Institut ochrany obyvatelstva ČR 1. Havarijní plán Institut ochrany obyvatelstva ČR Lázně Bohdaneč

Plánování je: procesní technologie managementu jejíž výstupem je výběr budoucích úkolů a z nich vyplývajících činností a jejich možných alternativ, pro splnění potřebných cílů. Samostatnou skupinu tvoří plány opatření proti možným antropogenním nebo přírodním rizikům nebo zdrojům rizik.

Bezpečnostní plánování souhrn činností, postupů a vazeb k realizaci cílů a úkolů bezpečnosti státu a jeho obyvatel, které orgány veřejné správy a další k tomu určené instituce připravují pro řešení MU a krizových situací. BEZPEČNOSTNÍ PLÁNOVÁNÍ HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ CNP …

Krizové plánování Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací. Podle krizového zákona č. 240/2000 Sb. se soustřeďuje na proces zpracování aktualizace a ověřování krizových plánů a dokumentů s nimi souvisejícími. Zahrnuje: krizové plánování k řešení vojenských krizových situací, krizové plánování k řešení nevojenských krizových situací.

Havarijní plánování Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. IZS) s cílem: - analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území, - minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty, - stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků

V plánech na krizovou připravenost je určitá neuspořádanost anketa

DUPLICITA PŘEPLÁNOVÁNO SJEDNOCENÍ POJMŮ „ OPTIMALIZACE „ LEGISLATIVA

DUPLICITA Přehled sil a prostředků ( KP, HPK, PP IZS, VHP, plán obrany), Traumatologický plán ( VHP, KPK, HPK) Plán spojení ( KPK, HPK, PP IZS, VHP ) Plán veterinárních opatření ( HPK, VHP, pohotovostní veterinární plán z.č. 166 Sb.) Plán hygienických a protichemických opatření ( HPK, VHP ) Plán komunikace s veřejností ( HPK, VHP ) Plán odstraňování/likvidace odpadů ( VHP , HPK ) Plán evakuace ( povodňové plány, HPK, VHP ) Plán nouzového přežití ( HPK, KPK ) Plán varování (HPK, VHP , povodňové plány )

DUPLICITA PŘEPLÁNOVÁNO SJEDNOCENÍ POJMŮ „ OPTIMALIZACE „ LEGISLATIVA

Jaké plány například známe? Havarijní Krizový Typový Povodňový Traumatologický Vyrozumění Ochrany informačních technologií a informací Ochrany území pod vodními díly a před zvláštními povodněmi Mimořádných veterinárních opatření Varování obyvatelstva Ochrany kulturních památek Nouzového přežití obyvatelstva Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti Ukrytí obyvatel Individuální ochrany obyvatelstva Evakuace obyvatelstva Komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky požárů Veřejného pořádku a bezpečnosti Ohrožení před ZHN CNP Hygienických a protiepidemických opatření Mož.teroristických akcí

DUPLICITA PŘEPLÁNOVÁNO SJEDNOCENÍ POJMŮ „ OPTIMALIZACE „ LEGISLATIVA

Výkladový slovník KŘ a obrany státu http://www.mvcr.cz/2003/odbor/obp/slovnik/index_odbor_info.html#xA Terminologický slovník z oblasti KŘ a plánování obrany státu http://www.mvcr.cz/hasici/planovani/metodiky/terminslov.pdf Slovník pojmů z oblasti krizového řízení Specifické pojmy používané v krizovém řízení

DUPLICITA PŘEPLÁNOVÁNO SJEDNOCENÍ POJMŮ „ OPTIMALIZACE „ LEGISLATIVA

I. Základní část II. Realizační část III. Přílohová část B E Z P Č N O Charakteristika území Charakteristika řízení Analýza možného vzniku MU/KS I. Základní část B E Z P Č N O S T Í L Á Plány opatření Operační plány Spojení a. centrální b. krajský c. ostatní S a P a. IZS b. Zdroje c. PND Katalog opatření Informační zdroje, data II. Realizační část Dokumentace BRK a KŠ Vzory dokumentů Předpisy Mapové podklady… III. Přílohová část

DUPLICITA PŘEPLÁNOVÁNO SJEDNOCENÍ POJMŮ „ OPTIMALIZACE „ LEGISLATIVA

Jak poslanci vaří ze zákonů guláš Co mají společného statistiky zdravotních pojišťoven, nová vysoká škola v Českých Budějovicích nebo působnost soudů? Jsou to „přílepky“. Tak pojmenovali poslanci pozměňovací návrhy, které Sněmovna odhlasuje pod hlavičkou naprosto nesouvisících zákonů. Včera tak v rámci zákona o úpadku schválili například to, že může v Českých Budějovicích vzniknout nová vysoká škola nebo se pozmění působnost některých soudů. Zákon o úpadku přitom původně řeší, kdy a jak může firma zbankrotovat. „Přílepky považuji za zvrhlost. Dělají z našeho práva guláš, ve kterém se občan nemá šanci vyznat. Váhám, zda to po něm vůbec můžeme chtít,“ rozčiluje se poslankyně Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Pokud byste totiž hledali pozměňovací návrhy ve sbírce zákonů, nenajdete je pod normou, ke které se vztahují, ale pod tou, s níž byly schváleny. A hledat předpis o zdravotních pojišťovnách v zákoně o úpadku nenapadne nikoho jiného než protřelého právníka. A i ten má mnohdy problémy. „Jen elektronické databáze dokážou vytvářet vazby mezi normami rozstrkanými do všech možných zákonů. Právní systém je navíc tak přebujelý, že i tyto databáze dělají chyby,“ tvrdí poslankyně Zuzka Rujbrová (KSČM). www.mfdnes.cz 20.4.2006

