I.6. Horizontální a vertikální dělba moci ÚSTAVNÍ PRÁVO I.6. Horizontální a vertikální dělba moci Mgr. Petr Čechák Petr.Cechak@vsfs.cz
Horizontální a vertikální dělba moci prostředek limitace moci – ochrana před suspendováním demokracie vůlí většiny (slouží i ochraně menšin) nutnost garancí svobody Tripartice mocí ve státě moc soudní (zejména ústavní soud) jako hlídač ochrana lidských práv a právního státu nezměnitelná ustanovení ústav (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR) Volební soudnictví Autoritativní a totalitní režimy naopak dělbu mocí odmítají (místo toho pouze tzv. dělba práce) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ::
Horizontální a vertikální dělba moci Prezidentský systém - prezident má samostatnou legitimitu odvozenou od voleb - prezident je neodpovědný vůči parlamentu - prezident sestavuje vládu jako svůj sbor poradců - vláda nepotřebuje důvěru parlamentu ale prezidenta - prezident má zákonodárnou iniciativu a právo veta - prezident nemůže rozpustit parlament Parlamentní systém - vláda je závislá na důvěře parlamentu (to umožňuje kompatibilitu funkcí) - podoba vlády odráží rozložení sil v parlamentu - vláda vázána pouze zákony - ne usneseními parlamentu - prezident může rozpustit parlament Mgr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ::
Horizontální a vertikální dělba moci Poloprezidentský systém (Francie – 5. republika) - přímo volený prezident - prezident jmenuje vládu a v určitých směrech ji řídí - prezident má právo rozpustit parlament Kancléřský systém (Německo) - kancléř volen Spolkovým sněmem - na jeho návrh prezident jmenuje či odvolává členy vlády - kancléř určuje základní směry politiky - konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě Direktoriální systém (systém jednoty moci – Švýcarsko) - parlament volí vládu i prezidenta – odpovědnost - vláda je výkonný orgán parlamentu - neodvolatelná Mgr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ::