pofňukávala … Máš medvídka – ano mám Máš kytičku – ano mám Máš nožičky – ano mám Máš ručičky – ano mám Máš bříško – ano mám Máš hlavičku, očička, pusinku, nosánek, čelíčko, vlásky, ouška, zoubky, srdíčko, prstíčky, nehtíčky …. Ano mám TAK PROČ TEDY ŘVEŠ A tak až se nám bude chtít někdy fňukat, udělejme si revizi – Kačabě to pomohlo, proč by to nemělo fungovat u nás Skoro na závěr … JARO, SLUNCE A EVČA S MIRKEM za zapůjčení chalupy – budiž pochváleni DĚKUJEME

… a je to tady - tak carpe diem – Meluzíňata Vaše Mirka