Sociální vyloučení a nástroje integrace Mgr. Petr Antoni

Základní pojmy Chudoba – Situace, kdy příjem domácnosti nedosahuje určité hladiny. Rozlišuje se chudoba absolutní (kdy příjem nedosahuje minimální úrovně umožňující společensky žádoucí fungování, (hranice stanovena např. legislativou) a chudoba relativní (kdy je jedinec vnímán v dané společnosti jako znevýhodněný svou příjmovou úrovní) V ČR je hranice absolutní chudoby upravena částkami životního minima jakožto minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Ze životního mimina osob se vychází při výpočtu tzv. živobytí, které je vypláceno formou příspěvku na živobytí. Stav, kdy příjem osoby nedosahuje jejího živobytí, se nazývá hmotnou nouzí.

Ještě níže stojí existenční minimum, které se považuje za nezbytné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. V současných sociálních vědách neexistuje konsenzus o závazné podobě definice chudoby - ten ani není žádoucí, protože pro různé druhy výzkumu jsou vhodná odlišná pojetí. V zásadě odlišujeme dva hlavní typy přístupu k chudobě:

Objektivní přístup se snaží definovat univerzální potřeby („primární potřeby“) lidských bytostí, jejichž neuspokojení se rovná stavu chudoby. Například v USA je v jednom z oficiálních pojetí chudoba („hranice absolutní chudoby“) vymezena prahem, pod kterým si vzhledem k nedostatku zdrojů není možné zajistit si takový příjem potravy, přístřešek a bydlení, aby osoba postižená chudobou zůstala zdravá. Při srovnání s podmínkami v ČR je tato hranice chudoby níže než naše existenční minimum. Relativní přístup upozorňuje na silné podmínění významu chudoby historickým a sociokulturním kontextem, a předpokládá tedy pro jednotlivé státy v různých historických údobích odlišné hranice chudoby. Biologické a kulturní potřeby – práh naplnění , zvířata nejsou chudá!!! Horatius: Komu je dostatek přán, ať nic už nežádá dále. QUOD SATIS EST CUI CONTINGIT, NIHIL AMPLIUS OPTET, Manifestace spotřeby Spor: absolutní hranice vypovídá vždy o konkrétním stavu – kriterimu: hlad, nemožnost dlouhodobého přežití, relativní: v době krize chudých ubývá...

Mimo tuto dichotomii stojí koncept subjektivní chudoby, užívaný v některých výzkumech, v nichž jsou lidé požádáni, aby sami sebe definovali jako chudé, nebo bohaté. Indikátorem materiální chudoby může být výše příjmu, míra spotřeby, poměr výše příjmu k mediánu výše příjmu v dané krajině (užívaný v OECD a Evropě) atd. Srovnám-li svou současnou životní situaci s ostatními, myslím, že jsme spíše chudá / spíše bohatá rodina. Na lístek napsat CH / B , v ČR 25 a 33%, nejnižší je Holandsko, my jsme jako Katalánsko, Irsko, Řecko Jaká částka určená na spotřebu (na osobu měsíčně) by pro vás byla nejnižší možnou hranicí k fungování vás / vaší rodiny? Toto dále porovnat s hranicí ŽM (výživa a nejnutnější další, nikoli splátky apos.

Sociální nerovnost Dle J.Kellera: Žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všech členů, ikdyž ne všechny jsou ochotny si to přiznat Každá společnost byla, je a zřejmě bude diferencována do vrstev a skupin, které se liší podílem na statcích a službách, přístupem k moci a výší své prestiže

Každá společnost musí tento problém řešit, nemůže ho však odstranit Pokusy odstranit sociální nerovnosti ústí pouze do nových forem nerovností Různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale i zdůvodněním, které činí toto rozčlenění přijatelným Nerovnost budí odpor jen tehdy není-li přijatelně vysvětlena a ospravedlněna Středověká spole. Král moc od boha, šle chtici od krále…, majetek neumožňoval stoupat měšťanům výše

