Návrh metodiky stanovení podpory decentrální výroby elektřiny dle zákona 165/2012 Sb. EGÚ Brno, a. s. 2. Koordinační seminář projektu „Ceny a tarify … 2013“ Brno, 10. září 2012 Draft k 7. 9. 2012 1

Obsah prezentace Legislativní vymezení – zákon o podporovaných zdrojích energie Charakteristika decentrální výroby (velikost, typy, příklady zapojení v síti) Metodika stanovení podpory „v kostce“ – zjednodušený přehled Zásady pro stanovení bonusů decentrální výroby Aplikace metodiky dle zásad Předběžné stanovisko ERÚ na návrh zásad pro stanovení bonusů decentrální výroby Upřesnění vazby na PS Diskuze Příloha – podstatné podklady k tvorbě metodiky – právní rozbor ERÚ a dohodnuté závěry z jednání 3. 8. 2012 v Praze

1. Legislativní vymezení – zákon o podporovaných zdrojích energie Důležité výňatky ze ZOPZ týkající se DV: § 39 – Forma podpory decentrální výroby elektřiny (1) Podpora decentrální výroby elektřiny se uskutečňuje formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny. (3) V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a v decentrální výrobě elektřiny je možný souběh podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu a formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny. § 40 – Bonus na decentrální výrobu elektřiny (1) Bonus na decentrální výrobu elektřiny je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním režimu.

1. Legislativní vymezení – zákon o podporovaných zdrojích energie Důležité výňatky ze ZOPZ týkající se DV: § 42 – Výše bonusů na decentrální výrobu elektřiny (2) Úřad stanoví výši ročního bonusu na decentrální výrobu elektřiny s ohledem na napěťovou hladinu, do které je dodávána elektřina z výrobny elektřiny, ke které vzniká nárok na podporu decentrální výroby elektřiny podle tohoto zákona, a s ohledem na předpokládanou úsporu nákladů na ztráty provozovatele distribuční soustavy v porovnání se stavem, pokud by do distribuční soustavy nebyla dodávána elektřina ze všech výroben elektřiny aktuálně připojených k distribuční soustavě, a tak, aby byla zahrnuta do ceny za distribuci nejvýše polovina předpokládané úspory nákladů na ztráty provozovatele distribuční soustavy stanovená podle písmene b).

2. Vybrané hodnoty z bilance PDS k decentrální výrobě

2. Typy decentrálních zdrojů Charakteristika A Velká teplárna do 110 kV až 200 MW/blok, více bloků, v létě nejede (nebo velmi omezeně), jinak jede na „čáře“, poskytuje PpS, často přímo do PS/110 kv či sam. vedením do tohoto místa B Velký kondenzační zdroj do 110 kV (bez dodávky tepla) klasická uhelná elektrárna, dodávka dle potřeb trhu a ES, často poskytuje PpS C Velký regulační (plynový) zdroj do 110 kV dodává přechodně, jsou období, kdy celé měsíce nejede, v případě provozu dodávka kolísá, avšak zdroj je tak řízen dle potřeb soustavy (zdroj pracuje ve špičkách ) D Velký vodní zdroj do 110 kV 10 až 100 MW, využití kolem 3000 hod., dle aktuálních hydrologických podmínek E Velký zdroj FVE do 110 kV až 40 MW, provoz 1000 hod ročně, značně kolísá (dodávka není dle potřeb soustavy) F Velký zdroj VTE do 110 kV až 40 MW, provoz 2200 hod ročně, kolísá (dodávka není dle potřeb soustavy) G Velká závodní elektrárna do 110 kV obdobná charakteristika jako klasická uhelná elektrárna, až 100 MW, výhodou je častá technologická svázanost se spotřebou v daném místě. H Střední nebo malá teplárna stejně jako velká, menší výkony, připojení do nižších napěťových hladin I OZE do VN a NN menší výkony, dle charakteristik jednotlivých typů OZE – dá se rozdělit na 3 základní skupiny: 1) MVE, 2) FVE a VTE, 3) ostatní OZE (biomasa, bioplyn) J Menší kogenerace do VN a NN stejně jako teplárna, menší výkony, připojení do nižších napěťových hladin