- Duplicita 05-06 Časté změny, těžká orientace (živnostenský zákon byl od roku 1990 upraven 85krát, trestní zákon čekalo za stejnou dobu 77 novel ) - Rozdílnost ve zpracování ( okres-kraj, kompetence…) - Neadresnost ( zpracovává se, organizuje se, provádí se, určuje se …) - Obtížnost nápravy ( zdlouhavý proces…) Nejednotnost pojmů a názvů ( HP, PKČ, kalamitní stav, pro účely tohoto zákona se … rozumí…) traumatologický - zdravotnický … Zákon MÁ BÝT obecný ( není a nemůže být návod ) – rozpracovávají ho vyhlášky, NV, další normy ) Zákon má obsahovat kompetence ( ne vyhlášky, NV, další normy ) - Rozpory ( např. poplachové plány viz dále )

Z č. 240/2000 Sb. „ krizový zákon“ chybí § 28 odst.5 - § 40 odst.1: vláda vydá nařízení k provedení § 28 odst.5 - v názvu NV 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst.8 a § 28 odst.5 Z č. 240/2000 Sb. - § 14 odst.3a : Za stavu nebezpečí hejtman koordinuje ZaLP ( § 28 odst.4 ); odst.4, ale říká, že prováděcí právní předpis stanoví, … má to být odkaz na § 28 odst.3 „ při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění ZaLP - § 14 odst.7 : Povinnosti uvedené v odst.3 lze uložit … ( odst.3 - za stavu nebezpečí hejtman …) má být odst. 5 ( Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn …) - § 15 odst.2 b : HZS kraje zabezpečuje zpracování KP kraje, který schvaluje hejtman; - ale v § 14 není hejtmanovi stanovena povinnost schvalovat KPK

Zákon č.254/2001Sb. § 63 - Další příklad (2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. 34) Zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Zákon č. 240/2000 Sb. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí b) krizovou situací mimořádná událost, 2) při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy") ( není vyhlášení KS, ale příprava na, řešení, vznik …) Zákon č.239/2000 Sb. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací

Ústava České republiky č.1/1993 Sb. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR č.110/1998 Sb. Základní listina práv a svobod Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních org. st .spr. č.2/1969 Sb. Zákon o krizovém řízení č.240/2000 Sb. Zákon o zajišťování obrany ČR č.222/1999 Sb. Zákon o hospodář. opatřeních pro krizové stavy č.241/2000 Sb. Zákon o obcích č.128/2000 Sb. Zákon o ozbrojených silách ČR č.219/1999 Sb. Zákon o krajích č.129/2000 Sb. Zákon o IZS č.239/2000 Sb. Zákon o rozsahu branné povinnosti č.218/1999 Sb. Zákon o hlavním městě Praze č.131/2000 Sb. Zákon o Policii č.283/1991 Sb. Zákon o HZS č.238/2000 Sb. Vyhláška MZ o zdrav. záchranné službě č.434/1992 Sb. Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. Zákon o prevenci závaž. havárií č.353/1999 Sb. Zákon o prevenci závaž. havárií č.59/2006 Sb. Atomový zákon č.18/1997 Sb. Zákon o vodách č.254/2001 Sb. a další tzv. průřezové zákony

Zákon č. 240/2000 o krizovém řízení č. 241/2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy č. 239/2000 o IZS č. 238/2000 o HZS č. 353/1999 o prevenci závažných havárií č. 254/2001 o vodách NV č. 462/2000 k provedení §27 ods.8,§28 ods.5 Vyhláška MV č. 328/2001 o některých podrobnostech ( 429/2003 ) zabezpečení IZS MV č. 383/2000 zásady stanovení zóny hp, VHP SÚJB č. 318/2002 zajištění hp jad.zař., VHP, hřád MŽP č. 366/2004 o podrobnostech prevence záv.h. mvcr 59/2006 103/2006

Řídící ( manažerské ) funkce podle FAYOLA Á N OVÁ NÍ P E R S O N A L I S T I K A O R G A N I Z A C E TOP K O N T R O L A V E D E N Í STŘEDNÍ ZÁKLADNÍ kroky

Scénáře Syst.přístup OD K tvorbě plánů přistupujeme projektově. Asi jako když stavíme dům. ODPAD Scénáře Syst.přístup AR Jéé SaP OD IT MONITOR PKČ Základní vstupy mapy Šťastný krizový manager SBĚR DAT

Havarijní plán (dále jen „HP“) je jedním z výchozích dokumentů Havarijní plán (dále jen „HP“) je jedním z výchozích dokumentů. Jeho posláním je popis technologických procedur pro zvládání mimořádných událostí.

Krizový plán (KP) je soubor opatření jejichž obsahem jsou alternativní řešení možných (hypotetických) krizí, zpravidla nestandardními postupy. Jádrem je rozhodovací proces opírající se o kriteria nejmenších ztrát na životech, majetku, a životním prostředí.

KS má své příčiny vyvolávající důsledky. Pokud je možné eliminovat příčiny mluvíme o řízení rizik Pokud lze eliminovat důsledky standardními postupy, zpravidla cestou složek IZS mluvíme o mimořádných událostech Doba po kterou nelze eliminovat důsledky, které svými dopady neustále působí na daný stále existující systém, mluvíme o krizové situaci KS

Krizový plán využívá data a informace havarijních plánů, plánů dílčích opatření, plánů územního rozvoje, monitoringu, historických zkušeností z podobných situací apod. Dále jsou specifická data týkající se pouze krizových plánů. Tato data jsou o náhradních řešeních pro získání energií, změně politického zřízení, volbě ztrát, normách přežití, ….

Druhy krizových plánů

Krizový plán zpracovávají: ( z.č.240/2000 Sb. § 9, 13, 15, 21, 28 ) ministerstva a jiné správní úřady, k zajištění připravenosti na řešení KS v oboru své působnosti; schvaluje ministr nebo vedoucí správního úřadu, ČNB (v oblasti měnové politiky a bankovnictví), která spolupracuje s ministerstvy při zpracovávání jejich KP; schvaluje guvernér, kraje (krizový plán kraje) - HZS kraje zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, schvaluje hejtman, obecní úřad, pokud jde o obec určenou podle § 15 odst. 4 písm. a) HZS kraje, rozpracovává úkoly krizového plánu kraje (dále jen krizový plán určené obce); schvaluje starosta určené obce, Kancelář Poslanecké sněmovny - schvaluje vedoucí Kancelář Senátu - schvaluje vedoucí Kancelář prezidenta republiky - schvaluje vedoucí Úřad vlády - schvaluje vedoucí Nejvyšší kontrolní úřad - schvaluje prezident NKÚ Bezpečnostní informační služba - schvaluje ředitel BIS

KRIZOVÝ PLÁN ZPRACOVÁVAJÍ Ministerstva a jiné správní úřady ČNB Kraje Určené obce Kancelář Poslanecké sněmovny Kancelář Senátu Kancelář prezidenta republiky Úřad vlády NKÚ BIS ZPRACOVÁVAJÍ

HIERARCHIE KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ   HIERARCHIE KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ Orgán KŘ Dokument krizového plánování Dokument (HOPKS) hospodářských opatření pro krizové stavy Dokument havarijního plánování Vyhlašuje  Parlament ČR   Vláda ČR Ústřední správní úřady, ministerstva Policejní prezidium ČR ČNB Kraj    Obec Právnické osoby a podnikající fyzické osoby Krizový plán stanoví MV Krizový plán v oblasti měnové politiky a bankovnictví Krizový plán kraje Krizový plán určené obce Plán krizové připravenosti Koncepce HOPKS Koncepce plánu nezbytných dodávek, Plán hospodářské mobilizace Plán nezbytných dodávek  Plán nezbytných dodávek Plán opatření hospodářské mobilizace Ústřední poplachový plán IZS (MV ČR) podle podkladů Magistrátu (druh ohrožení) Vnější havarijní plán jaderných elektráren, Vnější havarijní plán NCHL, Havarijní plán Poplachový plán IZS Vnitřní havarijní plán,Podklady do Vnějšího havarijního plánu Válečný stav, stav ohrožení státu Nouzový stav     Stav nebezpečí Obecně závazná vyhláška o vyhlášení krizového stavu  

Krizové plány se pro účely zpracování metodiky dělí na: krizové plány ministerstev a jiných správních úřadů, krizový plán ČNB a úřadů, které jsou uvedeny v § 28, odst.2 zákona č.240/2000 Sb., (dále jen „krizové plány správního úřadu“); krizové plány územní, kam patří: » krizové plány krajů a » krizové plány určených obcí. Právnické a podnikající fyzické osoby zpracovávají plány krizové připravenosti pokud zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu. Krizový plán se zpracovává v písemné a elektronické podobě. Skládá se ze základní části a přílohové části (pro informaci je následující text citací § 15 nařízení vlády č.462/2000 Sb., ze dne 22. listopadu 2000, ve znění nařízení vlády č.36/2003 Sb.).

