Mateřská škola speciální, Praha 8, Štíbrova 1691 Pedagogika mentálně postižených Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze Bakalářské studium - 2. ročník PhDr. Marie Horázná Mateřská škola speciální, Praha 8, Štíbrova 1691 Tel.: 284 684 968 marie.horazna@stibrova.cz

Program na 22.1.2007 – 4 h 9,15 – 10,45 11,00 – 12,30 Psychopedie – pojmy, součást speciální pedagogiky Mentální retardace – terminologie, definice Klasifikace MR Etiologie MR (příčiny) Výskyt osob s MR Charakteristika osobnosti s MR Specifika Downova syndromu Video: Jeden chromozom navíc (O. Strusková) Literatura marie.horazna@stibrova.cz

Psychopedie – pojmy, součást systému věd Psychopedie (řecky: psyché + paidea) Zabývá se: výchovou a vzděláváním osob s MR a psychickým postižením terapeuticko-formativními postupy prevencí prognostikou MR se zřetelem na edukaci, reedukaci, kompenzaci, rehabilitaci, socializaci, resocializaci, diagnostiku, intervenci, inkluzi (integraci) marie.horazna@stibrova.cz

Psychopedie – pojmy, součást systému věd Klientela: Osoby s MR – převaha Osoby s duševními poruchami (PAS, SPU, por. chování a emocí, dět. psychoza, schiz, afekt. por., neurotické por., por.chování a por. osobnosti u dospělých (ÚSP, stac), duš. p. vyvolané psychotr.látkami (ter.centra, střed,komunity), KV=VV – MR + A, MR + p.chov., MR + schiz. aj Osoby bez MR, ale s takovými nedostatky, ne ZŠ, na hranici až za hranicí mentální normy Předmět psychopedie: Nejen MR + duš. postiž., ale osoby s … a jejich soci. marie.horazna@stibrova.cz

