Doručování soudních a mimosoudních písemnosti v Evropské unii Nařízení Rady č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a obchodních věcech v členských státech a o zrušení nařízení č. 1348/2000

Historickoprávní souvislosti Článek 6 Evropské úmluvy o ochraně základních práva a svobod zaručuje právo být slyšen. Žalovaný musí mít v řízení právo být slyšen, tj. musí se primárně dozvědět o tom, že řízení probíhá ----- Evropský systém doručování písemností však nebyl příliš dobře vytvořen ----- v mnoha případech muselo být odepřeno uznání rozhodnutí, protože žalovaný neměl právo být v řízení slyšen → tato situace vedla ke vzájemným jednáním a návrhu Úmluvy o doručování soudních písemností v občanských a obchodních věcech, před její ratifikací došlo Amsterodamskou smlouvou ke komunitarizaci oblasti justiční spolupráce v soukromoprávních věcech → Text připravené úmluvy byl přenesen do nařízení – nařízení Rady č. 1348/2000 Existuje Haagská úmluva o doručování písemností z roku 1965 – období systém, jen aplikace nařízení je jednodušší.

Historickoprávní souvislosti V roce 2004 přijala Komise zprávu o uplatňování nařízení č. 1348/2000. Doručování se zlepšilo, nicméně stav není uspokojivý. Připraven návrh nového nařízení, které bylo přijato v listopadu 2007 – nařízení 1393/2007, kterým se současně také zrušuje nařízení 1348/2000.

Nařízení o doručování písemností – rozsah působnosti Musí být naplněny tři podmínky: Je aplikovatelné na doručování soudních a mimosoudních písemností: Soudní písemnost je dokument, který pochází ze soudního řízení (rozhodnutí, předběžné opatření, výzva k uhrazení soudního poplatku apod. ) Mimosoudní písemnost – dokument, který nepochází přímo ze soudního řízení, ale jehož doručení je požadováno k tomu, aby bylo zajištěno nastoupení účinků tohoto dokumentu ve sféře soukromého práva. Tato písemnost musí být vydána v rámci vymezené pravomoci příslušného subjektu (např. notářský zápis, rozhodčí nález apod.)

Nařízení o doručování písemností – rozsah působnosti 2. Musí jít o písemnost v občanských nebo obchodních věcech – extensivní interpretace – všechny dokumenty týkající se věcí občanských a obchodních. 3. Musí být dán kvalifikovaný mezinárodní prvek – jde o doručování z jednoho členského státu do druhého.

Aplikovatelnost Nařízení nelze použít, není-li známa adresa osoby, které má být písemnost doručena. Vztahuje se na všechny členské státy s výjimkou Dánska. Použije se od 13.11.2008.

Nařízení o doručování písemností – obecné informace Nařízení upravuje postavení následujících subjektů: Žadatel – osoba, která žádá o doručení písemnosti Adresát – soba, která má být písemnost doručena. Odesílající subjekt – úřední osoby, orgány nebo jiné osoby příslušné k zasílání soudních nebo mimosoudních písemností, které mají být doručeny v jiném členském státě. Odesílají subjekt přijímá písemnost od žadatele, zašle jej do příslušného členského státu a informuje žadatele o výsledku doručení. Každý členský stát určí své odesílající subjekty - v ČR - okresní soudy, krajské soudy, vyšší soudy (rozumí se vrchní – opět špatný překlad), Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, soudní exekutoři, okresní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství, vyšší státní zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. 

Nařízení o doručování písemností – obecné informace 4. Přijímající subjekt- úřední osoby, orgány nebo jiné osoby příslušné k přijímání soudních nebo mimosoudních písemností z jiného členského státu. Přijímající subjekt přijme písemnost mu zaslanou, provede vlastní doručení a informuje odesílající subjekt o výsledku doručování. - v ČR – okresní soudy. 5. Ústřední subjekt - Každý členský stát určí ústřední subjekt pověřený a) poskytováním informací odesílajícím subjektům; b) hledáním řešení veškerých obtíží, které mohou vzniknout při zasílání písemností určených k doručení; c) předáváním žádosti o doručení příslušnému přijímajícímu subjektu, a to ve výjimečných případech a na žádost odesílajícího subjektu. V ČR – ministerstvo spravedlnosti.

