Ekonomika neziskových organizací Spolky, Ústavy Ekonomika neziskových organizací

Spolky Dříve občanská sdružení (o.s.) Upravuje zákon č.89/2012 Sb. Právnická osoba Samosprávné Dobrovolné Vzájemněprospěšná činnost Veřejněprospěšná činnost Mohou podnikat Zkratka z.s.

Občanská sdružení - kritika Nedostatečná úprava v zákoně č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů Členy mohly být i právnické osoby (i když nesla v název občanská sdružení) Nedokonalá právní úprava rejstříku občanských sdružení (neaktuálnost, neúplnost) Problematika spadala do kompetence Ministerstva vnitra

Transformace občanských sdružení na spolky Občanská sdružení se považují za spolky od 1.1.2014 Možnost transformace na ústav Do dvou let od ode dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. 1. 2016) jsou spolky povinny uvést svůj název do souladu s požadavky NOZ. Dle § 216 NOZ musí název spolku obsahovat slovo „spolek“  nebo „zapsaný spolek“, postačí však  zkratka „z. s.“. Do tří let od dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. 1. 2017) je spolek povinen: přizpůsobit  stanovy úpravě NOZ a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin (§ 3041 odst. 2 NOZ), doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku podle § 25 zákona č. 304/2013 Sb. týkající se spolku (§ 122 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.)

Založení spolku Minimálně tři osoby (právnické i fyzické) Vydání stanov Doplňkově může podnikat (hlavní činnost a vedlejší hospodářská činnost)

Stanovy Název Sídlo Účel Práva a povinnosti členů Určení statutárních orgánů Členský příspěvek Založení pobočného spolku Různá kvalita členství (různá míra práv a povinností členů)

Orgány spolku statutární orgán (výbor nebo předseda) nejvyšší orgán (členská schůze), kontrolní komise (volí členská schůze), rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. Funkční období volených členů orgánů je pětileté, není-li stanoveno jinak

Vznik spolku Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku Od 1. ledna 2014 je nutné podávat návrhy na zápis, změnu zapsaných údajů či jejich výmaz ve spolkovém rejstříku k místně příslušnému rejstříkovému soudu (viz § 75 zákona č. 304/2013 Sb.). Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. V případě pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku. Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, který uveřejní Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách (tzv. inteligentní formulář). Návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Vzhledem ke skutečnosti, že § 21 zákona o veřejných rejstřících na rozdíl od § 32 odst. 4 obchodního zákoníku neobsahuje zmocnění pro Ministerstvo spravedlnosti zveřejnit seznam příloh, které se k návrhům přikládají, je na stránkách Ministerstva spravedlnosti uveden pouze informativní a orientační přehled listin, které se mají dokládat ohledně spolků (viz níže) Návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě.

Zrušení spolku Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn, a) vyvíjí činnost zakázanou v § 145 (omezování svobody, podněcování nesnášenlivosti atd…), b) vyvíjí činnost v rozporu s § 217 (je v rozporu s hlavní činností), c) nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo d) brání členům ze spolku vystoupit.

Likvidace spolku Při zrušení spolku s likvidací sestaví likvidátor soupis jmění a zpřístupní jej v sídle spolku všem členům. Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov. Určí-li stanovy spolku se statusem veřejné prospěšnosti, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nepřihlíží se k tomu. Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.

Ústavy §402 Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.

Ústav Může podnikat, zisk může být použit jen ve prospěch činnosti pro níž byl založen. Název ústavu musí obsahovat zkratku z.ú. nebo zapsaný ústav

Založení Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústavu a jeho sídlo, b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.

Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku

Orgány ústavu Ředitel (jmenuje a odvolává správní rada) Správní rada (jmenuje a odvolává zakladatel) Dozorčí rada

Statut ústavu Určí-li to zakladatelské právní jednání nebo je-li to účelné, vydá správní rada statut ústavu a upraví v něm vnitřní organizaci ústavu a podrobnosti o jeho činnosti. Ústav statut uveřejní uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle ústavu.