…začíná experiment

Jana Marie Havigerová experiment = součást projektu Informační chování nadaných dětí v pregramotném období

D ĚD V ŠEVĚD A JÁ Olomouc

1.Informační chování 2.Otázka je když… 3.Zrození otázek 4.Otázky v psycho-souvislostech 5.Jak využívat otázky ve škole

Informační chování chování, které jedinec produkuje za účelem získání informací 1.Informační potřeba – vím, že něco nevím a chtěl bych vědět 2.Vlastní informační chování – pátrám po odpovědi 3.Nasycení potřeby a pocit uspokojení x frustrace (agrese, apatie)

Informační chování chování, které jedinec produkuje za účelem získání informací

Informační chování chování, které jedinec produkuje za účelem získání informací

Informační chování

Bod 2 Vlastní informační chování – pátrám po odpovědi v lidské mysli (tzv. vnitřní chování) ve vztahu k lidem ve vztahu k informačním prostředkům společný jmenovatel: otázky ptám se sám sebe zeptám se někoho např. položím dotaz ve vyhledavači

K DYŽ SE ŘEKNE OTÁZKA …

Otázka a tázací věta… ??? Otázka = tázací věta ??? Otázka se často zaměňuje s tázací větou… Označení otázka se však používá ve významu úkol, problém, který je třeba vyřešit. Nelešovská

Otázka je… A question is a linguistic expression used to make a request for information, or the request made using such an expression. The information requested may be provided in the form of an answer.

Z ROZENÍ OTÁZEK …

Zrození otázek Informační chování - otázky - produkujeme od nejútlejšího věku… Tak přijde ta osoba s tím teplým nápojem v těle nebo ne?

Zrození otázek Na počátku je vždy zvědavost – zajímalo by mě, co se stane, když…? Copak se asi stane, když do toho pořádně praštím?

Zrození otázek Informační chování nás provází po celý život Jakou známku z té písemky asi dostanu?

Zrození otázek Život bez nich je v ohrožení, ani není možný… Je jedlá? …nebo není?

Zrození otázek Být? …či nebýt? Položení otázky souvisí s myšlením – kdo klade otázky, myslí.

D RUHY OTÁZEK

Druhy otázek Založené na neverbálním kódování (body language) – krčení rameny, pozvednutí obočí (nuže?)aj. Založené na extralingvistickém kódování – vyjádřené neartikulovanými zvuky – např. hmmm? Založené na paralingvistikém kódování (minimal encouragements tj. minimální podpora) – dle způsobu vyslovení – „a…?“, „nuže…?“, „tak…?“ Založené na verbálním kódování – využívající slova – tázací věty

Druhy otázek Uzavřené – umožňují nebo vyžadují jednoznačnou odpověď – vedou k potvrzení nebo vyvrácení vlastních hypotéz, prekonceptů – vhodné u mnohomluvných Otevřené – Umožňují prakticky neomezené množství odpovědí – vedou dotazovaného k rozvíjení vlastních názorů

Druhy otázek Přímé – otázky na specifické informace, jsou kladeny bez obalu (mohou být i otevřené) Nepřímé – dávají dotazovanému určité vodítko

Druhy otázek Primární – hlavní – pochopení tématu, zdůvodnění Rozvíjející – směřují do hloubky tématu, vyplývají obvykle z odpovědí na hlavní otázky

Druhy otázek Věcné – k získávání věcných informací Osobní – týkají se postojů, názorů, pocitů, dotazovaný jimi odkrývá, prezentuje své já Neutrální – nevypovídají o postoji ani pocitech dotazovaného

Druhy otázek Vztahující se bezprostředně k tématu, jevu Vztahující se k řízení situace (co navrhujete?, stihnete to?) Objasňující, zpřesňující (zopakujete to jinými slovy?) Zpochybňující (není jiná alternativa?) Rozhodovací (je to a nebo b?, uděláme to nebo ono?) Návodné – sugestivní (a proč by to nemohlo být c?) Vztahující se k reflexi (proč jste nevyužili?)

Druhy otázek Reproduktivně paměťové Reproduktivně paměťové (repr. fakt a pojmů) Reproduktivně poznávací Reproduktivně poznávací (repr. vztahů) Produktivně poznávací Produktivně poznávací (využití poznatků při řešení problémů)

Druhy otázek řečnické řečnické otázky – na niž se neočekává odpověď, jen se zdůrazňuje sdělení (např. protože odpověď je jasná) protiotázky protiotázky – řečník reaguje na otázku také otázkou (je-li otázka příliš nespecifická, zjišťuje se protiotázkou, oč přesně jde; když chce reagovat na moralizující otázku; vrací přeformulovanou otázku) ricochetovské otázky ricochetovské otázky – řečník položí otázku, která byla původně určena jemu, celému publiku (když je otázka zajímavá pro všechny, když chce slyšet různá stanoviska či více názorů atp.)

Druhy otázek Tendenční nebo řídící – usměrňují dotazovaného, působí sugestivně, vyžadují obvykle jednu z nabízených alternativ, mohou vyvolat silnou emoční reakci Řešící problém – hypotetické (kdybyste vyhrál ve sportce…), ke zjištění názoru, postoje Nápovědné – nasměrování a podpora dotazovaného Parafráze – pro vytvoření atmosféry porozumění Hypotetické – specifikují pravděpodobné trendy myšlení Zavádějící a nevhodné – dotazovaný jí nerozumí, stylisticky chybné, příliš dlouhé, se dvěma podotázkami, do níž tazatel vkládá vlastní názor, když se dotazovaný cítí ponížen či ironizován atd.

