Zdeněk Helus: Dítě v osobnostním pojetí Anna Horniecká 2.PMP

Osobnostní pohled na dětství dítě je osobností v dynamice jejího vznikání a utváření dětství = celkové rozpoložení jedince dětského věku, jehož podstatou je vstřícně otevřená, důvěřivá vnímavost vůči druhému člověku, druhým lidem nejbližšího okolí a posléze věcem a událostem, vytvářejícím domov, v němž je dobře a bezpečno dětství je bohatstvím potencialit růstu a rozvoje, vzdělávání má nést odpovědnost za toho bohatství a snažit se tyto potenciality rozvíjet

Je dětství samozřejmé?

Antický Řím dítě zcela v moci otce rodiny posuzováno pouze z pohledu užitečnosti pro rodinu usmrcení bez jakýchkoli postihů či výčitek běžný byl také prodej dětí či jejich odkládání na pospas šelmám

Středověk pokání ze usmrcení dítěte - po jeden měsíc nepožít vína a masa a po jeden rok sexuálně abstinovat víra v nesmrtelnost duše způsobila, že zabití dítěte se později stalo vážným hříchem trestaným upálením jedním z důvodů raného křtu malých dětí bylo zajistit jim ochranu zavinutí kojence do tzv. povijanu = svázání pruhy pevné látky, dítě nemůže pohnout nohama nebo rukama ani otáčet hlavou, šátek přes hlavu brání v rozhlížení rozbalování a zabalování bylo obtížné a zdlouhavé, dítě bylo ponecháno dlouhou dobu pomočené a pokálené v Římě po sedm týdnů, ve středověku jeden a půl roku důvodem názor, že to napomáhá rovnému růstu končetin, brání sebezranění a dotýkání se genitálií

Průmyslová revoluce dětská práce v továrnách - stejně jako dospělí 14 - 16 hodin denně, hlučné a špinavé prostředí, nesnesitelný žár či chlad, jedovaté plyny, smrtelné úrazy na denním pořádku nemalou část tvořily děti devítileté, někde dokonce pětileté první právní regulace tovární práce dětí v roce 1837 - pracovní doba snížena na devět hodin denně, což bylo považováno za velkou vymoženost matky pracovaly v továrnách také - malé děti tedy zůstávaly doma samotné sešněrované v povijanu, nadopované opiáty nebo v péči jen o málo starších sourozenců

dítě = malý dospělý, vnímání bolesti je menší, utrpení zvládá lépe než dospělý a rychleji si na něj zvyká dítě je majetkem rodičů přirozené dětské projevy vykládány jako projevy zvířecí, nedůstojné a trestuhodné vychovatelé jsou povoláni, aby z dítěte tvrdými tresty a neúprosným režimem vymýtili špatnost, jež je mu vlastní tělesné tresty a bezohlednost byla samozřejmá nutnost vychovatel by měl proto veškeré pocity dětí ignorovat a důsledně se snažit tuto špatnost z dítěte vymýtit křičícího kojence doporučováno přinutit ke klidu tělesně citelnými napomenutími

16. a 17. století dítě svěřeno kojné – často více dětí, nedostatek vlastního mléka nahrazen kravským mlékem nebo kaší, otřesné hygienické podmínky, dlouho v povijanech, hrubost či lhostejnost na denním pořádku ve vyšších kruzích odstup od dítěte normou - vyjadřování vroucího citu k dítěti považováno za nevkusné (obrana před vysokou úmrtností)

Milovali rodiče tehdy své děti, když s nimi zacházeli takto nelidsky Milovali rodiče tehdy své děti, když s nimi zacházeli takto nelidsky? Proč se k dětem vlastně takto chovali?

Prohřešky rodičů byly v podstatné míře vyjádřením dobových životních okolností, stavu lidského vědomí a nedostatku reflexe nad samozřejmostí některých výchovných prostředků!

Chováme se my dnes skutečně lépe?

Afghátnistán, 2009.

Objevování dítěte a jeho dětství mezi nejvýznamnější iniciátory obratu k dítěti patří John Locke, Jean Jacques Rousseau a Johann Heinrich Pestalozzi skutečný obrat k dítěti nastává jeho zeškolšťováním v polovině 18.století všeobecná povinná školní docházka způsobila, že se dítě ocitlo v celospolečenském, respektive ve státním zájmu objev dítěte jako problému, který je třeba řešit cílem výchovy je zbavit dítě jeho deficitů, vyvést je z dětství a vpravit do dospělosti