Psychopedie – pojmy, součást systému věd Psychopedie je včleněna do soustavy PEDAGOGIKY: Obecná pedagogika Didaktika a teorie výchovy Sociální pedagogika Pedagogika volného času Speciální pedagogika – Etopedie (vyčleněna od ps. v 60.letech 20.st.), Logopedie, Somatopedie, Surdopedie, Tyflopedie Psychopedie v průniku 4 vědních oborů: PSYCHOLOGIE (ontogeneze psychiky, ps.učení, klinická ps,psychoterapie) SOCIOLOGIE (sociální patologie, sociologie výchovy…) MEDICINA (psychiatr., neur., ped., foni + ORL, otropedie…) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace = diagnóza, postižení, vyžaduje vysoké nároky na soci práci, mnohdy celoživotní pomoc. - není nemoc = = nelze léčit Často nelze zařadit do žádné klasifikace, protože existuje široká variabilita v typech a stupních u jednotlivců. Někteří mají hluboké MP+další postižení, vyžadují celoživotní odbornou a mimořádnou péči, jiní jsou postiženi mírně, mohou vést kvalitní, produktivní a nezávislý život. Rozlišujeme: Druh postižení – MR Stupeň postižení – lehká (mírná), střední, těžká, hluboká (Typ postižení – eretický, torpidní) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – terminologie Snad v žádném jiném oboru lidské činnosti se nevyskytují tak velké problémy etického rázu, jako právě v psychopedii (psychiatrii). Pojmy původně určené za „terminus technicus“ postupně nabývají pejorativního zabarvení a stávají se společensky nepřijatelnými (úchyl, kterén, dement, psychopat, mongol, daun, zvláštňák… Sovák: debilita, imbecilita, idiocie, tupost, omezenost). Všeobecná humanizace zasáhla také terminologii ZvŠ–SpŠ–ZŠPr, ZŠSp DS–Trizómie 21 ! osoba s MP, d. s dyslexií, d. s autismem… Před léty poznamenal jistý kolega na pedagogické radě zvláštní školy, že pokud si žáci ZvŠ navzájem nadávají „do debilů“, nelze je za to napomínat, neboť se v jejich případě nejedná a nadávku, ale o diagnózu. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – terminologie MP je termín převzatý především z AJ /mental handicap, mental disability/. V AJ spíše „lidé s poruchami učení“ /people with learning dificulties/. V AJ ne MR, ale „learning disability“ = výuková neschopnost, což spíše indikuje SPU V západoevropských zemích „lidé se speciálními potřebami“ /people with special needs/ Matulay(1989) doporučuje MR, neboť ve slově retardace je vyjádřena naděje, že nejde o úplné zastavení psychického vývoje, ale jen o zadržení či opoždění. Vašek a kol. (1994): MP je širší pojem než MR. MP vymezuje jako střešní pojem používaný v pedagogické dokumentaci, který orientačně označuje všechny jedince s IQ pod 85 (pásmo dříve označované jako slaboduchost). Stanovisko PedF UK: MP a MR lze užívat jako rovnocenné pojmy. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – definice WHO: Stav speciálně charakterizovaný subnormální inteligencí takového stupně a povahy, že osoba potřebuje léčení, péči a cvičení. Matulay 1989: Opožděný nebo poškozený všeobecný normální vývoj dítěte, a to po stránce rozumové, přičemž se velmi často vyskytují poruchy motoriky a narušené je celkové chování. Valenta – Müller: MR = vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií. Inteligence = schopnost přijímat nové informace, uchovávat je v paměti a v pravou chvíli si je vybavit a vhodně, z hlediska vlastní prosperity výhodně, je použít marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – definice Protože MP= syndrom charakterizovaný souborem různých klinických projevů s mnohými etiologickými faktory v pozadí, bylo snahou připravit celosvětovou platnou normu pro Mezinárodní klasifikaci chorob (International Classification of Diseases). První norma byla připravená v roce 1977, revize byla provedena WHO roku 1980. Nejpoužívanějším kritériem je výsledek vyšetření intelektové úrovně vyjádřený IQ (- nebere v úvahu tzv. neintelektové jevy – motivační bariéru, nedokonalou schopnost se vyjadřovat, sníženou adaptibilitu, nesoustředěnost…) Žádný klasifikační systém nemůže být zcela dokonalý a přesný, neboť zahrnuje jedno nebo jen několik kritérií, zatímco osobnost člověka s MP je třeba vnímat komplexně. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle hloubky V současné době nejpoužívanější klasifikace rozlišuje tyto stupně MP (Černá, Kvapilík): hluboký pod 20 těžký 34-20 střední (středně těžký) 49-35 lehký (mírný) 69-50 podprůměrný hraniční pásmo (70-79) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle hloubky Lehká MR – IQ 50-69 většinou úplná nezávislost, účelné užívání řeči, udržují konverzaci, schopni smysluplného rozhovoru hlavní potíže ve škole, SPU-zaměřit na osvojování praktických dovednosti a kompenzování nedostatků práce nekvalifikované nebo málo kval. man. práce emočně a soci nezralý, obtížně se přizpůsobuje, nedokáže samostatně řešit problémy (získat a udržet práci, manž.) Někdy + epilepsie, duševní por., vývoj.por., por.chov., PAS marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle hloubky Střední (středně těžká) MR – IQ 35-49 Výrazně opožděný vývoj kognitivních funkcí Omezená schopnost postarat se sám o sebe Limitované pokroky ve škole (trivium) Spec.pedagogické působení:získání základních V+D Navazují jednoduché soci vztahy, jednod. Komunikace Patrné podstatné rozdíly:senzoricko-motorické D, verbální, obratnost, soci interakce, komunikace V dospělosti: jednoduché manuální práce s odborným dohledem Někdy + vývojové por., PAS, TP, neurologické post., psychiatrické post., epilepsie marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle hloubky Těžká MR – IQ 20-34 Výraznější snížení schopností v oblasti kognitivní, pohybové (značný stupeň poruchy motoriky) i sociální Možnosti výchovy a vzdělávání jsou na zcela jiné kvalitativní úrovni, zkušenosti ukazují, že včasná, systematická a kvalifikovaná péče (rehabilitační, výchovná i vzdělávací) může pozitivně ovlivnit rozvoj R sch., komunikačních D, lokomočních pohybů, samostatnosti (sebeobsluhy) a celkově přispívá ke zkvalitnění života marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle hloubky Hluboká MR – IQ pod 20 Těžké omezení ve schopnosti rozumět mluvené řeči, instrukcím, pokynům, neschopnost jim vyhovět Většinou imobilní nebo výrazné omezení v pohybu Nepatrná či žádná schopnost pečovat o své základní potřeby (inkontinence), vyžadují stálou pomoc i dohled IQ často nelze přesně změřit, je odhadováno Speciálními metodami lze dosáhnout nejzákladnějších jednoduchých zrakově prostorových orientačních D Běžně + neurologické post., tělesné p., epi, ZP, SP, nejtěžší formy PAS marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle doby vzniku Oligofrenie = tzv. primární mentální opoždění, tj. slabomyslnost = porucha inteligence vrozená či získaná do 2 let života = opoždění R vývoje na podkladě dědičném, vrozeném nebo raně získaném = je považována za stav relativně neměnný, trvalý, chronický, který nemá tendenci se zlepšovat ani zhoršovat Defektologický slovník (2000) rozeznává primární o. jakožto důsledek dědičných faktorů, která se pohybuje v pásmu lehké MR, a sekundární o. způsobenou orgánovým poškozením mozkové tkáně. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle doby vzniku Demence = získaná po 2. roce života = v porovnání s ol. má většinou progredující charakter s tendencí postupného zhoršování a prohlub. symptomů = vzniká často v důsledku poškození mozku - nemoci, úraz, sociální vlivy – rodinná či školní výchova) = někdy se hovoří o „intelektových ostrovech“ mentálních funkcí, kdy některé mechanizmy jsou poškozené, jiné zůstaly víceméně zachované. Tento stav se může zpočátku projevit jako SPU, tj. omezením či ztrátou již nabyté schopnosti (dyslexie–alexie, dysgrafie -a, diskalkulie -a), časem se však lokální poškození rozšiřuje a prohlubuje, marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle doby vzniku rozpadá se schopnost koncentrace a zasahuje celý integrovaný systém CNS, takže ani zachované funkce již nemají šanci se uplatnit. = nejčastější znaky demence: závažné snížení inteligence, porucha paměti, orientace, úsudku, schopnosti abstraktního myšlení, pozornosti, motivace. Afázie, apraxie, porucha verbální i nonverbální komunikace, porucha emotivity a chování, celková degradace osobnosti. Demencí je v porovnání s oligofrenií v populaci asi 4x méně. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle chování Eretický = hyperaktivní, neklidný, vzrušivý Torpidní = hypoaktivní, netečný, nenápadný, apatický marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle stupně sociální adaptace Integrace – plné začlenění a splynutí postiženého se společností. Samostatnost a nezávislost, nevyžaduje zvláštní ohledy a přístupy. Defektivita (postižení) se nerozvinula, popř. ji dokáže kompenzovat. U zanedbaných dětí nebo lehčích forem mentálního postižení (širší norma). Adaptace – o něco nižší stupeň socializace, schopnost přizpůsobovat se sociálnímu prostředí, společenským podmínkám. Autismus, lehká MR. Jednoduché práce, chráněná místa, dílna. Utilita – sociální upotřebitelnost postiženého. Není samostatný, v mnoha oblastech závislý na druhých. Není zcela socializován, nemůže trvale žít samostatně. Stacionáře. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – klasifikace podle stupně sociální adaptace Inferiorita – nejnižší stupeň socializace, pro níž je typická sociální nepoužitelnost a totální izolace ze společnosti. Naprosto nesamostatní, odkázáni na ošetřovatelskou péči a pomoc při uspokojování nejzákladnějších životních potřeb. V případě předcházejících 3 stupňů socializace lze hovořit o určité latentní nebo reálné poruše sociálních vztahů, u inferiority se sociální vztahy nevytvářejí prakticky vůbec, proto často dochází k vyloučení ze společnosti. Stupně jsou pouze rámcové, dva jedinci se stejným postižením mohou dosáhnout různého stupně socializace. Záleží na mnoha okolnostech - rodině, osobnostních předpokladech jedince, ale i na včasnosti, fundovanosti a adekvátnosti poskytnuté pomoci – kvalitní, odborná. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika Diagnostické metody: Přesné vymezení hodnot IQ je značně problematické. Hodnoty – kolísavost, při opakování často odlišné výsledky (záleží na formě kladených otázek, na kvalitě testu, jeho konstrukci a vhodnosti pro osoby s MR, na časovém odstupu, momentální psych. dispozici, aj.) Nelze vystačit s pouhým testováním inteligence, je třeba přidat další metody a techniky: Anamnéza 1. rodová (zjišťujeme, zda se podobné problémy neobjevily u jiných členů rodiny, usuzujeme na dědičnost) 2. perinatální (do kritického období spadá př. SPU,ADHD) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika 3. zdravotní (prodělané choroby a infekce, př. klíšťová enc.) 4. výchovná a vývojová (úroveň dosažených V,D,N, postojů, zájmů, motivů, hodnot, zda podává ve škole stabilní výkon, či kolísá v průběhu dne, hodiny, zaměřujeme se na některé ontogenetické charakteristiky: vývoj motoriky - kdy d. poprvé samostatně sedělo, stálo, řeči - první slovo, úroveň adaptačních a sebeobslužných schopností) 5. rodinná (společenská a kulturní úroveň rodiny, úplnost, při neúplnosti - příčina (úmrtí), doba (rozvodu), vzdělání rodičů, pořadí dítěte v rodině, poruchy a problémy sourozenců) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika Pozorování = jedna z nejstarších a nejdůležitějších diagnostických metod. Podle různých kritérií rozlišujeme: krátkodobé – dlouhodobé, opakované terénní – laboratorní přímé – nepřímé standardizované – volné participované – nezaujaté zaměřené na detaily – komplexní VTI – proškolený terapeut marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika Rozhovor = cílevědomá verbální či neverbální komunikace s cílem získat podklady pro diagnózu Metoda náročná na zkušenost, komun. D a osobnostní vlastnosti diagnostika i na míru empatie Strukturovaný r.- připravené alternativní otázky, šité na míru (věk, druh, typ a stupeň postupeň) Zásady: vhodné prostředí, dostatek času, zahajovat obecnějšími otázkami - důvěra, postupně otázky intimnějšího charakteru, až diagnostické, nepodceňovat motivaci (naladění, přizpůsobení, kresba), zvolit formu záznamu (aktuální zapisování – ne vždy vhodné, rušivé), skrytý audio, video záznam marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika Dotazník = interview v písemné podobě šetří čas, lze je dobře analyzovat avšak méně pružná, otázky nemusí být klientovi srozumitelné = odpovědi nepřesné až nepravdivé, příprava bývá náročnější na pečlivost a čas Problém: nezjistíme, jací klienti ve skutečnosti jsou, ale jaké mají o sobě mínění a jak je dovedou prezentovat. V případě osob s MR se dotazník využívá více u pečujících. Požadavky: jasná, srozumit., jednoznač.formulace (i pokynů), ne příliš rozsáhlý, ne sugestivní položky, motivace, při řazení ot.preferujeme psychol.hledisko před systémovým marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – diagnostika Analýza produktů činnosti Lze využít jakýkoli produkt klientovy činnosti. Zvláštní hodnotu mají deníky a literární produkce. V psychopedické praxi má nejčastější využití: písmo kresba dětská hra marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – etiologie Prenatální Dědičné – prostřednictvím genů, po předcích zděděné nemoci (metabolické poruchy), které postupně vedou k MR, nebo nedostatku vloh k určité činnosti/stem. Genetické – vlivem mutagenních faktorů (záření, dlouhod. hladovění, chemické vlivy…) dochází k mutaci genů, k aberaci chromozomů či k změnám v jejich počtu. Př.: fenylketonurie, jedna z mála příčin, kterou umíme včas dg a spec. dietou eliminovat vznik MR. Největší skupinou příčin MR tvoří syndromy způsobené změnou počtu chromozomů – nejrozšířenějším reprezentantem je DS způsobený trizómií chromozomu 21 (příčina 23 % mentálních retardací). marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – etiologie Environmentální – onemocnění matky v době těhotenství (zarděnky, kongenitální syfilis, toxoplasmóza, otrava olovem, přímá intoxitace embria či plodu, ozáření dělohy, alkoholismus matky – fetální alkoholový syndrom, matčina nedostatečná výživa), kdy platí, že čím dříve k patologii dojde, tím fatálnější to má následky pro zdraví dítěte. Na vznik MR může mít vliv i nedostatek plodové vody (oligohydromnion), vrozené vady lebky a mozku (mikrocefalie, hydrocefalie), existují názory, že i prenatální deprivace (např. silně nechtěné dítě) se může projevit na duševním zdraví ještě nenarozeného dítěte. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – etiologie Perinatální příčiny Perinatální encefalopatie (organické poškození mozku) bývá udávána jako příčina potíží, které se označovaly termínem LMD a které asi v 1/20 až 1/10 případů způsobují i MR. Mechanické poškození mozku při porodu Hypoxie či asfixie (nedostatek kyslíku) Předčasný porod a nízká porodní váha dítěte, nedonošenost Nefyziologická těžká novorozenecká žloutenka - bilirubin neodchází z těla a působí toxicky na nervovou soustavu (např. při nesouladu Rh faktorů) marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – etiologie Postnatální příčiny Zánět mozku způsobený mikroorganizmy (klíšťová encefalitida, meningitida, meningocefalitida) Mechanické vlivy Traumata, mozkové léze při nádorovém on., krvácení do mozku Alzheimer. ch., Parkins. ch., alkohol. dem., schiz., epileptické demence Např. při některých otravách barbituráty může dojít k tzv. „reverzibilní demenci“, kdy se stav časem upraví opět na normu Senzorická, citová a sociální deprivace dětí (nepodnětné rodinné prostředí, institucionální péče) – může se podílet na poklesu IQ až o 20 (40) s tím, že pokud dojde k saturaci, nasycení těchto potřeb, intelektový deficit se může upravit (proto nelze definovat MR jako trvalou poruchu). marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – výskyt Výskyt MP v populaci je možné odhadovat od 1 do 3 %. ILSMH (Mezinárodní liga na pomoc lidem s MP) uvádí, že v rozvoj. zemích se počet lidí s MP pohybuje od 3 do 4 %. V současnosti neexistuje přesný údaj o výskytu osob s MP u nás ani v celkové světové populaci. Problematika do určité míry souvisí s tím, že dosud nebyl sjednocen koncept (pojem) MP. MP není rovnoměrně zastoupené v jednotlivých věkových skupinách – v době PŠD je toto % vyšší. Některé statistiky hovoří o tom, že výskyt MP je vyšší u mužského pohlaví, jiné porovnávají výskyt mezi městským a venkovským obyvatelstvem (v neprospěch venkova). Skutečný počet osob s těžkým až hlubokým MP není sporný, hůře se identifikují mírnější stupně a hraniční stavy. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – výskyt Osoby s MP mají početní převahu nejen nad ostatními klienty psychopedické péče, ale MR je co do výskytu nejfrekventovanější poruchou, na níž je zaměřená speciálně pedagogická péče vůbec, což se projevuje i v bohatosti nabídky institucí: škol, SPC, apod. Všeobecně 3-4% v populaci s tím, že je evidován jistý nárůst, který má značně diskutabilní příčiny: lepší lékařská péče – udrží při životě i takového jedince, který by v minulosti zemřel brzy po porodu lepší diagnostika dokonalejší evidence marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – výskyt narůstající dynamika vývoje civilizace – klade náročnější požadavky na jedince ve společnosti (člověk, který by před několika desítkami let patřil do širší normy, dnes spadá pod její hranici, inteligenční testy staré 30 let jsou pro dnešní populaci nepoužitelné. MR z hlediska jejích stupňů: čím hlubší postižení, tím nižší četnost. Osoba s lehkou MR tvoří asi 2,6% (3/4 všech MR), se středně těžkou 0,4%, s těžkou 0,3%, s hlubokou 0,2%. V ČR asi 300 000 osob s MP, odhady v celosvětovém měřítku 200 mil osob, (každých 20 s se rodí další dítě s MR) Z důvodu četnosti poruchy podléhá péče o MP v mezinár. kontextu „zvláštnímu režimu“. Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1971 Deklaraci práv MP osob. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – charakteristika osobnosti Lidé s MR na sebe často upozorňují ve společnosti odlišným chováním, které se často liší od běžných norem. Zejména u lehkých forem nemusí být vždy změny v chování odrazem stupně MP. U lidí s těžkým postižením mentálních schopností je identifikace MP ihned po narození nebo v průběhu prvních měsíců zřejmá. Často je spojena s jinou poruchou – smyslovou nebo motorickou. Diagnózu MP je možné objevit a stanovit i později, v předškolním období, posuzování školní zralosti, nejčastěji při opoždění vývoje řeči. Lehčí formy MP se někdy identifikují až na začátku školní docházky. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – charakteristika osobnosti Charakteristické znaky: zvýšená závislost na rodičích infantilnost osobnosti pohotovost k úzkosti a neurastenickým reakcím sugestibilita a rigidita chování nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji „já“ opoždění psychosexuálního vývoje, nevyrovnanost nerovnováha aspirace a výkonu zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí porucha interpersonálních vztahů a komunikace malá přizpůsobitelnost sociálním a školním požadavkům marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – charakteristika osobnosti impulzivnost hypo nebo hyperaktivita citová vzrušivost zpomalená chápavost ulpívání na detailech malá srovnávací schopnost snížená mechanická a logická paměť těkavá pozornost porucha vizuomotoriky a celkové pohybové koordinace ! nejde jen o prosté časové opoždění, nelze d. s MP automaticky přirovnat k mladšímu zdravému dítěti, neboť změny jsou nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. marie.horazna@stibrova.cz