2. Příklady vyvedení zdrojů do DS a vliv na ztráty

3. Metodika stanovení podpory DV v kostce – zjednodušený přehled Odhad celkové úspory ztrát činného výkonu v sítích PDS (odhad EGÚ, bez síťových výpočtů). Eventuelně odhad úspory nákladů infrastruktury. Promítnutí úspory do podpory bonusů DV = koeficient ERÚ (nejvýše polovina) krát celková úspora. Rozdělení úspory na 2 stejné části (50:50): 1. část (pro všechny) se vztáhne na dodávku v MWh všech decentrálních zdrojů: typ A („kolísavé“ zdroje) + typ B („nekolísavé“ zdroje nebo zdroje poskytující PpS); tímto vznikne 1. složka bonusu. 2. část (pro podporující ES) se vztáhne na dodávku v MWh decentrálních zdrojů, které mají stabilizační vliv na ES: typ B; tímto vznikne 2. složka bonusu. „Kolísavost“ zdrojů se posuzuje dle měsíčního „load faktoru“ (zdroj s MLF < 50 % je „kolísavý“, zdroj s MLF > 50 % je „nekolísavý“). Výsledný bonus pro zdroj typu A je roven pouze 1. složce bonusu. Výsledný bonus pro zdroj typu B je roven součtu 1. a 2. složky bonusu.

3. Metodika v kostce – úspora ztrát Promítnutá úspora kPÚNZ = 0,5 Úspora nákladů na ztráty v sítích část A část B (odhad EGÚ, nepočítáno) kRÚN = 0,5 vztaženo na MWh všech decentrálních zdrojů vztaženo na MWh „stabilizujících“ zdrojů složka bonusu A: SBDVA složka bonusu B: SBDVB Celkový bonus pro zdroje typu B (zdroje napomáhající stabilnímu provozu ES): BDVZB = SBDVA + SBDVB Celkový bonus pro typu A (ostatní decentrální zdroje): BDVZA = SBDVA Rozdělení decentrálních zdrojů zdroj A: kMLF < 50 % zdroj B: kMLF > 50 % & PpS kMLF

3. Metodika v kostce – úspory infrastruktury kPÚNZ = 0,5 Promítnutá úspora Úspora infrastruktury sítí část A část B (odhad EGÚ, nepočítáno) kRÚN = 0 vztaženo na MWh všech decentrálních zdrojů vztaženo na MWh „stabilizujících“ zdrojů modelováno odhadnutým navýšením složek PV distribuce pomocí koeficientů: provozní náklady: 1,05 odpisy: 1,10 složka bonusu A: SBDVA složka bonusu B: SBDVB = 0 Celkový bonus pro zdroje typu B (zdroje napomáhající stabilnímu provozu ES): BDVZB = SBDVA + SBDVB Celkový bonus pro typu A (ostatní decentrální zdroje): BDVZA = SBDVA Rozdělení decentrálních zdrojů zdroj A: kMLF < 50 % zdroj B: kMLF > 50 % & PpS kMLF

4. Zásady pro stanovení bonusů decentrální výroby Podpora decentrální výroby je určena pro všechny zdroje připojené do distribuční soustavy (bez rozlišení zda se jedná o lokální či regionální DS). Není určena pro obnovitelné zdroje, které podle zákona čerpají podporu formou povinného výkupu (souběh těchto podpor není dle zákona možný). Podpora je dána bonusem za decentrální výrobu (v Kč/MWh) a vztahuje se na MWh dodanou do DS. Podpora decentrální výroby v souladu se zákonem zohledňuje její přínosy na úsporu ztrát v elektrizační soustavě. V podpoře decentrální výroby se promítá nejvýše polovina úspor nákladů na ztráty PDS, míní se tím pouze ztráty činného výkonu; do úspor se nezahrnuje úspora infrastruktury provozovatele sítě, i když k ní v některých ojedinělých případech dochází. Úspora ztrát činného výkonu vlivem decentrálních zdrojů je odborně odhadnuta následovně: PS 40 %, VVN 40 %, VN 15 %, NN 1 %. Podíl úspor nákladů na ztráty, které se promítají do bonusů za decentrální výrobu je dán koeficientem promítnutí úspor nákladů na ztráty kPÚNZ. Koeficient stanoví ERÚ, jeho maximální hodnota je 0,5.

