Kontrola x controlling dana.mestanova@fsv.cvut.cz

Kontrola Kontrola – technická (porovnání s technickými standardy , normami a dokumentací) Kontrola v řízení – controlling )porovnání souladu řízeného procesu s nástrojem řízení (plánem,…) Kontrola chování osoby … audit, revize Kontrola dodržování předpisů a pravidel

Controlling / operativní řízení projektu Během projektu se kvalitativně i kvantitativně sleduje, kontroluje, vyhodnocuje, tzn. že se provádí controlling jako servis managementu projektu. Dosahování plánovaných, hierarchicky uspořádaných cílů (hlavní cíl projektu a cesty splnění dílčích cílů jako je provozuschopná stavba) Po dosažení cílů projektu bývá zpracována: - závěrečná zpráva (podklad pro vyhodnocení projektu a přenos zkušeností na další projekty) - pro management projektu je to důležitá zpětná vazba

Audit a kontrola Průnik finanční kontroly x kontroly x AUDITU audit FK

NKÚ … Nejvyšší kontrolní úřad Náplň: kontrola účelnosti, hospodárnosti a souladu s platnými právními předpisy při nakládání se svěřeným státním majetkem kontrola prostředků, za něž převzal stát záruky kontrola zadávání státních zakázek kontrola plnění státního rozpočtu a státního závěrečného účtu kontrola vydávání a umořování státních cenných papírů

NKÚ - pokračování NKÚ je koncipován jako kolektivní či kolegiální orgán. V čele Kolegia a celého NKÚ jsou: prezident a viceprezident Prezident navrhuje plán kontrolní činnosti na příslušný rozpočtový rok a koordinuje činnost Úřadu. Viceprezident je zástupcem prezidenta v celém jeho rozsahu za jeho nepřítomnosti. Oba jsou jmenováni prezidentem České republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna volí celkem 15 členů Úřadu na návrh prezidenta NKÚ.

NKÚ - pokračování Prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu tvoří dohromady Kolegium. Kolegium je orgán, který schvaluje plán kontrolní činnosti, vypracovává kontrolní závěry a vydává stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu, ostatní kontrolní závěry, sestavuje jednací a kárný řád Úřadu. Senáty NKÚ tvoří tří a vícečlenné skupiny členů NKÚ, které schvalují jednotlivé kontrolní závěry z kontrolovaných činností, pro které byly zřízeny. Další jednotkou v organizační struktuře NKÚ jsou kontroloři, kteří kontrolní činnost provádějí. V jejich náplni práce je řízení a výkon kontroly a vypracování kontrolních závěrů podle plánu kontrolní činnosti.

NKÚ - pokračování Závěrem kontrolní činnosti je kontrolní závěr, který je projednán Podvýborem pro kontrolu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ČR. Dále je předán příslušnému ministrovi, do jehož resortu daná problematika spadá. Ten je zodpovědný za přijmutí nápravných opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolním výstupem. Po jednom roce provede NKÚ kontrolu nápravy nedostatků v původním kontrolovaném subjektu a kontrolu účinnosti nápravných opatření. Zprávu o účinnosti provedených opatření předá NKÚ vládě ČR, která při zjištění nedostatků v nápravném opatření přijme vhodný postih.

Kontrola u veřejných zakázek Značné objemy státních financí jsou vynakládány na veřejné zakázky Kontrola je prováděna na řadě úrovní vč. krajů a dále z pozice Nejvyššího kontrolního úřadu CÍL auditu a kontroly ve veřejném sektoru v ČR: odhalovat podvody, včetně zneužití veřejných prostředků, a poukázat na úzká místa v manažerské kontrole, která mohou ohrozit bezúhonnost organizace a efektivní provádění rozpočtových a dalších opatření předurčit spolehlivost výkazů (zpráv) o plnění rozpočtu a dalších finančních údajů identifikovat případy a charakter ztrát a neefektivností, které, jsou-li napraveny, umožní hospodárnější využívání dostupných rozpočtových prostředků zajišťovat spolehlivé informace o výsledcích programů a používat je jako základ pro úpravu zákonů, opatření a rozdělení rozpočtových prostředků.

Legislativní rámec kontroly (auditu) veřejného sektoru v České republice č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ČR, nezávislém orgánu, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, kterou ve smyslu tohoto zákona vykonávají: „ostatní ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, místní orgány státní správy a obce, pokud vykonávají státní správu, ostatní orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce.“ č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, umožňuje začít pracovat s novou koncepcí PIFC (Public Internal Financial Kontrol ), zákon zahrnuje systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány, např. Ministerstvem financí ČR a vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy.

Externí a interní kontrola x audit Externí kontrola (veřejnoprávní) (prováděná orgány ústřední státní správy a samosprávy, zákonem č. 320/2001 Sb.) Externí audit (označení činnosti SAI) Interní kontrola (řídící) (vnitřní kontrolní mechanismy v organizacích veřejného sektoru (PIFC), zákonem č. 320/2001 Sb.) Interní audit (prováděcí subjekt je součástí auditor. organizace, hodnotí efektivnost interní kontroly, zákonem č. 320/2001 Sb.) Interní kontrola s interním auditem tvoří vnitřní kontrolní systém požadavek ze strany EU vytvořit v rámci organizací veřejného sektoru vnitřní kontrolní systémy a interní audit (reforma systému finanční kontroly – MF) CÍL: předcházet nedostatkům a znemožňovat tak zneužívání fondů EU.