Nařízení o doručování písemností – obecné informace Jazyk používaný při doručování –– je nutné odlišovat jazyk formulářů a jazyk písemnosti – jazyk, ve kterém je písemnost napsána: Jazyk formulářů – úřední jazyk státu + jazyk označený členským státem – v současné době v ČR - slovenština, angličtina a němčina. Jazyk dokumentu – důležitější, přijímající subjekt by měl vždy informovat adresáta o tom, že má právo odmítnout přijetí dokumentu v jiném jazyce než: Úředním jazyce členského státu, kam bylo doručováno, Jazyce státu, z nějž je doručováno, pokud mu adresát rozumí

Nařízení o doručování písemností – způsoby doručování Nařízení přináší dvě možnosti, jak doručit písemnost z jednoho členského státu do druhého členského státu: Doručování s mezinárodní právní pomocí Doručování bez mezinárodní právní pomoci – (jiné způsoby zasílání a doručování soudních písemností) Tyto pojmy však nejsou oficiální – nařízení takto způsoby doručování přímo neoznačuje – jde jen o pojmy pomáhající odlišit jednotlivé způsoby doručování.

Nařízení o doručování písemností –doručování s mezinárodní právní pomocí Můžeme považovat za „základní“ systém Písemnosti jsou zaslány přímo a nejrychlejším možným způsobem. K písemnosti se přikládá žádost dle formuláře v příloze nařízení. Písemnosti nepodléhají ověření. Viz schéma v příloze Přijímající subjekt může doručit písemnost: a) Sám nebo ji nechá doručit v souladu s právními předpisy národního práva nebo ji doručí zvláštní formou vyžádanou odesílajícím subjektem, pokud tento způsob není neslučitelný s právními předpisy tohoto členského státu. Doručení musí být provedeno co nejrychleji, nejpozději do jednoho měsíce od přijetí žádosti. Datem doručení je datum, ve kterém je písemnost doručena podle právních předpisů přijímajícího státu.

Nařízení o doručování písemností –doručování s mezinárodní právní pomocí Výhody doručování touto cestou: Výslovně stanovené lhůty – je možné doufat, že doručení bude provedeno během jednoho měsíce. Je možné užít zpravidla více než jeden jazyk Jsou umožněny prostředky rychlé komunikace – mail, fax Je stanoven pouze jeden důvod odmítnutí doručení Náklady – nepodléhá platbě ani úhradě poplatků nebo nákladů na služby.

Nařízení o doručování písemností –doručování bez mezinárodní právní pomoci Nařízení obsahuje tři způsoby doručení bez mezinárodní právní pomoci: Zasílání konzulární nebo diplomatickou cestou–Každý členský stát může přímo a bez použití donucení doručovat soudní písemnosti osobám s bydlištěm v jiném členském státě prostřednictvím svých diplomatických nebo konzulárních zástupců. Doručování prostřednictvím poštovních služeb –Každý členský stát může doručovat soudní písemnosti osobám s bydlištěm v jiném členském státě přímo prostřednictvím poštovních služeb, a to doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným dokladem. Přímé doručování ––Každá osoba zúčastněná na soudním řízení může nechat doručit soudní písemnosti přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu, pokud takovéto přímé doručení povolují právní předpisy daného členského státu. ČR odmítla

Nařízení o doručování písemností – nedostavení se žalované strany k soudu Nařízení obsahuje v článku 19 další postup v případě, že byla žaloba nebo soudní předvolání nebo obdobná písemnost doručování dle nařízení a žalovaný se nedostavil. Nařízení stanovuje, které informace musí být zjištěny, aby mohl být v řízení vydán rozsudek, i když se žalovaný nedostavil.