Vybrané druhy z čeledí morušovníkovité, Konopovité a pryšcovité Klára Machalová, 4.B

Morušovník bílý (Morus alba) Čeleď: morušovníkovité Popis: Je to opadavý strom dorůstající až 18 m do výšky a až 10 m do šířky. Jedná se o suchomilnou dřevinu. Vytváří širokou, kulatou korunu. Listy jsou výrazně heterofylní, zpravidla jsou vejčité až nepravidelně 3 až 5 laločnaté, lesklé tmavě zelené. Na přelomu května a června rozkvétá v samčí a samičí zelené květy, které mají podobu krátkých jehněd. Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem připomíná plody ostružin a má bílou nebo až růžovou barvu, jedná se o plodenství drobných peckoviček na společném dužnatém vřetenu. Původ: Čína, Korea

Využití: plody-čerstvé: jako ovoce, zavařeniny, kompoty, mošt, sušené: jako sladidlo. V čínské medicíně - kůra kořene se užívá při zvracení krve, otocích, poruchách močení a hypertensi, list při léčení horečky a chřipky, při bolestech hlavy, otocích nohou a zánětech očí. Listy morušovníků jako krmivo pro bource morušového (hedvábí). Účinné látky: železo, vitamín C.

Morušovník černý (Morus nigra) Čeleď: morušovníkovité Popis: Je to opadavý strom dorůstající až 10 m do výšky a až 15 m do šířky, vytvářející hustou korunu. Dále stejné jako morušovník bílý. Plodenství má fialově červenou až černou barvu. Původ: západní Asie-Kavkaz, Írán Účinné látky: železo, vitamín C, antioxidant resveratrol, latex. Využití: plody-k obarvení vína, jako ovoce, kompoty, šťáva s velkým obsahem vitamínu C má protizánětlivé účinky při onemocnění ústní dutiny. Tvrdé dřevo se dá použít k soustružení. Okrasná dřevina.

Fíkovník smokvoň Čeleď: morušovníkovité Popis: Je to opadavý, dvoudomý strom nebo keř. Vysoký až 10 metrů, tvořící širokou korunu. Kůra je hladká, světle šedá. Listy jsou vstřícné, v obrysu okrouhlé až široce vejčité, až 20cm dlouhé, silně drsné. Květenství tvoří hruškovitý útvar později dužnatějící v plodenství. Na samčích keřích rostou pouze nejedlé kaprifíky (kozí fíky). Plody samičích rostlin se objevují 2x do roka po jednom nebo i více v paždí listů, dorůstají velikosti 1 až 9 cm, dle odrůdy. Plodem jsou nažky, obvykle uzavřené v dutém zdužnatělém fíku. Původ: Írán, Přední Asie.

Účinné látky: sacharidy, vitamíny C a A,B1, vápník, vláknina. Využití: jako ovoce, čerstvé nebo se suší. Výroba kompotů, marmelád aj. Dříve se pro léčebné účely zpracovávaly i listy a kůra stromu, ze kterých se vyráběly různé masti a obklady na bolesti, vředovitá onemocnění, opuchliny a ztvrdlé boule pod kůží. Dnes se v léčitelství používá běžně už jen plodů fíkovníku, jak čerstvých, tak sušených. Při zažívacích problémech, má projímavý účinek, aplikace při nachlazení, kašli, bronchitidě. Latexové mléko, obsažené v nezralých plodech může podráždit pokožku.

Chlebovník (Artocarpus) Čeleď: morušovníkovité Popis: Jsou to jednodomé stromy se střídavými listy a velkými dužnatými plodenstvími, stálezelené. Některé druhy poskytují ovoce. Květenství jsou hlávkovitá, mnohokvětá, jednopohlavná, u některých druhů se vyvíjejí na hlavních větvích a kmenech (kauliflorie). Původ: jihovýchodní Asie-Malajsie.

Účinné látky: Ovoce obsahuje vysoký podíl uhlovodíků, a kromě řady vitamínů i významné množství vápníku a fosforu. Obsahuje mj. 24,5 % sacharidů, 1,3 % bílkovin a 0,3 % vlákniny a tuku. Využití: Dužina se pojídá čerstvá, dává se do salátů, vaří se s rýží, kokosovým mlékem. Poslouží i pro přípravu džemů, vín, likérů. Nezralý chlebovník se může vařit, péct, smažit, sušit. Semena zralých plodů se pojídají pražené.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) Čeleď: konopovité Popis: Je to pravotočivá dvoudomá bylina se vstřícnými listy, pětičetnými, které jsou na bázi srdčité, na povrchu drsné. Plody jsou drobné žlutozelené nažky, pokryté pohárkovými žlázkami. Chmel roste především na vlhčích místech – křoviny, lužní lesy, okolí potoků a řek, často zde vytváří hustý porost.

Účinné látky: pryskyřice s hořčinami (lupulin), silice, třísloviny, fenylpropanolové kyseliny, flavonoidy, vitamíny skupiny B, minerály. Využití: Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají jako zelenina- polévky i omelety, nakládání. Hlávky samičích květů nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva. Menší množství se využívá i ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství a při výrobě kosmetických přípravků. Chmelové šištice se používají nejčastěji ve formě extraktů jako mírné sedativum při stavech neklidu, poruchách spánku či neklidu. Dále se chmel využívá jako mírné spasmolytikum při žaludečních potíží, které se projevují křečemi a nechutenstvím. Látky obsažené v této bylině mají močopudný a derivační účinek a snižují mírně sexuální aktivitu .

