Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) Ing. Jana Šašková saskova27@seznam.cz

1. TUR 1.1 Definice a dimenze udržitelnosti 1.2 Trvale udržitelné zemědělství 1.3 Modely udržitelnosti 1.4 Problémy stávajících definic

1. Trvale udržitelný rozvoj 1. zmínky T.R. Malthus 18. stol – 19. stol. An Essay on the Principle of Population 1878 J.S. Mill Principles of Political Economy 1848 „Prostředí, příroda, musí být chráněny před nespoutaným růstem, má – li se uchovat lidský blahobyt.“ Konec 20. stol – ustálení pojmu v publikacích, vědě a politice

Trvale udržitelný rozvoj – historický exkurs 1972- Stockholm, konference o ŽP ( svoláno OSN) 1962 - Rachel Carsonová- Mlčící jaro (DDT) Zákony na ochranu ŽP , UNEP Instituce na ochranu životního prostředí 1972 – Meze růstu I.D. Meadows, Římský klub požadavek zastavení růstu 1983 - 1986 – Světová komise pro životní prostředí a rozvoj G.H. Brundtlandová – vztah mezi hospodářským rozvojem a ŽP 1987 – Naše Společná Budoucnost - Sustainable development 1992 - Světová konference o ŽP v Rio de Janeiru 2002 - Světový Summit o Udržitelném Rozvoji v Johanesburku

1.1 Definice a dimenze udržitelnosti TUR je takový ,který naplňuje potřeby stávajících generací, aniž by ohrozil možnosti generací budoucích uspokojovat jejich vlastní potřeby TUR společnosti je takový rozvoj,který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené fce ekosystémů – zákon o ŽP č. 17/92 Sb. Trvale udržitelná je taková společnost, která může přetrvat generace, ta, která je dostatečně předvídavá, pružná a moudrá na to, aby si nepodkopala jak fyzické, tak sociální systémy,které ji podporují ( Meadows et.al 1992)

Trvale udržitelný rozvoj definice Římského klubu „stav globální rovnováhy, při které se počet obyvatel Země a kapitál udržují na více-méně konstantní úrovni a tendence působení na růst či pokles těchto veličin musí být pod důslednou kontrolou“

Trvale udržitelný rozvoj - filozofický princip Důležité otázky – Postavení člověka ve světě ( etika) Spravedlnost mezi lidmi – geograficky i mezinárodně Obnovení harmonie člověka a přírody Odpovědnost lidí za stav životního prostředí Řešení Náhrada neobnovitelných zdrojů obnovitelnými Čerpání obnovitel. zdrojů trvale udržitelně Nepřekročení únosné kapacity Země

Pět základních dimenzí trvalé udržitelnosti Ekologické hledisko Biofyzikální a socioekonomická dimenze Morální a etická rovina Ekonomický rozměr Politický rozměr

Ekologické hledisko Přírodní únosnost - stanovení limitního prahu využívání přírodního ekosystému Environmentální únosnost - zahrnuje přírodní i člověkem vytvořené prostředí, vychází nejen z citlivosti vůči vnějším vlivům, ale i z ekologické a kulturní hodnoty území

Biofyzikální a socioekonomická dimenze Trvalá udržitelnost je vztah mezi dynamickým lidským ekonomickým systémem a většími dynamickými, ale normálně a pomalu se měnícími ekologickými systémy.

Průnik potřebných změn pro uplatnění koncepce trvale udržitelného rozvoje (Hrnčiarová,T.,1997) ekonomické environmentální změny změny trvale udržitelný rozvoj sociální změny

Morální a etická rovina Všeobecné principy konzistentní s touto etikou Lidstvo, ale i ostatní činitelé mimo lidský život mají přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou užitečnost. Biodiverzita a ekologické bohatství mají také přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou hodnotu. Lidé by nikdy neměli zasahovat do přírodních procesů kromě plnění životně důležitých potřeb.

Morální a etická rovina Antropoekologický systém krajiny V tomto systému není člověk nadřazen přírodě, nýbrž je její nedílnou součástí. Hnutí „hlubinná ekologie“ (deep ecology)

Ekonomický rozměr Ekologická ekonomie hodnocení ekonomické efektivnosti vztahy mezi náklady a přínosy včetně započítání environmentálních a zdravotních externalit (cena zdraví, čistého vzduchu, cena biopotravin apod.).