4. Zásady pro stanovení bonusů decentrální výroby Při stanovení úspor nákladů na ztráty (činné energie) PDS se zohledňují 2 kategorie decentrálních zdrojů podle vlivu na úsporu nákladů na ztráty PDS: Decentrální zdroje typu A Decentrální zdroje typu B Pro obě kategorie jsou navrženy definice: Cíl definic – vysvětlení dělení zdrojů na 2 typy (kategorie) v podpoře DV, které mají odlišné vlivy na úsporu ztrát (právní obhajoba ERÚ) Odkaz na zákon – hlavní důraz je na úsporu ztrát. Definice jsou navrženy ve třech variantách: první dvě varianty v sobě zahrnují použití numerického parametru (poměr 50 %) a jsou odlišné jen ve slovním vyjádření, třetí varianta je pouze slovní charakteristika bez použití numerického parametru.

Zdůvodnění dělení decentrálních zdrojů při stanovení jejich podpory dle zákona 165/2012 Sb. Varianta 1: Decentrální zdroje typu A: Jedná se o zdroje s časově nerovnoměrnou dodávkou elektřiny, které spoří ztráty v distribuční soustavě pouze v omezené době, jejichž poměr dodávky v daném měsíci vztažený k maximálnímu dodanému výkonu násobenému počtem hodin v daném měsíci je menší jak 50 %. Decentrální zdroje typu B: Jsou zdroje poskytující PpS nebo zdroje, resp. výrobny, které napomáhají k rovnoměrnému snižování ztrát v distribuční soustavě, jejichž poměr dodávky v daném měsíci vztažený k maximálnímu dodanému výkonu násobenému počtem hodin v daném měsíci dosahuje alespoň 50 % (podmínka 50% neplatí pro zdroje poskytující PpS). Pozn.: Zdroje poskytující PpS většinou splňují výše uvedenou podmínku (poměr alespoň 50 %). Výjimku tvoří především zdroje dodávající podpůrné služby „pětiminutová záloha kladná (dříve rychle startující záloha – QS)“ a „třicetiminutová záloha (dříve dispečerská záloha – DZ)“, jejichž aktivací však vždy dochází k úspoře ztrát.

Zdůvodnění dělení decentrálních zdrojů při stanovení jejich podpory dle zákona 165/2012 Sb. Varianta 2: Decentrální zdroje typu A: Jsou zdroje, jejichž charakter dodávky je nerovnoměrný v čase, čímž spoří ztráty v distribuční soustavě pouze po omezenou dobu zatížení soustavy (tzn., jejichž poměr dodávky v daném měsíci vztažený k maximálnímu dodanému výkonu násobenému počtem hodin v daném měsíci je menší jak 50 %). Decentrální zdroje typu B: Jsou zdroje s časově nerovnoměrnou dodávkou elektřiny, které spoří ztráty v distribuční soustavě pouze v omezené době vzhledem k charakteru jejich provozu. Provoz těchto zdrojů je v hodnoceném dlouhém období (v horizontu týdnů a měsíců) nekontinuální, jejich výroba kolísá s ohledem na aktuální přírodní podmínky a není řízena provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v reálném čase (jejich výroba není provozovatelem sítě ovlivnitelná). Pozn.: Varianta 1 a 2 je obtížně řešitelná v IS OTE, zejména pak jeho implementace od 1. 1. 2013.

