Jan Palach (1948-1969) „Když jednou vytryskne svoboda v duši člověka,Bohové proti takovému člověku už nic nezmohou…“
Rodina Narodil se 11.srpna 1948 ve Všetatech Otec-Josef Palach-cukrář Matka-Libuše Kostomlatská/Palachová-vyučená švadlena Bratr-Jiří, o 7let starší
Jan-žák Velice průměrný Zájem o dějiny a biologii S oblibou prý četl Jiráska Nikdy se nevzdával Měl rád vše živé,nesnášel,když někdo někomu ubližoval!
Velká Ztráta V roce 1962 zemřel Janův otec na infarkt! Byl pro Jana velkým vzorem! Jan tuto ztrátu velmi těžce nesl a nikdy se s tím úplně nevyrovnal
Jan-Student Gymnázium v Mělníku-zájem o občanskou nauku,ale velké problémy s ruštinou-NECHTĚL se ji učit Maturita:ČJ2 RJ3 M2 DJ1
Jan-Vysokoškolák Chtěl na filozofickou fakultu,ale nedostal se Rok byl na VŠ Ekonomické a poté přestup na FF(obor dějepis a politická ekonomie)
Dívky v jeho životě Měl pečovatelský vztah k Helence(znal ji už od dětství)-byla postižená Záhadný vztah s Evou…???
Jaký vlastně Jan byl… Velká náklonnost k Marxovi Nesnášel rasismus,chtěl rovnost všech lidí Naivní až idealista Neměl úplně negativní vztah k sovětské době
ČIN Proč…? -V srpnu 1968 invaze sovětských vojsk.A to mělo jediný smysl->Zastavit uvolnění a donutit zemi k návratu k režimu sovětského typu Jan došel k závěru, že jen velkým činem je možno vyburcovat unavenou a stále na duchu klesající veřejnost
Janovy poslední dny Podle přátel a podle rodiny se Jan choval naprosto normálně Možná byl jen více zamlklý a zadumaný
ČTVRTEK 16. LEDNA 1969 Noc strávil doma a ráno odjel do Prahy Na koleji napsal dopisy a podepsal se „Pochodeň č.1“ Kolem 16.hodiny si koupil kbelík s benzínem Pod pomníkem sv.Václava se Jan polil a zapálil Běžel k Domu potravin,ale zhroutil se
ČTVRTEK 16. LEDNA 1969 Převezen do nemocnice-operován Jeho první slova byla:“Nejsem sebevrah“ V nemocnici ho navštívila maminka, bratr Jiří, kolega Luboš Holeček a Eva Bednáriková- Ti pak zveřejnili Janova poslední slova-Ať už nikdo nic takového nedělá…ale otázka je zda to opravdu řekl,protože v nemocnici často opakoval:“Akci je třeba dokončit!“
19. LEDNA 1969 Třetí stupeň popálení Popáleno 85% povrchu těla Měl hrozné bolesti,ale nikdy si nestěžoval,stále chtěl bojovat proti zlu!!! Byl neuvěřitelně klidný-pocit splněné povinnosti Zemřel 72 hodin po ČINU
Pražské rozloučení 25.Ledna- pohřební obřad na nádvoří Karolina Vláda se pohřbu oficiálně nezúčastnila… Pohřben na Olšanských hřbitovech
Posmrtné peripetie Na Janův hrob v Olšanech chodilo mnoho lidí…to se nelíbilo vládě- stále naléhali na Janovu maminku,aby Jana nechala převést do Všetat. Dlouho odolávala, ale nakonec Jana nechala spálit a popel vzala k sobě Na Janovo místo hrob Marie Jedličkové Ale i přes to tam lidé stále chodili a i nadále uctívali Janovu památku
O smyslu Janova činu Poslanec Vilém Nový si vymýšlel o Janovi samé lži a chtěl to rychle „schovat do šuplíku“,aby to nevyvolalo vlnu revoluce To se mu také povedlo,protože za 3 týdny po“Činu“ už nikdo po Janovi ani „nevzdechl“
O 20 let později Janův „Čin“ sehrál důležitou úlohu až za 20 let,v roce 1989. Pořádaly se velké demonstrace proti totalitnímu režimu. Vláda k rozehnání těchto demonstrací,často použila násilí!!!
Jan Zajíc a jiní Následovala vlna sebevražd,ale žádná z nich už nevyvolala takovou vlnu protestů,jako právě sebeupálení J.P. Jan Zajíc,Evžen Plocka,ti se také upálili za nadosobní motivy Ale tento „trend“ se rozmohl i ve světě (Maďarsko,Itálie…)
„Velké myšlenky je třeba nejen mít,ale je třeba umět je vyslovit…a prosadit“
Zdroje: Jiří Lederer,Jan Palach-Zpráva o životě www.zivotopisy.cz www.pochoden.cz www.totalita.cz