Politický rozměr Ekologická etika a politika Funkce státu při řešení ekologických problémů

Environmentální politika definice = Politika (z řeckého polis - město, politiké techné - správa obce) je proces a metoda závazného rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory resortní ekologická politika vs. všestranná ekologická politika resortní EP – strategie na předcházení, snižování a odstranění negativních vlivů na ŽP všestranná EP – změny v orientaci ekonomiky a řízení; využívání především ekonomických nástrojů

Agenda 21 – hlavní cíle v oblasti zemědělství Vyvinout technologie hospodaření nenarušující přírodní prostředí, zvyšující přirozenou půdní úrodnost a ochraňující vodní zdroje a přirozený biologický potenciál území. Upřednostňovat technologie s nízkými vstupy a nízkou spotřebou energie. Zavádět technologie optimalizující vynakládání lidské práce i potenciál živých organizmů. Poskytovat zemědělcům odborné poznatky v oblasti ochrany půdních, vodních a lesních zdrojů, při aplikaci chemických látek i využívání zemědělských odpadů.

Vyspělé ekonomiky jsou dosud závislé na vyčerpávání zdrojů ropy a ostatních surovin Negativní vliv na ŽP Snižují dlouhodobou udržitelnost spol. systémů

Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (SPŽP ČR) Strategie trvale udržitelného rozvoje v ČR Agenda 21 6. akční environmentální program Strategie Evropské environmentální agentury (EEA) na období 2004 - 2008

Etapy tvorby EP Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (SPŽP ČR) Strategie trvale udržitelného rozvoje v ČR Agenda 21 6. akční environmentální program Strategie Evropské environmentální agentury (EEA) na období 2004 - 2008

Principy EP 1) Princip prevence –včasné provedení opatření,která zabrání ohrožení či poškození ŽP, je vždy účinnější i levnější ( zpravidla) než dodatečná náprava – nejdůležitější 2) Princip předběžné opatrnosti – vychází z toho, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit vliv antropogenních činností a jejich produktů na ŽP. Zvláště z dlouhodobého hlediska se mohou projevit kumulativní a synergické vlivy. 3) Princip snižování rizika u zdroje –minimalizace negativních vlivů přímo u zdroje 4) Princip kritických zátěží – kritická dávka, zátěž je nejvyšší dávka znečištění (škodlivého faktoru),která nezpůsobí poškození lidského zdraví či přírody. V případech vysoce rizikového znečištění, kdy se kritická zátěž blíží nule, se uplatňují zákazy.

5) Princip nejlepší dostupné technologie- koriguje hodnoty standardů a limitů vyplývajících z kritických zátěží vzhledem k dostupným technickým možnostem. Některá špičková zařízení jsou ekonomicky nedostupná či náklady na jejich zavedení by převyšovaly výsledný efekt a proto se v praxi používá princip nejlepší dostupné technologie za přiměřených nákladů. 6) Princip ekonomické odpovědnosti – znečišťovatel platí. Ekonomickou odpovědnost za znečištění má původce, který nese náklady spojené se znečištěním a náhradou škod – tzn. negativní externí efekt ( externalita) by měl být zahrnutý v nákladech jejich původce ( internalizace externalit). Správná aplikace principu vede k tomu, že činnosti či výrobky škodící ŽP jsou ekonomicky znevýhodněny vůči ekologicky šetrnějším výrobním technologiím. 7)Princip sdílené diferencované odpovědnosti – stav ŽP se dotýká všech a tedy i odpovědnost za stav ŽP má každý. Nejen státní administrativa , samosprávné orgány, ekonomicky aktivní subjekty. 8) Princip subsidiarity – rozhodovací kompetence by měly být posunuty na co nejnižší způsobilou úroveň rozhodování – tj. co nejblíže problému a občanů. 9) Princip integrace – požadavky na ochranu ŽP se musí promítat do všech relevantních odvětvových politik, hospodářských činností, rozvojových programů… 10) Princip substituce – tam, kde je to možné a ekonomicky únosné, by měly být látky(činnosti) škodlivé pro ŽP nahrazovány látkami (činnostmi) škodlivými vůbec či méně.

