Mgr. Bc. Jiří Luňáček Vojenské zdravotnictví v 19. století IV. TÉMA Francouzská medicína a vojenské lékařství za napoleonských válek Mgr. Bc. Jiří Luňáček Vojenské zdravotnictví v 19. století

Úvod V období napoleonských válek měla francouzská armáda patrně nejlépe organizovanou zdravotní službu ze všech válčících stran Tento zdravotní systém byl po určitých úpravách v následujících desetiletích převzat všemi vyspělými státy bojujícími v oblastech vzdálených od mateřské země Nicméně celá armádní zdravotní složka se musela v období napoleonských válek nově utvářet, jelikož se na ní velmi negativně podepsalo období VFR

I. VFR Za revoluce přestala armádní zdravotní služba existovat Byla zrušena – ze zdravotních důstojníků, chirurgů, ranhojičů a lékařů se stali civilisti V případě války se na jednotlivá tažení najímali civilní zdravotníci Revoluční vláda (Konvent) tak řešila absenci zdravotní složky, když vypukla 1. revoluční válka Na tuto nově vzniklou „zdravotní složku“ však vojenská správa pohlížela jako na něco podřadného Zdravotníci byli pokládáni za zbytečné protože nebojovali Bylo zbytečné sem cpát peníze, mnoho z nich bylo nepohodlných pro režim atd. pak ale vypukla válka

II. VFR Najatí lékaři: neměli dostatek léků a správných nástrojů nedisponovali s dostatečným množstvím obvazů a cupaniny neměli lékařské vozy museli postupovat pěšky Jen šéflékař směl mít koně – kterého si však musel kupit za své vlastní peníze Neustále se museli dohadovat s nadřízenými

Výrok, který údajně pronesl Pierre-Francois Percy „Jaké služby čekat od smečky banditů, dobrodruhů, bankrotářů, které mi z Paříže poslala Jeho Excelence pan ministr, abych je uplatnil v našich špitálech? Můžete doufat u takových lidí v jiskřičku lidskosti, slitování, jemnosti, jíž by se měli ošetřovatelé vyznačovat? Dali se k armádě, aby kšeftovali, a naneštěstí mohou kšeftovat jen skrze ubohé nemocné.“ Jaký druh lidí se hlásí jako zdravotníci k armádě Jaké vlastnosti by měl mít ošetřovatel Proč se dali na dráhu vojenského zdravotníka Uvádím slovo zdravotník záměrně, protože se to zde dá jen těžko rozdělit, brali všechny.

III. VFR Za takové situace šli do armády jen ti, kteří : zkrachovali, se nedokázali uživit soukromou praxí nedostudovali atd. Prostě nejrůznější dobrodruhové, u kterých šlo hlavně o vlastní zájmy Nebo ti, kteří byli opravdu schopní a: chápali své povolání jako poslání – opravdu chtěli pomáhat chtěli bránit revoluci – jakési ideové důvody Takových však mnoho nebylo

IV. VFR Ošetřovatelé nebo nosiči raněných v revoluční armádě neexistovali V bitvě se nesmělo ošetřovat, ani pomáhat raněnému kamarádovi Kdo něco takového udělal, riskoval polní soud Ošetřovat se mělo zásadně až po boji, rozhodně ne přímo v boji!!! Za bojovou linií měly stát obvaziště Nebyly označeny Nebyly označeny, často tam nestály

VFR ZHODNOCENÍ Zdravotní služba této doby byla na nízké úrovni Špatný personál a nedostatek základního lékařského vybavení Hlavní příčinou byl naprostý nezájem ze strany velení a řídících státních orgánů Investovat snahu a peníze do složek, které nebojují bylo považováno za zbytečné Během VFR přesto došlo k postupnému zlepšení vojenské zdravotní služby Snahy o nějaké zlepšení - s většími či menšími úspěchy Zkušenosti z této doby byly příčinou následných změn Snaha o vytvoření transportních prostředků, nebo obvaziště