Zdůvodnění dělení decentrálních zdrojů při stanovení jejich podpory dle zákona 165/2012 Sb. Varianta 3: (bez použití numerického parametru) Decentrální zdroje typu A: Jsou zdroje s časově nerovnoměrnou dodávkou elektřiny, které spoří ztráty v distribuční soustavě pouze v omezené době vzhledem k charakteru jejich provozu. Provoz těchto zdrojů je v hodnoceném dlouhém období (v horizontu týdnů a měsíců) nekontinuální, jejich výroba kolísá s ohledem na aktuální přírodní podmínky a není řízena provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v reálném čase (jejich výroba není provozovatelem sítě ovlivnitelná). Decentrální zdroje typu B: Jsou zdroje poskytující PpS nebo zdroje, resp. výrobny s časově rovnoměrnou dodávkou elektřiny, které napomáhají k rovnoměrnému snižování ztrát v distribuční soustavě vzhledem k charakteru jejich provozu. Provoz těchto zdrojů je v hodnoceném dlouhém období (v horizontu týdnů, měsíců) více kontinuální, jejich výroba není závislá na aktuálních přírodních podmínkách a může být řízena provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v reálném čase (jejich výroba je provozovatelem sítě ovlivnitelná). Doporučeno ve 2 ze 3 odpovědí na návrh

Zdůvodnění dělení decentrálních zdrojů při stanovení jejich podpory dle zákona 165/2012 Sb. Vzorec pro sledovaný poměr zohledňující rovnoměrnost dodávky, která má vliv na úsporu ztrát. Sledovaný poměr „rovnoměrnosti“ je dle návrhu v definicích decentrálních zdrojů poměr dodávky v daném měsíci vztažený k maximálnímu dodanému výkonu násobenému počtem hodin v daném měsíci kde tmMAX je sledovaný poměr „rovnoměrnosti“ (%) Em je celková dodávka zdroje ve sledovaném měsíci (MWh) PmMAX je maximální dodávaný výkon ve sledovaném měsíci (MW) tm je počet hodin v měsíci

Využití maximálního výkonu OZE po měsících K bodu 8): tabulka ukazuje využití maximálního výkonu dodaného v jednotlivých měsících po jednotlivé typy OZE a konvenčních zdrojů – výsledky ukazují, že pro zvolenou podmínku 50 % by do kategorie decentrálních zdrojů B nepatřilo FVE a VTE.

4. Zásady pro stanovení bonusů decentrální výroby Promítnutá úspora nákladů na ztráty se rozdělí na dvě části koeficientem rozdělení úspory nákladů kRÚN: Část A – zohledňuje část úspor ztrát vznikajících od decentrálních zdrojů kategorie A a kategorie B Část B – zohledňuje část úspor ztrát vznikajících od decentrálních zdrojů kategorie B Bonus pro DV se skládá ze dvou složek, a to z části A (SBDVA) a části B (SBDVB), obě složky jsou stanoveny v Kč/MWh na celý kalendářní rok dopředu: SBDVA = Část A / (MWhzdrojeA + MWhzdrojeB) SBDVB = Část B / MWhzdrojeB Bonus pro decentrální zdroje A je roven složce bonusu A: BDVZA = SBDVA Bonus pro decentrální zdroje B je roven součtu složek bonusu A a B: BDVZB = SBDVA + SBDVB SBDVA je určena z 1. části úspor nákladů, SBDVB je určena z 2. části úspor nákladů, při určování složek bonusů DV jsou příslušné části úspor nákladů poděleny odpovídajícím množstvím dané kategorie decentrálních zdrojů na příslušných napěťových hladinách.

4. Zásady pro stanovení bonusů decentrální výroby Bonusy decentrální výroby budou celostátní (bez rozlišení na regiony jednotlivých distribučních území) a budou rozlišeny po napěťových hladinách. Části úspor nákladů jsou na příslušné napěťové hladiny rozděleny tak, aby poměr výsledných složek bonusů (SBDVA a SBDVB) na jednotlivých napěťových hladinách odpovídal poměru cen bonusů určených nepřímým výpočtem pomocí složek regulovaných cen distribuce (0,21 : 0,26 : 0,53). Pozn.: poměr složek může být určen i jiným klíčem (po diskusi). Náklady podpory DV jsou hrazeny ve složce ceny za distribuci – příspěvku zákazníků na krytí decentrální výroby. Příspěvek bude celostátní, bez rozlišení po napěťových hladinách. Příspěvek je určen celkovou promítnutou úsporou nákladů na ztráty podělenou odběrem zákazníků v ČR, včetně exportu do zahraničí z DS.