udržitelné vzorce výroby a spotřeby „life cycle assessment“ (LCA) ecodesign ekologické značení výrobků komplexnost minimalizace negativních vlivů na ŽP u zdroje

Přístupy a metody EP Plánování Integrovaná ochrana Environmentální daňová reforma Preference opatření přinášející dvojí zisk Čistší produkce Nákladově efektivní řešení Odstranění deformace cen Omezování podpor škodlivých pro životní prostředí Environmentálně šetrné veřejné zakázky Preference ekonomických nástrojů Preference nejlepších dostupných technik před koncovými opatřeními Environmentálně příznivé způsoby spotřeby Výchova, osvěta práce s veřejností Přístup k informacím o ŽP

1) Plánování Stanovení cílů politiky ŽP a termínů pro jejich dosažení Vypracování různých druhů plánů (programů) pro realizaci cílů stanovených v politice ŽP Konkrétní přístup k realizaci cílů politiky ŽP ÚSES, územní plánování … 2) Integrovaná ochrana propojení politiky ŽP s ostatními odvětvovými politikami – průmyslu a obchodu,… nadsložková ochrana ŽP, chráníme všechny složky, ne jen tu jednu výrobková politika, sleduje dopad výrobku na životní prostředí v celém jeho životním cyklu LCA ČSN EN ISO 14040 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – základy a osnova ČSN EN ISO 14041 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza ČSN EN ISO 14042 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – hodnocení dopadů ČSN EN ISO 14043 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – vyhodnocení životního cyklu Vysvětlit životní cyklus výrobku x životnost výrobku

3) Environmentální daňová reforma = vyšší zdanění komodit s negativními dopady na ŽP - zdanění fosilních paliv → impuls pro vývoj nových technologií( viz doprava, výměna kotlů atd..) → pracovní příležitosti, podpora ekonomiky firmy,které jsou šetrné – nižší daňové zatížení z práce překážky daňové reformy očekávané negativní dopady ( zdanění uhlí, benzínu), nutnost následné kompenzace problematické stanovení optimální daňové sazby paradox – snížení spotřeby komodity vede k okamžitému snížení příjmu z této daně – narušení rovnováhy veřejných rozpočtů

Preference opatření přinášející dvojí zisk Ochrana ŽP a ekonomická efektivita Preference opatření přinášející čistý zisk realizace opatření na ochranu ŽP vede ke zvyšování ekonomické efektivnosti – ve výsledku pak přináší dvojí zisk, přináší využití zdrojů apod.V případě trojího zisku i zaměstnání ne vždy lze uskutečnit bez podpory státu př. plynofikace dopravy → snížení emisí z výfukových plynů → nižší náklady na provoz vozidla V praxi mnoho překážek → nedostatečná síť čerpacích stanic → změna technických parametrů vozidla → obavy řidičů

Čistší produkce Zaměřena na prevenci Efektivní využití en. Opakovaná aplikace Omezení/odstranění koncových technologií Snížení dopadů na ŽP, lid. zdraví, bezpečnost Nejen pro výrobní proces i pro řízení podniku

Např.: Odpady Odstranění příčin vzniku odpadu Snížení množství a toxicity odpadů Odpad = výrobní ztráta Efektivní využití surovin – změna prac. postupu, substituce surovin, přechod na lokální zdroje

Nástroje EP klasifikace nástrojů preventivní vs. nápravné negativní vs. pozitivní stimulace podle míry přinucení direktivní (administrativní) ekonomické (tržně orientované) ostatní (dobrovolné) cílem je změna rozhodování subjektů na trhu

Administrativní nástroje EP příkazy a zákazy limity a kvóty normy a standardy význam – předepisování určitého způsobu chování subjektů (podnikatelů či spotřebitelů) ve vztahu k ŽP

Fungování administrativních nástrojů

Výhody a nevýhody administrativních nástrojů větší jistota reakce rychlost působení v případě kontroly jednodušší aplikovatelnost efektivnější v případě kritických okamžiků nevýhody žádný stimul k dalšímu zlepšování ŽP po dosažení cílů vysoké administrativní náklady nutnost kontroly omezují rozhodovací prostor subjektů a neberou v úvahu individuální náklady na zamezení