Od 80. a 90. let je však v Evropě materiální chudoba nahrazována konceptem sociálního vyloučení (sociální exkluze), jenž bere do úvahy také nemateriální a procesuální podstatu chudoby a chápe ji jako mnohovrstevnaté znemožnění participace na více úrovních sociálního života (prostorové vyloučení, ekonomické vyloučení, kulturní vyloučení, symbolické vyloučení, politické vyloučení) Symbolické vyloučení – statky (mov. I nemov., hodinky,), adresa, typ domu, značka auta, oblečení, parfém, aktivity (sport, dovolená), způsob chování, členství v klubech, vzdělání dětí, Způsob konzumace- snaha o konzumaci zboží, které je připraveno pro třídu o stupeň vyšší

Sociální vyloučení (exkluze) je chápáno jako nerovnost v participaci na životě společnosti, která je výsledkem nedostatku příležitostí k této participaci. Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a k sociální ochraně. Zákon o sociálních službách definuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Podle některých sociologických konceptů má sociální vyloučení původ zejména v úbytku pracovních míst, které nevyžadují příliš velký a specializovaný výkon, přičemž počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou z různých důvodů odkázání na tato pracovní místa, neklesl. Tento nepoměr přispěl k růstu sociální marginalizace, ke vzrůstu sociální exkluze, k vyššímu zatížení sociálního státu a k formování tzv. „dvourychlostní společnosti“.

Vznik konceptu sociálního vyloučení Koncept sociálního vyloučení má své kořeny v 70. letech ve Francii, kdy byl poprvé použit pro specifickou situaci určitých skupin obyvatel žijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příležitostí a zároveň od záchranné sítě státní sociální pomoci.

Košice – sídliště Luník

Existují tři možné pohledy na sociální vyloučení: 1) redistribuční - zdůrazňuje sociální vlivy, které tuto situaci způsobují (mezi ně řadí například existující nerovnost ve společnosti) a zaměřuje se na osoby žijící v chudobě. 2) etický - zdůrazňuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin či obyvatel městských čtvrtí, které se ocitly v sociálním vyloučení. 3) integračním - sociální vyloučení je zde chápáno jako totožné s vyloučením z trhu práce.

Sociální vyloučení tedy můžeme také definovat jako proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory, jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci

Ústí nad Labem – Předlice

V Předlicích s byty kšeftují mafiáni, kteří se sem přistěhovali z Moravy. Některé rekonstruují pro sebe, jiné jen doplní u nutné vybavení a nabízí k bydlení i za 8-10 tisíc korun měsíčně.

„Kultura bídy“ O.Lewis 1961 podle níž jsou chudí svými životními podmínkami postaveni před odlišné životní problémy než nechudá populace. Aby se s těmito problémy mohli vypořádat, vytvářejí si specifický životní styl. Prostřednictvím kolektivní vzájemné interakce v relativním odloučení od prostředí nechudé populace se tento styl stává společnou charakteristikou chudých. Představuje společně sdílené hodnoty, postoje a vzorce chování. Specifický životní styl se stává subkulturou.

V okamžiku, kdy se tato subkultura institucionalizuje, má tendenci sebereprodukce. Její hodnoty, postoje a vzorce chování jsou generačně přenášeny z rodičů na jejich děti (děti jsou socializovány v kultuře bídy). Tato kultura vytváří základní charakter a osobnost lidí, které jim umožňují přizpůsobit se životu v chudobě a přežít v jejím prostředí, ale současně je handicapují při pokusech z chudoby se vymanit. Takže zůstávají chudými, i když se střetávají s příležitostmi se z chudoby vymanitnedokáží je ani využít, ani vyhledávat K charakteristikám způsobu života v kultuře bídy patří neúprosný boj o živobytí, opuštěnost, hlad, ekonomická nejistota, nemoci.