Aspekty výkonnosti Výkonnostní audit se však značně liší od kontroly souladu s právním řádem. Audit výkonnosti je nezávislé zkoumání efektivnosti a účelnosti vládních úkolů, programů a organizací, s náležitým ohledem na hospodárnost a na cíl, kterým je dosáhnout zlepšení“ Audit hospodárnosti – zda náklady na pořízení vstupů byly dostatečně nízké – při dosažení odpovídajících výstupů efektivnosti – hodnotí, zda s danými vstupy nebylo možné vyprodukovat více výstupů či naopak účelnosti – zjišťuje, zda bylo dosaženo stanovených cílů a určuje poměr zamýšlených a skutečných dopadů aktivit

Struktura programu auditu výkonnosti 1. Předmět kontroly 2. Cíl kontroly 3. Charakteristika kontrolovaných osob – popis jejich činnosti, programu, projektu apod. 4. Soupis výsledků analytických postupů provedených během přípravy 5. Faktory ovlivňující AV – předvídatelná omezení a problémy 6. Cíle a otázky auditu – celková koncepce 7. Plánovaný rozsah AV – kontrolované období, činnosti,…, uplatněné přístupy 8. Metodika AV – důkazy, kritéria, metody pro sběr a analýzu informací 9. Kontrola souladu s právními předpisy 10. Nedostatky a stav zjištěný při přípravě AV – výchozí podklady 11. Řízení rizik 12. Organizační a časové zabezpečení – vedoucí skupiny, konzultanti, rozpočet, harmonogram 13. Výsledek kontrolní akce – kontrolní závěr a námitkové řízení

Přínos auditu kontrola součástí řízení provádět porovnání výsledků se stanoveným cílem a provádět následnou korekci. součástí řízení zpětná vazba, jakou měrou jsou implementována rozhodnutí audit druhem kontroly v tom, že sleduje realizaci vytyčených cílů, přičemž tyto cíle sleduje na základě výkonnostních ukazatelů obsahuje doporučení ke změně stávajícího stavu

Teoretické vymezení - funkce, cíle, dopady AV „Pro vymezení pojmu auditu výkonnosti je vhodné ho určit dvěma základními otázkami, jejichž odpovědi jsou při AV hledány: 1. Jsou dělány správné věci? – otázkou na účelnost Správnými věcmi jsou ty, které vedou k dosažení cílů a nemají nežádoucí účinky. 2. Jsou věci dělány správným způsobem? – otázkou na hospodárnost a efektivnost

Funkce auditu výkonnosti je nástrojem veřejné politiky; je zpětnou vazbou pro daňové poplatníky; posiluje odpovědnost představitelů vůči veřejnosti; je zdrojem informací pro rozhodování a řízení; je zdrojem podnětů ke změně k lepšímu. Audit výkonnosti při investičním projektu Cílem AV při kontrole investičního projektu je např. zda byla stavba dokončena v termínu; zda byly dodrženy schválené rozpočtové náklady; zda postavená budova odpovídá schválené dokumentaci apod.

Cíle auditu výkonnosti dosažení zlepšení ve fungování a výkonnosti veřejného sektoru (hospodárnějšího, efektivnějšího a účelnějšího vynakládání veřejných prostředků); poskytování nezávislého posouzení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při řízení dané vládní politiky, programu či činnosti organizace; identifikuje oblasti slabé výkonnosti identifikuje příklady nejlepší praxe a zveřejňuje je jako vhodný vzor pro účely odpovědných státních orgánů; stvrzuje pravdivost výkonnostních ukazatelů zveřejňovaných organizacemi či programy; ujišťuje, že uvnitř auditovaných jednotek funguje kvalitní vnitřní kontrolní systém, který zajišťuje hospodárnost, efektivnost a účelnost.

Přístup k auditu výkonnosti Průzkumy – dotazníková šetření slouží pro získání informací Rozhovory slouží k proniknutí do tématiky a dále za účelem získání informací Pozorování se využívá k poznání způsobu, jak určitá činnost probíhá. Studiem dokumentů (koncepcí, výročních zpráv či programů auditovaného subjektu) se pronikne do problematiky. Pomocí jsou i statistiky týkající se dané oblasti, média. Obsahová analýza spočívá v kódování údajů a pátrání po souvislostech, jaké pojmy se vyskytují společně s jakými. Tím umožňuje určit klíčové myšlenky.

Přístup k auditu výkonnosti - pokračování Metody statistické a ekonomické Studie před a po, jejíž podstatou je zjistit, jak dané opatření vedlo ke změně negativního stavu. Metoda sestupování hledá souvztažnost mezi jevy (korelaci). Metoda statistického zpracování dat - popisné statistiky se využívají ke zpracování dat poskytnutých auditovaným subjektem. Charakterizují rozsáhlý soubor dat.

Teoretické vymezení - funkce, cíle, dopady AV Věci jsou dělány správně - pokud jsou náklady na jejich vstupy při zachování jejich kvality nízké = hospodárnost a ze zdrojů je získáván maximální výstup = efektivnost.“

Audit legality • finanční audit • audit výkonnosti Směry, na které se kontrolní procesy přeorientovávají jsou: přesunutí těžiště z kontrol legality (tu zajistí vnitřní kontroly) na finanční audit a audit výkonnosti změny zaměření kontrolních akcí od prověřovaných detailů a jednotlivostí k odhalování systémových nedostatků různé typy auditu přitom ověřují funkčnost různých prvků systému kontroly účelnost !!!!!!?????