5. Aplikace metodiky dle zásad Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 8. srpnu 2012: Úspora ztrát je odhadnuta – není počítána na základě modelových síťových výpočtů (v souladu s přijatou metodikou) Odhad úspory ztrát: PS VVN VN NN 40 % 40 % 15 % 1 % Uvedené úspory jsou dle dohody expertním odhadem EGÚ Brno a nebudou dokladovány výpočty a považují se spíše za maximální hodnoty. Úspora ztrát znamená, že při zrušení decentrální výroby připojené do distribučních sítí a jejím přemístění do přenosové sítě se ztráty v PS zvýší o 40 %, ztráty v DS se pak zvýší o 40 % na VVN, o 15 % na VN a o 1 % na NN Úspora je ve výpočtech modelována navýšením míry ztrát následujícími koeficienty: kmzPS = 1,08 kmzVVN = 1,34 u ČEZ kmzVVN = 1,2 u EON a PRE kmzVN = 1,1 kmzNN = 1,0

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 4. září 2012: Decentrální výroba (bez výroby z OZE v režimu povinného výkupu):

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 4. září 2012: Odhadnutá úspora ztrát v sítích vlivem decentrální výroby: Odpovídající předpokládaná úspora nákladů na ztráty v sítích vlivem decentrální výroby: kokoška

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 8. srpnu 2012: Promítnutá úspora nákladů na ztráty v sítích vlivem decentrální výroby a výsledné bonusy DV odpovídající úspoře ztrát: Do roku 2011 byl „bonus” decentrální výroby na VVN 20 Kč/MWh na VN 27 Kč/MWh na NN 64 Kč/MWh Odpovídající jednotný (celostátní) příspěvek zákazníků v ČR na podporu DV v roce 2013 (složka na ztráty) = 8,95 Kč/MWh

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 4. září 2012: Předpokládaná úspora nákladů na infrastrukturu sítě vlivem decentrální výroby: modelováno navýšením složek povolených výnosů distributora: provozní náklady – nárůst o 5 % odpisy – nárůst o 10 % (nejsou prováděny síťové výpočty ani analýzy)

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 8. srpnu 2012: Promítnutá úspora nákladů na infrastrukturu sítě vlivem decentrální výroby a výsledné bonusy DV odpovídající úspoře infrastruktury: Výsledky odpovídají zvoleným paramertům výpočtu Odpovídající jednotný (celostátní) příspěvek zákazníků v ČR na podporu DV v roce 2013 (složka na infrastruktury) = 2,18 Kč/MWh

5. Aplikace metodiky dle zásad – přímý výpočet Výpočty jsou dle předběžných podkladů v projektu CaT k 8. srpnu 2012: Výsledné bonusy decentrální výroby zohledňující úsporu nákladů na ztráty a úsporu nákladů na infrastrukturu sítí: Odpovídající jednotný (celostátní) příspěvek zákazníků v ČR na podporu DV v roce 2013 (složka na ztráty i infrastrukturu) = 10,98 Kč/MWh

Nepřímé stanovení úspor: Slouží pouze pro nastavení výchozího podílu pro rozdělení úspor na napěťové hladiny :

5. Aplikace metodiky dle zásad – citlivost koeficientu kRÚN (rozdělení úspor nákladů na část A a část B) kRÚN = 1,0 znamená nerozdělení úspor (jeden bonus pro všechny zdroje bez rozlišení jejich vlivu na ES)