Definice z materiálů Agentury

Chánov

Kolik stojí sociální vyloučení? Dle odhadů cca 10 až 12 mld. ročně stojí v ČR sanace problémů spojených se sociálním vyloučením Experti Světové banky a CERGE-E[1] se pokusili odhalit spodní hranici finančních a ekonomických nákladů sociální exkluze Romů a uvádějí, že díky ní dosáhla v roce 2008 ztráta v oblasti produktivity výše 9,7 mld. Kč (365 mil. €) Celkové výdaje na soc. oblast , materiál MPSV ČR, 438 mld. 2009 !!!! Z toho důchody 332 mld. Kč (z toho 75% starobních), nemocenské 26 mld., podpora v nezam. 15 mld. , HN a zdr. p. 5,5 mld., SSP 41 mld.,

Kolika obyvatel ČR se týká? Odhady se rozcházejí: Dle údajů MPSV (2006) žije v ghettech až 80 tis osob (z toho ¼ neromů) Celkové odhady sociálně vyloučených v ČR – 100 až 120 tis. Dle jiných zdrojů žije ve stavu soc. vyloučení 1/3 Romů v ČR (cca 60 ze 170 tis.) Návrh Koncepce romské integrace 2010 -2013 Prezentace Vyloučené lokality

Chudoba v ČR od roku 1948 do roku 2009 Chudoba byla navzdory četným proklamacím komunistického režimu přítomna i v podmínkách reálného socialismu. Výzkumy před rokem 1989 ji maskovaly pojmem „obyvatelstvo se sníženou spotřebou“.

Ve svých počátcích komunistický režim v rámci obecného přerozdělení znárodnil majetek početné skupiny velkých i malých vlastníků. To mu umožnilo rozdávat nižším třídám a docílit tak zvýšení jejich životní úrovně. Transfery byly směřovány od odvětví s největším podílem nekvalifikované práce: do hornictví, hutnictví, průmyslového stavebnictví a těžkého strojírenství, po kolektivizaci pak i do zemědělství

Dotace vytvářely a udržovaly nepřiměřeně velké počty pracovních míst, udržovaly vysoké mzdy a umožňovaly komunistickému režimu nabízet zaměstnancům další výhody: příspěvky na stravování, dopravu do zaměstnání, podnikové byty. Socialistický stát zadržoval vnik chudoby také bezplatným zdravotnictvím a školstvím, dotacemi cen základních potravin, poskytování bezúročných půjček rodinám a dotováním energií.

Podíl osob pod hranicí sociálního minima se pohyboval v 60 Podíl osob pod hranicí sociálního minima se pohyboval v 60. letech a první polovině 70. let mezi 9% až 11%, pak klesl až na 7%. Na Slovensku se ve stejném období snížil podíl chudého obyvatelstva z 21% na 9% Stanovená hranice sociálního minima byla 56% průměrných příjmů spotřební jednotky Zhruba polovina chudých žila v domácnostech dělníků, třetinu počtu chudých tvořili starobní důchodci. V roce 1988 žilo více než 75% „obyvatel se níženou spotřebou“ v rodinách s nezaopatřenými dětmi. Nejmenší podíl chudých tvořili družstevní rolníci a minimální zastoupení měli také pracující důchodci a bezdětné rodiny Typická chudá rodina byla tvořena pracujícím otcem (nejčastěji dělníkem), matkou v domácnosti a dvěma dětmi. Zastoupení tohoto typu rodin mezi chudými trvale stoupal a to z 23% v roce 1980 na 31% v roce 1988. Hrozbě chudoby unikaly rodiny s jedním dítětem a tento typ rodiny se stával pozvolna českou normou

Situace po roce 1989 Proces ekonomické transformace po roce 1989 způsobil v roce 1991 jednorázové zchudnutí širokých vrstev české společnosti (vlivem nárůstu spotřebitelských cen o 57% došlo k poklesu reálných mezd o 26% při nárůstu životních nákladů o 12%).