Ekonomické nástroje EP poplatky a daně (daňová zvýhodnění, EDR = double dividend) pokuty finanční podpory (dotace, subvence, zvýhodněné půjčky, úhrada úroků) finanční rezervy depozitně refundační systémy (zálohy) environmentální pojištění obchodovatelná povolení (ovzduší, odpady, půda, ochrana přírody)

Fungování ekonomických nástrojů

Výhody a nevýhody ekonomických nástrojů neustálý podnět ke zlepšování stavu ŽP nechávají prostor pro rozhodování subjektů a hledání vlastních řešení fungují spíše na principu povzbuzování než donucování vyžadují nižší administrativní náklady nevýhody nikdy nezmění chování všech subjektů nikdo nemá dokonalé informace o „správě“ tohoto nástroje

Ostatní nástroje SLAVÍK J Ostatní nástroje SLAVÍK J.: Ekologická politika (politika ochrany životního prostředí), VŠE PRAHA 2010 dobrovolné nástroje ecolabelling ecodesign reporting systémy environmentálního řízení (EMS) principy čistší produkce BAT LCA uzavírání dobrovolných dohod ostatní informační výzkum a vývoj

Zemědělství Cílevědomé pěstování kulturních rostlin se výrazně liší od růstu rostlin ve volné případě V průběhu 7000 – 10 000 let člověk vyšlechtil užitkové rostliny Systematické omezení ostatních organismů 80% potravin zajištěno pěstováním 11 druhů rostlin 9 druhů, ze kterých jsou získávány více než 2/3 všech potravin, polovina bílkovin,čtvrtina tuků a olejů Kukuřice, pšenice, rýže, cukrová třtina, sója, hrách, brambory,cukrová řepa, bavlník

BAT

Přírodní ekosystém Primární producenti – zelené rostliny Konzumenti Fixace slun. záření Tvorba organických látek Konzumenti Destruenti

Agroekosystém Polní ekosystém Výnos zrna obilnin 5 t sušina na 1 ha Sušina obsah (5 t/1ha) 100 – 200 kg dusíku 5 t slámy = 10 t org. hmoty odvezené z pole (1 ha) → nutno doplnit ztráty, jinak vyčerpání minerál. látek = dodatková en. - hnojiva

1.2 Trvale udržitelné zemědělství Takové, které uchovává dlouhodobě rostoucí produkci i pro příští generace (L.T. Evans Crop Evolution, Adaptation and Yield, 1996) Takový způsob chovu dobytka a příslušných vstupů, který podporuje aktivity udržující ekonomickou a sociální životaschopnost a uchovává vysokou produktivitu a kvalitu půdy (Nátr, str. 14,2005) Takové systémy, které jsou ekonomicky životaschopné, a pokrývají potřeby společnosti pokud jde o potraviny, přičemž uchovávají nebo zvyšují přírodní zdroje a kvalitu prostředí (Vědecká rada Kanady, 1991) Takové,které se skládá ze zemědělských procesů, které nevyčerpávají žádné podstatné a nenahraditelné zdroje ( Lehman et al. 1993)

Podmínky TUZ 1) Používá pouze obnovitelné zdroje energie 2) Setrvalé zemědělství neničí integritu těch ekosystémů, jejichž součástí samo je a) je uchovávána půdní úrodnost b) nejsou vyčerpány zdroje vody c) není ohrožováno lidské zdraví d) je udržována druhová diverzita organismů

Jak klasifikovat udržitelnost zemědělství? Adiscott (1995) Změna entropie Entropie - míra neuspořádanosti a nahodilosti

Procesy zvyšující entropii – ty, které rozkládají komplexně uspořádané struktury o vysoké molekulární hmotnosti na malé molekuly ( CO2, NH3, O2) PROCESY ZVYŠUJÍCÍ entropii – dýchání, rozklad humusu Procesy snižující entropii - ty, které malé molekuly zabudovávají do větších PROCESY SNIŽUJÍCÍ entropii - fotosyntéza, růst, tvorba humusu

Minimální entropie = míra udržitelnosti

Cíle a charakteristiky udržitelného zemědělství? Diverzita rostlinných druhů na farmách umožňující střídání plodin Odrůdy se zvýšenou odolností proti patogenům Plodiny adaptované na nezměněné půdní a klimatické podmínky Zpracovávání půdy, při němž rezidua zůstávájí na povrchu půdy Využívání místních zdrojů

6. Využívání přirozených metod kontroly plevelů, chorob a škůdců 7 6. Využívání přirozených metod kontroly plevelů, chorob a škůdců 7. Zelené hnojení 8. Střídání plodin včetně hlubokořenících,aby byly získávány živiny i z větších hloubek 9. Kontrola plevelů mechanickým ošetřením a střídáním plodin 10. Systémový přístup k plánování 11. Podpora struktur venkovských komunit

1.3 Teoretický model udržitelnosti Založen na vědeckých koncepcích Obsah vědecky podporovanou definici trvalé udržitelnosti Celková perspektiva musí být použitelná v různém měřítku (jednotlivec, rodina, komunita, stát, lidstvo) Jednoduchý,aby jej bylo možno realizovat demokratickými metodami Nesmí vyvolávat neúměrný odpor

Musí umožňovat realizaci,aniž by se provedly velké změny ve společnosti Musí být využitelný pro vývoj nových ekonomických pravidel

Základní vědecké principy Hmota a energie nemohou být stvořeny nebo zničeny Hmota a energie mají tendenci se rozptylovat Kvalita látky může být charakterizována koncentrací a strukturou hmoty Zvýšení kvality látek na Zemi je dosahováno procesy využívající energii Slunce

Principy trvale udržitelné společnosti Látky pocházející z litosféry se nesmějí systematicky hromadit v ekosféře Fosilní paliva, kovy a jiné minerály se nesmí těžit v rozsahu větším, než odpovídá jejich postupnému ukládání v zemské kůře = radikální omezení těžby Látky produkované ve společnosti se nesmí v ekosféře hromadit Fyzikální základ produktivity a diverzity nesmí být systematicky narušován Pro potřeby člověka je nutno využívat zdroje velmi účinně

Rozvoj trvale neudržitelný Jízda ve zužujícím se tunelu – neustále se zmenšuje prostor k manévrování Lidstvo porušuje všechny 4 principy → zdroje se trvale zmenšují → odpad se hromadí Klesá potenciál pro zdraví člověka i ekonomiku

1.4 Problematika udržitelnosti Definice vágní – mlhavé, nic neříkající, až jimi nejsou Některé charakteristiky se vztahují k určité lokalitě – lidstvo musí uvažovat o celé planetě Spojení definic TUR s ekonomickou přijatelností pro farmáře, klienty – priorita přírodních zákonů musí být taková, že hospodářské následky poneseme všichni bez ohledu na stávající ceny či zisky

Trvalá udržitelnost není otázkou správné definice, protože se jedná spíše o předpověď toho, co přetrvá Co a v jaké podobě má přetrvat? Biologie Udržitelnost = zamezení vymírání druhů a takový způsob života, který umožní přežití

Jaké potřeby má naše současná generace TUR –je takový ,který naplňuje potřeby stávajících generací, aniž by ohrozil možnosti generací budoucích uspokojovat jejich vlastní potřeby Jaké potřeby má naše současná generace Dostupnost elektřiny,počítačová gramotnost, pitná voda, supermarket, knihovna, bazén v každé zahradě Stagnace potřeb na úrovni naší stávající generace ??? Rozvoj Číny, Indie – růst ekonomiky = růst spotřeby

Trvalá udržitelnost má být ekonomicky přijatelná Voda – bývala čistá, zadarmo Průmysl – znečištění – omezení dostupnosti/nezávadnosti vody → úhrada za čištění, balení, lahvování, distribuci, transport pitné vody Dostupnost pitné vody klesá → cena vody roste

2. Ekologická stopa a indikátory TUR

2. 1 Ekologická stopa http://apendix. bf. jcu

Rozměr biologicky produktivní země, jejíž kapacitu plně využívá plnohodnotný jedinec, společnost, stát, lidstvo či určitá oblast lidské činnosti Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech. Každá jednotka odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou.  

