Týden škol UNESCO Chvála české řeči Globální změny klimatu Základní škola Zlín, Křiby 4788, příspěvková organizace květen 2011

Chvála české řeči

„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit.“

Cíl: Seznámení s literární, dramatickou a filmovou tvorbou Čtenářská gramotnost Dramatizace pohádky  

Literární pásmo – CHVÁLA ČESKÉ ŘEČI

Vypravujeme a hrajeme pohádku žáci 9.A žáci 1.C

Vstupujeme do světa pohádek Naši nejmladší soutěžili v poznávání pohádkových postav

Mladší kamarádi nás přesvědčili, že mají bohatou slovní zásobou Hra se slovy Mladší kamarádi nás přesvědčili, že mají bohatou slovní zásobou

Recitace básničky

Beseda o nejoblíbenější literární postavě

Globální změny klimatu

Cíl: Seznámení s nejvážnějšími problémy  

Globální změny klimatu Týden škol UNESCO 2011 Zuzana Hladišová, IX.B ZŠ Zlín, Křiby 4788

Globální změny klimatu Vědci varují, že exhalace oxidu uhličitého ze spalování uhlí, ropy či zemního plynu a další znečištění vyvolají velké výkyvy globálního podnebí. Co už víme? Více skleníkových plynů ve vzduchu zvyšuje globální teplotu – to vědci objevili už v roce 1859. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu zvyšuje množství oxidu uhličitého ve vzduchu. Přibývá i dalších skleníkových plynů.

Kolik by to bylo? Ale podnebí ovlivňuje řada přírodních i umělých faktorů. Proto hlavní otázka zní: o kolik? Podrobné propočty už došly k přibližným číslům. Pokud budou exhalace skleníkových plynů pokračovat zhruba stejným tempem, do druhé poloviny století globální teplota stoupne o zhruba 3 °C. Navíc i tento výsledek platí jen s devadesátiprocentní pravděpodobností. Pořád tedy je ještě velmi malá šance, že by růst teploty mohl být menší než půldruhého stupně Celsia.

Velký výkyv podnebí Podnebí se měnilo, mění a měnit bude. Plus tři stupně: bylo by to hodně, nebo málo? Rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou činí 4 – 7 °C, tedy asi dvakrát více – samozřejmě opačným směrem. Současný Berlín, Varšavu, Londýn a New York tehdy pokrýval jeden až dva kilometry silný ledovec. Takže plus zhruba tři stupně je opravdu velký výkyv podnebí.

Humanitární důsledky Méně vody v suchých oblastech: Slabší deště a úbytek vysokohorských ledovců by snížilo množství srážkové vody i průtok v řekách suchých částí Asie, Afriky i dalších kontinentů. Slabší úroda potravin: při zvýšení globální teploty o pouhý jeden stupeň Celsia by začala klesat úroda v subtropických zemích – a od tří stupňů nahoru už i globální produkce potravin. Šíření tropických chorob: Jihoafrické území zamořené malárií by se zvětšilo na dvojnásobek. Uprchlíci z pobřeží: Takzvaná tepelná roztažnost vody (teplejší voda má o trošku větší objem) a tání arktických ledovců by zvedlo hladinu oceánů. V Číně by růst hladiny o pouhých 30 centimetrů zaplavil území větší než Česká republika.

Snižování exhalací Abychom vážným výkyvům podnebí předešli, musíme do roku 2050 snížit světové exhalace skleníkových plynů asi o 50 %. Dobrá zpráva: potřebné technologie máme. A náklady jsou únosné. Udržení teploty pod hranicí 2 °C přijde do roku 2030 na částku, která odpovídá snížení ekonomického růstu o 0,12 procentního bodu ročně.

Český příspěvek Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Příčina: především uhelné elektrárny a vysoká spotřeba energie v obstarožním průmyslu. Společnost ČEZ způsobuje asi čtvrtinu našeho znečištění. Proto neseme dvojnásobný díl odpovědnosti. Čína nebo Indie vypouštějí šestkrát, respektive dvanáctkrát méně exhalací než Česká republika. Státy s vysokým znečištěním musí jít příkladem, pokud chtějí přimět rozvíjející se chudé země, aby se přidaly.

Vliv na ledovce Globální oteplení vede k ústupu ledovců. Od roku 1980 se ústup ledovců značně zrychlil. Některé ledovce již zmizely zcela a očekává se, že rostoucí teploty způsobí neustálý ústup i většiny ostatních horských ledovců na světě.

Zdroj: http://hnutiduha.cz/nase-prace/globalni-zmeny-klimatu/

Globální změny klimatu Týden škol UNESCO 2011 Jan Skyba, IX.A ZŠ Zlín, Křiby 4788

Očekávané dopady v České republice Vědci varují, že znečištění z elektráren, automobilů, průmyslu a dalších zdrojů přispívá k rychlým změnám globálního klimatu. Pocítí je také obyvatelé českých měst a obcí. Tento informační list hnutí DUHA shrnuje prognózy očekávaných dopadů ve středoevropských podmínkách.