Česká republika patří v současnosti k zemím s nejnižší mírou chudoby

Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5% rodin). V kategorii zaměstnaných osob byla 3% ohrožena chudobou. V kategorii nezaměstnaných bylo ohroženo chudobou 48%. Míra chudoby osob starších 65 let byla v České republice nejnižší ze zemí EU a dosahovala cca 5%.

Češi více šetří Postupně se mění i skladba měsíčních výdajů domácností. Největší položku pravidelných měsíčních výdajů představují náklady na bydlení - v průměru na ně vydávají 22 %. Následují výdaje na potraviny (19,2 %), na dopravu (10,7 %), služby (10,7 %), kulturu a volný čas (10,4 %). Ale i ve struktuře výdajů se měsíc od měsíce prohlubují rozdíly. Například v domácnostech důchodců součet výdajů za potraviny a jídlo představují už 53 % z celkových příjmů oproti necelým 40 % u rodin zaměstnanců bez dětí. U rodin s dětmi a minimálními příjmy představuje součet nákladů na potraviny a bydlení už dokonce 56 % z celkových výdajů. Češi proto, jak uvádí MPSV, více šetří. Za tři čtvrtletí roku 2009, což jsou poslední dostupné údaje, se zvýšil objem úspor na běžných účtech o 118,9 miliardy korun.

Platy se výrazně diferencují i podle velikosti firem Platy se výrazně diferencují i podle velikosti firem. Nejnižší mzdy brali lidé v podnicích do 20 zaměstnanců. Průměrná mzda v těchto firmách se pohybovala kolem 16 917 Kč, tito pracovníci tedy brali o více než 6 tisíc korun méně, než je průměrná mzda v podnikatelském sektoru. Naopak nejvyšší mzdy - v průměru 27 624 Kč - byly vypláceny v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. Čistých peněžních příjmů připadlo ve sledovaném období na jednoho člena domácnosti zaměstnanců bez dětí měsíčně 17 598 korun, zatímco v případě rodin s dětmi a s minimálními příjmy jen 3959 korun

Výdaje přitom představovaly pro rodiny zaměstnanců bez dětí 15 125 korun, u rodin s dětmi a minimálními příjmy 4412 korun měsíčně na osobu. I proto se například výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (mimořádná okamžitá pomoc) za první tři loňská čtvrtletí zvýšily na 192 miliónů korun ze 107 miliónů ve stejném období roku 2008. Výrazně diferencované jsou podle MPSV i příjmy podle pohlaví. Pokud například žena se základním vzděláním bere průměrnou hodinovou mzdu 89 Kč, muž 112,63 korun. Žena s doktorským vzděláním pobírá na hodinu v průměru 229 korun, muž s tímtéž vzděláním 290,26 Kč.

Zadlužení domácností Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí neustále rok od roku roste. Na konci loňského roku už to bylo více než 900 miliard korun. Každý obyvatel České republiky dluží v průměru 92 572 korun. Na druhou stranu být úplně bez dluhů se v současnosti podaří asi jen málokomu.

Chudoba může být problém Česko, měřeno ukazately EU, není zemí chudých. Podle sociologa Jana Kellera kolem deseti procent obyvatel žije v chudobě. Za chudého je považován zhruba ten, kdo musí žít s příjmem kolem 7 tisíc korun měsíčně. Na České republice je znepokojující spíše než počet oficiálně chudých počet lidí, kteří okolo pásma chudoby žijí. Podle posledního šetření ČSÚ pokud za hranici chudoby budeme považovat 70 % nejčastěji se vyskytujícího příjmu, je chudobou ohroženo na 1,6 miliónu lidí, tedy 16,5 procenta občanů. Jejich největší část tvoří domácnosti důchodců, mladé rodiny a rodiny samoživitelek, kterých je v Česku kolem čtvrt miliónu.