Jak velká by musela být skleněná kopule (obdoba Biosféry II), která by zakryla České Budějovice, aby pod ní dlouhodobě mohlo město se všemi obyvateli existovat? (malá nápověda: určitě výrazně větší než na obrázku)

Velikost ekostopy je dána - počtem jedinců, pro které stopu uvažujeme (Praha větší než ČB)   - konzumací per capita

Na Zemi je 51 miliard ha celkově 13,1 miliard ha tvoří souš nekrytá ledem či vodou, z toho: 4,2 pouště a zastavěné plochy 8,9 produktivní (pole, louky, lesy): ~ 1,5 divoká příroda (pouze!) ~ 7,4 k dispozici člověku --> ~ něco přes hektar na člověka:

 Průměrný Čech má ekologickou stopu 4-5 ha, tj. 4x větší než je průměrná plocha k dispozici jednomu člověku Kdyby každý na planetě žil jako typický Čech

Ekologická stopa jídla http://www. timur V České republice se spotřeba potravin, ať už z domácích zdrojů či z dovozu, podílí na celé jedné čtvrtině ekologické stopy. Ekostopa ČR roku 2007 = 5,7 gha na obyvatele. “Průměrný Čech” tedy za rok projí 1,4 gha= ekologická stopa celkové spotřeby průměrného obyvatele Afriky či států jako Vietnam či Uganda.

Menu Ingredience Země původu Vzdálenost (km) ES (gha/1000 kg) Hlavní jídlo Silný hovězí vývar s játrovými knedlíčky a tence krájenou čerstvou zeleninou Hovězí maso ČR, Opava 460 8,5 Ve slupce pečené brambory s kuřecími nudličkami, kukuřicí, žampiony a česnekovým dipem Steak - severoamerické hovězí USA, Texas 9000 15,5 Brambory ČR, Mělník 70 0,2 Kuřecí prsa Brazílie 9500 3,6 Žampióny Polsko 520 0,4 Kukuřice Belgie 750 0,3 Česnek Čína 8500 0,6

Menu Ingredience Země původu Vzdálenost (km) ES (gha/1000 kg) Hlavní jídlo Tagliatelle na olivovém oleji s drcenými tomaty, citronovou kůrou, čerstvými lístky bazalky a sýrem parmezán Těstoviny Itálie, Barilla 1030 1,2 Tomaty Itálie, Livorno 1200 0,5 Sýr parmezán Casearia S.p.a. Italie 1013 8,3 Olej Massarosa Itálie 1184 4,2 Bazalka Izrael 2700

Menu Ingredience Země původu Vzdálenost (km) ES (gha/1000 kg) Hlavní jídlo Špízy z vykostěných kuřecích stehýnek, anglické slaniny a čerstvé zeleniny, podávané s okurko-česnekovým dresinkem Kuřecí stehýnka ČR, Vodňany 200 1,6 Anglická slanina ČR, Litoměřice 30 5,1 Zelenina - okurka Polsko 520 0,4 Česnek Čína 8500 0,6 Filety pstruha lososového servírované s grilovanou limetkou a koprovým dresinkem, sypané mořskou solí Pstruh lososový Norsko 1500 8,2 Limetka Mexiko 10000 0,7 Kopr ČR, Mělník 70 0,2

Menu Ingredience Země původu Vzdálenost (km) ES (gha/1000 kg) Hlavní jídlo Zákusek Jahody Holandsko 1000 0,5 Šlehačka ČR, Praha 100 6,3 Zmrzlina ČR, Třebíč 250 5 Ananas Kostarika 10000 0,7 Máta ČR, Litoměřice 30 0,2 Banán Panama 9500 0,6 Lesní ovoce Srbsko 850 0,4

Indikátory udržitelnosti 1)HDP 2) INDEX LIDSKÉHO ROZVOJE 3) INDEX ŠŤASNÉ PLANETY 4) UHLÍKOVÁ STOPA 5) ENERGETIKA )energetický otrok

1) HDP 1) Celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Ukazatel pro určování výkonnosti ekonomiky států Časovým obdobím bývá obvykle rok. Pomocí HDP se dnes měří úspěšnost a hospodářská síla státu. Chtěná vlastnost HDP je růst.

Od roku 1820 do současnosti rostl světový národní produkt dvakrát rychleji, než v předchozích osmi stoletích. Omezenost a konečnost zdrojů, které ekonomika využívá pro růst produkce, toků peněz a spotřeby. Ekonomika subsystémem planetárního ekosystému

Jako součást takového nerostoucího systému nemůže její kvantitativní růst pokračovat donekonečna. Současný růst by mohl pokračovat, pouze pokud by se průměr Země zvětšoval úměrně k úrokové sazbě.