Určená obec a KP určené obce „určenou obcí“ je každá obec s rozšířenou působností (obec typu III.), „určenou obcí“ je dále obec, kde na základě analýzy ohroženi je účelné rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje na místní podmínky, přitom se přihlédne k již dřívějšímu, dosud platnému, určení příslušným okresním úřadem,

( dále „krizový plán určené obce“ ); „určená obec“ byla oslovena dopisem HZS kraje, který obci oznámil, že na základě § 15 odst. 4 písm.a) zákona č.240/2000 Sb.(krizový zákon), ve zněni zákona č. 320/2002 Sb. a po projednáni v BR kraje, je určena mezi obce, které rozpracovávají vybrané úkoly krizového plánu kraje ( dále „krizový plán určené obce“ ); v tomto případě její starosta zřídil bezpečnostní radu obce (§ 24 téhož zákona) a jako svůj pracovní orgán k řešeni krizových situací krizový štáb obce ( § 15 odst. 4 a) HZS kraje ukládá obcím, které určí, povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje

Zpracování zabezpečuje HZS kraje ( rozpracovávají obecní úřady ORP ). 462 / 2000 Nařízení vlády k provedení § 27 odst.8 a § 28 odst. 5 z.č. 240/2000 Sb. změna z.č. 36/2003 Sb. KP kraje – souhrn krizových opatření a postupů pro řešení krizových situací. Zpracování zabezpečuje HZS kraje ( rozpracovávají obecní úřady ORP ).

Základní část : vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů charakteristiku organizace KŘ výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování - podklady a zásady pro používání příloh

Přílohová část : přehled SaP ( počet, využitelnost ) katalog krizových opatření ( zásady, postupy realizace krizových opatření ) - typové plány ( postupy, zásady, opatření ) - povodňové a HP, další operační plány ( stanoví pro konkrétní KS postupy, zásady, opatření, SaP pro řešení, plány jejich nasazení a zabezpečení ) - plán nezbytných dodávek - plán hospodářské mobilizace - plán akceschopnosti zpracovatele KP - plány spojení, MTZ, zdravotnického zabezpečení, mapy s vyznačením rizik

KP KP KP KP KP KP PCNP PÚR HP EVA PVV TP PIO P2 P2 P2 P2 P2 PLÁNY

Bezpečnostní strategie státu EU… Typový Bezpečnostní strategie státu Zachování základních funkcí státu za… Národní akční plán boje proti terorizmu Krizový plán Havarijní, CNP EVA, Traumatologický plán, plán ukrytí, plán nouz.přežití … Protipožární, Technologií, Uložení nebezpečných látek… ANALÝZA RIZIKA, ZÁKONITOSTI A JEVY, KONCEPČNÍ PŘÍSTUPY, HOD. ŽEBŘÍČKY

o některých podrobnostech Vyhláška MV o některých podrobnostech zabezpečení IZS č.328/2001 Sb. č.429/2003 Sb. Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.

Zák.239/2000 Sb. O IZS § 7 odst.2 písm.c) Ministerstvo vnitra provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů IZS krajů a zpracovává ústřední poplachový plán IZS, který schvaluje ministr vnitra, § 20 odst.1 Oprávnění vyžadovat pomoc MV vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového plánu IZS prostřednictvím OPIS GŘ HZS; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek IZS pro účely ZaLP, v případě ostatních složek IZS se takto realizuje plánovaná pomoc na vyžádání (§ 21).

§ 10 odst.2 Orgány kraje Krajský úřad při výkonu státní správy a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu IZS, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními, e) zpracovává poplachový plán IZS kraje, § 10 odst.5 Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona § 11 písm.d) Hejtman schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.

Vyhl. MV č. 328/2001 Sb. § 7 Účel koordinace Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za účelem zapojení SaP v působnosti ministerstva, ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a starostů ORP v souladu s potřebami ZaLP, jakož i OO podle ústředního poplachového plánu a poplachového plánu kraje v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje, popřípadě s využitím zahraniční pomoci, § 14 písm.f) Obsah a zpracování dokumentace IZS územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán IZS (dále jen "ústřední poplachový plán") nebo poplachový plán IZS kraje (dále jen "poplachový plán kraje")

§ 19 odst.1 Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně příslušném OPIS a obsahuje a) spojení na základní a ostatní složky, b) přehled SaP ostatních složek, včetně přehledu SaP pro potřeby ZaLP na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu SaP jsou zahrnuty také ty, které ORP, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo na základě jiných dohod, a c) způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů, PaPFO zahrnutých do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu.

§ 19 Územně příslušný poplachový plán (2) Ústřední poplachový plán se použije při ústřední koordinaci ZaLP generálním ředitelstvím . (3) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci ZaLP provádí na krajské úrovni HZS kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem. (4) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci ZaLP provádí na úrovni ORP HZS kraje nebo starosta ORP v případech stanovených zákonem anebo pokud jsou ZaLP koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

č. 498/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se mění nařízení vlády č. 172/2001 Sb. , k provedení zákona o požární ochraně § 4 odst.1 Obsah požárního poplachového plánu kraje a) výčet jednotek požární ochrany v kraji, b) zásady součinnosti jednotek požární ochrany při zdolávání požárů, při provádění záchranných prací na území kraje a při poskytování pomoci mezi kraji a pomoci do sousedního státu, c) úpravu povolávání JPO v rámci operačního řízení ke zdolávání požárů a k záchranným pracím, d) způsob vyhlašování jednotlivých stupňů požárního poplachu, e) úpravu činnosti ohlašoven požárů, f) poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje a g) úpravu činností operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru kraje (dále jen "operační a informační středisko").