Příklady, příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi Muž na ÚP + žena na mateřské dovolené + 3 děti ve věku 1,9,13 let (vlastní byt) příjmy: rodičovský příspěvek 7.212,-- Kč sociální příplatek 2.760,-- Kč přídavek na dítě 500,-- Kč přídavek na dítě 610,-- Kč příspěvek na bydlení 3.006,-- Kč příspěvek na živobytí 2.002,-- Kč PŘÍJMY CELKEM: 16.700,-- Kč náklady: nájem 1.218,-- Kč služby 2.024,-- Kč elektřina 1.000,-- Kč plyn 220,-- Kč VÝDAJE CELKEM: 4.462,-- Kč ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 2447,- Kč Cvičení: vytvořte spotřební koš těchto rodin – navrhněte způsob hospodaření rodiny – co nakoupit apod., započtěte drobné výdaje na školu, dopravu, služby, dále např. cigarety Zkuste si ve skupině vydefinovat vlastní částky životního minima, srovnejte je potom s částkami, které jste uvedli jako spodní možnou hranici příjmu na jednoho člena vaší rodiny

Muž i žena na ÚP + 3 děti ve věku 9, 13, 13 (nájemní byt) příjmy: sociální příplatek 3.940,-- Kč přídavek na dítě 610,-- Kč příspěvek na bydlení 5.139,-- Kč příspěvek na živobytí 6.069,-- Kč PŘÍJMY CELKEM : 16.978,-- Kč náklady: nájem 7.500,-- Kč služby 0,-- Kč elektřina 2.460,-- Kč plyn 2.000,-- Kč VÝDAJE CELKEM : 11.960,-- Kč ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 1005,- Kč

Žena na mateřské dovolené + 2 děti ve věku 3 a 5 let (nájemní byt) příjmy: rodičovský příspěvek 3.800,-- Kč sociální příplatek 2.144,-- Kč přídavek na dítě 500,-- Kč výživné na děti 2000,-- Kč příspěvek na bydlení 7.008,-- Kč příspěvek na živobytí 937,-- Kč PŘÍJMY CELKEM : 16.889,-- Kč náklady: nájem 6.372,-- Kč služby 2.128,-- Kč elektřina 1.000,-- Kč plyn 400,-- Kč VÝDAJE CELKEM : 9.900,-- Kč ZBÝVÁ OSOBA/MĚSÍC: 2329,- Kč

Prameny, odkazy na web www.epolis.cz www.ceskaghetta.cz www.osops.cz Mareš, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby Keller, Jan: Úvod do sociologie Eurostat www.mpsv.cz www.czso.cz

Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady č. 1098/2008/ES ze dne 22.10.2008

Evropský rok 2010 má sledovat čtyři základní cíle: uznání práva lidí žijících v chudobě na důstojný život zdůraznění odpovědnosti každého jedince za boj proti chudobě podporu soudržnější společnosti opětovné potvrzení politického závazku EU bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení

... video Upoutávka k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 8. Evropské setkání lidí se zkušeností s chudobou v rámci českého předsednictví – příprava na rok 2010

Téměř 84 milionům Evropanů hrozí chudoba Evropská unie patří mezi nejbohatší oblasti světa. Přesto má 17 % Evropanů tak nízké příjmy, že si nemohou dovolit  ani základní životní potřeby. Téměř 84 milionům Evropanů hrozí chudoba Chudobu si často spojujeme jen s rozvojovými zeměmi, kde boj s podvýživou, hladem a nedostatkem čisté vody bývá na denním pořádku. Avšak chudoba a sociální vyloučení jsou přítomné i v Evropě. Nemusejí se vždy projevovat tak krutě, přesto jsou nepřijatelné. Chudoba a vyloučení jediné osoby ve svém důsledku přináší nouzi celé společnosti. Evropa bude silná jedině tehdy, pokud dokáže plně využít možností každého jednotlivce.

