Vojenské povolání v kontextu profesionalizace ozbrojených sil Přednáška (osnova): Povolání, profese, zaměstnání Vojenské povolání Prestiž: voják z povolání, policista, hasič Prestiž a hodnocení veřejných služeb

    3. Prestiž Prestiž – vyjadřuje vztah určitého uznání (ohodnocení) osobnosti, uznávaný vliv, vážnost osoby či skupiny V soudobé sociologii se prestiž odvozuje z profese, kterou určitá osoba, či skupina osob vykonávají. Tento pojem se původně používal spíše v pejorativním významu – jako výsledek efektu dosaženého úskokem či trikem, později Max Weber – legitimní a nelegitimní prestiž, - ukazatel sociálního postavení (v polovině 19 století). Empirické zkoumání, od r. 1911 –první zkoumání prestiže v empirickém výzkumu, u nás v r. 1937, A. Obdrdlík, - důležitost jednotlivých povolání z hlediska utváření veřejného blaha Později v 60 letech, J. Kapr, B Jungmann, výzkum sociální stratifikace, obecná struktura prestiže povolání u nás není moc odlišná od západních zemí (preference manuálních povolání nebyla tak vysoká, jak se předpokládalo.

Výzkumy prestiže povolání jsou nejčastěji kombinací 2 přístupů. Ke konstrukci škál prestiže povolání se pak většinou používá standardizovaná metoda, kdy je reprezentativnímu vzorku populace předložen určitý výběr povolání, které hodnotí z hlediska jejich prestiže. Respondent pak většinou přiděluje jednotlivým povoláním body od 1 (nejméně prestižní) do 99 (nejvíce prestižní). Je možné se setkat i s jinou metodou, kdy každému povolání přidělujeme hodnotu od 1 (nejméně vážené povolání) do 10 (největší vážnost). Povolání jsou poté seřazena od nejprestižnějšího podle dosaženého průměru bodů Brenner, Hrouda 1967. J Kapr použil ve svém šetření pouze 5 bodovou škálu. Každému hodnocení, pak přidělil index od 20 do 100. Kapr 1967. Otázkou k zamyšlení je: Jaký počet a které povolání respondentovi k posouzení nabídnout? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné a do této oblasti i směřují kritiky výzkumů prestiže. Obvykle se tedy šetří 30 – 40 profesí, ale jak je z tab.č.1 patrné, šetří se i rozsáhlejší soubory povolání ( 50 – 70 profesí). Počet profesí by měl vycházet z toho, v jakém počtu povolání je respondent schopen se ještě orientovat. Zároveň i historické sledování, možnost porovnání

    3. Prestiž Seznam povolání, které se ve výzkumech požívají není přesně daný a během doby se obměňuje (tak, aby v něm byla zachycena povolání odpovídající dané době). Je nesporné, že počet a typ povolání, které respondentům předkládáme ovlivňuje výsledná hodnocení i shodných profesí. Tuto skutečnost pak musíme respektovat při srovnávání v časových řadách. Důležitým kritériem pro posuzování prestiže je požadavek na vzdělání, dělnické profese stojí všeobecně níže Dalším hlediskem pro posouzení prestiže povolání může být zjišťování, jaké ideální příjmy si respondenti pro jednotlivá povolání představují. Důležitou otázkou při zkoumání problematiky prestiže povolání je porovnání škál prestiže povolání u nás a v zahraničí. Mezinárodní srovnání výsledků je však limitováno odlišnými soubory povolání – řešením tohoto problému je porovnání pouze těch povolání, která jsou ve všech případech stejná nebo jsou stejného charakteru.

První mezinárodní porovnání po r. 89 – výraznější odchylky     3. Prestiž První mezinárodní porovnání po r. 89 – výraznější odchylky Např. Hornické povolání u nás vysoko, v zahraničí nízko, naopak vojáci z povolání u nás nízko v zahraničí na předních místech. Další – nízká prestiž politické sféry, která poklesla Jiné povolání, časem se blížíme evropskému standardu Je nutné rozlišovat: Pojem úcta - se od prestiže odděluje, nelze dávat dohromady, je vztahovaná k jedné určité osobě, kdežto prestiž se váže k pozici. Pokud tedy hodnotíme prestiž povolání, hodnotíme prestiž dané pozice a nikoli osoby, která tuto pozici zastává!!!