Poplachový plán IZS kraje Poplachový plán kraje Požární poplachový vyhl.MV č.328/2001 Sb. Poplachový plán IZS kraje vyhl.MV č.328/2001 Sb. Poplachový plán kraje vyhl.MV č.328/2001 Sb. příl.1.B PŘILOŽÍ SE K HAVARIJNÍMU PLÁNU KRAJE DÁLE JEN Nařízení vlády č.498/2002 Sb. Požární poplachový plán kraje Nařízení vlády č.498/2002 Sb. Poplachový plán IZS kraje O B S A H U J E

DOKUMENTACE IZS dohoda o poskytnutí pomoci , havarijní plán kraje a vnější havarijní plán , dohoda o poskytnutí pomoci , dokumentace o společných ZaLP a statistické přehledy , dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek , typové činnosti složek při společném zásahu , a Územně příslušný poplachový plán Ústřední poplachový plán IZS „ Ústřední poplachový plán“ nebo Poplachový plán IZS kraje „Poplachový plán kraje“ Zpracovává - KÚ Úkol plní - HZS kraje Schvaluje - hejtman Zpracovává - MV Schvaluje - ministr vnitra

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Mimořádná událost škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací záchranné práce – činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí likvidační práce – činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

Z č. 240/2000 Sb. „ O krizovém řízení …“ § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí b) krizovou situací mimořádná událost,2) při níž je vyhlášen: stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy"),

STAV Z. č.240/2000 Sb. Pro celé území Hejtman, NEBEZPEČÍ „ Krizový zákon“ kraje nebo Primátor hl.m. jeho část, na informují MV, max. 30 dní vládu, sousedy NOUZOVÝ ÚZ č.110/1998 Sb. Na určitou Vláda, STAV „ O bezpečnosti dobu a území, při nebezpečí ČR „ max. 30 dní z prodlení předseda vlády STAV ÚZ č.110/1998 Sb. Pro celé Parlament na OHROŽENÍ „ O bezpečnosti území státu návrh vlády, více STÁTU ČR „ než ½ poslanců, než ½ senátorů VÁLEČNÝ ÚZ č. 1/1993 Sb. Pro celé Parlament STAV „ Ústava ČR „ území státu ÚZ č. 347/1997 Sb. ÚZ č. 300/2000 Sb.

Název Norma - zákon Vyhlašuje Důvod Území Doba Válečný stav ÚZ č. 1/1993 Sb., (Ústava ČR), čl. 43 ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 Parlament je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení celý stát není omezeno Stav ohrožení státu ÚZ č. 110/1998 Sb., čl. 7 Parlament na návrh vlády je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy - celý stát - omezené území státu Nouzový stav ÚZ č. 110/1998 Sb., čl. 5 a 6 Vláda (předseda vlády) v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost nejdéle 30 dnů Stav nebezpečí zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č.320/2002 Sb. Hejtman kraje, primátor hl.m. Prahy Jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS - celý kraj - část kraje nejvýše 30 dnů (prodlou-žení se souhlasem vlády)

Za válečného stavu může sněmovna přijmout zákon do 72 hodin V případě ohrožení státu nebo za válečného stavu bude moci sněmovna přijmout zákon do 72 hodin. Počítá s tím novela jednacího řádu, kterou dnes schválila sněmovna. Předlohu vypracovali poslanci napříč politickým spektrem. V jednacím řádu bude také jmenovitě uvedeno, o kterých návrzích lze hlasovat v takzvaném zkráceném jednání. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Na předloze začali poslanci pracovat již po předloňských teroristických útocích v Madridu. Na stůl všech poslanců se ale dostala více než rok poté, po teroristických útocích v Londýně. Stejně jako při stavu legislativní nouze bude moci sněmovna upustit v případě ohrožení či války od obecné rozpravy ve druhém čtení a omezit řečnickou dobu poslanců na pět minut. Poslanec bude moci také promluvit v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou. Takovým způsobem ale nebude přípustné projednávat návrh ústavního zákona. (blesk - 16.3.06)

STAV NEBEZPEČÍ NOUZOVÝ STAV NOUZOVÝ STAV VYJÍMEČNÝ STAV STAV NAPĚTÍ STAV OHROŽENÍ STÁTU STAV OHROŽENÍ STÁTU VÁLEČNÝ STAV VÁLEČNÝ STAV

Během řešení krizové situace jejímž cílem je zvládnutí vyvolaných sociálních, ekonomických a politických dopadů a konfliktů je řešena jedna nebo více mimořádných událostí.