Mentální retardace – charakteristika osobnosti marie.horazna@stibrova.cz

Další program Syndromy mentální retardace (video: Bludný kruh) Depistáž osob s MR Raná péče Zařazování dětí s MR do škol PPP, SPC Možnosti opatření (zařazení) jedince s MR Zkouška – test - okruhy Školy, školská zařízení, integrace (video) Ústavní péče Výchova, rodina, osobnost pedagoga marie.horazna@stibrova.cz

Vybrané syndromy MR 1. Downův syndrom 2. Syndrom Cri Du Chat 3. Trizómie 13 4. Trizómie 18 4. Turnerův syndrom 5. Noonanův syndrom 6. Rettův syndrom --------------------------------------------- Aspergerův syndrom marie.horazna@stibrova.cz

hypofunkce štítné žlázy 40% poruchy zraku 50 % poruchy sluchu 60% Downův syndrom 1:800 živě narozených poruchy imunity 100% vrozené srdeční vady 40% hypofunkce štítné žlázy 40% poruchy zraku 50 % poruchy sluchu 60% vrozené vady trávicího ústrojí 12% Trizomie 21, Translokace, Mozaika specifické fyziognomické znaky marie.horazna@stibrova.cz

DS - Fyziognomické zvláštnosti I. menší, zavalitá postava, často obezita hlava menší, zadní část plochá širší, mohutný krk, volné záhyby kůže kulatý obličej, světlá až šupinatá pleť ve vnitřním koutku oka oční řasa malý nos, malé uši, úzké ušní kanálky ústa menší, často otevřená, jazyk růst chrupu opožděn, zuby jiný tvar, čelisti malé, chybné postavení zubů, kazivost relativně nízká marie.horazna@stibrova.cz

DS - Fyziognomické zvláštnosti II. pouze 1 rýha v dlani (asi 50%) ruce a chodidla malé, ale mohutné kůže suchá, hrubá hypotonie PRO PEDAGOGA: ne každé dítě má všechny uvedené znaky nezdůrazňovat nedostatky prezentovat dítě jako lidskou bytost, která potřebuje péči a lásku marie.horazna@stibrova.cz

Syndrom Cri Du Chat křik kočky - atypický pláč příčinou je chybějící genetický materiál na 5. chromozomu 1:20 000 spojen s MR celkový opožděný vývoj vč. růstu fenotyp: široce položené oči, strabismus (šilhavost), vrozené srdeční vady marie.horazna@stibrova.cz

Trizómie 13 navíc chromozom 13 1:10 000 úplná porucha zraku a čichu MR záchvatovité stavy vrozené vady srdce přežívá 10% dětí marie.horazna@stibrova.cz

Trizómie 18 charakterizuje ji extra chromozom 18 nízká poporodní hmotnost, prodloužená tvář, atypické ušní boltce, úzké oční řasy, ohnuté prsty s malými nehty problémy respirační, p. se sáním, snížený svalový tonus přežívá jen 10% těchto dětí marie.horazna@stibrova.cz

Turnerův syndrom dívky mají místo 2 pohl. chromozomů X pouze 1 časté pocení, krátký krk, řídké vlasy, malé ruce a nohy intelektové schopnosti mohou být v pásmu normálu nebo hraničním marie.horazna@stibrova.cz

Noonanův syndrom chybí 1 pohlavní chromozom těžké typy vrozených srdečních vad MR výskyt u obou pohlaví marie.horazna@stibrova.cz

Rettův syndrom jen dívky pravděpodobnou příčinou je porucha vázána na X chromozom a chromozom 7 psychomotorický vývoj je v 1. roce života normální, ve 2. roce se vývoj zpožďuje dívky ztrácejí zručnost, často mají příznaky podobné dětem s A, MR opožděný vývoj řeči, zvýšená iritabilita, EPI poruchy spánku až nespavost, dlouhodobé ataky pláče, poruchy rovnováhy, stereotypní pohyby rukou připomínající praní prádla marie.horazna@stibrova.cz

