III/2 III. 2 9.C 4. 10. 2012
Komplexní jazykový rozbor Český jazyk a literatura IX. ročník Rozbor komunikační situace, lexikální, slovotvorný, slovnědruhový a tvaroslovný Mgr. Miluše Malechová
(komplexní jazykový rozbor) Setkání s medvědem (komplexní jazykový rozbor)
Napište podle diktátu: Setkání s medvědem Na prázdninách jsem byla u tety v Nízkých Tatrách. Zároveň tam přijela i Alena z Bratislavy. Ráno, když jsme se obě probudily, byly teta i babička na poli. Rozhodly jsme se, že je překvapíme. Šly jsme koupit chléb. Teta bydlela úplně u lesa a do obchodu se šlo dvě hodiny z kopce. Náhle na cestu vběhl medvěd. Do nás jako když uhodí. Vzaly jsme nohy na ramena. Alena celá udýchaná říkala: „Poběžme dál, vždyť ta nestvůra za námi běží!“ Doma jsme to vyprávěly bratranci, ale ten se nám začal smát: „Copak, děvčata, nerozlišíte medvěda od psa? Vždyť to byl ovčácký pes.“ Pak jsme šly s veselým smíchem znovu pro chléb.
I. Rozbor komunikační situace a výstavby textu: Při které příležitosti lze obdobný příběh vyprávět? O kolika osobách se mluví v textu? Které osoby přímo v textu vystupují, jednají? Která místa jsou v textu přímo pojmenována? V jak vzdáleném prostoru se rozvíjí děj?
Např. při běžném setkání s kamarády. Řešení: Např. při běžném setkání s kamarády. Mluví se o pěti osobách, v příběhu vystupují tři. Nízké Tatry, Bratislava – místo události je jen naznačeno. Děj se rozvíjí ve vzdálenosti dvou hodin cesty mezi tetiným obydlím a obchodem.
II. Rozbor syntaktický (skladba): Proč je třeba provádět skladebný rozbor přímých řečí zvlášť, odděleně od vypravěčova projevu? Z kolika promluv kolika osob se toto vypravování skládá? Který typ věty převládá v projevu vypravěčky? Najděte jednočlenné věty slovesné. Proveďte skladebný rozbor první dvojčlenné věty.
Přímé řeči tvoří samostatné promluvy jiných osob než je vypravěč. Řešení: Přímé řeči tvoří samostatné promluvy jiných osob než je vypravěč. Ze tří promluv tří osob: vypravěčky, Aleny, bratrance. Jednoduchá dvojčlenná věta rozvitá. Do obchodu se šlo dvě hodiny z kopce. Do nás jako když uhodí. Na prázdninách (PUč) jsem byla (PŘs) u tety (PUm) v Nízkých Tatrách (PUm).
III. Rozbor lexikální a slovotvorný: Objasněte, jaký význam mají rčení vzít nohy na ramena a do nás jako když uhodí. Co znamená předložka z ve spojení jít z kopce? Kterou předložku bychom mohli užít, kdybychom chtěli jednoznačně vyjádřit směr pohybu shora dolů? Jaké je po stránce slovotvorné slovo medvěd? Co nám napovídá jeho tvar o významu? Co znamená slovo bratranec a jak je utvořeno? III. Rozbor lexikální a slovotvorný:
Dát se na útěk; něco nás náhle nepříjemně překvapilo. Řešení: Dát se na útěk; něco nás náhle nepříjemně překvapilo. Obecně východisko pohybu; s kopce. Slovo složené; ten, kdo ví o medu – původní indoevropské pojmenování medjed → opis (jazykové tabu) Syn strýce nebo tety – odvozeno od bratr příponou –an/e/c
IV. Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný: Určete v prvních dvou větách slovní druhy. Vyhledejte v textu vlastní jména. Je podstatné jméno cesta v textu konkrétní, či abstraktní? Užijte je v druhém významu. Určete mluvnické kategorie slovesa poběžme. Určete způsob u slovesa nerozlišíte.
Na (7) prázdninách(1) jsem byla (5) u (7) tety (1) v (7) Řešení: Na (7) prázdninách(1) jsem byla (5) u (7) tety (1) v (7) Nízkých (2t) Tatrách (1). Zároveň (6č) tam (6m) přijela (5) i (8s) Alena(1) z (7) Bratislavy (1). 2. Nízké Tatry, Alena, Bratislava. konkrétní x abstraktní: např. Cesta do Brna trvala tři hodiny. 4. poběžme = 1. os.,č. mn., zp.rozkaz., rod činný, vid nedokonavý 5. způsob oznamovací
Zdroje: Marie Čechová, František Daneš, Miloš Dokulil, Karel Hausenblas, Josef Hrbáček, Vlastimil Styblík: Komplexní jazykové rozbory, SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 1996, ISBN 80-85937-27-1