H P MÚ MS K P Kstav KS

Havarijní plán kraje plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje účelový prováděcí dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí zpracovává hasičský záchranný sbor kraje Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

Hrůzný sen krizového manažera letecké neštěstí požár chemická havárie havárie JEZ MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST lesní požár havárie tankeru železniční neštěstí epizootie únik neb. látky dopravní nehoda epidemie záplava

 Teroristický útok  Dopravní nehoda  Výron chemické látky  Zátopová vlna  Exploze  Sesuv  Požár - blesk  Smog - inverze

Rizika uvnitř objektu Zamoření Požár archivu Exploze plynu Panika El. síť PC síť Panika Terorista

Havarijní plány objektové, např. vnitřní havarijní plány, havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami, havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení, havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru. územní, např. vnější havarijní plány, havarijní plány kraje, povodňové plány ucelených povodí. HP a VHP kraje tvoří přílohu KP kraje. Vnitřní havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti určených právnických a podnikajících fyzických osob.

Vnitřní havarijní plán Vnitřní havarijní plány jsou nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé: jaderných zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů - objekty a zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 59 / 2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Vnější havarijní plán Zpracovávají se pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot - pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů - pro objekty/zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 59 / 2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.

poplachového plánu kraje. Havarijní plán kraje se zpracovává za použití analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení kraje. Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje. Vyhláška MV č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

první – druhý – třetí – čtvrtý = zvláštní STUPNĚ POPLACHU Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu. první – druhý – třetí – čtvrtý = zvláštní Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

TŘETÍ STUPEŇ POPLACHU mimořádná událost ohrožuje: více jak 100 a nejvýše 1000 osob plochy území do 1 km2 , povodí řek, produktovody část obce nebo areálu podniku soupravy železniční dopravy, hromadná havárie v silniční dopravě, letecká havárie několik chovů hospodářských zvířat ZaLP provádí základní a ostatní složky IZS i z jiných okresů nutnost zřízení štábu velitele zásahu, rozdělení místa zásahu na sektory a úseky OPIS oznamuje vyhlášení hejtmanovi ( starostovi ORP ) Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

ZVLÁŠTNÍ STUPEŇ POPLACHU mimořádná událost ohrožuje: více jak 1000 osob plochy území nad 1 km2 celé obce pomoc i dle § 22 zákona 239 nebo zahraniční pomoc koordinace na strategické úrovni (aktivace krizového štábu), rozdělení na sektory a úseky OPIS oznamuje vyhlášení hejtmanovi ( starostovi dotčené obce s RP ). Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

§ 22 zákona č. 239 / 2000 Sb. OSTATNÍ POMOC Na žádost HZS kraje, KÚ nebo MV mohou být pro potřebu složek IZS při provádění ZaLP využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení sil ČR.

STUPEŇ I. II. III. IV. OPATŘENÍ OSOBY PLOCHA BUDOVY BĚŽNÁ ZVÝŠENÁ MIMOŘÁDNÁ KRIZOVÁ JEDINCI DESÍTKY STOVKY TISÍCE DO 500 m2 DO 1000 m2 DO 1 km2 NAD 1 km2 (22,5x22,5) (100x100) (1000x1000) ČÁSTI JEDNOTLIVÉ KOMPLEXY ZASTAVĚNÉ BUDOVY BUDOV CELKY

429 HP kraje zpracovává HZS kraje za použití a) analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje, b) podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami, c) podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady, jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.

analýza rizika + zkušenost + sociální, politické, ekonomické aspekty Základní informační vstupy pro tvorbu havarijních plánů: analýza rizika + zkušenost + sociální, politické, ekonomické aspekty Chánov

Účel analýzy vzniku mimořádných událostí vygenerovat množinu mimořádných událostí ( z toho vyplývajících ohrožení území kraje ), u kterých se předpokládá, vzhledem k jejich rozsahu a dopadu, vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu a pro které se tedy zpracovává havarijní plán kraje zhotovuje se na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti

429 AR Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou a) přehled zdrojů mimořádných událostí, b) přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, a c) předpokládané záchranné a likvidační práce.

Ostatní informační vstupy pro tvorbu havarijních plánů: Plán územního rozvoje kraje …. Sběr dat: Stávající plány, archivní a fyzická data Mapa - Geografická mapa teritoria Státní informační systém (databáze) Statistiky Meteorologické statistiky, monitoring Technologické postupy Infrastruktura Legislativní normy: Z 239 a 240/2000, VMV 328/2001 DALŠÍ! ZKUŠENOST

Co to jsou záchranné a likvidační práce ? Co to je MU ? Co to je zdroj MU ? Popis a příklady : Co to jsou záchranné a likvidační práce ?

Pro účely tohoto zákona se rozumí: Co to je MU ? Zákon č.239/2000 Sb.,Hlava 1, §2, b Pro účely tohoto zákona se rozumí: mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací

Co to je zdroj MU ? Zdrojem může být: kritické množství nebezpečné škodliviny nebezpečný zdroj záření zdroj biologických agens nebezpečné množství kumulovaných energií vyvolané sociální napětí nedostatek energií nebo klíčových surovin ohrožení informačních zdrojů přírodní chemicko-fyzikální jevy teroristické útoky Ostatní (ztráta Know how) Černobyl Po 20 letech Atomovka Teror 11. září

Co to jsou záchranné a likvidační práce ? Zákon č. 239/2000 Sb., Hlava 1, §2, c,d c) Záchrannými pracemi - činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin, d) likvidačními pracemi - činnosti k odstranění následků způsobených MU

IZS ( § 1, Z.239/2000 ) se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na MU a při potřebě provádět ZaLP dvěma anebo více složkami IZS ( § 3, z.č. 239/2000 Sb. ).

