Život a dílo Zdroje: Wikipedie, Literární doupě – ld.johanesville.net Karel Jaromír ERBEN Život a dílo Zdroje: Wikipedie, Literární doupě – ld.johanesville.net

Karel Jaromír Erben 07.11. 1811   /   21.11.1870  Český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista, sběratel lidové tvorby a překladatel

Dětství Narodil se v rodině miletínského obuvnického mistra. Z dvojčat – synové Karel a Jan. Bratr Jan za necelé dva měsíce zemřel zemřel jako oba jeho předchozí bratři. Ze všech dětí přežil pouze Karel a jeho sestra Josefka. Měl chatrné zdraví, TBC.

Studium Díky miletínskému faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové. Od roku 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze. Rodiče z něj chtěli učitele. Měl nadání pro hudbu. V 26 letech měl Karel vystudována práva, živil se hodinami hudby a nastoupil jako úředník k hrdelnímu soudu v Praze, pak Fr. Palackému do Národního muzea.

Soukromý život Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i nějaké milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Ale i tak se rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila dvě dcery – Blaženu a Ladislavu. O pět let později jeho žena onemocněla rakovinou prsních žláz a na jaře roku 1857 zemřela. Erben se v únoru 1859 opět oženil, vzal si Žofii Mastnou, dceru kupce z Lomnice nad Popelkou.

Zaměstnání Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849). V roce 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Jako archivář se dostal i do mimopražských archivů, hodně cestoval. Dařilo se mu přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu. V období revoluce v letech 1848-49 byl zvolen do Národního výboru. Po skončení revoluce se vrátil do Prahy. Veřejnému životu se vyhýbal. Byl spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií. Slovník obsahoval termíny z těchto oborů: slavistika, gramatika, historie, slovanská a germánská mytologie a bájesloví.

Dílo: Sběratelská činnost: Písně národní v Čechách / 1842-1845/ - folkloristické dílo, ve kterém Erben shromáždil více než 2200 písní, které uspořádal od narození po smrt. Toto dílo bylo později rozšířeno a nazváno Prostonárodní české písně a říkadla. Soubor českých pohádek /Dlouhý, Široký a bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Zlatovláska/ Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských /1869/ - lidová tvorba ostatních slovanských národů

Kytice – jediná sbírka Kytice /1853/ - životní dílo – sbírka balad, jedna z nejslavnějších knih české literatury. Vznikla po téměř dvacetileté literární práci Erbena. Básně, ze kterých se Kytice skládá, vycházely nejprve v časopisech. Trest, předurčený osud. Neuznával vzpouru proti osudu, postavy přijímají svůj trest.

Jednotlivé balady: Poklad – chamtivá matka nechává kvůli mamonu své dítě uvnitř kouzelné skály a za trest ho celý rok nevidí. Lilie – květina se každou noc měnila v dívku, která byla milenkou mladého muže. Jeho matka ji však zničila a syn ji proklíná. Vodník – dcera neposlechne matku, která jí zakázala chodit k jezeru. To se jí stane osudným. Provdá se za vodníka a je matkou jeho dítěte, které se stane nástrojem vodníkovi pomsty. Zlatý kolovrat – dívka je zavražděna svou matkou a sestrou. Spravedlnost vzala za své a obě vražedkyně zemřou násilnou smrtí. Polednice – mladá žena unavená starostí o dítě zavolá na něj v afektu polednici a ze strachu před ní ho pak nechtěně zabije. Svatební košile – zde můžeme pozorovat dva druhy bájí – pohanskou a křesťanskou. Žena prosí Pannu Marii o navrácení jejího zemřelého muže. Prosba je vyslyšena a muž se k ní vrací v podobě ducha. Nese ji směrem ke hřbitovu, kde je ji snaží zabít. Vrba – žena žije dvojím životem, ve dne jako žena, v noci jako vrba. Její muž se s tím nemůže smířit, proto vrbu pokácí. Žena mu v tu chvíli umírá. Štědrý den – jedna dívka je šťastná, druhá, ač se nikdy ničím neprovinila, zemře. Lidský úděl je neodvolatelně určen. Záhořovo lože – Záhoř je loupežníkem, který se snaží napravit poté, co se doslechne, že se má dostat do pekla. Nakonec je mu ale odpuštěno.

Smrt Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou. Zemřel v Praze v noci 21. listopadu 1870 . Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu.

Význam: Vydával historické dokumenty i díla staré české literatury, např. „Sebrané spisy české“ od Mistra Jana Husa, i překlady starých děl ruské literatury – např.„Slovo o pluku Igorově“. Podílel se na vydání druhého dílu „Výboru z literatury české“. Těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Sbíral i lidové pohádky Psal i vědecká pojednání – např. k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.