O TÁZKY V PSYCHO - SOUVISLOSTECH

Otázky v souvislostech Potřeby – Vznikají v důsledku informační potřeby Emoce – Pozitivní emoce (zvídavé vzrušení → radost z poznávání → uspokojení potřeb…) – Negativní emoce (rozčilení že nevím → napětí z očekávání odpovědi → frustrace či agrese =smutek, hněv atp. při nenaplnění potřeby…) Sociální kontext – Jsou projevem zájmu – Podporují dobré vztahy Paměť – Podněcovač paměti (mozaika)

Otázky v souvislostech Jazyk – Základem je jazyková struktura – Lze klást otázky i bez jazyka? – Je schopnost klást otázky specificky lidská?

Otázky v souvislostech Myšlení – Výsledek myšlenkových procesů (ptáme se sami sebe) – Spouštěč myšlení (když se nás ptají druzí) – Uzavřené otázky – konvergentní myšlení – Otevřené otázky – divergentní myšlení

Otázky v souvislostech Tvořivost – Různé otázky evokují různé složky/fáze tvořivého myšlení

O TÁZKY A TVOŘIVÉ MYŠLENÍ

Prototypy otázek Elaboration (rozpracování, rozvíjení, zdokonalení) – How could you change/extend this? Fluency (plynulost) – What other perspectives are there to consider (vzít v úvahu)? – Torrance (1966) = fluent thinkers mají mnoho nápadů, podávají mnoho odpovědí na otázky typu: – Suppose that humans were born with six fingers on each hand instead of five. List all the consequences or implications you can think of. – List all the words you can think of in responce to chair- coffee mug, brick. (3 minuty) – How many uses can you think of for a spoon? (2 minuty)

Otázky a tvořivé myšlení Flexibilita (pružnost, ohebnost, poddajnost, přizpůsobivost) – What are all the different ways you could …travel to school? CO JEŠTĚ…? – Torrance (1966) – the number of times someone switches categories in response to an item Complexity (složitost, spletitost, obtížnost, komplikovanost, komplexita) – What other layer (vrstvu, úroveň, rovinu) could we add to…?

Otázky a tvořivé myšlení Originality (původnost) – How might…? – Torrance (1966) = počet neočekávaných nebo neobvyklých odpovědí : the more remote (vzdálenost, odlehlost) an answer to the stimulus item the more originality Curiosity (zvídavost, všetečnost, zvláštnost, starožitnost) – What if…? Co by bylo, kdyby…? Imagination (představivost, obrazotvornost, fantazie, vynalézavost) – Imagine that…

Kdo se moc ptá, moc se dozví…

Platí to i ve škole?

Otázky ve škole? Místo, kde je hledáme: Český národní korpus

Co to je? Kde to je? K čemu to je?

Korpus SCHOLA 2010 Korpus mluveného jazyka Synchronní korpus lemmatizován – základní tvar slova (první pád jednotného čísla, infinitiv) morfologické značky – gramatické kategorie (slovní druh, číslo, pád apod.) 204 vyučovacích hodin 143 h 25 min 27 škol 115 tříd/skupin (1. třídy až 4. ročníky gymnázií) 2410 mluvčích (47 učitelů, 2347 žáků – 6 až 23 let) slov

Kolik otazníků jsme našli v korpusu?

Co lze o otaznících v korpusu dále zjistit?

Mluvčí -učitel-žák -pohlaví -věk Třída/ročník Vyučovací hodina -předmět -typ hodiny -pořadí v rozvrhu

Kdo se ptá? Jak moc se ptá učitel? Jak moc se ptají žáci?

Kdo se ptá?

Jak se žáci ptají?

Kam ve škole mizí přirozená lidská zvídavost?

Jak škola aktivuje myšlení?

Jak tento stav změnit?

1. P TÁT SE HODNĚ A SPRÁVNĚ …

Učitelské desatero Klaďte otázky různých úrovní – viz Bloomova sedmikráska

Dospělácké desatero Klaďte otázky různých úrovní – viz Bloomova sedmikráska Klaďte otevřené doplňovací otázky, spíše než uzavřené Klaďte otázky s otevřeným koncem Klaďte otázky podporující divergentní myšlení Nikdy se nespokojte s jedinou odpovědí! Klaďte otázky obecně celé třídě Ponechte tázanému čas na odpověď Klaďte jednoznačné otázky V jednom okamžiku klaďte vždy jen jednu otázku Neodpovídejte na své vlastní otázky

Mia: I think we need a new teacher. Mum: Why is that? Mia: Our teacher doesn‘t know anything! … she keeps asking us for the answers.

2. U ČTE DĚTI HODNĚ A SPRÁVNĚ SE PTÁT …

Veďte děti ke kladení otázek Hrajte s dětmi otázkové hry – 20 question task (Na co myslím?) – Neverending story (6W) – Tazatelské cornell notes (tázací zájmena) – Brainstorming aneb hra Co všechno lze…? – Co by bylo kdyby? – Stories with the holes/Situation puzzle… (Nathan Lévy) Povzbuzujte děti ke kladení otázek Chvalte děti, když se ptají

P ŘEJI HEZKÝ DEN A MYSL PLNOU OTÁZEK … T: