Temperament, charakter Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov12 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Obecná psychologie Téma: Temperament, charakter Určeno pro: 1. ročník středních pedagogických škol, kvintu gymnázia Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: temperament, temperamentové typy, sangvinik, cholerik, melancholik,. flegmatik, charakter, prekonvenční, konvenční, postkonvenční rovina morálky Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad pojmů temperament a charakter, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli;

Temperament vrozená dispozice, obecné vlastnosti duševní dynamiky; projevuje se v chování, prožívání a vegetativních reakcích; stabilní vlastnost osobnosti, formální charakteristika nezávislá na obsahu vědomí, směru osobních sklonů

1) rychlost, osobní tempo; 2) charakter obecného citového ladění (prožívání) a) intenzita a hloubka emocí; b) stabilita a vyrovnanost citových prožitků; c) odolnost vůči vnějším vlivům; d) citová reaktivita; 3) celková reaktivita (chování) a) intenzita reakcí; b) stabilita a vyrovnanost chování; d) reaktivita; 4) vegetativní reakce;

temperamentové typy citové prožívání proměnlivost emocí sangvinik   citové prožívání proměnlivost emocí sangvinik slabé rychlá melancholik silné pomalá cholerik flegmatik

proměnlivý, vázaný na vnější podněty slabé a pomalé reakce   sangvinik melancholik cholerik flegmatik osobní tempo rychlé pomalé základní nálada veselá smutná podrážděná vyrovnaná emoční prožívání slabé povrchní silné ulpívavé silné nevyrovnané slabé ulpívavé způsob reagování proměnlivý, vázaný na vnější podněty slabé a pomalé reakce nápadné výkyvy nenápadné reakce s menší četností

I. P. Pavlov – neurofyziologické komponenty: síla – slabost; vyrovnanost (podráždění a útlumu) – nevyrovnanost; pohyblivost – pohyblivost; sangvinik – síla, vyrovnanost, pohyblivost flegmatik – síla, vyrovnanost, nepohyblivost cholerik – síla, nevyrovnanost melancholik – slabost

Eysenckův kříž faktory: stabilita – labilita, extraverze – introverze; sangvinik flegmatik extroverze introverze cholerik melancholik labilita

Charakter samostatně formovaná, relativně ustálená nejobecnější osobní východiska řídících mechanismů, flexibilně uplatňovaná v konativních projevech osobnosti; a) individuální zvláštnosti (typické rysy, volní vlastnosti); b) morální charakter – umožňuje řídit chování člověka podle společenských požadavků;

zahrnuje: 1) vztah k lidem, 2) vztah k sobě, 3) vztah k práci (činnosti);

L. Kohlberg – stupně morálního úsudku 1) prekonvenční rovina: základem hodnocení konkrétní následky – odměna nebo trest; 2) konvenční rovina: nosným motivem je splnění sociálního očekávání; 3) postkonvenční (principiální) rovina: vědomé přijímání abstraktních osobních principů morálního chování a hodnot za vlastní, předpoklad poznání všelidských hodnot; zvnitřnělá morálka;

1) prekonvenční rovina a) heteronomní stadium (orientace na trest a poslušnost); dítě je zaměřeno na poslušnost – neposlušnost vůči dospělému kvůli odměně a trestu; snaží se trestu vyhnout a získat odměnu (někdy až vypočítavé tendence dětí);

1) prekonvenční rovina b) stadium naivního instrumentálního hedonismu (výhoda – vyhnutí se nepříjemnosti); chování v souladu s příkazy a zákazy za účelem získání výhody nebo vyhnutí se trestu; jednání dítěte se vyznačuje účelovým uspokojováním vlastních potřeb („tržní“ vztahy);

2) konvenční rovina a) morálka „poslušného dítěte“ (orientace na souhlas vázaný k určité osobě); dítě se chová tak, jak se od něj očekává, účelem je udržení pozitivních vztahů; správné jednání je vždy se souhlasem autority (rodiče, vychovatele);

2) konvenční rovina b) morálka svědomí a autority (orientace na právo a pořádek); dítě se chová podle sociálních norem, aby předešlo kritice autoritativních osob a pocitům viny;

3) postkonvenční rovina a) morálka jako forma společenské smlouvy (orientace na zákonné chování a sociální úmluvy) respektuje společenskou užitečnost před individuálními právy; člověk přebírá to, co je dáno společensky a dokáže to hodnotit kriticky;

3) postkonvenční rovina b) morálka všeobecných etických principů (orientace na univerzální etické principy); chová se tak, aby se sám před sebou nemusel stydět a sebe odsuzovat; váží si hodnot jako láska, rovnoprávnost, osobní víra aj.; dokáže s obrátit proti společnosti či autoritě, aby obhájil skutečnou hodnotu ;

J. Piaget – stupně morálního úsudku a) heteronomní morálka předškolní věk určovaná druhými, příkazy, zákazy, autoritami, závislé na autoritě dospělého; b) autonomní morálka věk 7- 8 let správné a nesprávné existuje samo o sobě, bez ohledu na autoritu dospělého a jeho kritiku; zásady platí pro všechny a za každých okolností stejně („je správné být poslušný“);

J. Piaget – stupně morálního úsudku c) autonomie věk 11 - 12 let vniká hlouběji do podstaty mravního hodnocení a přihlíží k motivům chování a k vnitřním a vnějším podmínkám situace konajícího (za stejné chování nemusí být stejný trest či odměna);

temperament + charakter = povaha;

otázky ??? lze v průběhu života změnit temperament ? lze v průběhu života změnit charakter? které oblasti zahrnuje temperament? ne, je to vrozená dispozice ano, vyvíjí se v průběhu života osobní tempo – dynamika citové ladění – emoce, prožívání reaktivita – chování vegetativní reakce – psychosomatika

otázky - co je východiskem jednání ??? co je východiskem jednání v období konvenční morálky ? v období prekonvenční morálky? v období postkonvenční morálky? splnění sociálního očekávání konkrétní následky – odměna či trest všeobecné etické principy

doplň Eysenckův kříž stabilita flegmatik sangvinik extroverze introverze melancholik cholerik labilita

Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.