Kdo všechno bude nebo by mohl používat havarijní plán ( jak – s jakým cílem nebo užitkem ) Základní složky: HZS, JPO zařazené do plošného pokrytí zdravotnická záchranná služba policie České republiky Ostatní složky: vyčleněné SaP ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ( Městská policie, bezpečnostní služby ) orgány ochrany veřejného zdraví ( např. orgány hygieny ) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby ( plynárenská, vodárenská, vodní, Elektrikářská, Česká pošta, Báňská ZS, HS, Letecká ZS ) zařízení civilní ochrany neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím ( ČČK, SCO ČR, Svaz záchranných brigád kynologů ČR )

Základní složky zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku MU, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě MU. Za tímto účelem rozmisťují své SaP po celé ČR. Ostatní složky poskytují při ZaLP plánovanou pomoc na vyžádání ( § 21, z.č. 239/2000 Sb.). Při provádění ZaLP za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky IZS řídí pokyny MV. Za stavu nebezpečí se složky IZS na území kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí ( z.č. 240/2000 Sb. ).

Havarijní plán kraje se zpracovává v minimálně dvou vyhotoveních ( § 25 ) Jedno vyhotovení havarijního plánu kraje se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje 328/2001

328/2001 § 25, odst.6 HZS kraje předá složkám, správním úřadům a obcím, které plní úkoly z havarijního plánu kraje, výpisy z HP kraje pro rozpracování jejich činnosti pro příklad vzniku mimořádných událostí . HP kraje a VHP se zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě. Výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen v elektronické podobě.

HP musí být zpracován tak, aby byl pro zadavatele a KŠ ve formě skýtající jeho praktické používání, tzn. realizaci cílů.

Vnější havarijní plán Se zpracovává pro : - jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie - objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Zpracovává se min. ve dvou vyhotoveních jedno se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání BR kraje a KŠ kraje - druhé na OPIS kraje PKČ

Pracoviště IV. kategorie ( Vyhláška SÚJB Č. 307 / 2002 Sb. o radiační ochraně) Pracovištěm IV. kategorie je a) jaderné zařízení ve smyslu § 2 písm. h) zákona, b) úložiště radioaktivních odpadů ve smyslu § 2 písm. u) zákona, c) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči, které s ohledem na vysoké aktivity zpracovávané současně na jednom pracovním místě, na typický způsob provozu pracoviště a související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných odchylek od běžného provozu, z nehod nebo havárií nelze zařadit do kategorie III

KP 462/ 2000 HP HP kraje VHP ( NCHL ) Zásady zóny hp VHP ( jad.zař. ) 328/2001 (429/2003) 59/2006 103/2006

VHP zpracovává HZS kraje ( v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, u kterého je stanovena zóna havarijního plánování ) - pokud zóna hp zasahuje území více krajů, zpracují HZS příslušných krajů dílčí části a předají je HZS kraje v jehož územním obvodu se pracoviště se stanovenou zónou hp nachází tzv. koordinující HZS - koordinující HZS sjednocuje postup příslušných HZS při zpracování částí VHP, navrhuje a projednává změny, sestavuje VHP pro celou zónu hp, projednává jej s držitelem povolení a úřady

Zpracování VHP nebo jeho dílčí části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým činnostem a držitele povolení a dílčích podkladů připravených příslušnými krajskými úřady, složkami a obcemi. Projednání VHP s dotčenými obcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu zabezpečuje příslušná HZS kraje. Případné spory při projednávání řeší hejtman, který koordinuje přípravu na řešení MÚ v kraji. VHP schvaluje hejtman (§11), starosta ORP (§13) Zák.č.239/2000 Sb.

Koordinující HZS nebo HZS kraje, který zpracoval VHP, zajistí předání vyhotovení VHP žadateli o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, SÚJB a HZS krajů, do jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování. Obce, správní úřady s krajskou působností, správní úřady s okresní působností a složky uvedené ve VHP kraje a dotčené předpokládanou MÚ obdrží od koordinujícího HZS po jednom vyhotovení z VHP v rozsahu potřebném pro zpracování jejich činnosti pro případ vzniku MÚ.

VHP se prověřuje min. 1x za 3 roky cvičením. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah HP kraje a VHP, provádí se bezodkladně jejich aktualizace. Ucelené samostatné části HP kraje, VHP a výpisy z nich, které neobsahují zvláštní skutečnosti (§27 krizového zákona ), utajované skutečnosti ( 148/1998 )nebo skutečnosti na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti ( 238 / 2000 ), mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis ( 106 / 1999, 101 / 2000, 159 / 2000, 39 / 2001 ). ZÓNA hp

i když je součástí operační dokumentace. HP není pomůckou za mimořádné události, ale před ní, i když je součástí operační dokumentace.

