EKOLOGICKO-EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST OBNOV POŠKOZENÉ KRAJINY Úvodem k metodice efektivnosti revitalizací Doc. Ing. Josef Seják, CSc., Doc. RNDr.Pavel Cudlín, CSc. FŽP UJEP Ústí n.L., Centrum výzkumu globální změny AV ČR,v.v.i.  Motto: „Být ekologicky vzdělán znamená porozumět principům organizace ekologických společenstev (tj. ekosystémů) a užívat tyto principy pro vytváření udržitelných lidských společností“ F. Capra, Tkáň života, Nová syntéza mysli a hmoty, Academia 2004 „Uznáním hodnoty služeb ekosystémů zlepšit řízení a vyloučit nadměrné čerpání přírodních zdrojů“ Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU přijatá Radou EU 15/16 června 2006 Seminář MŽP, 1. 3. 2011

O čem by mohl být dnešní seminář? O tom, jak začít zahrnovat efekty – funkce a služby - přirozených ekosystémů (které tvoří základní podmínky pro naši existenci) do lidského rozhodování. O tom, jak poznání hodnot základních funkcí a služeb ekosystémů začlenit do plánování obnov poškozené krajiny tak, aby tyto přinášely v součtu co nejlepší ekologické i ekonomické výsledky. O tom, že zejména povrchovými těžbami uhlí v SHP vznikají plošně největší ekologické újmy na krajině ČR. Lomy a vnitřními i vnějšími výsypkami vznikají rozsáhlá území s primární sukcesí, do které je dosud více či méně vhodně či nevhodně zasahováno rekultivacemi a revitalizacemi. „Přímo odstrašujícím příkladem je rozsáhlá Radovesická výsypka“ (Ložek V., Po stopách pravěkých dějů, 2011, s. 168). O vznikající metodice integrovaného vyhodnocování ekologicko-ekonomické efektivnosti obnov krajiny po těžbách, která jednoznačně ukazuje na potřebu daleko masivnější obnovy přirozené vegetace na poškozených územích na bázi primárního návratu povrchových vod.

K metodice ekologicko-ekonomické efektivnosti obnov krajiny Vznikající metodika využívá metody hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol. 2003) a metody hodnocení funkcí a služeb ekosystémů ČR (Seják a kol. 2010). Vychází ze stoletého hodnocení alternativ revitalizačních akcí, se spontánní sukcesí jako referenční alternativou. Metodika nabízí rozsáhlou tabulku revitalizačních řad hlavních skupin biotopů a díky peněžnímu hodnocení biotopů i služeb ekosystémů a díky zahrnutí vlivu času je schopna identifikovat nejvhodnější alternativy postupu.

Co je pro efektivní obnovu krajiny důležité To, že příroda na kontinentech se pod vlivem denních a ročních pulzů sluneční energie samoorganizovaně rozvíjí v sukcesních procesech obvykle až ke klimaxové vegetaci Klimaxová vegetace maximalizuje cyklické procesy vody a živin při minimalizaci jejich ztrát z ekosystému (Ripl, 1995, 2003). (Ekologie jako Ekonomika přírody, Haeckel 1869) Než lidé začali výrazně krajinu měnit, bylo území ČR kryto asi z 90 % listnatými opadavými lesy. Přirozené smíšené lesy dokáží nejlépe držet vodu a živiny, tvořit úrodnou půdu a nejlépe mírnit teplotní extrémy, lépe než vodní plochy. Proto obnova listnatých lesů na základě prvotního vracení povrchových vod je prvním požadavkem na cíle obnov po těžbách.

Příklad jak pracuje příroda Podkrušnohoří (vyjádřený v podrobnějších položkách přirozené vegetace)

Klimaxový pokryv území Podkrušnohoří (vyjádřený v agregovaných položkách CLC)