Konopí seté (Cannabis sativa) Čeleď: konopovité Popis: Je to teplomilná, jednoletá, dvoudomá rostlina. Má dlanitosečné listy, složené z 5 -7 kopinatých lístků s pilovitým okrajem. Horní strana listů je tmavě zelená, spodní světlejší, se zřetelnou žilnatinou. Plody jsou šedohnědé nažky obalené listenem. Původ: střední Asie.

Účinné látky: THC (delta-9- tetrahydrocannabinol), cannabinoly, esenciální mastné kyseliny, kyselina linolová, sacharidy, fytosteroidy, terpeny aj. Využití: v lékařství se užívá převážně list a květ. V kosmetice se využívá konopný olej (získaný ze semen konopí). Využívá se na: ekzémy, zlepšení kvality pokožky a vlasů, problematickou pleť, při nevolnosti, nechutenství, tlumení bolesti, migrény, revmatismus. Dále se využívá např. jako textilie.

Maniok jedlý (Manihot esculenta) Čeleď: pryšcovité Popis: Je to slabě dřevnatý keř, 1 -5m vysoký, často málo větvený. Listy jsou střídavé, s dlouhými řapíky, zašpičatělé, na spodní straně většinou modravé. Květy vykvétají v latách na konci stonku. Plody jsou kulovité až eliptické třípouzdré tobolky. Pěstuje se hlavně pro své hlízy. Původ: tropická Amerika

Účinné látky: podzemní hlízy obsahují mnoho škrobu a látku uvolňující kyanovodík, která se musí odstranit vymýváním nebo zničit zahříváním, glykosid linamarín, latex. Využití: hlíza-potravina, manioková mouka jako krmivo. Z mléčné šťávy příbuzného druhu Manihot glazovii se získává latex.

Skočec obecný (Ricinus communis) Čeleď: pryšcovité Popis: jednoletá rostlina velmi dekorativního vzhledu. Dorůstá do výšky i přes 2m. Listy má střídavé, dlouze řapíkaté, hluboce dlanitě pěti až devítiklané, laloky vejčitě kopinaté, nepravidelně zubaté, špičaté. Květy jsou ve vrcholových i úžlabních vzpřímených latách, nahoře samčí a dole samičí. Plodem je tobolka s ostny. V tropech roste jako víceletá rostlina, dorůstající výšky i přes 10 metrů. Původ: tropická Afrika.

Účinné látky: Semena obsahují jed ricin (otrava se projevuje nejprve mírně a symptomy se podobají chřipce. Později se objeví bolesti hlavy, pálení v ústech, zvracení, průjem, střevní kolika a vnitřní krvácení), alkaloid ricinin, enzymy (lipázy), proteiny. Využití: Ricinový olej je po povaření zcela bezpečný a používá se v potravinářství, kosmetice a lékařství. Působí jako silné laxativum, zevně zmírňuje dermatologické potíže (lupy, vyrážky, zrohovatění kůže). Také využitelný jako strojní mazadlo.

Kaučukovník brazilský (Hevea brasiliensis) Čeleď: pryšcovité Popis: Je to jednodomý stálezelený strom. Listy dlouze řapíkaté, trojčetné se skládají z podlouhle vejčitých, celokrajných, lysých listů. Květy malé jednopohlavné, žlutozelené, příjemně vonící. Plody, semena: z pestíkových květů vznikají třídílné dřevité tobolky, hlučně pukají třemi švy a doslova vystřelují semena do značné vzdálenosti od mateřské rostliny. Původ: povodí řek Tapajoz, Madeira, Amazonka, Rio Megro až po horní tok Orinoka - Amazonský prales.

Účinné látky: kaučuk, pryskyřice, bílkoviny, popeloviny. Využití: pěstuje se na plantážích, slouží k získávání přírodního kaučuku. Dřevo kaučukovníku se používá pro výrobu kvalitního nábytku.

ODKAZY http://popinave-rostliny.atlasrostlin.cz/chmel-otacivy http://www.ekozahrady.com/moruse.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Moru%C5%A1ovn%C3%ADkovit%C3%A9 http://www.lidovky.cz/zapomenute-ovoce-chutne-a-zdrave-moruse-fd2-/dobra-chut.asp?c=A111006_102505_ln-zajimavosti_jv http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/morusovnik-cerny http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/fikovnik-smokvon http://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%ADkovn%C3%ADk_smokvo%C5%88 http://www.uzitkoverostliny.estranky.cz/clanky/fikovnik-smokvon-_ficus-carica_.html http://www.dia-potraviny.cz/fiky.html http://exoticke-rostliny.atlasrostlin.cz/chlebovnik-celokrajny http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlebovn%C3%ADk http://exoticke-ovoce.coajak.cz/home/jackfruit-chlebovnik/jackfruit-chlebovnik-popis.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Chmel_ot%C3%A1%C4%8Div%C3%BD http://www.celostnimedicina.cz/chmel-otacivy--humulus-lupulus.htm http://popinave-rostliny.atlasrostlin.cz/chmel-otacivy https://www.topvet.cz/herbar/konopi-sete http://bylinky.atlasrostlin.cz/konopi-sete http://cs.wikipedia.org/wiki/Konop%C3%AD_set%C3%A9 http://exoticke-rostliny.atlasrostlin.cz/maniok-jedly http://bylinky.atlasrostlin.cz/skocec-obecny http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0CD4QFjAD&url=http%3A%2F%2Fweb2.mendelu.cz%2Faf_211_multitext %2Fsystematika%2Fseminarky2004%2Fkaucukovnik_brazilsky.rtf&ei=ZaW7UJPbBpH5sgbS_oCoCg&usg=AFQjCNGKnC9YQbIFGI9QE_vVm915BLhTw Q Obrázky: www.google.cz