Vliv ceny elektřiny na konkurenceschopnost českého průmyslu Karel Šimeček - SVSE/AEM Jelenovská 1/2014

Ceny energií likvidují energeticky intenzivní průmysl (EII) v EU

Definice EII (Energy intensive industry) EII dle čl. 17.1(a) Energetické Daňové Direktivy (2003/96/EC): Nákup energií > 3% hodnoty výroby, spotřeba elektřiny (plynu) je vyšší než průměrná spotřeba na jednotku přidané hodnoty v EU

„ Tool box of policy measures to reduce energy costs “ Snížení dopadů nákladů na dekarbonizaci do cen energií Poměrné a úměrné náklady na přenos Efektivní trh s energetickými komoditami Přizpůsobení výroby energie poptávce Podpora inovací pro snížení spotřeby Pravidelné srovnávací posuzování nákladů průmyslu na energii z hlediska jeho konkurenceschopnosti

Strategický cíl SEK – Konkurenceschopnost cen chápeme v těchto postupných krocích: Dosáhnout podpory podnikatelského prostředí v ČR cenami energií pro průmysl alespoň na úrovni evropského průměru Snížit úroveň regulované složky cen elektřiny pro velký průmysl (EII) alespoň na úroveň úlev v Německu Podpořit dosažení nižších cen za energetické komodity než burzovní pro velké odběratele jako ve Francii

Vývoj celkových cen elektřiny pro průmysl Eur/kWh Eurostat, kategorie spotřeby (70-150GWh/r)

Celkové ceny elektřiny pro ocelářský průmysl v EU €/MWh Podobné porovnání platí pro chemii, stavební hmoty, sklářství, keramiku a papírenský průmysl

Porovnání vývoje cen pro průmysl v Evropě Severní Evropa – nejnižší ceny elektřiny v Evropě (Nordpool), srovnatelné s USA. Výhodou jsou vlastní energetické suroviny a zdroje Západní Evropa – Francie,Španělsko Benelux, ale i Rakousko a Polsko. Cenová konkurence, vliv OZE, výjimky pro průmysl Střední Evropa – nejvyšší ceny, lídr trhu Německo, vliv politických rozhodnutí,výjimky pro průmysl pouze v Německu

Rozdíl mezi celkovými cenami pro průmysl a obyvatelstvo v ČR a EU €/MWh

Zatížení domácností v ČR cenami energií CZ č.3 EU

V ČR jsou jedny z nejvyšších celkových cen elektřiny v EU pro průmysl. Rozdíl celkových cen elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo je jedním z nejnižších v EU. Přesto jsou ceny elektřiny pro obyvatelstvo jedny z nejvyšších ve skupině států s nižší kupní silou obyvatel. Závěry 1 Pokud jsou burzovní ceny v ČR na srovnatelné úrovni, zdražuje nám elektřinu neúměrně vysoká regulovaná složka

Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů

Závěry 2 Kromě obyvatelstva dotuje EII průmysl i regulované poplatky elektřiny pro živnostníky a malé podniky Velcí průmysloví odběratelé v ČR nemají žádné úlevy či výhody Struktura regulovaných poplatků v ČR oproti konkurenci paradoxně zatěžuje nejvíce velký, exportní průmysl, který je hlavním aktérem tvorby ekonomiky státu

2014: Zastaven 5ti letý růst regulovaných poplatků Regulované poplatky za síťové služby rostly po zahájení poklesu ceny komodity od roku 2009 Prudký růst poplatků za OZE byl zastaven letos díky vyššímu příspěvku ze stát. rozpočtu koláčový graf podle minulých prezentací: komodita (včetně EU ETS): 54%, OZE 24%, zbytek 22% přesná čísla: podíl OZE v 2013 na ceně je v průměru 23,32%, na vvn 24,98%. Možná by stálo z to zmínit: nárůst celkové ceny díky OZE: 30,42% (na vvn 33,3%).

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Úlevy průmyslu v EU (2012) Francie - 10.5 €/MWh,průmysl strop 0.55mil €/r Německo – 35.9 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 8.7 (14.1) €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 16,8 €/MWh (+ 8,3 €/MWh ze SR), ČR - Žádná úleva pro průmysl Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost Zmínit strop Francie: 550.000 tis €/rok 8,7 Flandry 14.1 Valonie Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu. Bohatší státy EU toho využívají

Tool box IFIEC : Ad1 Řešení CO2 Opatření: Politické prostředky: Umožnění dlouhodobých osvobození od regulačních přirážek za elektřinu nebo jejich snížení pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou poplatky sloužící k financování podpory obnovitelných zdrojů Podpora výzkumu a vývoje pro zajištění zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie místo prosazování nezralých technologií; postupné odbourání dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou; současná stimulace používání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem (s ohledem na zvolenou technologii) Urychlit zavedení „předvídatelného“ systému EU pro plnou kompenzaci nákladů na CO2 v cenách elektřiny ve všech členských zemích na základě skutečné výroby Pravidla státní podpory Pokyny pro používání elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokyny pro státní podporu Realizace v členských zemích Zahrnutí náhrady do systému obchodování s emisemi (ETS) (bezplatné povolenky)