9. Diskuse

9. Příloha – podstatné podklady k tvorbě metodiky Právní rozbor ERÚ z konce července 2012: nárok na bonus za decentrální výrobu (DV) mají zdroje připojené do distribuční soustavy (DS) bez ohledu na to, zda se jedná o LDS nebo RDS, souběh podpory DV s formou podpory výroby formou výkupní ceny není možný, lze jej uplatňovat jen pro podporu formou zelených bonusů, do výpočtu lze zahrnout jen prostou úsporu ztrát v distribučních soustavách v porovnání se stavem, kdy by do DS nebyla dodávána elektřina z DV, tedy bez zohlednění případné úspory infrastruktury v distribučních a přenosové síti, do výpočtu lze zahrnout jen ztráty činné, jalové ztráty nejsou předmětem kalkulace ztrát pro účely regulace (ve vazbě na ztráty v sítích), jako základní formu výpočtu úspory ztrát zatím ERÚ preferuje tzv. „zjednodušenou variantu“ se stanovením koeficientů nárůstu měrných ztrát na jednotlivých napěťových hladinách odborným odhadem. Pokud se v budoucnu vyskytne potřeba doložit tyto parametry podrobnějším propočtem síťových stavů, bude o jeho zadání rozhodnuto dodatečně.

9. Příloha – podstatné podklady k tvorbě metodiky Dohodnuté závěry z jednání 3. 8. 2012 v Praze: Bude jedna společná metodika na podporu DV (v rámci projektu CaT). Základem je právní výklad ERÚ z 25. 7. Metodika bude upřesněna o hledisko vlivu intermitentních a klasických (stálých) zdrojů (hledáme náhradní řešení směrem k technickému pohledu v mezích daných zákonem). Nelze však úplně opominout OZE a malé DV úplně; spoří také ztráty, avšak infrastrukturu ne. Metodika pro stanovení podpory DV musí být technicky zdůvodnitelná a právně podložená. Úspora infrastruktury se zde přímo nepočítá a nepromítá; v metodice však bude posouzena možnost zohlednění kolísavosti zdrojů (nahodilá neovlivnitelná dodávka vs. vynucená a jejich vliv na PpS).

9. Příloha – podstatné podklady k tvorbě metodiky Dohodnuté závěry z jednání 17. 8. 2012 v Praze: EGÚ se pokusí zpracovat definici rozdělení distribuovaných zdrojů na podporující a nepodporující ES tak, aby toto bylo dostatečné pro právní obhajobu ERÚ, která bude v souladu se zákonem. (I z diskuse na jednání však vyplynulo, že není jisté, jestli je toho možné vůbec dosáhnout). EGÚ dopracuje navrženou metodiku podpory DV o doporučení z jednání: upřesnění zahrnutí úspory plateb za použití PS včetně zdůvodnění jejího zahrnutí do nákladů na ztráty (zdůvodnění nákladů distributorů při stavu DS bez DV), zpracování variantního rozdělení složky B bez ohledu na napěťové hladiny, EGÚ zpracuje novou doplňující alternativu návrhu metodiky podpory DV se zahrnutím regulace U/Q a úspory infrastruktury. Toto bude řešeno rovněž s využitím dalších koeficientů.

9. Příloha – podstatné podklady k tvorbě metodiky Předběžné stanovisko ERÚ k upravené metodice k 10. 8. (Dle emailu od ERÚ z 13. 8. 2012): „Považujeme návrh za dobrý, ale navrženou metodiku pro stanovení podpory decentrální výroby na rok 2013 nelze bez širší konzultace všech účastníků trhu aplikovat. Navržený princip stanovení metodiky je potřeba konzultovat se všemi účastníky trhu, zejména s malými výrobci (nestabilními zdroji) a zástupci konečných spotřebitelů. Pokud nebudou zásadní důvody proti, bude ERÚ aplikovat od  IV. regulačním období. Do konce tohoto regulačního období budeme sledovat vývoj a sbírat připomínky od všech účastníků trhu.“ „Oproti původnímu záměru byla přehodnocena vazba na PS. Podle právního upřesnění nelze zahrnovat do výpočtů úsporu ztrát v přenosové soustavě. Podle dikce zákona o POZE zahrnout pouze úsporu ztrát v distribuční soustavě.“ Pozn. EGÚ: Numerické výsledky uvedené v prezentaci výše zatím nereflektují poslední upřesnění ze strany ERÚ k zahrnování vazby na PS. Po diskusi na jednání 17. 8. budou ještě upřesněny.