I. NAPOLEON U MOCI po té, co Napoleon přebral moc, začal organizovat armádu po svém nicméně zdravotní služba byla v úpadku – oproti stavu na konci VFR to byl zase krok zpět nebylo však lehké změnit velmi špatný stav vojenského zdravotnictví zásluhu na reformě zdravotní služby v době císařství měli především dva muži Dominique Larrey Pierre-Francois Percy

II. NAPOLEON U MOCI Zdravotní služba měla 3 větve: chirurgy, lékaře, lékárníky. A byla rozdělena na personál: armádních nemocnic, ambulancí, na plukovní a zdravotní důstojníky.

Chirurgické nástroje

III. NAPOLEON U MOCI Od roku 1799 bylo nejvyšším orgánem ve válečném zdravotnictví Ředitelství nemocnic – řízené generály a byrokraty Existoval ještě Consil de santé (Zdravotní rada) – nejvyšší instituce vojenských důstojníků V jeho řadách bylo mnoho reformních lékařů Byl včleněn do Ředitelství nemocnic jako pouhý poradní orgán Roku 1803 byl Consil de santé nahrazen institucí 6 hlavních inspektorů zdravotní služby

IV. NAPOLEON U MOCI 6 hlavních inspektorů zdravotní služby Jeam-Francois Coste – vrchní lékař Pobřežní armády René-Niclas Desgesnettes – vrchní lékař Val-de-Grâce Pierre-Francois Percy – vrchní chirurg Pobřežní armády Nicolas Heurteloup – vrchní chirurg Italské armády Jean-Dominique Larrey – vrchní chirurg Konzulární gardy Antonie-Augustin Parmentier – vrchní lékárník Pobřežní armády

V. NAPOLEON U MOCI Inspektoři byli vzdělaní a zkušení doktoři, zdravotní službu však řídili pouze v otázkách: lékařské vědy, po odborné stránce jim podléhal personál nemocnic, veleli polní ambulanci v akci. V zásadních otázkách vše řídilo Ředitelství nemocnic Organizace nemocnic a ambulancí a jejich umísťování Zásobování Přeložení zdravotních důstojníků atd. V Ředitelství nemocnic byly nekompetentní osoby, které již tak nedokonalý systém jen zhoršovaly

VI. NAPOLEON U MOCI Výnosem z 12. 8. 1800 byl počet armádních nemocnic stanoven na 30 ve 4 z nich probíhala příprava zdravotních důstojníků nebylo to dostatečné Z armády propuštěna řada zkušených zdravotních důstojníků Výnosem z 7. 12. 1800 snížen počet armádních nemocnic na pouhých 16 další snížení příslušníků zdravotní služby na 844 mužů a 489 chirurgů u jednotek = 1333 mužů

Dominiuque Larrey léčí (Louis Lejeue)

VII. NAPOLEON U MOCI V souvislosti s propuknutím nové války s Anglií, plánovanou invazí do Británie a pak válkou s 3. koalicí vyvstala potřeba většího počtu zdravotních důstojníků V té době však byly všechny výcvikové nemocnice už zrušeny Ke zdravotní službě se tak hlásilo hodně nedouků, kteří se chtěli vyhnout běžné vojenské službě Počet kvalitních chirurgů začal vzrůstat od roku 1806 Počet kvalitních lékařů začal vzrůstat roku 1807

I. PIERRE-FRANCOIS PERCY 1754 -1825 Syn chirurga Šel v otcových šlépějích – nastoupil jako chirurg u jezdeckého pluku Berry Během VFR působil jako chirurg v Rýnské a pak Moselské armádě V roce 1805 byl jmenován inspektorem nemocnic Byl vrchním chirurgem Grand Armée (Velká armáda) Roku 1809 odešel od armády z důvodu postupující oční choroby

