Cyklistická doprava a její bariéry Ing. Jaroslav Martinek Ing. Květoslav Syrový Pozemní komunikace 21.6.2012 Cyklistická doprava a její bariéry

důvody Cyklistická doprava je: nezbytnou součástí dopravní obsluhy území; v zákonech, vyhláškách i technické literatuře dosud dlouhodobě zanedbávána či zcela opomíjena. Současné řešení prostoru i silničního provozu je utvářeno především z hlediska motorové dopravy, čímž se podmínky pro jízdu na kole často významně zhoršují. Potřebné úpravy nejsou preferencí vybraných uživatelů nebo druhu dopravy, ale pouze zabezpečením srovnatelných podmínek pro všechny druhy dopravy. Vytváření podmínek pro vznik příjemného a bezpečného prostředí pro všechny uživatele, v souladu s celoevropským rozvojem a bez nutnosti nákladných opatření. 2

1. kam směřovat rozvoj našich měst? Langerstraat v nizozemském Alkmaaru v roce 1966 a 2006 3

Jak ale často je taktový plán uplatňován při projektování?: 2. koncepční a projektová bariéra Je všeobecně známé, že základem je zahrnutí cyklistické dopravy do územního plánu obcí a měst a vypracování podrobného generelu cyklistické dopravy. Při jeho zpracování je nutná koordinace se správci komunikací, toků a lesů, kudy trasy velmi často vedou. Jak ale často je taktový plán uplatňován při projektování?: 4

2. koncepční a projektová bariéra rekonstrukce krajských a státních silnic tak, aby na těchto komunikacích mohly být například cyklistické pruhy – pokud se realizují, tak se jedná o výjimky 5

2. koncepční a projektová bariéra Protipovodňová opatření. V Německu byly postaveny stovky km cyklostezek v rámci protipovodňových opatření, u nás např. v Křešicích došlo ke kolizi staveb. Ba co více, pokud obec na hrázi chce vybudovat cyklostezku, tak od správců toku dostávají požadavky např. na únosnost vozovky, které stavbu opět prodražují. Správce toku získává při výstavbě cyklostezky zdarma novou komunikaci. 6

2. koncepční a projektová bariéra Když už se podaří projektovat dle plánu, narazí se na další bariéry: nedořešené církevní restituce, které značně komplikují přípravu liniových staveb, majetkoprávní projednání s veřejnoprávními subjekty (PF, SŽDC, Lesy ČR, správci povodí), kde je problémem časové hledisko, protože schvalování prodejů, nájmů, apod. je velmi zdlouhavé, nedohledatelnost vlastníka pozemku, na kterém má být cyklostezka (případně neúměrné požadavky vlastníka na cenu pozemku). 7

3. FINANČNÍ bariéra Podpora ze SFDI – rozhodně ANO, ale pokusme se… a) Zvýhodnit výstavbu cyklostezek v extravilánu, v úsecích, kde cyklisté musí nyní používat na svých cestách do zaměstnání a škol nebezpečné silnice I., II. a III. třídy, umožnit zvolit šířku a povrch cyklostezky dle místních specifik. Příklad podpory Královéhradeckého kraje: silnice I/11 Třebechovice n.O. – Kostelec nad Orlicí 8

3. FINANČNÍ bariéra Podpora ze SFDI – rozhodně ANO, ale pokusme se… b) vytvořit v pravidlech podmínky pro to, aby v intravilánu měst na silnicích I., II. a III. třídy bylo možné realizovat cyklistické pruhy a další integrační opatření Modelový příklad: město Letovice a Břeclav 9

3. FINANČNÍ bariéra Podpora ze strukturálních fondů EU pro další období V období 2007 – 2012 bylo ze strukturálních fondů podpořeno více jak 200 projektů s cyklistickou tématikou, kdy výše podpory přesáhla 3,5 miliardy korun. Nicméně tyto fondy jsou k roku 2012 již bez prostředků. Východiskem pro další období je příprava podmínek pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pro plánovací období 2014 - 2020. Cílem je zapracovat do relevantních programových dokumentů pro období 2014 - 2020 možnost čerpání dotací na cyklistickou dopravu, konkrétně do Souhrnného návrhu zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 pro vymezení operačních programů pro programové období 2014 – 2020. Při podrobném studiu se zatím nenajde jediná přímá zmínka o podpoře cyklistické, nebo nemotorové dopravy. Je možné nalézt jen nepřímé odkazy na tuto podporu. V pesimistickém scénáři při by se také mohlo stát, že budou stanoveny jednotlivé operačním programy, aniž by zde byla kdekoliv řešena tato doprava. 10