K rozhodování a jako informační podklad pro jednotky je vhodné použít: Za MU se používá připravená operační dokumentace nebo a to nejčastěji praktické návyky! K rozhodování a jako informační podklad pro jednotky je vhodné použít: havarijních karet, informačních databází, formulářů, rozhodovacích, lhůtních a evidenčních tabulek apod.

Cíle HP jsou zaměřeny k realizaci a k požadavkům na zpracování HP ( provedení ZaLP ).

Realizace HP zajišťuje havarijní připravenost sil a prostředků, a z nich zejména lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku mimořádné situace k minimalizaci ničivých dopadů a provedení likvidačních a asanačních prací.

Pro úplnost krátké zamyšlení nad rozdílem mezi HP = MU a KP = KS. ?

Čím se od sebe liší HP (MU) a KP (KS) ? MU = HP KS = KP Systémově předchází MU je první fází ! Koordinační roli má operátor CTV, OS IZS Je předpoklad, že MU bude zvládnutelná dostupnými SaP a nacvičenými techno- logiemi zásahu KS je následná ! složky IZS jsou nástrojem krizového štábu Koordinační roli složek IZS přejímá KŠ s využi- tím operátorů CTV, OPIS Je předpoklad, že MU bude zvládnutelná dostupnými SaP a nacvičenými technologiemi zásahu.

Čím se od sebe liší MU a KS ? Velení - řízení: Řízení zásahu provádí při součinnosti základních složek IZS velitel HZS. Mimořádně velitel policie, velitel vojenského uskupení, náčelník horské služby apod. Velení - řízení: KŠ řídí hejtman nebo jeho zástupce. Hlavní funkcionáři – velitelé složek IZS jsou členy KŠ. Tím je zabezpečena kontinuita řešení MU a KS.

Čím se od sebe liší HP (MU) a KP (KS) ? MU = HP KS = KP Systémově předchází O zvládání MU rozhoduje management IZS respektive některá ze základních složek IZS O zvládání KS rozhoduje povolaný KŠ a složky IZS jsou jeho nástrojem.

Čím se od sebe liší HP (MU) a KP (KS) ? 3 nebo zvláštního stupně MU = HP KS = KP Systémově předchází Jsou řešeny problémy spojené s likvidací projevených rizik běžnými postupy a prostředky z rozpočtu na kalendářní rok. Není vyhlášena KS Jsou řešeny komplexní problémy na úrovní 3 nebo zvláštního stupně MU nebo je KS.

Čím se od sebe liší MU a KS ? Časově: Zvládání MU trvá obvykle kratší dobu. Řádově hodiny až několik dní. Zabezpečení složek IZS potravinami, vodou, hygienickými potřebami apod. je standardní. Časově: Zvládání KS trvá obvykle delší dobu. Řádově Dny, týdny až několik měsíců. Materiální zabezpečení KŠ, IZS a ostatních předurčených subjektů je plánováno a řešeno současně s krizovým plánováním.

??? HAVARIJNÍ PLÁN KRIZOVÝ PLÁN ROZDÍLY mezi HP - KP Dokument obsahující souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje. (zák.č.239/2000 §10) Plán k řešení MU vyžadujících vyhlášení 3 nebo zvláštního stupně poplachu. (vyhl.č.328/2001 §25) Řeší se MU tj. záchrana postižených osob, likvidace následků. Při řešení MU velkého rozsahu vystupují do popředí i politické, hospodářské, sociální aspekty. Řeší MU od každodenních až po MU vyžadující vyhlášení 3 nebo zvláštního stupně poplachu. Řeší krizové situace (vyhlášen některý z krizových stavů - stav nebezpečí, nouzový stav ). Řeší krátkodobé MS Řeší dlouhodobé KS ??? nad 1000 osob nad 1 km2

HAVARIJNÍ PLÁN KRIZOVÝ PLÁN Řídící orgány ROZDÍLY mezi HP - KP HAVARIJNÍ PLÁN KRIZOVÝ PLÁN Řídící orgány Velitel zásahu Krizový štáb – starosta , hejtman ( obecně orgány KŘ – obec, kraj, stát ) Součinnost složek IZS Velitelé ( zástupci ) jednotlivých složek IZS jsou členy KŠ, složky IZS jsou tak podřízeny vedoucímu KŠ Zpracovává HZS kraje, schvaluje hejtman (z.239/2000 Sb § 10 – zpracovává KÚ, plní HZS kraje; vyhl.č.328/2001 § 25 – zpracovává HZS kraje ) Zpracování zabezpečuje HZS kraje, schvaluje hejtman ( z.č.240/2000 § 15 ) Financování zásahu, zabezpečení složek IZS je standardní; prostředky kraje Financování a zabezpečení KŠ, IZS a ostatních subjektů je řešeno při krizovém plánování; stát

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁT KRIZOVÁ SITUACE kriz. stav zák. o IZS KRAJ MU (VELKÝ ROZSAH) ORP MU KRIZOVÝ ZÁKON KLIDOVÝ STAV OBEC OBEC JEDNOTLIVÉ SLOŽKY IZS OBEC, KRAJ SLOŽKY IZS ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