Impulzy k objevení dítěte Reformní pedagogika - dětství by mělo být bráno jako fáze života, která potřebuje být respektována, nemá - li další vývoj člověka doznat vážných škod Psychoanalýza – neschopnost dítěte vnitřně se ovládat a touha zakoušet slast a radost, dítě prožívá naivně, nekontrolovatelně, pudově impulzivně a velmi intenzivně Neopsychoanalýza - organismické prožívání (duší i tělem), fascinovanost (neschopnost se odpoutat)

T. W. Adorno - výchovné autoritářství ovlivňuje vývoj osobnosti a jedinec je pak vůči nadřízeným osobám podřídivý, ale vůči jemu podléhajícím osobám reprodukuje autoritářství rodičů J. Piaget přispěl svou prací k porozumění vývoji dětského poznávání L. S. Vygotskij vyzdvihuje úlohu vnějšího prostředí, zejména mezilidské interakce a kultury Humanistická psychologie považuje za určující impulz našeho života snahu být sám sebou Nepodmíněná akceptace je podle C. R. Rogerse nezbytná pro vývoj autentické svébytnosti

Dětství dnes heterogenizace – alternativní formy rodinného soužití, odlišnost kultur, rozdílné vzdělání rodičů a majetkové poměry, výchovné styly, kvalita škol a mimoškolních aktivit → rozdíly v podnětnosti prostředí konzumní dětství - dítě je vystavené působení reklamy a nabídek trhu, až můžeme hovořit o terorizování jeho vnímání trvalý pokles porodnosti a změna pohledu na dítě

Čím je to způsobeno? (pokles porodnosti a vyšší věk prvorodiček)

pro sexuálně žijící partnery je dítě pouze možností, zvažovanou na pozadí dalších lákavých možností, které by jeho narozením už nebyly realizovatelné dítě přináší řadu omezení a nese s sebou značné náklady hodnotu dítěte snižuje možnost, že bude postižené, nemocné, bude dělat ostudu, způsobí problémy tržní společnost vyžaduje jedince, kteří nejsou poutáni závazky, brzdícími je v pohotovosti reagovat na měnící se podmínky trhu a šance profitu tzn. bezdětné narození dítěte se odkládá na pozdější dobu když už dítě, tak pouze jedno mnoho párů dává přednost kariéře dítě není ve společnosti natolik akceptováno, aby se na ně orientoval účinný, komplexně pojatý systém veřejné starosti

Dospělý, který se ztotožňuje s výše popsanými názory vyjadřuje potom ve vztahu k dětem negativní či ambivalentní emoce, vesměs mimoděčně, proti své vůli, ale velmi účinně…

Jedináčkovství hůře se orientuje v dětských kolektivech mezi vrstevníky často zjišťuje, že děti na rozdíl od dospělých jeho nadání neocení nebo ho dokonce považují za nemístné školní výkony nemusí odpovídat očekávání rodiny bohatší a intenzivnější podpora rodičů, jejich aktivní pozornost a vyšší kvalita jejich všestranné péče méně často rodiče uplatňují autoritářskou výchovu

Vliv médií skladba dne, zájmy, vzory k napodobování, způsoby chování, hodnoty, názory a postoje narušení pozornosti dítěte narušení hodnoty autentických osobních zážitků ztráta smyslu pro pravdu a ryzost vlastního života redukce řeči na odposlouchané, primitivní dialogové obraty, potlačení způsobilosti mluvit rozvinutě, vyprávět, ale i naslouchat vyprávění a názorům druhého do mentality dětí se dostává agresivita, rozjívenost, drzost

Další problémy dětství plánované dětství – odchylky rodiče těžko snáší, brání se sblížení a uznání vlastních závazků velký důraz na samostatnost dětí scestná snaha o urychlení vývoje ostrovní dětství - nemožnost prožívat dobrodružství v přirozeném prostředí jejich shromažďování scholarizace dětství – škola je neodmyslitelnou, dokonce určující součástí života dětí a mládeže premianství nebo popírání smyslu školy nárůst inteligence ale i úzkosti ze školy sílící negativní stereotyp a neatraktivita školy oproti mimoškolním aktivitám

emocionální přetíženost dětství vytěsněné negativní prožitky způsobují úzkosti i psychosomatické obtíže kolize mezi rodiči, nedostatek emočního pouta problémy ve škole, zklamání dítěte v jeho životních cílech a touhách roste dětská kriminalita a agresivita vliv médií, kde je násilí na denním pořádku a stává se tudíž banalitou vyzdvihnutí úspěchu a peněz na první místa žebříčku hodnot společnosti - šikana potom není něco špatného, neboť oběť si za ni může sama tím, že není agresivní, sebejistá, bezohledná, není 'jako my‚ nuda či kompenzace neúspěchu ve škole

Co z těchto problémů vyplývá pro nás pedagogy?