Sluneční soustava autor: David Hainall

O čem bude řeč … Slunce – hvězda, kolem které se „vše otáčí“. Planety sluneční soustavy. Planetky, měsíce, komety a další vesmírná tělesa. Předpokládaný vznik vesmíru. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NovaSlunecniSoustava.jpg (30. 10. 2010)

Sluneční soustava Sluneční soustava, jejímž centrem je Slunce, je tvořena 8 planetami, 5 trpasličími planetami, více než 150 měsíci a dalšími vesmírnými tělesy (planetky, komety, meteority …). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NovaSlunecniSoustava.jpg (30. 10. 2010)

Planety obíhají kolem slunce po eliptických drahách. Měsíce obíhají kolem svých planet také po eliptických drahách. Sluneční soustava je součástí galaxie zvané Mléčná dráha. Přibližně 99,866 % hmotnosti sluneční soustavy připadá na Slunce, zbylých 0,113 % hmotnosti připadá na planety a další tělesa.

Vznik sluneční soustavy Před 4,6 miliardami let se v galaxii začaly shlukovat částečky prachu. Mračno prachu začalo rotovat kolem svého hmotného středu. Hmotné částečky byly stále více přitahovány ke středu mraku a jádro mračna se začalo zahřívat. Jeho teplota rostla i díky probíhajícím termonukleárním reakcím – vznik slunce.

Sluneční vítr „rozfoukal“ hvězdný prach ke vznikajícím planetám. Hmotná tělesa do sebe začala narážet a různě se spojovat nebo rozbíjet. Vznikaly stále větší objekty – planety, planetky, komety.

Slunce Pomyslný centrální bod slunační soustavy. Hvězda září již přibližně 4,5 miliardy let a předpokládá se, že ještě 7 miliard let zářit bude. Hmotnost je 1,9891 × 1030 kg, tj. 330 000x více, než je hmotnost Země. Naše nebližší hvězda. Zásobuje Zemi teplem a světlem. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sun_in_X-Ray.png (30. 10. 2010)

Světlo dosáhne zemského povrchu za 8 minut a 19 vteřin (z další blízké hvězdy Alpha Centauri letí světlo k Zemi 4,35 roku). Vzdálenost Země od slunce se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km až do 152 099 000 km. Tyto změny jsou způsobeny střídáním ročních období. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BLUE_STEREO_3D_Time_for_Space_Wiggle.gif (30. 10. 2010)

Energie ze slunce pohání téměř všechny na Zemi (podnebí, počasí, teploty, příliv, odliv, základní předpoklad pro fotosyntézu rostlin, umožňuje živočichům vidět atd.). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Solar_sys.jpg (30. 10. 2010)

Merkur Slunci nejbližší planeta. Nejmenší planeta sluneční soustavy. Oběh kolem slunce trvá 87,969 dne. Během dvou oběhů kolem Slunce se Merkur tři krát otočí kolem své osy. Na polokouli,. která je právě přivrácena ke Slunci může teplota vystoupit až k 430°C, na polokouli odvrácené od Slunce klesá teplota až na – 180°C. http://media.photobucket.com/image/planet%20mercury/Lfian/my%20planet/MERCURY.jpg?o=3 (30. 10. 2010)

Venuše Jediná planeta sluneční soustavy pojmenovaná po ženě. Kolem Slunce obíhá téměř po kružnici. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Venuspioneeruv.jpg (30. 10. 2010)

Povrch je velmi teplý, suchý a prašný. Má velmi nejhustší atmosféru ze všech planet sluneční soustavy, která je tvořená převážně oxidem uhličitým – silný skleníkový jev. Povrch je velmi teplý, suchý a prašný. Tlak plynů v atmosféře je 92x vyšší než na Zemi. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venus_globe.jpg (30. 10. 2010)

Země V současné době jediné planetární těleso, na němž je potvrzena existence života. Vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala i svůj přirozený satelit Měsíc. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_Eastern_Hemisphere.jpg (30. 10. 2010)

Tvar nedokonalé koule,která je na pólech mírně zploštělá. Poloměr Země je 6378 km. Kolem slunce obíhá po téměř kružnicové dráze. Planeta, která se skládá z jednotlivých zemských sfér (hydrosféra, litosféra, atmosféra, pedosféra a biosféra). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Whole_world_-_land_and_oceans_12000.jpg (30. 10. 2010)

Mars Druhá nejmenší planeta sluneční soustavy. Pojmenována po římském bohu války Martovi. Na povrchu najdeme krátery, sopky, kaňony a další útvary. Má dva měsíce. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_Hubble.jpg (30. 10. 2010)

Průměrná teplota na povrchu marsu je -56°C. Geologická stavba Marsu je podobná jako Země. Na povrchu kůra, pod ní plášť a uprostřed jádro. Atmosféra obsahuje oxid uhličitý, dusík, argon, kyslík, oxid uhelnatý a vodní páry. Průměrná teplota na povrchu marsu je -56°C. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_atmosphere.jpg (30. 10. 2010)

Charakteristické jsou velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí (rovník -90°C až -10°C). Teplota povrchové vrstvy půdy může dosáhnout až 30°C. Na planetě nemůže existovat voda v kapalném stavu. Díky velmi nízkému tlaku by se okamžitě vypařila.

Jupiter Největší planeta sluneční soustavy. Saturn, Uran, a Neptun jsou označovány jako plynní obři. Hmotnost asi jedné tisíciny hmotnosti slunce, tj. asi 2,5x víc než všechny planety sluneční soustavy. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Jupiter_Earth_Comparison.png (30. 10. 2010)

Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter). Kolem planety se nacházejí prstence a silné radiační pole. Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:790106-0203_Voyager_58M_to_31M_reduced.gif (30. 10. 2010) Animace pořízená sondou Voyager 1 ukazuje její přibližování k planetě, pohyb atmosférických pásů a cirkulaci Velké rudé skvrny.

Je možné, že planeta má tvrdé kamenné jádro tvořené těžšími prvky. Má nejméně 63 měsíců (první z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter_gany.jpg (30. 10. 2010)

Saturn Druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta pojmenována po římském bohu Saturnovi. Patří mezi tzv. plynné obry – nemá pevný povrch, pouze hustou atmosféru. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn-cassini-March-27-2004.jpg (30. 10. 2010)

Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 C. Atmosféra je tvořena převážně vodíkem, který tvoří 96,3 % jejího objemu. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 C. Objem planety je 764x větší než je objem Země. Má ale ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873 g/cm3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_%28planet%29_large.jpg (30. 10. 2010)

Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda Má mohutnou soustavou planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Je známo 60 měsíců, které obíhají kolem Saturnu (největší z nich je Titan – jediný měsíc ve sluneční soustavě, který má atmosféru). Oběh kolem Slunce trvá 29,46 roku.

Uran Třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta sluneční soustavy. Řadí se mezi plynné obry a společně s Neptunem i mezi tzv. ledové obry. Pojmenována řeckém bohu Úranovi, bohu nebes. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus_rings_and_moons.jpg (30. 10. 2010)

Nejchladnější atmosféra ve sluneční soustavě (-224,15°C, 49 K). Atmosféru tvoří plynné formy vodíku a hélia. Výrazný je také vody, čpavku a metanu se stopami uhlovodíků. Nejchladnější atmosféra ve sluneční soustavě (-224,15°C, 49 K). Planeta je pravděpodobně složena z ledu a kamení. Najdeme zde planetární prstence a celou řadu měsíců. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus_clouds.jpg (30. 10. 2010)

Neptun Nejvzdálenější planeta sluneční soustavy. Planeta byla pojmenována podle starořímského boha moří Neptuna. Atmosféra je složena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Vlastní planeta je tvořena převážně horninami a vodním ledem. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune,_Earth_size_comparison.jpg (31. 10. 2010)

Komety Malé těleso sluneční soustavy. Většinou složeny z ledu, plachu. Obíhají kolem slunce. Např. Halleyova, Hale-Boppova nebo Kohoutkova kometa Doba oběhu kolem slunce trvá od několika let až po staletí. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Halebopp031197.jpg (31. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tempel1_DeepImpact.jpg (31. 10. 2010)

Shrnutí Sluneční soustavu tvoří 8 planet (Merkur, Veneše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun), které obíhají v určité vzdálenosti kolem Slunce (hvězda). Planety jsou chladná tělesa, která září pouze odraženým světlem. Kolem planet mohou obíhat měsíce (tzv. satelity, ve sluneční soustavě je jich přibližně 150).

Mezi další vesmírná tělesa patří planetky (Pluto), komety atd. Před 4,6 miliardami let se v galaxii začaly shlukovat částečky prachu. Mračno prachu začalo rotovat kolem svého hmotného středu. Hmotné částečky byly stále více přitahovány ke středu mraku a jádro mračna se začalo zahřívat. Jeho teplota rostla i díky probíhajícím termonukleárním reakcím – vznik slunce.

Sluneční vítr „rozfoukal“ hvězdný prach ke vznikajícím planetám. Hmotná tělesa do sebe začala narážet a různě se spojovat nebo rozbíjet. Vznikaly stále větší objekty – planety, planetky, komety.