Současný stav a úkoly v oblasti OZE Novelizace zákona 165/2012 a její uvedení do praxe od roku 2014, dokončení notifikace ze strany DG Competition Tlak na Evropské orgány k zachování a sjednocení protekcionismu evropského průmyslu, nastavení systému osvobození v ČR Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu Zmínit dopis na europoslance

Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

Připravované řešení veřejné podpory EU na období 2014 - 2020 Snížení nebo výjimka z ekologických daní Harmonizované daně Platba ve výši minimální úrovně zdanění transparentní výběr příjemců – výkon činnosti podle Přílohy II Sdělení EK Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 značný růst nákladů = minimálně 5% z hrubé přidané hodnoty příjemci hradí alespoň 20% nepřímých daní snížená platba daně se projeví jako jednorázová kompenzace nákladů spojených s úhradou daně podle předchozí spotřeby nebo výroby Platba nižší než minimální úroveň zdanění – posuzuje se jako neharmonizované daně Neharmonizované daně jasný popis rozsahu úlevy a příjemců značný růst nákladů = minimálně 5 % z hrubé přidané hodnoty podíl na trhu méně než 25% a Herfingahl-Hirschman Index nižší než 2000 příjemci hradí alespoň 20% národní ekologické daně nebo dohoda o zlepšování ŽP Možnosti řešení plateb na podporu zdrojů

Možné způsoby diferenciace Odstupňování podle výše spotřeby odběratel bude platit za celou spotřebu sazbu podle kategorie velikosti spotřeby, do které bude spadat (např. při celkové spotřebě nad 5 GWh bude za svojí celkovou spotřebu platit 30% z hodnoty sazby pro odběry menší než 5 GWh), odběratel bude platit za spotřebu podle nastavených limitů (např. za spotřebu do 5 GWh zaplatí 100% sazby, za spotřebu nad 5 GWh pouze 30%) z dané sazby, Odstupňování podle napěťových hladin nastavení odstupňováním sazeb podle napěťových hladin je opatřením, na jehož základě lze přirozeným způsobem zohlednit specifické postavení průmyslu snížením sazeb na vyšších hladinách, Další technická kritéria diferencované sazby lze stanovit například na základě poměru mezi rezervovaným příkonem nebo rezervovanou kapacitou a celkovým ročním odběrem, tento poměr by odpovídal době využití kapacity, úlevy pro vyjmenované technologické průmyslové procesy. Ekonomická kritéria rozdílná velikost plateb může být nastavena například v závislosti na poměru mezi celkovými náklady na elektřiny a tržbami společnosti nebo přidanou hodnotou za sledované období. Možnosti řešení plateb na podporu zdrojů

Tool box IFIEC : Ad2 Přenos Opatření: Politické prostředky: Ocenění stabilizující funkce stabilního a přitom dosti flexibilního profilu spotřeby energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle kolísavých zdrojů:   Stimulace spravedlivé a nákladově efektivní struktury poplatků za přenos pro průmysl se zohledněním jeho profilu spotřeby včetně předvídatelnosti základního zatížení, modularity a schopnosti pozastavit odběr   Umožnění osvobození od „vícenákladů“ na přenos kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů a stanovení jejich stropu Pokyny pro státní podporu Struktura tarifů za přenos (TSO a NRA)   Pravidla státní podpory (včetně Pokynů pro státní podporu) Správci energetických sítí Vnitrostátní regulační orgány

Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU SK č.1 CZ č.3 Ostatní příplatky Ztráty Systémové služby Infrastruktura

Ceny služeb přenosu a distribuce Pravidelně vyhodnocovat regulované sazby služeb přenosu a distribuce se státy EU Zcela oddělit distribuci od výroby, spolehlivě zamezit možnosti „přelévání„ nákladů Řešit možnosti snížení sazeb pro průmysl: – snižování nákladů efektivními investicemi, regulací, a dále motivací řídících orgánů - přenesení větší než nyní části na živnostníky a malé odběratele - přenesení části nákladů za systémové služby na výrobu elektřiny (G komponenta) - financování části nákladů na služby sítí z jiných zdrojů – fondů EU

Závěry Strategický cíl SEK: „Konkurenceschopnost cen“ není plněn ve vztahu k hlavnímu motoru ekonomiky – velkému, exportnímu průmyslu. Je nezbytné ukončit praxi růstu zisku energetických firem na úkor průmyslu a obyvatelstva SVSE jako zástupce spotřebitelů bude ve spolupráci s SPČR a oborovými svazy vyvíjet tlak na MPO jako nositele SEK k přijetí akčního plánu a zavedení kontrolního systému k splnění tohoto strategického cíle

Děkuji za pozornost svse@aem.cz Koncepce energetiky musí být součástí průmyslové politiky ČR, rozvoj jaderné energetiky a exportu elektřiny do EU je příležitostí pro ČR, ale nesmí být na úkor životní úrovně obyvatel a konkurenceschopnosti průmyslu Děkuji za pozornost svse@aem.cz