HDP a udržitelnost Omezení při hodnocení otázek udržitelnosti rozvoje nebo systému a blahobytu společnosti Absence určitých důležitých prvků – kromě zeleniny vypěstované na vlastní zahrádce nepočítá například také domácí, neplacené práce

HDP odráží pouze aktivity spojené s působením trhu a finančními toky, proto je z hlediska udržitelného rozvoje často kritizován a nazýván falešným ukazatelem.  

Teoretický výp. HDP Ženy se navzájem starají o své domácnosti a platí si za to: 120 hodin práce měsíčně, 50 Kč na hodinu, 3 miliony žen, původní HDP 2 000 miliard Kč – nárůst započtením domácí práce je 216 miliard korun, tedy přes deset procent současné produkce! Výše uvedené hodnoty jsou pouze orientační, nicméně snad popisují dostatečně výstižně význam této „samozřejmé“ práce

Továrna vyrábí – roste HDP Továrna vyrábí – roste HDP. Přitom znečišťuje životní prostředí, které se musí čistit – roste HDP. Znečišťuje vodu a my musíme kupovat drahou balenou vodu – roste HDP. Ze znečištěného životního prostředí onemocní lidé. Z jejich léčení roste HDP. A tak by mohlo vzniknout perpetum mobile, kdy škody napáchané nekontrolovanou ekonomikou budou stále víc a víc zvyšovat HDP, ale už nebude s kým ani pro koho. (zdroj: Britské listy, J.Vít)

HDP nerozlišuje mezi kladnými a zápornými aktivitami z hlediska vlivu na přírodní kapitál a lidský blahobyt. Paradox - čím vyšší HDP, tím lépe: může se totiž jednat například o finanční toky spojené s kompenzací škod na životním prostředí, na zdraví či po přírodní katastrofě apod.

2) Index lidského rozvoje  Kvalita lidského života nesouvisí pouze s příjmy snaha lépe postihovat skutečnou kvalitu lidského života a nepodřizovat vše pouze hospodářskému růstu Zahrnuje bohatství, zdraví a vzdělanost.  Index lidského rozvoje je kompilován z HDP na osobu, úrovně dosaženého vzdělání a očekávané délky života.

Agregovány do jednoho čísla indexu jsou konkrétně: průměrná očekávaná délka života při narození nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví Úroveň vzdělanosti = podíl gramotného obyvatelstva kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně hmotná životní úroveň=hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na kupní sílu  

3) Index šťastné planety (Happy planet index)

Kombinuje kvalitu lidského života a environmentální efektivitu Neodhaluje "nejšťastnější zemi", ale státy umístěné na špičce seznamu jsou státy, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel nejméně poškozují přírodu. Index ukazuje, že vysoká spotřeba přírodních zdrojů neznamená automaticky štěstí obyvatel a naopak.

4) „uhlíková stopa”? Každá aktivita od dopravy po jídlo uvolňuje přímo nebo nepřímo skleníkové plyny. Uhlíková stopa je množství těchto plynů. Nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech CO2 Jednotky hmotnosti: gramech, kilogramech či tunách

Je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. Přímá/primární stopa Nepřímá/sekundární stopa

Přímá stopa Skleníkové plyny, které se uvolňují bezprostředně z některé naší činnosti. Např.:spalování benzínu, topení a vaření, spotřeba elektrické energie Nepřímá stopa je množství nepřímých emisí

Nepřímá stopa CO2 z celého životního cyklu výrobku, který používáme, emise spojené s jejich zpracováním, to znamená ze spotřeby energie například na výrobu automobilu či jiného výrobku, na tepelné opracování jídla, které sníme například v restauraci, nebo spotřeba energie na balící lince, kde se balí potraviny apod.

5) Energetický otrok "energetický otrok„ Veškerá energie na svícení, na dopravu, na ohřev vody, na topení, elektrická energie je tvořena pouze lidskou prací Kolik lidí "otroků" by na vás muselo nepřetržitě pracovat (například roztáčet turbíny elektrárny na lidský pohon), aby zajistilo vaši běžnou (s)potřebu?