Aspergerův syndrom patří mezi PAS pervazivní vývojová porucha osobnosti potíže s pochopením sociálního chování, s komunikací, se skrytým významem slov inteligence a řeč nenarušena stereotypy, ulpívání na tématech pedagogicko psychologickou péči zaměřit na: adaptabilitu, soci chování, porozumění podtextu a souvislostí, řeč Video: Bludný kruh marie.horazna@stibrova.cz

Péče o děti s MR 1.Depistáž 2.Zařazování mentálně postižených do škol 3.Pedagogicko psychologická poradna 4.Speciálně pedagogické centrum 5.Možnosti opatření (zařazení) mentálně postiženého jedince marie.horazna@stibrova.cz

1. Depistáž dětští lékaři, psychologové, fyzioterapeuti navrhnou odbornou péči v příslušné instituci střediska rané péče, občanská sdružení neziskové organizace, SPC, stacionáře, MŠ… termíny: (?) raná péče, včasná péče, včasná intervence marie.horazna@stibrova.cz

1.2 Raná péče 1.2.1 definice 1.2.2 předmět 1.2.3 cíl 1.2.4 principy 1.2.5 procedurální systém 1.2.6 formy marie.horazna@stibrova.cz

Raná péče 1.2.1 Definice RP: komplex služeb zaměřených na podporu rodiny a vývoj dítěte 1.2.2 Předmětem RP je dítě a jeho rodina od okamžiku zjištění postižení do doby nástupu dítěte do školy (MŠ) nebo jiného zařízení (stacionář, některá z forem ústavní péče aj.) marie.horazna@stibrova.cz

1.2.3 Cíl RP snížit negativní vliv postižení nebo ohrožení na vývoj dítěte a jeho rodinu zvýšit vývojovou úroveň dítěte především v oblastech, které jsou postiženy/ohroženy a rozvinout kompenzační schopnosti v oblastech, které postiženy nejsou posílit kompetence rodiny vytvořit pro dítě a jeho rodinu podmínky maximální sociální integrace marie.horazna@stibrova.cz

p. důstojnosti a ochrany soukromí p. práva volby p. týmového přístupu Raná péče 1.2.4 Principy RP p. důstojnosti a ochrany soukromí p. práva volby p. týmového přístupu p. spolupráce s rodinou 1.2.5 Procedurální systém RP nabídka rodičům dobrovolné rozhodnutí rodičů vyšetření, diagnostika zařazení do terapií zachování kontaktu marie.horazna@stibrova.cz

1.2.6 Formy RP výjezdová – návštěva pracovníka RP v rodině (přirozené a bezpečné prostředí pro dítě i matku – zranění, etika, spec. pomůcky, doprovod, Portage) – SRP, SPC ambulantní – dítě a rodič docházejí do střediska (centra) – skupinové činnosti, individuální program - SPC marie.horazna@stibrova.cz

Zařazování mentálně postižených do škol Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon (§16: zdr. postižení, zdr. znevýhodnění, sociální znevýhodnění, §18:IVP) Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (učitel, vychovatel, spec. ped., psych., p.volného času, as. pedagoga, trenér, ved. ped.pracovník) Vyhl. č.73/2005 Sb., o speciálním vzdělávání (formy, typy škol, IVP, zařazování dětí do vzdělávání, počty dětí, asistent ped. Rozhodnutí o zařazení jako správní akt (ředitel, škola, nacionále dítěte, odůvodnění, datum, odvolání, č.j., razítko, podpis marie.horazna@stibrova.cz

Pedagogicko psychologická poradna výukové a výchovné problémy dětí předškolního a školního věku zjišťování školní zralosti dětí, laterality, na pedagogicko-psychologické ovlivňování dětí výchovně opožděných nebo zanedbaných, na děti s SPU a CH profesionální orientace žáků problémy žáků středních škol, spec. škol a školských vých. zařízení praxe PPP je orientována převážně na činnost diagnostickou pedagogicko-psychologickou, diagnostickou a terapeutickou péči u problémových jedinců předškolního věku a žáků škol běžného typu odborné pedagogicko-psychologické služby pro školy po počáteční nedůvěře, nepochopeních a obavách z konkurence (90. léta 20.stol) – dnes funkční spolupráce, vypomáhání v regionech, kde chybí SPC (PPP), výměna informací i např. výsledků diagnostiky aj. marie.horazna@stibrova.cz

Speciálně pedagogické centrum vznik po roce 1990 školské poradenské pracoviště při školách funkce: diagnostická, psychologická, pedagogická, sociální, poradenství zaměření na určitý typ postižení klientela: od raného věku po ukončení PŠD i dále těžiště služeb: v systematické speciálně pedagogické a psychoterapeutické práci s dětmi a jejich rodinami služby - komplexnost – tým odborníků pravidelná a dlouhodobá přímá práce s d.a jeho rodiči marie.horazna@stibrova.cz

Specifika činnosti SPC pro osoby s MP včasná péče a raná podpora dětem i jejich rodinám nalézt cestu k rodičům, navazovat kontakt, získávat jejich důvěru – tím nejvíce pomoci dětem rodiče dítěte s MP často doufají, že jejich dítě je pouze opožděné ve vývoji, že se vše časem spraví, a nabízenou pomoc dlouho odmítají. To je škoda, protože poskytnutí včasné péče má nesmírný význam pro celkový vývoj dítěte. zajištění integrace dětí s MP do základních škol, spoluúčast na tvorbě IVP pomoc při profesionální orientaci - chráněné dílny, praktické rodinné školy pomoc dětem, které zůstávají v péči rodiny (§50,str.28) průběžná péče o děti obtížně zařaditelné do školy účast na tvorbě vzdělávací náplně pro mladistvé a dospělé s MP marie.horazna@stibrova.cz

Možnosti opatření (zařazení) osoby s MP – vyhl. 73/2005 5.1 mateřská škola- integrace, MŠ speciální 5.2 základní škola - integrace 5.3 základní škola praktická 5.4 základní škola speciální 5.5 odborné učiliště 5.6 praktická škola 5.7 stacionáře (respitní péče) 5.8 ÚSP 5.9 chráněné dílny, chráněné bydlení 5.10 večerní školy, celoživotní učení marie.horazna@stibrova.cz