Pierre-Francois Percy

II. PIERRE-FRANCOIS PERCY Zasloužil se o zlepšení zdravotních podmínek v řadové armádě Kladl důraz na význam nemocniční hygieny Patří k prvním, kdo prosazovali nedotknutelnost nemocnic – už roku 1800 Díky němu byla od roku 1809 vybavena každá francouzská divize Ambulancí (mobilní ošetřovnou) Kromě plukovních lékařů mělo raněným pomáhat 10 samostatných zdravotních rot – každá byla přiřazena k jednomu armádnímu sboru Navrhnul nový systém zdravotnické pomoci Když sloužil na rýně tak pod jeho nátlakem moreu nabídl rakouskému generálovi, že budou starat navzájem o své nemocné, ale byl odmítnut

III. PIERRE-FRANCOIS PERCY Vytvořil tzv. mobilní ambulance Velký ambulantní vůz, v němž se šlo dostat blíž k bojové linii Tento vůz vezl veškerý zdravotnický materiál celého personálu Na přepravu raněných z bojiště k nejbližšímu zdravotnickému zařízení doporučoval nosítka Vytvořil speciální skupiny vojáků pro nošení raněných

NOSIČI MOBILNÍ AMBULANCE OBVAZIŠTĚ POLNÍ NEMOCNICE Percyho systém

Mobilní ambulance

Vojáci s nosítky

I. DOMINIQUE LARREY 1766 - 1842 K medicíně jej přivedl jeho strýc – lékař Po studiích nastoupil jako lodní chirurg na palubu lodi Vigilante – doplul až ke kanadským břehům Zanedlouho však přijal místo chirurga v pařížské nemocnici Hôtel-Dieu Roku 1793 se stal chirurgem Rýnské armády, stal se i vrchním lékařem Pak sloužil v řadách XIV. republikánské armády Zde se seznámil s Napoleonem Ošetřoval v boji, šel po něm výbor pro veřejné blaho a on utekl do Tulonu, protože léčil protivníky

II. DOMINIQUE LARREY S Napoleonem táhl jako lékař do Egypta Roku 1800 byl jmenován šéfchirurgem konzulární gardy – roku 1804 císařské gardy Působil ve Španělsku, na ruském Tažení i u Waterloo Po Waterloo byl zajat Prusy a byl skoro popraven Obdržel od Napoleona titul baron Sám Napoleon jej nazýval „Nejčestnějším z čestných mužů“

Dominique Larrey

III. DOMINIQUE LARREY Velmi šikovný operatér a reformátor zdravotní služby Při ošetřování otevřených zlomenin zavedl aplikaci styraxu (aromatická pryskyřice) – antiseptický účinek Prosadil nutnost co nejrychlejšího lékařského zákroku – do 24 hodin od zranění Jako první v polních podmínkách zavedl omývání ran solným roztokem Snažil se prosadit pořadí lékařského ošetření na základě vážnosti poranění – třídění raněných Navrhnul nový systém zdravotnické pomoci Dříve se sbíralo dle hodnosti, garda atd. to on mění a zavádí první „moderní“ třídění dle druhů poranění

IV. DOMINIQUE LARREY Vytvořil tzv. Ambulance Volante (létající ambulance) Jakési „pohyblivé lazarety“, měly dohromady 340 mužů Byli tam důstojníci, poddůstojníci a vojíni Ambulance volante se mohla rozdělit na 3 části, přičemž každá část měla: 15 chirurgů 2 lékárníky 12 lehkých vozů – pro dva raněné 4 těžké vozy – pro 4 raněné Pomocný personál

V. DOMINIQUE LARREY Ambulance volante vezla na každém ze svých vozů obvazový materiál, nástroje, náplasti atd. Další nástroje měli jednotliví chirurgové přímo u sebe Na bojišti byli lehce ranění hned obvázáni a těžce ranění byli okamžitě operováni a pak transportováni na obvaziště nebo do polní nemocnice Lehké vozíky táhly 2 koně a měly jednoho řidiče Těžké vozy táhly 4 koně a měly 2 řidiče V těžkých terénech koně nahradily jiná zvířata – např. v Egyptě velbloudi v horském terénu muly atd.

