Co najdeme v novinách

Zpráva Referát Recenze Interview Reportáž Diskuze Reklama

A také: Příspěvky z projektů – Studenti čtou a píší noviny Technická gramotnost české populace Myslím, že už jen nadpis mnoha lidem napovídá, že článek není ten, který by si hltavě přečetli. Je totiž složitý, s odbornými termíny, které vypadají děsivě a nepochopitelně. Jsme líní a rozmazlení, ano, to je jeden z mých názorů na nás. Ostatně první myšlenka na Česko připadá vínu, pivu, či jiným věcem, které mají za úkol nám zpříjemnit život. Většina lidí nečte knihy nad 250 stran a časopisy, které mají víc písmenek než obrázků, raději se dozvíme něco nového a ostatních, kdo, s kým, kde, kdy, (možná i za kolik) byl a co všechno se (ne)stalo. Jistěže nás víc upoutá článek a nové plastice české topmodelky (zvlášť, když je vybaven extra fotkou) než nějaké „žvásty“ o dalším úspěchu, pokroku, zjištění, faktu, který se týká světa kolem nás. Až moc se zajímáme o souseda, celebritu, kamarádku kamaráda…a většinou v nepříliš disktrétních etických formách. Ale proč?

Asi proto, že jsme si zvykli na dobu, kde nám postačí základní informace, to ostatní je už navíc. Proč bychom se měli starat, jestli už byl vynalezen nový postup ničení jaderného odpadu, jestli je výhodné provozovat sluneční elektrárny, jak dlouho ještě budeme moci čerpat z ložisek ropu, vždyť se nás to netýká. Do našeho soukromého života to nezasahuje, my už tu nebudeme až ropa dojde, až bude konec světa, až zničíme vlastní vinou zemi. A navíc, nemusíme moc přemýšlet, jen v „rámci mezí“ . Proto je pro některé z nás věda a technika zapovězený kruh, my se ani nechceme naučit něco nového. Stačí nám dnešní svět, všeho máme dost. Každý jsme sebestředný sobec. Jen někteří ví, jak se svou „horší stránkou“ mají zacházet. A především chtějí vědět, chtějí se učit, chtějí přemýšlet. Říká se, že studenti jsou mozkem národa, ale i starší vrstvy lidí mohou překvapit. Já sama jsem byla přesvědčená, že mezi mojí babičkou a jakoukoliv technikou televizí počínaje je beznadějná propast, ale teď skvěle zvládá počítač i moderní telefon. Protože chtěla, chtěla dojít do sobě přikázaného cíle. A tak to můžeme udělat všichni…je to na nás, na člověku, jak bude jednat se svým okolím. Jsme pány sami sebe, a toho bychom měli využít. Kateřina Nevědělová

Reportáž Z francouzštiny „reporter“ – přinést Metody tvorby reportáže: - pozorování - účast - fakta – na základě prožitku - konfrontace dat, pohledů Reportáž je zpravodajství, „být u toho“. Reportér je pozorovatel (často i účastník) události Základem reportáže je popisný postup

Jak na reportáž „Novinářská reportáž…Její síla musí být, vzhledem k tématu, už v samém pojetí nosné myšlenky. Musí si počínat jako pavouk, který přede celou síť souvislostí kolem Člověka, Problému, Události, Postřehu. Ani pavouk, ani pavučina však nesmí být vidět, dokud se záměr nezahryzne čtenáři do hlavy, do srdce – do svědomí i do podvědomí.“ (Jan Petránek, citováno z www.ctenarska- gramotnost.cz/medialni-vychova/mv- casopisy/reportaz-2, autor Dalibor Dudek)

Reportáž – o čem psát Autor volí téma, o němž hodně ví Jako autor zná téma málo – musí si fakta nastudovat Jako reportér musí znát nová fakta, nepsat o tom, co už bylo řečeno, je známo Píšeme o tom, co jsme sami zažili, popř. od svědků zjistíme nové skutečnosti Mít o čem psát, to je důležité Znamená to: shromažďovat fakta, názory, vést rozhovory, analyzovat, najít hlavní téma, hledat souvislosti i v minulosti, vnímat lidi a daný problém

Jak pracovat dále? Jak sladit fakta, zážitky, emoce, různé vyjadřování účastníků v rozhovorech…? Jak najít obecný pohled, jak sladit individuální postřehy a výpovědi jednotlivých účastníků? Jak pracovat s citováním, s přímou řečí? Je třeba trocha „senzace“? Jak si zachovat nezainteresovanost? Do jaké míry má autor reportáže zasahovat do výsledného pojetí problematiky? Jak poznat, že téma skutečně zaujme a je zajímavé pro čtenáře novin?