3. FINANČNÍ bariéra Odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu Další problém, na který je třeba upozornit je novelizace zák. č.334/1992 Sb., která se udála v prosinci 2010 jako přílepek k zákonu č.402/2010 Sb. k solárním elektrárnám. Novelizace se promítla do stávajícího textu zákona tak, že se výkup půdy v lokalitách I. a II. bonitní třídy zvýší 6 až 9krát a dále se ještě násobí koeficientem vyjadřujícím např. polohu v CHKO, což je pro případ výstavby např. Moravské cyklostezky naprosto neakceptovatelné. V zákoně č.334/1992 Sb., §11 odst.3 by měla být uvedena cyklostezka sloužící bezmotorové dopravě a stávající výjimky by měly být o toto rozšířeny. Jinak toto opatření zmrazí výstavbu cyklostezek v rovinatých partiích naší země. Aktuálně tak budou obce nuceni platit desítky milionů za vynětí, přestože budují veřejně prospěšnou infrastrukturu.   11

3. FINANČNÍ bariéra Další specifické problémy cena pozemků,   Další specifické problémy cena pozemků, přeložky sítí a další požadavky správců sítí – přeložky a ochrana sítí tvoří velmi významnou položku rozpočtu při výstavbě; správci sítí při realizaci získávají jako bonus přesné zaměření svých sítí (což mnohdy nemají), kvalitní ochrany nebo nové vedení sítí, to vše z rozpočtu na výstavbu cyklistické infrastruktury, výstavba, údržba a rekonstrukce cyklistické infrastruktury není běžně součástí veřejných rozpočtů, V tomto směru je nutná osvěta pro zástupce samosprávy, aby automaticky počítali s těmito výdaji. 12

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 1. Ochrana slabších uživatelů - motivace k vyšší vzájemné ohleduplnosti (realizace funkčnějších a méně nákladnějších opatření). 2. Menší množství značení - mnoho situací půjde efektivně nahradit obecnou právní úpravou anebo zjednodušením dopravního značení. 13

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 3. Jízda na kole nejen při pravém okraji vozovky - v mnoha situacích je bezpečnější průjezd na jízdním kole nikoliv při pravé straně vozovky, ale středem jízdního pruhu, zejména na úzké vozovce bez možnosti bezpečného předjíždění, při průjezdu okružní křižovatkou apod. (dosud je tento způsob průjezdu v rozporu s obecnou právní úpravou). 14

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 4. Nepovinné použití opatření pro cyklisty - infrastruktura vždy nemusí vyhovovat širší škále potřeb uživatelů, proto by měla být zachována možnost individuální volby s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu (například rodina s dětmi na výletě má zcela jiné požadavky pro jízdu na kole než ten, kdo jede rychle do práce). 15

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 5. Víceúčelové pruhy - z prostorových důvodů často nelze vytvořit samostatné cyklistické pruhy, pásy ani stezky tam, kde společný provoz s automobilovou dopravou není optimální. Víceúčelové pruhy vhodně přerozdělují alespoň provoz jízdních kol a osobních vozidel a zvyšují tak celkovou bezpečnost provozu. 16

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 6. Prostor s preferencí převažujícího druhu dopravy - umožnění legálního průjezdu na kole v liniovém průběhu stezky pro chodce, průjezdu vybraných vozidel po stezce pro cyklisty (např. Jihlava – Třebíč - Raabs) apod. 17

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 7. Stezka podél hlavní komunikace - možnost vyznačit v místech křížení přednost na stezkách 8. Křížení stezky pro chodce a cyklisty s vozovkou - stále není vyřešena jedna z nejčastějších dopravních situací – křížení vozovky a stezky pro chodce a cyklisty se společným provozem. 18

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 9. Sjednocení práv a povinností ve shodných situacích - u přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty jsou dnes práva povinnosti zcela odlišné: dopravní značení by mělo působit intuitivně a při obdobném provedení by měla platit obdobná práva a povinnosti, včetně možné preference pohybu ve směru pěší a cyklistické vazby anebo ve vozovce. 19

Návrh legislativních úprav 2012 4. LEGISLATIVNÍ bariéra Návrh legislativních úprav 2012 10. Cykloobousměrky - umožnění plošného zavádění obousměrného provozu jízdních kol v jednosměrných komunikacích. 11. Světelné signalizace / křižovatky - zohlednění rozdílných rychlostí a způsobu průjezdu jízdích kol a automobilů (umožnění realizace nepřímého levého odbočení, cyklistické pruhy s vlastními návěstidly apod.). 20

Výhled Výhled: 2012 - 2015 Sjednocení požadavků - spolupráce měst a obcí s Cyklostrategií (převážně interní jednání) Aktivní iniciační proces Cyklostrategie s podporou měst a obcí (přenos požadavků na půdu odpovědných ministertev, resp. vlády ČR a do poslanecké sněmovny, resp. senátu) Komunikace s veřejností (nejen odbornou) – PR, vzdělávání, osvěta atd. 21

5. AKTUALIZOVANÁ CYKLOSTRATEGIE

Děkujeme za pozornost Ing. Jaroslav Martinek +420 602 503 617 Jaroslav.martinek@cdv.cz Ing. Květoslav Syrový slavasyrovy@gmail.com