Očekávané dopady v České republice Výsledky výzkumu ukazují, že vinou znečištění by v příštích desetiletích zřejmě měla stoupat průměrná teplota a v globálním průměru také srážky. To se zároveň odrazí mimo jiné v postupném zvyšování hladiny moří. Přibývat má také extrémních výkyvů počasí, jako jsou hurikány a vichřice, povodně či vlny sucha a horka. Střední Evropa patří mezi regiony, kde budou dopady relativně slabší. Přesto jsou některé očekávané důsledky poměrně vážné i u nás.

Oteplení Míra oteplení ve středu Evropy bude patřit ve srovnání se zbytkem kontinentu ke středně velkým. V evropském průměru by se teplota měla zvyšovat o 0,1–0,4 stupně Celsia za dekádu s tím, že nejmenší oteplení se očekává na pobřeží Atlantiku, největší ve Středomoří a na severovýchodě kontinentu.

Déšť a sníh Průměrný roční objem srážek se v české krajině patrně příliš nezmění, za rok tedy naprší zhruba tolik jako dnes. Ovšem podstatné budou výkyvy v některých měsících. Výsledky různých scénářů se tady liší. Nejvíce se deště sníží v srpnu a září nebo v dubnu, naopak více by mělo pršet v zimě či v říjnu. Vyšší zimní teplota znamená, že bude méně sněhu a více dešťových srážek. Také jarní tání by potom bylo mírnější. Pokud se naplní pesimistické scénáře, bude v prosinci až únoru o 81–97 % méně sněhu než dosud.

Potoky a řeky Větší teplo i sucho samozřejmě zanechá následky. Podstatně se změní vodní režim českých řek a potoků. Nová studie českého Národního klimatického programu konstatuje, že „i u scénářů, které můžeme označit jako optimistické…, se projevují zřetelné změny hydrologického režimu, zejména pokles průměrných průtoků průměrně o cca 15 %, v některých povodích až téměř o 20 %. U pesimistických scénářů … jsou poklesy průměrných průtoků v rozmezí 25–40 %, což již znamená zcela zásadní změnu hydrologického režimu“. Naopak více vody než doposud by zřejmě bylo v zimě, protože srážky se nebudou ukládat ve sněhu, ale rovnou odtečou.

Potoky a řeky

Extrémní výkyvy počasí Vinou globálních změn klimatu bude velmi pravděpodobně přibývat letních vln horka, stejně jako se zvýší riziko sucha. Pravděpodobně budou častější rovněž silné, katastrofální srážky a s nimi související povodně. Platí to především pro zimní období. Možná bude přibývat i silných vichřic a uragánů. Právě tyto výkyvy představují ve středoevropských podmínkách asi nejvýznamnější důsledek globálních změn klimatu.

Lesy Zhruba 54 % lesních porostů u nás nyní tvoří smrčiny. Na většině této plochy jsou ale uměle vysázené: jde o původně horský strom a přirozený podíl smrku v našich lesích by ve skutečnosti byl asi pětinásobně menší. Smrčiny tedy dnes leží v místech, kde by za normálních podmínek rostly vesměs buky nebo duby. Už tak jsou proto náchylné na škůdce či výkyvy počasí.

Lesy

Podnebí se už mění Měření dokládají, že se očekávané změny podnebí už začínají projevovat. Průměrná teplota planety se během uplynulého století zvýšila o 0,6 °C a průměrná hladina oceánů o 0,1–0,2 metru. Výsledky i pozorování přitom potvrzují, že oba trendy spolu souvisejí. Devadesátá léta byla na severní polokouli zřejmě nejteplejším desetiletím a rok 1998 nejteplejším za posledních tisíc let. Neobvyklý je také skutečně globální rozsah oteplování.

Podnebí se už mění

Příčiny Proměny klimatu mají přirozené i umělé příčiny. Vědci ale už potvrdili, že k nim významně přispívá znečištění. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je vinou spalování uhlí, ropy a zemního plynu nyní největší za posledních 420 000 a zřejmě dokonce za posledních 20 milionů let. Rychlost, s jakou roste, nemá obdobu od poslední doby ledové. Přitom samotné přírodní faktory nemohou trend posledního století, a patrně ani tisíciletí vysvětlit. Data potvrzují, že na změnách za posledních 50 let se velmi pravděpodobně podílí rostoucí množství skleníkových plynů.

Opatření Částečným změnám podnebí se už nevyhneme, dokonce ani kdybychom rychle srazili objem znečištění. Proto je potřeba už nyní podnikat opatření, která v příštích desetiletích omezí škody. Novému klimatu se musí přizpůsobit například zemědělství, hospodaření v lesích nebo výstavba na místech ohrožených povodněmi. Zároveň ovšem musíme snižovat exhalace, abychom předešli dalšímu zhoršování.

(čerpáno z http://www.zmenaklimatu.cz/) Konec (čerpáno z http://www.zmenaklimatu.cz/)