AMBULANCE VOLANTE OBVAZOŠTĚ Systém D. Larreye: POLNÍ NEMOCNICE

Ambulance volante

Ambulance Volante

I. SROVNÁNÍ ZDRAV. SYSTÉMŮ Oba muži měli podobné cíle snaha o co nejrychlejší pomoc raněnému ošetřovat přímo v bitvě oba systémy posilovaly morálku vojska už jen svojí existencí oba dva k dosažení svých cílů vytvořili specializované zdravotnické jednotky pro pomoc každému vojákovi

II. SROVNÁNÍ ZDRAV. SYSTÉMŮ Rozdíly Bezmocnost proti nepřátelským akcím Percyho mobilní ambulance vezla veškeré vybavení, ztráta jediného vozu, tak mohla znamenat velký problém Ambulance Volante byly pohyblivější a rychlejší nástroje byly rozděleny, některé měli chirurgové přímo u sebe poskytovaly okamžitou zdravotní pomoc hned na místě zranění rychleji transportovaly raněné do bezpečí

III. SROVNÁNÍ ZDRAV. SYSTÉMŮ Shrnutí Efektivnějším systémem byly Ambulance Volante nejprve užívány u gardových jednotek posléze zaveden pro celou armádu Percyho systém se však užíval také Vytvoření Ambulance Volante bylo největším přínosem francouzské armády, co se vojenského zdravotnictví týče nejnutnějším ošetření přímo na bitevním poli – nejvčasnější zdravotnická pomoc raněnému

SLAVKOVSKÁ BITVA AMBULANCE VOLANTE OBVAZOŠTĚ: Šlapanický zámek – Percy Okraj Ponětovic – Sain Hilaire Spálená mlýn u Žarošovic - Larrey POLNÍ NEMOCNICE: Budovy biskupství v Brně SLAVKOVSKÁ BITVA

BITVA U SLAVKOVA Francouzská polní nemocnice v Brně Kontrola provedená v březnu 1806 zjistila u nemocných byla vedena jen čísla, nikoliv jména žádné záznamy o jejich léčení v místnostech se nevětralo – málo dřeva všude byla špína a hmyz, na zdech byly výkaly mezi nemocnými leželi i mrtví nemocní leželi na shnilé slámě ve vlastní stolici pohřbíváni prováděli vězňové ze Špilberku duchovní se volal tak jednou měsíčně

DOLÉČENÍ V polních nemocnicích se nechávali jen ti, co nebyli schopni převozu Schopní převozu se transportovali do nemocnic blíže vlastnímu území a odtud pak domů Lehce ranění byli posláni spolu se zajatci do Francie Např. po Slavkovu Jediná polní nemocnice v Brně muži schopní transportu odváženi do Vídně (obsazená Francouzi) lehce ranění posláni do Francie těžce ranění ponecháni v Brně – zpravidla umřeli

POSLEDNÍ NAPOLEONOVA TAŽENÍ Během ústupu z Ruska se zdravotní služba naprosto sesypala mnoho lékařů zemřelo, bylo zajato, popřípadě zůstalo někde s nemocnými z této rány se už nevzpamatovala Během tažení v letech 1813-1814 byl počet zdravotnického personálu naprosto nedostatečný ani odvody na poslední chvíli to nezměnily Napoleon tak při svých posledních taženích paradoxně bojoval v oblasti vojenského zdravotnictví s problémy ještě většími než na počátku své dráhy

I. ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY Výprava do Egypta Vojáci trpěli zánětem očí příčina shledána v ostrém světle odrážejícím se od písku, víření písku a střídáním dusného dne a vlhkých nocí Léčba oči se měly na noc přikrývat přikládání pijavek nařezávání očních víček a používání různých mastí

II. ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY Na egyptském tažení ve městě Jaffa Řádil tu mor Larrey nařídil lékařům nosit plátěný oděv, který se navoskoval nebo propláchnul v octové vodě omývat octovou vodou sebe i nástroje před ošetřováním vypít likér nebo kávu a během ošetření žvýkat chininovou kůru převazovat rychle a co nejméně se dotýkat pacientů pálit věci nakažených ty části těla pacienta, které jsou vystaveny vzduchu, také omývat octovou vodou atd.

III. ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY Léčba moru v Jáfě podávání lehkých dávidel podávání nápojů způsobujících pocení podávání léků proti vnitřním křečím při pokročilém onemocnění podávat nemocným chinin a kávu morové hlízy otvírat – nařezávat, naleptávat a zvlhčovat Larrey tvrdil, že takto vyléčil až dvě třetiny nemocných

Napoleon u morem nakažených ve městě Jaffa (Antonie-Jean Gros)

IV. ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY Španělská kampaň Vojáci trpěli tzv. madridskou kolikou zánět střev s horečkou, suchostí kůže, zvracením a ochabnutím vnitřností – konečné stádiu smrt příčina shledána ve střídání teplot a španělském jídle, zejména vínu Léčba podávání chininu a nápojů vyvolávajících pocení Velký problém tohoto tažení byl nedostatek vojenských lékařů

V. ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY Tažení do Ruska Časté průjmy Omrzliny Záněty očí Léčeny nálevem z heřmánku a cukru, opiovou tinkturou nebo hofmanskými kapkami Omrzliny Ihned amputovány Záněty očí Léčba jako při egyptském tažení Nemoci z nadměrného požívání alkoholu Břišní tyfus

Napoleonův ústup od Moskvy (Adolf Northern)

I. LÉKAŘI CÍSAŘE NAPOLEONA Když se stal Napoleon císařem zavedl úřad osobních lékařů Zpočátku měl 2 lékaře - prvního a druhého 2 chirurgy – prvního a druhého Později přibral ještě poradní lékaře, kteří se ve službě střídali po 3 měsících Ve vyhnanství na ostrově Sv. Helena se ve službě vystřídali 3 lékaři

II. LÉKAŘI CÍSAŘE NAPOLEONA Jean Nicolas Corvisart (1755-1821) – první lékař skvělý diagnostik a praktik rozuměl císaři a věděl jak k němu přistupovat rozšířil do praxe metodu poklepu roku 1815 utrpěl mrtvici, ze které se nikdy plně nevzpamatoval Jean Noël Hallé (1754-1822) – druhý lékař všestranný učenec zastánce očkování proti neštovicím

III. LÉKAŘI CÍSAŘE NAPOLEONA Chirurgové Alexis Boyer (1757-1853) – první chirurg obratný, ale konzervativní chirurg – neměl rád novoty doprovázel císaře na tažení v letech 1806 a 1807 Alexandr Urban Yvan (1765-1839) – druhý chirurg obratný při amputacích, ale považoval je až za poslední řešení doprovázel Napoleona na většině jeho tažení, byl i u Slavkova byl ve větší oblibě než chirurg první

IV. LÉKAŘI CÍSAŘE NAPOLEONA Sv. Helena Ani jeden ze čtyř jmenovaných nedoprovázel Napoleona do vyhnanství Prvním lékařem císaře zde byl Barry Edward O´Meara byl ranhojičem na lodi, která císaře vezla do vyhnanství císař si ho oblíbil Roku 1818 byl odvolán – Napoleon byl 5 měsíců bez lékaře až mu byl přidělen John Stokoe císař mu nevěřil, a tak byl zakrátko vystřídán Poslední byl Francesco Antommarchi Korsičan, kterého vybrala císařova rodina nebyl to moc dobrý praktický lékař, spíše muž do laboratoře