Mezi naší každodenní energetickou potřebou (která činí asi 2500 kcal = 10,46 Mj = 3 kWh) a naší skutečnou spotřebou energie je velký rozdíl. Jeden energetický otrok je tedy hypotetická představa, jedná se o takové množství energie, které je schopen vykonat jeden člověk.

1 energetický otrok = ekvivalent práce 1 člověka (v energetických jednotkách Joule, Kwh). Většina energie z ropy Otrok se říká také proto, že tato "práce" je pro nás v porovnání s prací člověka nesrovnatelně levnější.

Energie z jednoho litru benzínu nebo jednoho krychlového metru zemního plynu představuje asi 37 Mj (37 miliónů Joulů) = 1 až 2 týdny lidské práce Pokud bychom počítali například týden práce za cenu 60 Kč za hodinu, vyjde nám, že "energetický otrok" je asi osmdesátkrát levnější, než člověk.

Při 6,5 Mj práce za den = +- 180 Wattů. Energetickou bilance ČR Naše ekonomika spotřebuje něco pod 2000 PJ primární energie Vydělíme-li toto číslo počtem obyvatel v zemi (pro rok 2004 činil střední stav obyvatel 10,2 miliónů), získáme množství energie, které připadá na jednoho občana. Dalším vydělením zjistíme, kolik je na osobu třeba pracovních ekvivalentů, tedy energetických otroků. V našem případě nám vyšlo číslo 77.

Prům. Američan - je toto číslo zhruba dvojnásobné. Proč ho počítat Prům. Američan - je toto číslo zhruba dvojnásobné. Proč ho počítat? Energie je něco, co si neumíme představit, čeho se nemůžeme dotknout. Lidská práce už představitelná je. Při srovnání - jedna 100 Wattová žárovka = jeden otrok, už je motivace nenechávat někde zbytečně rozsvíceno daleko vyšší

Citát soudního znalce: „ Z 90% pravděpodobností je tak, ale mohlo by to být i jinak a na svých tvrzeních trvám!“

Odkazy

http://www. cenia. cz/web/www/web-pub2. nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/ur http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/ur.pdf http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=trvale%20udr%C5%BEiteln%C3%BD%20rozvoj&source=web&cd=2&sqi=2&ved=0CDcQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww2.zf.jcu.cz%2F~moudry%2Fecologica%2Ftur.ppt&ei=rkhoT5yJOYXJhAfRttidCg&usg=AFQjCNGlNZKRiwqykYm3b9JNPZKzjn5nPQ&cad=rja http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=b87709f6-c7ac-49d5-83e6-55a712ec14e6 http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/content.html http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/25657/1/text.pdf http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/?tur.ppt http://katedry.fp.tul.cz/env/odkazy.php http://www.ekostopa.cz/skoly/soubory-ke-stazeni/viewcategory/1-vyukove-materialy-k-ekologicke-stope-skoly http://www.egeografie.cz//index.php?dok=0109 http://www.teachers4energy.eu/LangSpecPages/CS/PDF-CS/Czech_electric%20appliances/16a2_standby_power_in_my_home_cz.pdf http://www.ekoskola.cz/ www.socped2009.wz.cz/pvc6.doc http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2177 http://www.mzp.cz/cz/vyukovy_program_nekup_to http://www.ekopolis.cz/ke_stazeni.aspx http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFI28CVW http://detem.mzp.cz/ http://isev.sweb.cz/hry/hry.htm http://ecoagents.eea.europa.eu/ http://honoloko.eea.europa.eu/Honoloko.html http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFI1U8QW  

Literatura: Nátr L.: Rozvoj trvale neudržitelný, Karolinum, Praha 2005 Doporučená literatura Cílek V.: Krajiny vnitřní a vnější Leopold A.: Obrázky z chatrče Gore A.: Země na misce vah Hawken P.: Přírodní kapitalismus Meadows D.H.,MeadowsD.L.: 4 faktor Nátr L.: Koncentrace CO2 a rostliny

Děkuji za pozornost

Realizátorem projektu je Střední odborná škola ekologická a potravinářská, Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 600/I Název projektu: Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje ČP: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován ze státního rozpočtu ČR a ESF v rámci Globálního grantu CZ.1.07/1.1.10 Zvyšování kvality ve vzdělávání v Jihočeském kraji, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost