Funkční potraviny Vojtěch Hassmann Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Osnova Vysvětlení pojmů Vývoj funkčních potravin Podmínky Technologie Rozdíl mezi lékem a funkční potravinou Příklady Rychlost působení Legislativa

Funkční potraviny synonyma – nutriceutika, desinger foods (USA), pfarmafoods obohaceny látkami, které mají příznivý účinek na naše zdraví jedna z prvních funkčních potravin byla kuchyňská sůl obohacená jodem (kolem roku 1920) počátek 90. let minulého století = intenzivní diskuse na téma funkční potraviny nejrychleji rostoucí oblastí potravinářského průmyslu roku 1999 vznik definice - funkční potravina je potravina s technologicky zvýšenou nutriční hodnotou a kladným vlivem na zdraví, fyzickou výkonnost nebo duševní stav

Funkční potraviny průkaznost příznivých účinků potraviny na lidské zdraví musí být založena na vědeckém základě dbát na doporučené dávkování na obale vypadají úplně stejně jako běžné potraviny žádný nápis funkční potravina na obalu nenajdeme

Vývoj funkčních potravin v 70. letech - ovocné šťávy (biolog. aktivní l.) - zakysané mléčné výrobky - celozrnné výrobky (vláknina, minerální l.) v 80. letech - výrobky se sníženým energetickým obsahem (tuky, sacharidy) - cukr byl nahrazován neenergetickými náhradními sladidly (nutné doplnění hydrokoloidními látkami) - tuky nahrazujeme margaríny v 90. letech - výrobky založené na vztahu mezi složkami potravy a možným preventivním účinkem - vznik termínu - potraviny pro speciální zdravotní účely (FUSHU - foods for specified health use)

Podmínky pro funkční potraviny jde o potravinu, nikoliv tabletu, kapsli či prášek je vyrobena z přirozeně se vyskytujících přísad konzumuje se jako součást denní stravy má specifickou funkci - posilování biologických obraných mechanismů - ochrana před specifickými onemocněními - rekonvalescenci - rychlost stárnutí - zlepšení fyzického a duševního stavu

Technologie funkčních potravin vychází z běžných konvenčních potravin dělíme ji na tři způsoby: obohacování fyziologickými funkčními přísadami (vláknina, oligosacharidy, aminokyseliny, vitamíny, lecitin, aj.) minimalizace nežádoucích faktorů (bezcholesterolová potravina, delaktozované mléko, hypoalergenní rýže, aj.) využití ochranného účinku (biologická dostupnost jedné nebo více složek je zvýšena) - „fytochemikálie ” ze zeleniny, koření a jiných rostlinných zdrojů (zdrojem je česnek, zelený čaj, sója, cereálie, apod.) - mléčné kultury

Rozdíl mezi lékem a funkční potravinou lék se aplikuje při onemocnění funkční potravina se aplikuje v přechodném stavu mezi zdravím a nemocí a má se tedy konzumovat preventivně

Příklady funkčních potravin zakysané mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko) v souvislosti s fermentovanými mléčnými výrobky vznikly pojmy: probiotika - fermentovaný výrobek se specifickými živými mikroorganismy (laktobacily, bifidobakterie, apod.) a s příznivým účinkem na činnost střevních mikroorganismů prebiotika - nestravitelné sacharidy, které stimulují růst nebo aktivitu mikroflóry střevního traktu synbiotika - směs pro- a prebiotik

Příklady funkčních potravin bílkovinný plátek (výroba z vaječných bílků, obsahuje vysoké množství bílkovin, neobsahuje cholesterol, konzervanty ani chemické látky) lněné semínko (obsahuje ω3-MK - snižuje cholesterol, reguluje tlak, zlepšuje obranyschopnost organismu) pohanka (obsahuje rutin - blahodárný účinek na cévy) amarant (obsahuje 3x více lysinu - zlepšuje vstřebávání vápníku)

Příklady funkčních potravin dětská výživa (kojenecká výživa, příkrmy, přesnídávky) margaríny (většina obsahuje ω3 a ω6 MK, některé obsahují rostlinné steroly – napomáhají ke snížení cholesterolu) výrobky s přídavkem vlákniny (celozrnné pečivo, müsli) sladidlo isomaltulosa (např. v čokoládě nesnižují pH v ústech)

Rychlost působení krátkodobé konzumace (v rámci týdnů) - účinek se projeví již po krátké době, ovšem je potřeba je konzumovat dlouhodobě, neboť krátkodobé zlepšení situace nemá celkově větší vliv na kvalitu zdraví střednědobé konzumaci (měsíce až roky) dlouhodobé konzumaci (desetiletí)

Legislativa česká legislativa nezná pojem „funkční potravina”, pouze pojem „výživa pro zvláštní účely” kam lze funkční potravinu zařadit každá funkční potravina obsahuje na obalu jedno nebo více zdravotních tvrzení nařízení EP a Rady č. 1924/2006 o výživovém a zdravotním tvrzení při označování potravin - cílem je zajistit, aby u látky o které se udává určité tvrzení, bylo skutečně vědecky prokázáno, že mají příznivý, výživový nebo fyziologický účinek

Použité zdroje Společnost pro výživu [online]. 3.2.2009, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : <http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/funkcni- potraviny-a-legislativa.html>. Fórum zdravé výživy [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.fzv.cz/web/fzv-radi/lexikon/potraviny Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76773 Krupička, Aleš. Nový věk [online]. 3.3. 2008, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.novyvek.cz/?sekce=maminka&pg= clanek&id=325 Forsapi [online]. 30.4.2007, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : <http://www.forsapi.cz/menu-2/clanky/potraviny-ktere- funguji.htm>

Děkuji za pozornost