    3. Prestiž Prestiž – vyjadřuje vztah určitého uznání (ohodnocení) osobnosti a role voj. profesionála sociálním prostředím Míra prestiže vojenského povolání - daná společenským ohodnocením dané pozice, např. velitelů a je pro všechny stejná Kromě toho existuje i osobní prestiž, může být vyšší nebo nižší podle schopností např. velitele a jeho podřízených. Pokud mluvíme o prestiži např. velitelů, vojenských chemiků, myslí se tím jen neosobní stránka (společenské ohodnocení), pokud se mluví o konkrétním veliteli, obecně se má na mysli jak neosobní, tak i jeho osobní prestiž. Rozdíly mezi pojmy: prestiž – autorita – sociální status Prestiž: stupeň uznávání či hodnocení širším sociálním okolím Autorita: respektování rozhodnutí, příkazů a stanovisek, lze ji odvodit ze stupně důvěry, kterou požívá u svých podřízených Sociální status: místo, které vojenský profesionál zaujímá s ohledem na svou funkci, hodnost a prestiž Aktuální úroveň prestiže vojenského povolání: 1990 –20 místo v žebříčku třiadvaceti povolání v ČSFR 1/2005 – 22 místo v žebříčku 26 povolání ČR

3. Vojenská profese a trendy jejích změn Vojenské povolání (zaměstnání): vyjadřuje pracovní vztah vojáků k armádě, charakterizuje dobrovolnost a zaměstnanecký vztah Původní význam pojmu „povolání“ – znamenalo, že člověk byl povolán k výkonu nějaké pracovní činnosti – něco více než zaměstnání Povolání se liší od zaměstnaneckých skupin v mnoha aspektech, především usilují o privilegovaný status uvnitř společnosti a požadují oligopolní vlivy ve vlastní kvalifikaci. Povolání hodnotí sama sebe jako extrémně důležitá pro existenci vývoj společnosti Povolání – je považováno zaměstnání s celoživotním úvazkem Pracovně lze povolání definovat: Jistou soustavu specifických činností vyžadující určité znalosti a dovednosti Tyto činnosti jsou vykonávány trvale a systematicky Jsou základem existence vykonavatele (práce za mzdu) Nová povolání vznikají, jiná zanikají a některá přetrvávají Vojenské povolání vzniklo de facto vyčleněním vojenské činnosti jako trvalé práce vykonávané za mzdu. Na podstatě tohoto povolání se nic moc neměnilo do té doby, kdy velitelé byli nositelé vojenských činností. Avšak

3. Vojenská profese a trendy jejích změn (2) postupem času se začala soustava vojenských činnosti rozčleňovat, (štábní činnosti a vznik rozmanitých druhů vojsk – tj. chemici, ženisté, voj. Lékaři atd.). To vedlo ke vzniku mnoha dalších povolání, tzn. že v pravém slova smyslu dnes vojenské povolání neexistuje (velitel, pilot, voj. lékař, zbrojíř) Zároveň však tento pojem (voj. povolání) slouží k Oddělení vojenských od nevojenských činností Specifikuje vojenské prostředí a podmínky, v nichž se vojenské povolání vykonává Pro soudobé armády je charakteristická rozrůzněnost vojenského povolání, přičemž tato rozrůzněnost je podmíněna vnitřní organizací armády, jednotlivými funkcemi, vojenskými hodnostmi a požadavky na vojenské vzdělání Při použití základních sociologických znaků charakterizujících povolání zjistíme, že jednotlivé činnosti a požadovaná kvalifikace na jednotlivé funkce se natolik od sebe odlišují, že mimo armádu jsou to vlastně odlišná povolání (pilot, řidič, technik., lékař). To, co nositele tak odlišných funkcí spojuje je příslušnost k armádě a z toho vyplývající zhruba stejné požadavky na každého vojáka:

3. Vojenská profese a trendy jejích změn (3) Fyzická zdatnost, ukázněnost, ovládání určitých zbraní, znalost vojenských řádů, uniforma atd. Všude tam, kde společenská praxe mluví o tomto institucionálním přístupu, máme na mysli jedno vojenské povolání, hovoříme o vojenských profesionálech Profesiografická analýza – popis a určení kvalifikační požadavků každé vojenské profese Zahrnuje: popis profese, její členění na profesní činnosti ve vazbě na ostatní činnosti, kritéria úspěchu při výkonu dané profese, technické, fyziologické, psychologické, sociologické, vzdělanostní a organizační nároky na výkon dané profese + projekt nových profesí, aby mohli být v předstihu připravováni vhodní vojenští specialisté (profesionálové) na nové funkce Změny vojenského povolání: Všeobecný rys: typ bojové vůdce se postupně mění ve vojáka – vzdělaného odborníka Pokud máme na mysli podrobnější analýzu změn vojenského povolání, pak je nosný metodický přístup, který odvozuje změny vojenského povolání ze změn ve vojenské organizaci, konkrétně přechod od institucionálního k

3. Vojenská profese a trendy jejích změn (4) k zaměstnaneckému typu vojenské organizace (CH.C. Moskos, I/O model – institution/occupation) O co konkrétně jde, vojenská služba a vojenské povolání tradičně získalo mnoho institucionálních rysů, jako např. pevně stanovené termíny odvodů, dosažitelnost po dobu 24 hodin, časté stěhování vojáka a jeho rodiny, podřízení se vojenské kázni a zákonům, nemožnost stávkovat či vyjednávat o pracovních podmínkách. Navíc se rozvinul patermaterialistický systém „odškodnění“, který nemá podobu peněžních, ale „naturálních“ dávek – tj. strava, bydlení, uniformy, lékařská péče, výsluha let při odchodu z armády, apod. Zaměstnanecký model vojenské organizace a tudíž s měr změn vývoje vojenského povolání je zakotven na tržních principech, vychází z těchto předpokladů: Mezi vojenskými a jinými systémy neexistují žádné podstatné rozdíly zvláště pokud jde o efektivitu činností, náklady a dosahované výsledky Vojenské kompenzace by měly být v maximální možné míře poskytovány peněžní formou než naturálními dávkami, což by lépe odpovídalo efektivnějšímu fungování trhu

3. Vojenská profese a trendy jejích změn (5) Vojenské kompenzace by měly být přímo závislé na rozdílech ve schopnostech jednotlivých profesionálů) Závěr: Vojenské povolání by mělo být posuzováno jako každé jiné zaměstnání s určitými zvláštnostmi

Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2007 Profese XI.04 IX.06 VI.07   pořadí lékař 1 vědec 2 učitel na vysoké škole 3 učitel na základní škole 4 programátor 5 projektant 7 6 soudce soukromý zemědělec 10 8 starosta 9 profesionální sportovec 11 manažer novinář 12 13 policista 20 truhlář 16 14 účetní 15 majitel malého obchodu 17 ministr opravář elektrospotřebičů 18 soustružník 19 bankovní úředník voják z povolání 22 21 kněz 24 prodavč 23 sekretářka poslanec 25 uklizečka 26

Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2008

Můžeme profese pracovně rozdělit na 3 skupiny, podle pořadí, a to na:    Prestiž - komentář Můžeme profese pracovně rozdělit na 3 skupiny, podle pořadí, a to na: Uctívané Tolerované Opovrhované Uctívané – vědec, lékař (ani přes nárůst korupce), ale i soukromý zemědělec (nikdo mu nezávidí), programátoři a projektanti – obestřeni trochou tajemství, obyčejný člověk přesně nezná jejich práci. Tolerované – profese, čas od času dobří, pragmatický přístup Opovrhované – bankovní úředník (velký a nezasloužený plat), vojáci (nebyli nám k ničemu), sekretářka, uklizečka? – panské manýry, poslanec (bez komentáře), kněz, to je závažné (zbytečná profese, vztah k církvím)

Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2008 Deset nejprestižnějších povolání v letech 2004 až 2008 (průměr bodového hodnocení) povolání listopad 2004 září 2006 červen 2007 červen  2008 lékař 89,5 90,4 89,8 88,2 vědec 80,7 81,2 81,8 vysokoškolský učitel 77,7 78,5 78,2 77,5 zdravotní sestra nehodnoceno 71,2 učitel na základní škole 71,3 71,4 70,7 71,1 programátor 66,3 67,8 65,7 65,3 projektant 64,1 65,8 65,5 64,5 soudce 64,8 65,6 65 63,9 soukromý zemědělec 59,1 58,4 59 57,7 manažer 59,4 58 55,4 57,2 Deset nejméně prestižních povolání v letech 2004 až 2008 (průměr bodového hodnocení) povolání XI.04 IX.06 VI.07 VI.08 uklízečka 29,4 33,8 29 29,8 poslanec 39,9 38,9 36,5 33,6 kněz 46,1 42,6 43,2 40 sekretářka 43,7 44,1 40,5 40,6 prodavač 42,8 44,4 41,5 41,8 stavební dělník nehodnoceno 44,3 voják z povolání 44,8 46,7 46,4 bankovní úředník 50,2 48,7 48,5 ministr 53,8 54,1 50 48,8 majitel malého obchodu 51,2 50,1 Průzkum se konal v prvním červnovém týdnu2008 a bylo při něm dotázáno 1051 lidí starších 15 let. Vybírali z 26 profesí, jejichž seznam jim CVVM nabídlo. Jejich prestiž lidé hodnotili body od jednoho do 99 - jeden bod přidělili povolání, jehož si váží nejméně, naopak 99 bodů znamenalo, že si takové profese váží nejvíce

Důvěra – hasiči, policie, armáda - rok 2008 Jednoznačně důvěryhodně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému důvěřuje 94 % lidí bez ohledu na věk, vzdělání a ideologicko-politické zaměření.

Důvěra vývoj – policie a armáda - rok 1994 - 2008

Důvěra vývoj – policie, soudy a armáda - rok 1994 - 2009

Důvěra vývoj – policie a armáda - rok 1994 - 2008

Podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání     Voják profesionál Podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání Občan České republiky starší 18 let: Složil vojenskou přísahu Vykonal VZS, náhradní vojenskou službu či základní přípravu (3 měsíce obdoba (VZS) Není členem politické strany, trestně bezúhonný, Zdravotně způsobilý Splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení Průběh služby: je předmětem dohody mezi uchazečem a služebním orgánem (minimálně 2 roky) Náležitosti: Náborový příspěvek (za jiné než vojenské či policejní vzdělání) Přídavek na bydlení Plat – platový tarif státního zaměstnance, zvýšení tarifu o 25%, osobní ohodnocení, hodnostní příplatek, příplatek za vedení, zvláštní příplatky podle služebního zařazení (Bojová pohotovost, ženijní práce apod.)

Výsluhové náležitosti:     Voják profesionál (2) Výsluhové náležitosti: Forma finančního vyrovnání, náhrada za obtížnost uplatnění v civilní profesi Odbytné – jednorázově 2-18 násobek hrubé mzdy Výsluhový příspěvek – po 15 letech služby, vyplácen měsíčně Odchodné – po 15 letech služby, jednorázově 4-6 násobek hrubé mzdy, společně s výsluhovým příspěvkem Rekrutace: Existuje13 rekrutačních středisek, profesní poradci Střediska pro výběr personálu 2 (Praha, Olomouc) 2,5 denní výběrové řízení na systematizovaná místa rotmistrovského sboru Uchazeč absolvuje: Vyšetření o zdravotní způsobilosti v nemocnici Šetření fyzické zdatnosti Psychologické vyšetření a pohovor Motivační a personální pohovor

Veřejné služby – záchranné sbory (Praha)

Veřejné služby – záchranné sbory (Praha)