Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Typologie spojů ze dřeva Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_12 Název DUMu: Otevřené ozuby Pro obor vzdělávání: 82-51-L/02 Předmět: Konstrukce Ročník: UZD-2 Autor: Bc. Václav Pihera Datum: 26.10.2012

Korpusové spoje

Ozuby

Ozuby (zařazení) Jedná se o korpusový spoj rohový nebo středový (přímé ozuby). Je to spoj lepený. Dělí se: otevřené polokryté kryté přímé Použití: v nábytkářství

Ozuby (charakteristika) Ozuby jsou starý řemeslný rohový spoj, který se používá u konstrukcí z masivního dřeva jako zásuvky, bedny a skříňkové nábytkové korpusy. Spojení je účelné a zároveň má dokonalý tvar. Ještě dnes slouží jako doklad řemeslné dovednosti.

Ozuby (charakteristika) Rohové spojení na ozuby je podobné jako spojení na svlak, ve směru hlavního zatížení je samosvorné. Spojovací prvky jsou klínové, nebo rovné čepy, nazývají se ozuby, resp. rybiny. Díky ozubení dosáhne toto spojení velké pevnosti a může se lepit bez upínacího nářadí. Spojené části mohou neomezeně sesychat a bobtnat, ale nemohou se bortit.

Ozuby (charakteristika) Pro trvanlivost spoje má velký význam zkosení rybin. Pokud se zvolí příliš velké zkosení, mohou se ve směru vláken lehce ustřihnout (ideální sklon je 75 až 80 stupňů). Rozlišujeme ozuby otevřené, polokryté, celokryté, ozdobné a sdružené čepy (klínové čepy).

Ozuby (charakteristika) U otevřených ozubů jsou rybiny a ozuby na obou vnějších stranách viditelné. Zásuvky mají zpravidla přední a zadní části s ozuby. Otevřené ozuby používáme u spojů, kde nevadí jejich viditelnost.

Ozuby (charakteristika)

Ozuby (rozměření) Protože ozuby přenášejí zatížení a zároveň jsou dekorativní, musí být rozděleny rovnoměrně. Je potřeba dbát těchto důležitých aspektů: základním rozměrem pro ozuby a rybiny je tloušťka dřeva „d“ sklon ozubů by měl být přibližně 80° (poměr stran 1:6 ) rohový ozub nesmí být příliš slabý

Ozuby (charakteristika) U otevřeného spoje na ozuby jsou ozuby a rybiny vidět . Na jaké díly je třeba ozuby nebo rybiny vyřezat, závisí na pozdějším namáhání nábytkového dílce a na možnosti montáže. Protože toto spojení může být zároveň i ozdobné, je třeba pečlivě provést rozvržení ozubů.

Ozuby (charakteristika)

Ozuby (charakteristika)

Ozuby (zhotovení) Zhotovení otevřených ozubů - Tloušťku protějšího dílce nastavíme do rýsovadla (rejsku) délku rybin a ozubů. Po narýsování ozubů se označují části, které budeme následně vydlabávat. Zářezkou řežeme na odpadové straně těsně na rysce.

Ozuby (zhotovení) Při vydlabávání začneme vedle rysky. Dlabeme až do poloviny tloušťky dílce. Následně vydlabeme z obrácené strany dílce na čisto. K orýsování rybin na dílec, na kterém budou zhotoveny rybiny, položíme dílec s provedenými ozuby tak, aby ležel čelními hranami přesně na protikusu.

Ozuby (zhotovení) Špičkou orýsujeme obrysy ozubů na rybinovém dílci a  následně přeneseme náčrty pomocí úhelníku na čelní plochu dílce. Nyní můžeme rybiny vyřezat a vydlabat. Po osazení vnějšího rohu rybinového dílce se části nasucho sestaví, vnitřně začistí, následně se zatáhnou a slepí.

Zdroj materiálů: NUTSCH, Wolfgang. Konstrukce v interiéru. Praha: Grada, 2006, ISBN 80-247-1276-8. NUTSCH, Wolfgang. Konstrukce Nábytku. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-0220-7. JOSTEN, Elmar; REICHE, Thomas; WITTCHEN, Bernd. Truhlářské konstrukce. Grada: Praha, 2011, ISBN 978-80-247-2960-2. NUTSCH, Wolfgang a kol. Příručka pro truhláře. Praha: EUROPA-SOBOTÁLES, 2006, ISBN 80-86706-14-1. KANICKÁ, Ludvika; HOLOUŠ, Zdeněk. Nábytek. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3746-1. KOUŘIL, Jan; BUBEN, František. Truhlářství. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-9056-4. SLAVICKÝ, Richard. Odborné kreslení. Praha: Informatorium, 2001, ISBN 80-86073-81-5.

Zdroj materiálů: HOLOUŠ, Zdeněk; MÁCHOVÁ, Eliška; KOTÁSKOVÁ, Pavla. Odborné kreslení. Praha: Informatorium, 2008, ISBN 978-80-7333-069-9. NUTSCH, Wolfgang a kol. Odborné kreslení. Praha: EUROPA-SOBOTÁLES, 2007, ISBN 978-80-86706-20-7. WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2034-0.