I. NAPOLEON Nikdy neměl železné zdraví, kterým se vždy chlubil dokázal však snášet různé útrapy - snaha o podepření vlastní legendy Od mládí měl sklon k zažívacím a žlučovým problémům Trpěl záchvaty malárie poprvé se projevily během jeho pobytu na Korsice r. 1784 Během Italského tažení si stěžoval na migrény, kašel, potíže s močením a hemeroidy Roku 1802 se u něj projevila neznámá choroba, ale odezněla

II. NAPOLEON Od roku 1808 se jeho stav zhoršil přibral na váze, zvodnatěly mu oči ptal se těžkopádnějším a už nebyl tak energický Na ostrově Elba se mu téměř vrátila jeho energičnost Během stodenního císařství byl malátný a ochablý často jen zadumaně koukal U Waterloo měl bolesti působené hemeroidy upadal do strnulosti a musel se přemáhat

III. NAPOLEON Sv. Helena – nezdravý ostrov roku 1815 příznaky nemoci – oteklé nohy, zubní kazy, záněty dásní a zduřené mízní uzliny k zhoršení došlo roku 1817 – trhání v pravé lopatce, návaly horkosti a bolesti v oblasti jater a žlučníku stav se zlepšil, ale jen na krátko roku 1820 došlo k prudkému zhoršení a už se jen zhoršoval v dubnu 1821 začal zvracet černou tekutinu, pak už jen spal nebo blouznil dne 5. května 1821 zemřel

Napoleonova smrt (Carl von Steuben)

IV. NAPOLEON Příčiny smrti V úmrtní zprávě jeho lékaře F. Antommarchiho je uvedena rakovina žaludku Objevila se tvrzení, že byl otráven arzenikem nálezy vysoké hladiny arzenu v jeho vlasech Postupná otrava kouřem Nová teorie Úmrtí v důsledku přílišné horlivosti jeho lékařů časté výplachy střev následované léčbou pomocí vysoké dávka antimonu (vyvolává zvracení) vedlo k prudkému snížení hladiny draslíku, plus používání chininu, který má tytéž následky

Napoleonova Hrobka v pařížské Invalidovně

I. ZDRAVOTNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ První lékařský zákon je z 10. 3. 1803 upravuje výkon lékařské praxe pro celé území Francie Praxi smí vykonávat jen doktoři chirurgie, lékařství a zdravotní úředníci plus ti, co jí vykonávali před platností tohoto zákona Doktor lékařství nebo chirurgie musel musel alespoň 4 roky studovat na jedné ze státních lékařských škol složit zkoušky (bylo jich pět) obhájit disertaci psanou latinsky nebo francouzsky

II. ZDRAVOTNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ Zdravotní úředník musel, buďto studovat 3 roky na státní lékařské škole nebo být nepřetržitě 6 let na praxi u doktora lékařství nebo chirurgie nebo mít pětiletou praxi z nemocnice dále pak se ve svém departmentu musel podrobit státním zkouškám před tříčlennou komisí K tomuto zákonu vyšlo ještě roku 1803 prováděcí usnesení vlády, které upravovalo náklady na studium, správní záležitosti, závěrečné zkoušky atd.

LITERATURA Měsíčník Ciba, roč. 7, č. 9, 1940. KOVAŘÍK, J.: Orlové Napoleonovy armády: lesk a bída napoleonských válek. 1. vyd. Akcent: Třebíč, 2005, 301 s. ISBN 80-7268-037-4. KOTULÁN, J: LÉKAŘ JE A MUSÍ BÝT PŘÍTELEM HUMANITY Dostupné online: http://www.napoleonska-spolecnost.cz/Kotulan%20-%20Larrey.pdf ORTIZ, Jose M.: The Revolutionary Flying Ambulance of Napoleon's Surgeon. U.S. Army Medical department Journal October-December, 1998, s. 17-25. http://napoleonic-literature.com/Flying_Ambulance.htm

...... DĚKUJI ZA POZORNOST ......