KYTOVCI Žijí výhradně ve vodě. Tělesná stavba je vodnímu prostředí přizpůsobena. Vdechují 4krát za minutu vždy po vynoření. Před potopením vydechují.

KYTOVCI Obvykle plavou při hladině, pod vodou vydrží až 1 hodinu. Vydechují vlhký vzduch, který okamžitě kondenzuje páru – dojem „vodotrysku“ Samice rodí ve vodě mláďata velká až 7 metrů. Ochrana kytovců je na mezinárodní úrovni.

KYTOVCI ZÁSTUPCI Vorvaň tuponosý Další názvy: vorvaňovec tuponosý, vorvaň tupočelý Délka: samci 10 až 25 m, samice 9 až 12 m Výskyt: na širém moři, po celém světě v tropickém i mírném pásu

KYTOVCI Vorvaň obrovský při hladině, matka s mládětem

KYTOVCI Potrava: Živí se velkými krakaticemi a chobotnicemi, pro které jsou schopni se ponořit do hloubky až 3000 m. Hmotnost: Samci 30 až 50 tun, samice asi 13 tun. Popis: Vorvaň je výjimečný pro svou velkou hlavu, zvláště u samců, u nichž tvoří typicky třetinu jeho délky.

KYTOVCI Ocasní ploutev je trojúhelníková, velmi tlustá, až 4 m široká. Před ponořením do hloubky ji velryba zvedá vysoko nad vodu. Prsní ploutve jsou celkem malé, zato hlava tvoří asi 1/3 těla. Výdech trvá 1 – 3 sekundy. Po takovém výdechu často odpočívá zhruba 10 minut.

KYTOVCI Normální rychlost plavby je asi 5 – 7 km/hod. Při útěku jsou schopni vyvinout rychlost i přes 20 km/hod. Rozmnožování: Při narození měří samci i samice kolem 4 metrů a váží 1 000 kg. Kvůli rozsáhlému lovu se počet vorvaňů dramaticky snižuje.

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI b) Delfín obecný Další názvy: Delfín tropický Délka: 1,8 - 2,4 m Výskyt: Delfín obecný se vyskytuje po celém světě převážně v tropickém, subtropickém a mírném pásu. U evropských pobřeží tento druh pomalu ubývá. Potrava často přiláká často delfína k pobřeží.

KYTOVCI

KYTOVCI Potrava: Živí se rybami hlavonožci, nejčastěji makrela a sleď. Lov na tyto houfní ryby probíhá ve skupině. Lov ve skupině je výhodný. Hmotnost: 50-90 kg. Popis: Tento savec je velice mrštný a rychlý (až 35 km/h).

KYTOVCI Skáče vysoko nad hladinu, pohyb je předem promyšlený a dokonale zvládnutý. Hlavním motorem jeho pohybu je ocasní ploutev. Delfín obecný má dobře vyvinutý sonar, jenž dokáže zachytit zvuky až do frekvence 200 kHz, což mu umožňuje pod hladinou slyšet na velkou vzdálenost.

KYTOVCI Mozkovna delfína je srovnatelná s lidskou. To dělá delfína tak inteligentní. Tělo je štíhlé, rybího tvaru, čelist je protáhlá. Dolní čelist nese na každé straně 33 - 67 zubů.

KYTOVCI Zuby mají tvar kužele. Uprostřed jeho těla se nachází trojúhelníkovitá hřbetní ploutev se slabě dozadu zahnutou špičkou.   Prsní ploutve jsou dlouhé a úzké. Zbarvení celého těla je tmavě hnědé až černé.

KYTOVCI

KYTOVCI Rozmnožování: Březost trvá 10 měsíců, hlavní doba množení je červen od června do září. Delfíni se dožívají až 30 let. Mláďata se rodí ocasem napřed, což je výjimka. Je to společenský živočich. Žije tedy v hejnech.

KYTOVCI

KYTOVCI Když spí, spí vždy jen jedna půlka mozku a tou druhou dává pozor, když je jedna půlka ,,unavená" vystřídá je. Delfín obecný plave rychlostí 35 km/h. Mají silnou ocasní ploutev, ta jim umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci jejích rychlých úderů o hladinu.

KYTOVCI Tento trik je často využíván v delfináriích. Pod vodou je schopen zůstat 3-4 minuty bez nadechnutí.

KYTOVCI

KYTOVCI c) Plejtvák obrovský Plejtvák obrovský je největší tvor, jaký kdy žil na naší planetě. Dorůstá 30 metrů délky a váží přes 200 tun. Jeho jazyk váží cca 4 tuny, tedy tolik jak slon. Živí se výlučně krilem - drobní korýši velicí jen několik cm.

KYTOVCI Za den spotřebuje odhadem asi 40 milionů těchto korýšů. Na rozdíl od ryb jsou plejtváci teplokrevní, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Mají mléčné žlázy, kterými je krmí. Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50% tuku. A tak není divu, že přibírá 4 kg za hodinu.

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI Dospělý plejtvák spotřebuje denně 3-5 tun potravy. Místo zubů má na horní čelisti rohovité kostice k filtrování planktonu. Kdysi žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 tisíc. Dnes díky velrybářům jich je jen asi 500 kusů.

KYTOVCI

KYTOVCI d) Velryba grónská Žije v arktických mořích. Bývá dlouhá 15 – 21 metrů. Samice s mláďaty žijí odděleně od samce. Velryba má místo zubů kostice. Živí se planktonem.

KYTOVCI V ústech je 300 kostic, svá ústa je velryba grónská schopná otevřít až na 4,5 m. Spodní čelist je bílé barvy a kontrastuje, tak se zbytkem těla, které je tmavé.

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI e) Kosatka dravá Kosatka dravá patří mezi větší ozubené kytovce a také je mezi nimi nejlépe poznatelná. Bílé skvrny za očima a další bílé či černé znaky nemůžeme nalézt na žádném jiném kytovci. Velmi vysoká hřbetní ploutev, která může u samců dosahovat až 1,8 m.

KYTOVCI Kosatky si vytváří skupiny o počtu 30 až 50 jedinců. Ve skupině jsou společně samci, samice i mláďata, která mají tendenci zůstat s matkou ve skupině i po dosažení dospělosti. Ve skupině se kosatky dorozumívají různými zvuky, které nám mohou připomínat např. pištění.

KYTOVCI Potrava kosatek je velmi různorodá, některé se zaměřují na ryby a jiné naopak na kytovce, ploutvonožce či ptáky. Přestože je kosatka dravá dokonalým predátorem, útoky na lidi jsou velmi ojedinělé. Je přísně chráněna.

KYTOVCI Potrava: Ryby, vodní ptactvo, ploutvonožci, žraloci, velryby. Hmotnost: 5000 kg

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI

KYTOVCI