Pokryv území Podkrušnohoří v r. 2000

Podíl na celk. službách v % Třířádové rozdíly mezi ekologickými a ekonomickými efekty ekosystémů Když shrneme přírodní a přírodě blízké ekosystémy do agregovaných skupin lesní a křovinné vegetace a porovnáme s agroekosystémy, travními a vodními ekosystémy, máme násl. relace jejich ročních netržních ekologických služeb a roční tržních ekonomických výnosů Podíl v ČR v % Podíl na celk. službách v % Ekosyst. sl. Kč m-2 rok-1 Ekonom. efekty Lesy a křoviny 35 48 3000-5000 1-2 Agroekosystémy 21 1400 2,25 Travní ekosystémy 17 1900-2900 Vodní ekosystémy 1 1,4 3740 Tyto třířádové rozdíly mezi netržními ekologickými efekty (podpůrnými a regulačními službami ekosystémů) na jedné straně a tržními ekonomickými efekty (zásobovacími službami ekosystémů) na straně druhé, ukazují na potřebu zacílit revitalizace na co nejrychlejší a nejširší obnovu směrem k přirozené vegetaci listnatých lesů.

Co se vytýká dosavadním rekultivacím a revitalizacím? Že se do revitalizovaného území nevrací co nejdříve povrchová voda Že zastaralý horní zákon nařizuje jen zemědělskou a lesnickou obnovu a způsoby jejího provádění jsou drahé a neefektivní Že se ponechává málo území spontánní sukcesi Že lesnické obnovy jsou prováděny bez výběrových řízení nelesnickými firmami za velké peníze Že často jsou revitalizace orientovány na rekreační cíle, při nichž se jen zčásti vykompenzuje ekologická újma na krajině vzniklá za dobu těžeb.

Relativní teplota krajinného pokryvu Krajinný pokryv 5.5.1986 Krajinný pokryv 1.7.1995 Krajinný pokryv 10.8.2004 Relativní teplota krajinného pokryvu 5.5.1986 1.7.1995 10.8.2004

Schéma metodiky – multikriteriální analýza Stav biotopů Váhy jednotlivých kritérií se mění podle konkrétních typů ekosystémů: Uspořádání biotopů v krajině Podle typu ekosystému rovnovážný dynamický Podle stavu poškození degradovaný silně narušený mírně narušený v ekosystému Zde je ještě jednou schematicky znázorněná multikriteriální analýza, která hodnotí pět okruhů charakteristik. Ovšem protože se jednotlivé ekosystémy navzájem liší, mají pro ně tyto charakteristiky rozdílnou důležitost. Proto jsou ekosystémy rozděleny do několika kategorií, přičemž každá bude mít jinak nastavené váhy jednotlivých okruhů charakteristik.

EKOSYSTÉMŮ ROZDĚLENÍ REVITALIZAČNÍ MOŽNOSTI HODNOCENÍ VARIANT VÝSLEDKY A VÝBĚR CÍLOVÉHO BIOTOPU Náhradní biotop Zjednodušený biotop Biotop přírodě blízký Zjednodušený biotop Biotop přírodě blízký Biotop přírodě blízký

Z výsledků ekonomického hodnocení čtyř služeb ekosystémů lze učinit následující závěry: peněžní hodnocení ukazují, že ekosystémy listnatých lesů mají vyšší hodnotu ročních služeb (4400-5000 Kč/m2) než ostatní přirozené ekosystémy. Výsledky hodnocení za ČR potvrzují, že samoorganizovaný vývoj ekosystémů směrem ke klimaxové podobě listnatého lesa je směřováním k maximálnímu využití energo-materiálových toků v ekosystémech při minimalizaci ztrát látek z jejich území. Peněžní hodnoty služeb ekosystémů výrazně, a to nejčastěji až o několik řádů, převyšují ekonomické užitky z využívání území k ekonomickým účelům. Přesto ekonomickému využití k účelům vlastního prospěchu vlastníka příp. uživatele území je dávána přednost. Vládou chystaná privatizace Lesů ČR bude protispolečenským aktem vůči občanům ČR, který ohrozí udržení životodárných podmínek. Výsledky propočtů peněžních hodnot ekologických služeb ekosystémů zároveň zvýrazňují potřebu vrátit kompetence v územním plánování do resortu životního prostředí a ochranu přírody a krajiny pojmout v udržitelné podobě integrovaného posuzování ekologických, ekonomických a sociálních stránek rozvoje území ČR.

Knižní publikace fzp.ujep.cz/Projekty „Hodnocení a oceňování biotopů ČR“ a „Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů ČR“ najdete na : fzp.ujep.cz/Projekty Děkuji Vám za pozornost !