Mateřská škola (speciální) Integrace v MŠ, speciální třídy při MŠ 3 - 6 let, až 7 Celodenní, polodenní provoz (internátní) Personální zabezpečení Třídy Spolupráce s rodiči a odborníky Program (hra), nabídka terapií, služeb Předškolní příprava, testy školní zralosti OŠD, dodatečné odložení §37 (str.23) marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola - integrace Sociální vzory – pozitivní vliv na rozvoj osobnosti dítěte, zkušenosti s integrací žáků s MP více na 1. stupni Podmínky: kvalitní příprava učitele, DVPP v oboru spec. pedagogika spolupráce s SPC – spec. pedagogem, psychologem v ZŠ s výchovným poradcem, speciálním pedagogem, vychovatelkou, dalšími učiteli (lékařem) vymezení kompetencí učitel – asistent pedagoga příprava ostatních dětí a jejich rodičů (ptát se jich?) úzká (každodenní) spolupráce s rodinou, doporučení SPC k integraci (integrační posudek), kompenzační a didaktické pomůcky, AP, plošina, IVP IVP (§6, str.3) marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Úkoly vedení školy Vytvořit příznivé prostředí pro kooperaci pracovníků, rodičů a žáků Podporovat účast žáků se SVP na všech aktivitách školy Oceňovat práci pedagogů v integrační třídě (učitel + AP) Zajistit materiální i personální zdroje (AP) a DVPP Veřejně hodnotit a publikovat přínos školní integrace Podporovat integraci dětí v mimoškolním čase Podporovat pochopení problematiky SVP u rodičovské veřejnosti marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Změna pojetí normality školy Normalita „Škola bez postižených žáků je normální.“ Flexibilní normalita „Škola zůstane normální, i když přijme postižené žáky.“ Transnormalita „Škola bez postižených žáků není normální.“ Zdroj: Hájková,V. Integrativní pedagogika. Praha: IPPP, 2005. marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Specifika přístupu pedagoga I. Podpora vytrvalosti Potíže při dokončování úkolu, nesoustředěnost, rozptýlená pozornost, nerozhodnost, hyperaktivita, únava Střídat aktivitu a odpočinek Relaxace přispívá k psychickému a tělesnému uvolnění a ke zkvalitnění koncentrace Zadávat úkoly přiměřené věku, postižení, denní době, aktuálnímu stavu žáka… Užívat pedagogický takt, mít víru v žákovy schopnosti a úspěch. marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Specifika přístupu pedagoga II. Strukturovat úkoly Neví-li žák, co a jakým způsobem má udělat == stres. Zřetelně formulovat pokyny Zpřesnit rámec uspořádání úkolů /struktura) Zpřehlednit dílčí části a vnitřní souvislosti Opakovat (modifikovaně) – zpětná vazba pro nás Aktivizujeme pomocí pokynů, otázek, rad Dbáme na srozumitelnost našeho projevu (intenzita, délka, rychlost, přesnost) marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Specifika přístupu pedagoga III. Volba učebního stylu Individuální, ve dvojicích,skupinové x frontální Didaktické, kompenzační pomůcky, vlastní prožitek, konkrétní předměty Prožitkové učení Samostatnost při hledání řešení Vědět, zda dítě preferuje auditivní učení (snáze si pamatuje látku na základě sluchového vjemu = verbalizovat instrukce, diskutovat nahlas, vyvolávat debatu, tito ž. se zpravidla chtějí učit v tandemu ) nebo vizuální. Pozor:smyslové vady! marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Specifika přístupu pedagoga IV. Dostatečná komunikace Obtíže žáků se SVP – nedostatky v komunikaci (nejen v řečových D, ale obecně: mohou být na chvostu třídy). Zdraví žáci se často orientují podle přístupu učitele, proto by měl: znát strukturu třídy, sociální vztahy ve třídě a jejich vliv na pozici žáka se SVP sociometrické testy Informovat a spolupracovat s dalšími: AP, rodiče, jiní učitelé, nepedagogičtí pracovníci školy. marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola – integrace Specifika přístupu pedagoga V. Využití rodičovské autority Rodiče svému dítěti věnují zvýšenou pozornost od útlého dětství, nejlépe znají jeho potřeby. Naslouchat rodičům, získávat tak poznatky z jejich zkušeností Někdy doprovázeno neg. projevy (zvýšená empatie, soucit, nadměrná péče…) = omezují aktivitu svého dítěte = malá samostatnost, infantilní chování, nepřiměřená vazba na rodičovskou autoritu Korigovat očekávání rodičů, přesvědčit je o potřebě rozvoje identity, osobnosti dítěte Rodiče odpovědnost, odborníci pouze poradní hlas. marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola praktická Dříve ZvŠ (mírná až vyšší pásmo střední MR) 2 stupně (1-5, 6-9 // 1-6, 7-10), max do 20 - 26 let Osvojit si strategii učení, celoživotní učení Tvořivé myšlení, logické uvažování, řešení problémů Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Projevovat se jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovat svá práva a naplňovat své povinnosti Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi marie.horazna@stibrova.cz

Základní škola speciální Dříve pomocná škola pro děti se střední až těžkou MR stupně: přípravný (1-3), nižší (3), střední (3), vyšší (3), pracovní (1) – možnost praktické profesní přípravy dovednosti a návyky komunikační, sociální, sebeobslužné, pracovní Člověk a jeho svět,společnost, příroda, zdraví SmV, PV, Ergo, Arte, EV, bazální stimulace marie.horazna@stibrova.cz

Rehabilitační třídy Mají navazovat na přípravný stupeň (3+10), 2 pedagogové, 4 - 6 žáků MP,VV tak závažné x ZŠSp Prostor: učebna, rehabilitace, relaxace, IP Vybavení: kompenzační, diagnostické, didaktické, rehabilitační pomůcky pro individuální práci Tým: psycholog, pedagog, lékař, fyzioterapeut, sociální pracovník, zákonný zástupce Usazení a polohování, nácvik krmení, stimulace pohybu, podněty, podpora samostatnosti, emoční podpora Bazální stimulace - prvky marie.horazna@stibrova.cz

Odborné učiliště Návaznost především na ZŠ a ZŠ praktickou 2 - 3 r., tř. max 14, VV 12, odborný výcvik 8 -- IP Snížená hodinová dotace teor. předmětů == odbor. výcvik Poskytují profesní přípravu v soustavě oborů Manuální činnost, nácvik pracovních stereotypů - zafixovat Pomocné práce v kuchyni, truhlářství, krejčířské, malířské, v zahradnictví, obuvnictví, pekárně, cukrárně… Osvojování si konkrétních pracovních návyků a dovedností, komunikace závěrečná zkouška v oboru, výuční list marie.horazna@stibrova.cz

Praktická škola Alternativa k OU, 1 - 3 roky Po ZŠPr 3 r., po ZŠSp 1 – 2 r., neschopni OU Neprofesní příprava, rozvoj a upevňování manuálních D a pracovních N, osvojují si pouze izolované operace = zařadit se do pomocné práce i běžného života Péče o rodinu a vedení domácnosti, na stavbě, farmě, zahradnictví, kuchařské práce, v prádelně, ve strojírenství, zámečnictví, zpracování dřeva aj. tranzitní programy, asistence sebeprosazování, sebeohajování marie.horazna@stibrova.cz

Stacionáře (respitní péče) Denní péče pro osoby s těžkým zdravotním postižením odlehčená péče rodině kompromis mezi rodinnou a ústavní výchovou SmV, EV, PV, bazální stimulace zdravotníci, psycholog, speciální pedagogové, dobrovolníci, Hornomlýnská, o.s. marie.horazna@stibrova.cz

Bazální stimulace Koncept péče o lidi s velmi omezeným vnímáním: hluboká MR apalycký stav (po úrazu, tonutí…, zachovány základní funkce) demence u seniorů Vychází se: 1. z vnímání celého těla (vychází se z prenat. vývoje) 2. z historie života (dotazy k rodině na zvyky) LDN, JIP, hospic Praxe: těsné balení, koupele, masáže, vibrační masáže… marie.horazna@stibrova.cz

ÚSP 0 - 3 roky: kojenecký ústav od 4 let dětské domovy nebo ústavy sociální péče s různou délkou pobytu (denní, týdenní, celoroční) i nestátní zařízení (církev, F osoba, občanské sdružení, nezisková společnost) možnost pěstounské péče nebo adopce odpovídá MPSV - standardy normalizace a deinstitucionalizace (str.30) „komunitní služby“- v místě, kde žijí, složitější marie.horazna@stibrova.cz

Rodina První prostředí, C vazby Nenahraditelný zdroj informací Vyrovnat se se situací (MP-DS), kterou neplánovali, zpravidla nemají zkušenosti V odborné literatuře jsou uváděny 4 fáze vyrovnávání: f. šoku, popření, „totálního vypnutí“ (stále pláče, chodí dokola, honí se mu myšlenky…) T: hodiny, dny f. reaktivní – T: měsíce až roky – daleko více vychází z letory člověka: útočné reakce (hledání viníka-kdyby mi nezkazili porod, přehnaně akcentovaná péče o dítě, útok na záchranáře) únikové reakce(více zaměřené dovnitř, popírání dg, odložení dítěte) marie.horazna@stibrova.cz

Substituce – hledání jiného vyžití (profesní, o.s., zájmy a koníčky) Rodina Racionalizace – vykládání si dg. přijatelnějším způsobem (sdělí ve škole jen tu část problému, kterou dokáže přijmout) Substituce – hledání jiného vyžití (profesní, o.s., zájmy a koníčky) Rezignace – deprese, apatie, nic nemá cenu Izolace – bojí se pohledů do kočárku, jít na poštu, = =pocit matky, že je nenahraditelná Regrese – vývojový krok zpátky, tendence vyhledávat vyšší autority (bůh) Profesionál má rodiče chválit a podporovat, ne úkolovat. Když je úkolujeme, mají málo času „být rodiči“ (poležet s dítětem v posteli, šimrat je po zádech…) 3. f. adaptační – racionální zhodnocení situace, přemýšlejí o pomoci, chtějí znát přesnou dg. i prognózu ! Vyvarovat se zlehčování („to sousedovic dcera…a dnes…“) marie.horazna@stibrova.cz

Fáze mohou být různě dlouhé Rodiče se mohou vracet zpět Rodina 4. f. reorientace = rodina vyhledává pomoc (přestěhují se do přírody, matka zůstane doma, začne studovat speciální pedagogiku), v tuto dobu rodiče potřebují kvalitní informace: výrobci kompenzačních pomůcek, sdružení, centra, školy, komunitní služby… ZÁVĚREM: Fáze mohou být různě dlouhé Rodiče se mohou vracet zpět Všechny projevy jsou „normální“ Rodiče mají právo na naše pochopení Vždy respektovat jejich rozhodnutí – oni mají odpovědnost, my pouze poradní hlas marie.horazna@stibrova.cz

„Co bude s mým dítětem, až umřu?“ ÚSP, příbuzní Rodina „Co bude s mým dítětem, až umřu?“ ÚSP, příbuzní komunitní služby v obci Sepsat smlouvu u notáře (majetek dítěte i jeho budoucí zabezpečení) Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených Sdružení zdravotně postižených v ČR POHODA – komplexní pomoc ve složitých situacích, krizová lůžková péče ÚSP Vlašská – respitní péče JÚŠ, SPMP, Modrý klíč, Autistik, Duha, Diak. ČCE marie.horazna@stibrova.cz

Chráněné bydlení Alternativa celoročního ústavu Také těžké i kombinované postižení. Více asistentů. Větší byt v obytném domě – „normální“ prostředí i nájemníci Asistenti (i nepřetržitě) pomáhají s tím, co sami nedokáží, A=rádce, moudřejší kamarád, ne vychovatel, ne rodič Dva muži, dvě ženy – lepší než jen 1 pohlaví, pravidla chování Jediný trvalý domov, odstěhování na trvalo, k rodičům jen na návštěvu (jezdí-li v so, ne k rodičům = týdenní stacionář, přesouvání, zmatek, ?kde se cítí doma? ) „Podporované bydlení“ - pro klienty s lehčím MP nebo pro kl. S duševním onemocněním, kteří nepotřebují stálou přítomnost a zvládají každodenní péči marie.horazna@stibrova.cz

Zaměstnávání osob s MR Právo na zaměstnání - vychází z principu rovných práv pro všechny (EU): zákaz diskriminace, legislativa, Z 435/2004 o zaměstnanosti, Vyhl. 518/2004 prováděcí I v ČR je podpora osob se ZP při jejich vstupu na volný trh práce prioritou osobní asistence (ulehčení adaptace, kontakty v práci) podporované zaměstnání (najít a udržet práci, trénink, průběžná podpora, tranzitní program, sebeobhajování) chráněné bydlení marie.horazna@stibrova.cz

Příprava vstupu na volný trh práce Je jedním z nejdůležitějších projevů společenské emancipace a zároveň završením či měřítkem úspěchu předchozí výchovně vzdělávací práce Vstup na VTP zvyšuje sebeúctu a sebevědomí, větší kontrola nad vlastním životem, rozšíření okruhu zájmů, nové sociální kontakty, lepší využití vlastních schopností, podporu role dospělého člověka, možnost získat společenský respekt, přirozené zapojení do běžné společnosti, větší jistotu práce Institucionálně podpůrné mechanizmy Osobní příprava osob s MP marie.horazna@stibrova.cz

Osobní /pracovní/ asistence slouží k podpoře samostatnosti k ulehčení adaptace na nové pracovního prostředí ke kontaktům mezi zprostředkovatelem zaměstnání, klientem, zaměstnavatelem a případnými spolupracovníky marie.horazna@stibrova.cz

Podporované zaměstnání = časově omezený komplex služeb, jehož cílem je podporovat zájemce o práci v tom, aby si našel a udržel místo na VTP za rovných platových podmínek Odlišnosti od chráněných pracovišť: okamžité umístění na pracovním místě trénink až po umístění přímo na pracovišti konkurenceschopnost (odměna i pracovní doba odpovídají běžným podmínkám) průběžná podpora s tendencí postupného oslabování počítá se s aktivním přístupem uživatele služeb vznik v USA, do ČR v druhé polovině 90. let 20. století, o.s. Rytmus Praha marie.horazna@stibrova.cz

Tranzit = speciální projekt PZ program pro žáky posledních ročníků ZŠPr, ZŠSp Základem je individuální praxe na pracovištích běžných subjektů -VTP probíhají 1 - 3x týdně za podpory OA Konečným cílem = získat po ukončení školy adekvátní pracovní místo projekt Tranzit zahrnuje: samostatné dojíždění do práce samostatné telefonování a vyřizování osobních věcí seznamování se s pracovním procesem na konkrétním pracovišti získávání pracovních D, a další marie.horazna@stibrova.cz

Sebeobhajování (self - advocacy) Aktivita směřující k budování schopností převzít odpovědnost za vlastní život Určeno pro klienty USP, pracovníky chráněných dílen, uživatele chráněného bydlení, členy o.s. aj. vystupovat a hovořit sám za sebe s cílem eliminovat bariéry prezentovat vlastní práva a zájmy nejen mluvit, ale i hledat odpovědi na důležité životní otázky setkávat se, vyměňovat si názory, zpochybňovat předsudky VB == skupina „People first“ /Především lidé/, později i ve Skandinávii, USA, Kanadě, Hnutí sebeobhájců má více než 30 ti letou traddici marie.horazna@stibrova.cz

Sebeobhajování (self - advocacy) v ČR se metoda sebeobhajování zformovala na základě zkušeností z VB a postupně se stává realitou (Můžeš) „JOB“ kluby - setkávání zaměstnaných/čekajících na zprostředkování / klientů marie.horazna@stibrova.cz

Chráněné dílny V praxi 2 základní typy: Dospělí lidé s postižením pracují jako zaměstnanci, mají pracovní smlouvu, musejí si vydělat takovou mzdu, jakou určuje zákon, dostávají plat. Mohou mít zkrácený úvazek, úlevy, přestávky, zaměstnavatel – ohled na jejich specifické potřeby. Dotace - ÚP i jiné zdroje. 2) Zařízení sociálních služeb, provozované př. neziskovou organizací. Nemá statut chráněné dílny dle zákona. Příspěvky od obce, zatím i státu. Různé: některé zprostředkovávají skutečnou práci, klienti jsou placeni, jiné poskytují jen nějakou pracovní náplň, připravují své klienty pro skutečnou práci, učí je pracovním dovednostem. marie.horazna@stibrova.cz

Podporované zaměstnání Lehčí nebo středně těžké MP, KV Možnost pracovat v normálním, skutečném, byť jednoduchém zaměstnání na řádný pracovní poměr za odpovídající mzdu. Asistent pomáhá hledat takové zaměstnání, jaké by mohlo klienta bavit, schopen zvládnout. Navštěvuje firmy, domlouvá individuální podmínky. Dohodne zkušební dobu (bez mzdy), vysvětlí specifika. Zpočátku doprovází: přijít včas, převléknout, připravit, jednat se spolupracovníky. Postupně (lehčí stupeň) – osamostatňování: omlouvat nepřítomnost, prosadit se… Fakt, že chodí do skutečné firmy se zdravými lidmi, dostává každý měsíc jako všichni plat, je pro člověka s MP nenahraditelný. marie.horazna@stibrova.cz

Volný čas Netrávit čas sám mezi čtyřmi stěnami. Potřeba určité společenské podpory Cílem je smysluplná činnost, zábava, styk s přáteli, možnost se něco naučit. Dobrá je alternativa s vrstevníky bez postižení. Náplň: diskotéky, taneční, keramický kroužek, arteterapie, kurzy na PC – někteří píší, kreslí v grafickém programu aj. Schůzky v klubu, vycházky, popovídání si Rekreační pobyty Někteří poskytovatelé volnočasových aktivit – zpravodaje. Večerní školy, celoživotní učení marie.horazna@stibrova.cz

Volný čas ASISTENCE, o.s. při JÚŠ Domov Dana – SPMP Máme otevřeno Klub rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem Autistik Diakonie ČCE Asociace rodičů a přátel ZP dětí v ČR + poradenství Česká katolická charita HANDICAP LYCEUM Všechna sdružení zastřešuje Národní rada zdravotně postižených v ČR marie.horazna@stibrova.cz

PŘESTÁVKA VODA KÁVA SVAČINA ODPOČINEK PO PŘESTÁVCE POKRAČUJEME marie.horazna@stibrova.cz

Doporučená literatura ČERNÁ a kol. Kapitoly z psychopedie. Praha, PedF UK: 1997, 1982. KUBOVÁ, L. Speciálně pedagogická centra. KVAPILÍK, J., ČERNÁ, M. Zdravý způsob života mentálně postižených. Praha: Avicenum, 1990. KYSUČAN, J. Úvod do psychopedie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1982. KYSUČAN, J. Psychopedie. Praha: SPN, 1990. MÜLLER,O.- VALENTA, M. Psychopedie. Olomouc, Parta: 2003. ŠUSTROVÁ, M. Mentálne postihnutie. Trnava: 1999. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: 2000. Periodika: Můžeš Speciální pedagogika marie.horazna@stibrova.cz

Děkuji za Vaši pozornost Takhle snadno to bohužel nefunguje. marie.horazna@stibrova.cz