Aarhuská úmluva a požadavky na účast veřejnosti Zuzana Drhová, Zelený kruh

Co je Aarhuská úmluva Každý jedinec má právo žít v prostředí přiměřeném jeho zdraví a pohodě a má povinnost, jako jednotlivec i spolu s ostatními, chránit a zlepšovat stav životního prostředí ve prospěch dnešních i budoucích generací. Mají-li občané uplatňovat toto právo a dostát této povinnosti, musí mít přístup k informacím o životním prostředí, musí mít právo podílet se na rozhodování a musí mít zajištěnu právní ochranu. (z preambule Aarhuské úmluvy)

Požadavky Aarhuské úmluvy  Veřejnost má právo na informace o životním prostředí  Veřejnost má právo na účast na rozhodování (nikoliv pouze politici a státní správa)  Veřejnost má právo na soudní ochranu (domáhat se nápravy, pokud jí práva na informace či účast byla odepřena)

Historie vzniku Aarhuské úmluvy  Aarhuská úmluvu je mezinárodní právně závazný dokument (vznikl na půdě EHK OSN). Česká republika ji podepsala v roce 1998 a ratifikovala v roce Je součástí českého právního řádu. Evropské společenství ji ratifikovalo v roce  Vychází z článku 10 Deklarace Summitu Země (o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 1992) – posílení participativní demokracie a občanských práv v oblasti životního prostředí).  Pod Aarhuskou úmluvou dochází k průniku tří velkých témat: životního prostředí, lidských práv a problémů spojených s korupcí.  Pojem životní prostředí se navíc v pojetí Aarhuské úmluvy rozšiřuje, takže se dotýká i ochrany kulturních památek, veřejného zdraví či spotřebitelských práv.

Proč je veřejnost důležitá?  Posílení advokáta zájmu ochrany životního prostředí z důvodu potíží s prosazováním práva životního prostředí (mezinárodní úmluvy, deklarace, ale také zákony na národní úrovni)  Veřejnost dohlíží na zákonnost rozhodování (jak jsou dodržovány zákony)  Vnáší do rozhodování nové informace a zájmy.  Účast veřejnosti omezuje příležitost pro korupci – dohlíží na transparentnost rozhodování.

Jak se rozhoduje (kdo má vliv ?)  POLITICI, POLITICKÉ STRANY  SAMOSPRÁVA  STÁTNÍ SPRÁVA (EKONOMIKA ZAMESTNANOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)  INVESTORI  ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ  DOTČENÁ VEREJNOST

Jak se rozhoduje?

Veřejnost a dotčená veřejnost Aarhuská úmluva pracuje s pojmy “veřejnost” a “dotčená (zainteresovaná) veřejnost”  Veřejnost = každý (Každý jedinec má právo na informace…)  Dotčená veřejnost = je záměry (projektovými, politickými) dotčena, a tudíž má zajištěna větší práva na účast, než veřejnost obecně = odborná veřejnost (má na připravovaném rozhodnutí zájem jako advokát zájmů ochrany životního prostředí, např. ekologické organizace, má specifické informace a pod.), a proto má zajištěna větší práva na účast, než veřejnost obecně

 Účast v povolovacích řízeních u projektů s dopadem na životní prostředí (čl. 6)  Účast při tvorbě strategií a politik (čl. 7)  Účast při tvorbě legislativy (čl. 8) Účast veřejnosti dle AÚ

Jak chápat účast veřejnosti  Účast veřejnosti má různé podoby a formy a pohybuje se od poskytování informací veřejnou správou, přes konzultace s veřejností, až po přímou spoluúčast na rozhodnutí (pracovní skupiny, účast v řízeních).  Je třeba podtrhnout, že zástupci veřejnosti NIKDY nejsou v roli těch, co rozhodují, to jsou při tvorbě politik buď politici jako volení zástupci získávající mandát činit politická rozhodnutí, u správních rozhodnutí pak pověření pracovníci státní správy. Přímou spoluúčastí na rozhodnutí tedy rozumíme účast v poradních orgánech – komise, výbory apod., či v pracovních skupinách, které připravují podkladové materiály pro pozdější rozhodnutí (např. příprava věcných záměrů zákonů), či postavení zástupců veřejnosti (občanských sdružení) jako účastníků správních řízení.

Požadavky AÚ na účast veřejnosti Základními předpoklady pro účast veřejnosti jsou ustálené a předem dané procesy, které zahrnují:  informování veřejnosti o plánovaných záměrech a rozhodnutích ze strany orgánů veřejné správy (včetně přímého oslovení zainteresovaných skupin),  poskytnutí všech informací týkajících se připravovaných rozhodnutí  zajištění dostatku času pro zpracování připomínek  závazný proces pro vyřízení připomínek  právo veřejnosti se odvolat, případně vyvolat přezkum rozhodnutí.

Principy pro zapojování veřejnosti  Účast v raných fázích procesů, kdy ještě má konzultace s veřejností smysl a může něco ovlivnit.  Srozumitelnost poskytovaných informací, aby byly přijatelné i pro laickou veřejnost.  Uživatelsky vstřícné postupy a mechanismy pro informování veřejnosti a zajištění její účasti. Úřady jednají tak, aby povzbudily zájem veřejnosti o životní prostředí a její ochotu se zapojit do rozhodování.

Děkuji za pozornost