„EU peníze středním školám“   Název projektu Moderní škola Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0526 Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název vzdělávacího materiálu Jan Amos Komenský Číslo vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_33/7 Jméno autora Mgr. Simona Tomášková Název školy Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace

Jan amos komenský doba pobělohorská Vypracovala : Mgr. Simona Tomášková

Název Aktivita III/2. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT – Český jazyk a literatura Popis Aktivita _Jan Amos Komenský– určeno pro žáky 1. ročníků tříletých učebních oborů Přispěvatelé   Mgr. Simona Tomášková Jazyk český Typ interakce aktivní učení Druh výukového zdroje prezentace Jazyk cílové skupiny Typická délka použití 0 hod. 45 minut Speciální vzdělávací potřeby žádné Licence a práva užití http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johan_amos_comenius_1592-1671.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oldest_manuscript_of_Comenius.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Labyrint_sv%C4%9Bta.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Opera_didactica.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komensk%C3%BD Technické a softwarové požadavky Interaktivní tabule, projektor Celková délka Zařazení do struktury RVP všeobecné vzdělávání Podniková klíčová slova Život a dílo J.A.Komenského, význam jeho pedagogické činnosti

Jan amos komenský

Doba pobělohorská Jako pobělohorská literatura (též česká barokní literatura) se označuje písemnictví českých autorů z doby mezi bitvou na Bílé hoře (1620) a druhou třetinou 18. století, kdy v českých zemích skončilo baroko a začalo osvícenství. V českých zemích v tuto dobu ještě skrytě existovala různá nekatolická uskupení (Jednota bratrská) místního významu, jejich literární produkce však již byla mizivá. Byla vystavena pronásledování, docházelo k pravidelnému vydávání patentů proti nekatolíkům, sem patřil také JAN AMOS KOMENSKÝ.

Jan amos komenský Jan Amos Komenský, narozen 28. března 1592, jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670, Amsterdam) byl poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filosofů, pedagogů a spisovatelů. zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky (Brána jazyků otevřená, Svět v obrazech). Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko Učitel národů.

Životopisné údaje Místo jeho narození není známo, jako pravděpodobná místa se uvádějí Uherský Brod (jak je uvedeno v Naardenu na náhrobní desce) nebo Nivnice. Jeho otec Martin Segeš , byl významným členem Jednoty bratrské, jeho matkou byla Anna Chmelová. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř (Kateřina, Markéta, Ludmila a Zuzana) sester se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde začal studovat.

Studia komenského Roku 1608 začal studovat na latinské škole (gymnáziu) v Přerově, odkud v roce 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Roku 1613 Jan navštívil Amsterdam, v té době vysoce rozvinuté město Evropy. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Německu, kde ovšem strávil pouze jeden semestr.

Jednota bratrská Poté se roku 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy. V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. Po porážce stavovského povstání (1621) byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví

Pobyty v cizině V roce 1628 odešel do exilu do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. Zpočátku doufal, že se brzy vrátí zpět do vlasti, proto psal česky. Začal psát učebnice a připravoval plán na zlepšení organizace školství. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o pedagogiku. Byl zván na univerzity několika zemí, nabídky však odmítal. První významnou nabídku Jan přijal až roku 1641, kdy se rozhodl vyhovět pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před Královskou akademií věd.

Další pobyty v cizině Roku 1642 odešel přes Amsterdam do Švédska, kam byl pozván, aby vedl reformu tamního školství a napsal pro ni učebnice. Když byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír a tím skončila třicetiletá válka, skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučil s vlastí a církví spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské.

Spolupráce se švédy po napadení polska Roku 1651 přijal pozvání uherského knížete Zikmunda Rákocziho do Sárospataku, kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a pansofickou sedmiletou školu. V letech 1654 –1656 opět pobýval v Lešně, kde pracoval na Pansofii, vydal Slovník české řeči a Slovník pansofických definic. Roku 1654 Švédsko napadlo Polsko, avšak válka se nějakou dobu Lešnu vyhnula. V roce 1655 přišlo švédské vojsko k Lešnu a čeští a moravští bratři v čele s Janem Amosem Komenským "zachránili" Lešno před dobýváním Švédy otevřením městských bran.

ODCHOD Z LEŠNA při následném požáru v LEŠNĚ přišel téměř o všechen majetek i cenné rukopisy jako Česko- latinský slovník, na kterém pracoval prakticky celý život a který považoval za stěžejní dílo. Komenský musel kvůli kolaboraci se švédy z Polska prchnout, jeho útěk je proveden na poslední chvíli a stěží zachrání život. Konec svého života (14 let) strávil v holandském Amsterdamu. Zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela, přítele a lékaře Mikuláše Tulpa, 15. listopadu 1670. Byl pohřben v kostelíku v Naardenu.

LÁSKY J.a.kOMENSKÉHO Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která měla žít v Třebíči spolu se svým otcem, Komenský zde vykoupil věno své ženy v podobě domu na Jejkově.[6] V této době psal spis Listové do nebe. Po roce ukrývání (roku 1622) mu na mor zemřela žena a jeho dvě děti, které zůstaly ve Fulneku.

LÁSKY J.A.KOMENSKÉHO V roce 1624 začal Jan působit v Brandýse nad Orlicí, kde se seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou, která opět pocházela z Třebíče (z rodu Jana Cyrila Třebíčského-Špalka), se kterou měl dcery Dorotu Kristinu, Alžbětu a Zuzanu a syna Daniela. Dcera Alžběta si vzala Petra Figula Jablonského, z tohoto svazku měl Komenský 5 vnuků, dcera Marie si vzala Jana Molitora.

LÁSKY J.A.KOMENSKÉHO Na podzim roku 1627 se během svého tajného pobytu ve východních Čechách seznámil s Kristinou Poniatowskou, schovankou Angeliny Zárubové z Hustiřan, majitelky panství Horní Branná. Sedmnáctiletá Kristina trpěla duševní chorobou, prý po zhlédnutí komety nad zámkem 12. listopadu 1627 upadala do vytržení a prorokovala budoucnost. Komenský dorazil do Horní Branné, aby proroctví zapsal.

LÁSKY J.A.KOMENSKÉHO V Lešně jeho druhá žena 26. srpna 1648 zemřela a již o rok později se v Toruni oženil potřetí, tentokrát s o více než třicet let mladší Janou Gajusovou pocházející z Týna nad Vltavou.

PEDAGOGICKÉ NÁZORY Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle: poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech ovládnout sebe – výchova mravní povznést se k Bohu – výchova náboženská Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští

PEDAGOGICKÉ ZÁSADY J.A.K. zásada názornosti – přímá žákova zkušenost zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Školská organizace j.a.k. Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci: od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie . od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení. od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských.

Nejvýznamnější díla j.a.k. Česká didaktika, Velká didaktika Brána jazyků otevřená a Informatorium školy mateřské Obecné porady o nápravě věcí lidských Svět v obrazech a Škola hrou Slovník české řeči a Slovník pansofických definic Česko-latinský slovník Labyrint světa a ráj srdce,Listové do nebe Kšaft umírající matky jednoty bratrské

Nejstarší dochovaný rukopis J. A. Komenského z roku 1611

Přeloženo do češtiny V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti, kterak by dobře umřel.( přeložený text v češtině – rukopis z r. 1611) Citát Komenského Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.

Ukázky z didaktiky a labyrintu světa a ráje srdce

Citace a zdroje http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johan_amos_comenius_1 592-1671.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oldest_manuscript_of_C omenius.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Labyrint_sv%C4%9Bta.j pg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Opera_didactica.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komensk%C3%BD