ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK, PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
PŘÍVLASTEK blíže určuje význam podstatného jména (určuje např. jeho vlastnost) ptáme se otázkami: Jaký? Který? Čí? tvoří spolu skladební dvojici přívlastek je na podstatném jménu závislý (bez něj nemá význam) značíme jej Pk
TYPY ŘÍVLASTKU HOLÝ – Moje maminka. Bílý kocour. ROZVITÝ – Krásně bílý kocour. NĚKOLIKANÁSOBNÝ – Moje a tvoje maminka. Bílý a černý kocour.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ stojí většinou před PoJ shoduje se s PoJ v pádě, čísle a rodě je vyjádřen příd. jm., zájmenem, číslovkou při skloňování se mění u Pk a PoJ tvary: 1. p. moje maminka 3.p. mojí mamince 2. p. mojí maminky 4. p. moji maminku
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ stojí vždy za podstatným jménem neshoduje se s PoJ v pádě, čísle a rodě je vyjádřen podstatným jménem, příslovcem při skloňování se nemění u Pk tvary: 1. p. pasta na zuby 3.p. pastě na zuby 2. p. pasty na zuby 4. p. pastu na zuby
PŘEDMĚT závisí na slovese nebo přídavném jménu označuje osobu, věc nebo jev, kterých se slovesný děj týká ptáme se na něj pádovými otázkami KROMĚ 1. a 5. pádu nejčastěji vyjádřen PoJ, zájmenem, infinitivem značíme jej Pt
TYPY PŘEDMĚTU HOLÝ – Pes chytil zajíce. ROZVITÝ – Pes chytil malého zajíce. NĚKOLIKANÁSOBNÝ – Pes chytil zajíce a lišku.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy příd. j. a příslovce uvádí určitou okolnost ptáme se na něj: Kdy? Kde? Jak? Proč? značíme jej Pu
TYPY PŘÍSLOVEČNÉHO U. HOLÉ – Muž vrátil se domů. ROZVITÉ – Muž vrátil se do malého domu. NĚKOLIKANÁSOBNÉ – Muž vrátil se vesele domů.
DRUHY Pu 1) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA Pum ptáme se otázkou: Kde? Kam? př.: Přišel do školy. 2) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU Puč ptáme se otázkou: Kdy? př.: Včera se to stalo. 3) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU Puz ptáme se otázkou: Jak? př.: Dařilo se mu dobře.