prezentováno v rámci cyklu „SVATÍ CÍSAŘI A KNÍŽATA, OCHRÁNCI PRAVOSLAVNÉ VÍRY A KŘESŤANSTVÍ“ katechetický blok dětského letního tábora Hrubá Vrbka sestavil jer. Metoděj Kout

byzantský císař, svátek 14. listopadu

římský císař čestný panovnický titul nejvyššího římského vladaře/úředníka odvozeno od jména Gaia Julia Caesara později tento titul přebírají i vládci v jiných zemí jako císař věřil, že: císařství je dílem Boha jako císař byl Bohem povolán a vyvolen Bůh mu bude žehnat pouze, bude-li ochraňovat pravou víru pronásledoval sekty a systematicky vytlačoval Židy pravoslavný teolog sjednotitel říše/misionář politik, vyjednavač a stratég Iustinianus je tzv. „COGNOMEN“ spolujméno přijaté po strýci, který ho adoptoval, rodové jméno, ve smyslu Petr Savvatios „Justinianův“ (patřící do rodiny Justina)

chudá rodina zemědělců - bulharští Slované synovec císaře Justina - původně velitel palácové gardy (příklad tzv. „sociální mobility“ - kariéru lze budovat v církvi a v armádě nehledě na původ) inteligentní, vzdělaný, cílevědomý a bohabojný (vzdělání dosáhl díky svému strýci) poslední císař, jehož rodným jazykem je latina dovršuje přerod pozdní antické společnosti ve středověkou byzantskou císařovna Theodora – dcera hlídače medvědů přiměl svého strýce Justina změnit kvůli svému sňatku zákon (nepřípustný sňatek mezi senátorem a herečkou)

centrum městského života – císař zde vyhlašuje zákony a naslouchá lidu obdoba římského kolosea na konstantinopolský hipodrom se vměstnalo až diváků hipodromy sloužily ke konání velkých císařských slavností, sportovních klání a divadelních představení účastnil se jich také císař se svým dvorem a předními šlechtici země počátkem 6. st. spolu soupeřili čtyři skupiny, vozy jezdily pod čtyřmi barvami – zelená, červená, modrá a bílá nakonec se prosadily jen dvě stáje – modrá a zelená, navzájem spolu zápasili při hrách v cirku, ale také v diskuzích na politicko–náboženská témata zelené tvořili příslušníci nižšího původu, modří náleželi k vyšší společenské třídě

v Konstantinopoli 67 mužských klášterů, vedle nich řada klášterů ženských počet těchto institucí neustále stoupal a jejich význam rostl zakládáním nemocnic, chudobinců, sirotčinců a starobinců při klášterech CÍSAŘ JUSTINIÁN O MNIŠSKÉM ŽIVOTU: Mnišský život a mnišská kontemplace je záležitost posvátná přivádějící okamžitě duše k Bohu. Neprospívá jen těm, kteří se pro tento způsob života rozhodli, ale svou čistotou prospívá i všem ostatním, i jim přináší prospěch z modliteb k Bohu. Budou – li se mniši modlit k Bohu za stát s čistýma rukama a prostýma dušemi, je zřejmé, že naše vojsko bude úspěšné, města budou vzkvétat, a bude – li nám Bůh milostiv a nakloněn, jistě bude všude mír a zákonnost. Země bude plodná, moře nám bude vydávat své dary, budou –li modlitby mnichů celému státu získávat přízeň boží.

dominus – označení císaře v pozdně římské říši titul poukazuje na formu vlády - přerod říše od republiky k formě absolutní vlády panovníka, Justinián ruší starobylý úřad konzulů titulem „caesar“ byl označován spoluvládce (následník) císaře, sám vládnoucí císař užívá titul „augustus“ (vznešený) zkratky na minci: DN pán PP otec vlasti AUG vznešený zdokonalil výběr daní – Jan z Kappadokie bojuje s korupcí a rozkrádání daní válčí s: PERŠANY (MALÁ ASIE – později si vykupuje mír) VANDALY a později s BERBERY (AFRIKA) OSTROGÓTY (ITÁLIE) MOROVÉ RÁNY (542 umírá 1/3 obyvatel říše, sám císař je nemocen) POVSTÁNÍ NIKA (lidové povstání v Konstantinopoli, které se rozhořelo na hipodromu – zničena velká část památek)

zavřel poslední pohanské akademie Athény (nosit sovy do Athén) vzdělávání předal učeným mnichům do Malé Asie posílá biskupa Jana Efeského pokřtěných stavitel více než 90 chrámů – jednak misie, jednak kvůli plenění svatá Sofie a klášter svaté Kateřiny

sjednocuje slavení církevních svátků obnovuje pravou víru – vrací se k vyznání dvou přirozeností v Kristu (Božská i lidská) – obnovení kontaktů s papežem autor písně „Jednorozený synu a slovo Boží“ (před malým vchodem na sv. liturgii) staví se proti Nestoriovi – nebyl bohočlověkem, Božství v něm pouze přebývalo monofysitům - trvali na tom, že Božství plně pohltilo lidství

nový zákoník „kodex Justinianus“ kodifikoval tři staré zákoníky sjednotil protiřečící si právní výklady učebnice pro právníky novely k zákonům – poprvé řecky pravidelné revize zákonů

zvyšování sociální mobility – ne původ, ale vlohy a nadání odstraňování lokálních odlišností, sjednocení právních norem pokušení síly a dočasné světské moci propracované vzdělávání svých lidí (kněží studují rétoriku, filosofii, teologii - konkurenční výhoda nedocenění odlišných starých elit, které přešly k nepříteli vytváření týmů postavených na vzájemné důvěře podle dovedností odvaha pravou víru nalézt a ochraňovat i přes možné ztráty a nesympatie pokušení církvi vnutit svou vlastní představu

ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, Святой правоверный царь Иустиниан и царица Феодора; In: Православный календарь, [online], červen 1., Dostupné z: Святые правоверныe царь Иустиниан и царица Феодора; [online], červen 1., Dostupné z: Mosaics of San Vitale in Ravenna; [online], červen 1., Dostupné z: html