Záleží na autorovi Autor je osobnost, která se zajímá o daný problém Pracuje s fakty, analyzuje, hledá příčiny a souvislosti Autor by měl najít „příběh“, konkrétního člověka, jehož se týká Je důležité věnovat se jednomu tématu Jeden lidský osud může podtrhnout smysl reportáže Autor pozoruje vlastníma očima i pohledem zúčastněných osob Základem reportáže je autorovo pojetí Autor pracuje i s nepřímými zdroji Vlastní pozorování, setkání s účastníky, to je podstatné

Kompozice reportáže Jak uspořádat všechna fakta, rozhovory, postřehy – o tom rozhoduje autor Dramatická reportáž? Strohá fakta? Zdůraznit hlavní téma? Věrohodnost? Přístup k tématu: Informační – převažují údaje Vyprávěcí – je zachována časová posloupnost Výkladový – převažují logické souvislosti Popisný – detailní popis osob, prostředí

Titulek reportáže Důležitá část reportáže v tisku Nevýstižný – nikdo nečte Přehnaný, ve stylu bulváru – v seriózních novinách spíše nezaujme V bulváru – čím hloupější, tím víc… Úkol: Zhodnoťte – kvalitní noviny, bulvár? - Boston pátrá, každá stopa dobrá - Františka pátrá, žádná úroveň - Děti své problémy často řeší prášky - XX své problémy řeší prášky Diskutujte, o čem asi takto nazvané články jsou?

Historie reportáže - vliv měl především realismus a naturalismus - Emile Zola – Břicho Paříže, (Halles de Paris), četli jste? Je to popis místa, fungování trhu, kde hospodyně nakupovaly ryby, maso, zeleninu… - Slavné Halles de Paris se v současné době rekonstruují - Ale! V Americe muckraking neboli „kydání hnoje“ - výraz použil Theodor Roosvelt, když mluvil o novinářích, kteří si všímali špíny v politice. Tehdy měl objasnit činnost novinářů v přestrojení Světoví reportéři: - Upton Sinclair - Ernest Hemingway - Richard Halliburton

Upton Sinclair 1878–1968 Americký spisovatel, publicista, autor knih (90) Nejznámější Džungle, Jatka Chtěl v románu zachytit továrnu na výrobu masa Ukazuje pracovníky – lidi bez prostředků, bez pojištění, chudé, kteří živoří Ale bohatí také nedbají na zdravé stravování Česky vyšlo: Brána je dokořán Velké poslání Svítání Pastýřův hlas

Upton sinclair - 1902 se nechal zaměstnat ve firmě vyrábějící masové konzervy – byl „při tom“ - pranýřoval poměry v továrně i platy zaměstnanců Kniha – Džungle

Richard Halliburton Novinář, cestovatel 1900 Browshile, Tenneesee 1939 Tichý oceán Kde cestoval: Řecko, Olymp, Parnass Trója Kirké – Stromboli Průliv mezi Skyllou a Charybdou Ithaka

Halliburton - Vžít se, vnímat na vlastní kůži - Přeje si vše osobně ověřit - Pro to dělám vše – přejede Alpy na slonu - Putoval jsem po trase Alexandra Velikého - Potkal jsem se s Kirké - Kdo je Stromboli? - Kde je Ithaka? - V kterých knihách najdete má dobrodružství? Najděte si Královská cesta za dobrodružstvím a Nádherné dobrodružství

Zdroje www.wikipedie.cz MF Dnes, 9. 4. 2013, Studenti čtou a píší noviny www.osobnosti.cz Gabriela Baumgartnerová, Amdrea Kapustová, Český jazyk a literatuta, písemná práce. Praha 2012