Národního programu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení pro Českou republiku na rok 2010. Program vymezuje pět hlavních priorit v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení

Prevence sociálního vyloučení v důsledku předluženosti Přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu – koncept aktivního začleňování Aktivizace územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení regionálních a místních akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Zvýšení úrovně vzdělanosti chudých a sociálně vyloučených lidí a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce Podpora přiměřeného bydlení sociálně ohrožených skupin a řešení bezdomovectví

Hlavní aktéři boje proti sociálnímu vyloučení Agentura pro sociální začleňování MPSV ČR MŠMT ČR Nevládní organizace Obce Policie Školská zařízení Úřady práce Zaměstnavatelé Vlastníci bytů Občané / voliči / sousedé Osoby ohrožené sociálním vyloučením, nebo se v takovém stavu již nacházející!!!

Charakteristika současného stavu v oblasti předluženosti Ekonomický růst v posledních letech byl doprovázen současným růstem zadlužení domácností. Občané ČR jsou doslova zavaleni nabídkami finančního trhu, finanční instituce uzpůsobují své produkty tak, aby oslovily co možná nejširší veřejnost (např. změkčení podmínek pro získání hypotéky na bytové účely, leasing atd. v době těsně před nástupem finanční a ekonomické krize). Mohutnou expanzi zaznamenaly i spotřebitelské úvěry, jejichž nabídka byla rozšířena např. i na nákup dovolené, nákup vánočních dárků atd. Chybí však dostatečná informovanost široké veřejnosti, aby si občané byli schopni sami vyhodnotit nebezpečnost, rizikovost své zadluženosti, zejména v relaci ke schopnosti své dluhy splácet

K růstu zadluženosti přispívá i současná hospodářská krize, kdy občané nejsou schopni splácet své dluhy, neboť ztratili práci či se dostali do částečné nezaměstnanosti, a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Jde o velké nebezpečí i z hlediska výchovy dětí v rodině, kdy děti pokládají za normální, že si lze téměř vše pořídit na dluh. Roste počet osob, u kterých byla nařízena exekuce. Jsou proto „snadnými“ potenciálními klienty pro bankovní i mimobankovní úvěry. Mimo to jsou určité skupiny občanů zneužívány k lichvě, kdy je možno finanční prostředky získat v podstatě okamžitě, avšak za pro ně nevýhodných podmínek.

§ 218 Lichva (Trestní zákoník) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k todnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ..... bude potrestán až na dvě léta nebo zákazem činnosti 6 měs až 5 let – značný prospěch, nebo člen org. Skupiny , V judikatuře: 70% a více už určitě

Rozsudek Nejvyššího soudu Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. prosince 2004 vyslovil tento právní názor: „Dovolávací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporujícím dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nejvyšší soud ČR již předtím judikoval, že smlouvy, kdy jedna smluvní strana zneužívajíc něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, přičemž dá sobě poskytnout (resp. slíbit) plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, jsou tzv. lichevními smlouvami, pokud jednající podle konkrétního případu věděl (nebo musel vědět), že druhá strana je postižena vypočtenými okolnostmi a tuto okolnost využil. Smlouvy této povahy jsou pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné

Text sms s nabídkou půjčky: OS: Vážený kliente,..... banka..., Vám nabízí Rychlou půjčku ve výši až 100 tis. Kč bez dokládání příjmů! Přijďte na pobočku banky do 15.5.2010

Inzeráty / komiks

Návrh celkových opatření pro oblast prevence předluženosti Zvýšit informovanost občanů, zejména osob z nízkopříjmových a marginalizovaných skupin, o negativních důsledcích zadluženosti a posílit tak schopnost činit informovaná rozhodnutí začlenit tuto problematiku do vzdělávacích programů v rámci procesu zvyšování finanční gramotnosti

Uceleněji, dostupněji a srozumitelněji poskytovat občanům informace o pro ně dostupných finančních produktech, vytvořit a rozšířit sítě finančního poradenství Zvýšit počet sociálních pracovníků pracujících s osobami ohroženými zadlužeností Více využívat institut sociálních půjček (půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb u zaměstnavatelů v nepodnikatelské sféře a ze sociálních, resp. obdobných fondů u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře

Přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu – koncept aktivního začleňování Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v podmínkách České republiky spojena především s individuálními charakteristikami nezaměstnaných. Jde například o nízkou kvalifikaci, zhoršený zdravotní stav (různé formy snížené pracovní schopnosti), o neschopnost orientovat se na pracovním trhu, nepřiměřená očekávání některých nezaměstnaných vůči institucím, zaměstnavatelům i vůči sobě samotným Významným faktorem je ale také určitá míra rezignace na hledání řešení životní situace nezaměstnaného, jeho nemotivovanost a zklamání.

Lidé potýkající se s dlouhodobou nezaměstnaností trpí prokazatelně ve větší míře (oproti ostatní společnosti) nervozitou, depresemi či poruchami spánku, jejichž důsledkem bývá zvýšená konzumace alkoholu, cigaret, užívání léků, apatie, podrážděnost, plačtivost, nechutenství, nebo naopak přejídání.

Nelegální práce, práce „na černo“ Nelegální práce je pojem, který je vymezen v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Nelegální práce je podle tohoto zákona: 1) pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo 2) pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno. Systém kontrolní činnosti ve vztahu k nelegální práci a sankce za správní delikt, za nějž je nelegální práce považována, jsou vymezeny v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v § 139 a v § 140. Fyzické osobě, která vykonává nelegální práci, hrozí pokuta do 10 000 Kč. Fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, může být uložena pokuta do výše 500 000 Kč. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, může být uložena pokuta do výše 5 000 000 Kč. Diskuze – dopady práce na černo, absence pojištění, důchodů, % nezaměstnanost Romů zvyšuje přečasný vstup Romů na trh práce a jejich delší setrvávání – nemají nárok na star. Důchod. Podpora v nezaměstnanosti, nemocenská...

Aktivizace územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení regionálních a místních akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Návrh celkových opatření v oblasti strategického plánování pro rok 2010 Vyvolat širší diskusi o procesu implementace strategií a koncepcí z centrální na místní úroveň. Zajistit metodickou podporu obcím pro podporu střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na regionální a místní úrovni. S cílem zvýšení zaměstnanosti ve venkovských oblastech a snížení odlivu pracovní síly podporovat ekonomické aktivity ve venkovských oblastech, vytvářet strategie k udržení činnosti místních podnikatelských subjektů a podporovat zájemce o samostatnou výdělečnou činnost. Zvýšit participaci občanské společnosti a lidí se zkušeností s chudobou na tvorbě a hodnocení národních a místních akčních plánů boje proti chudobě a vyloučení a podpořit angažovanost územní veřejné správy v této oblasti.

Zvýšení úrovně vzdělanosti a tím konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce snížila poptávka zaměstnavatelů po nekvalifikovaných manuálně pracujících, kteří pak zastávají okrajovou pozici na trhu práce, kde získávají nestabilní a špatně placené pracovní příležitosti. Tento trend souvisí s celkovým rozvojem technologií, jejichž ovládnutí vyžaduje specifické znalosti a dovednosti. Výrazně vyšší měrou se dále vzdělávají ti, kteří již kvalitní formální vzdělání získali a většinou i zastávají dobré sociální postavení, naopak ti, jejichž formální vzdělání není na příliš dobré úrovni (tedy skupina nejvíce ohrožená chudobou, rizikem ztráty zaměstnání, sociálním vyloučením apod.) a kteří by tedy pravděpodobně mohli dalším vzděláváním získat nejvíce, se dalšímu vzdělávání a učení věnují jen ve velmi omezené míře

Zatímco se v roce 2004 účastnilo dalšího formálního vzdělávání v ČR 4,3 % dospělých s dosaženým terciárním vzděláním, osob se základním vzděláním jen 0,1 %

Návrh celkových opatření v oblasti vzdělanosti Podporovat vyšší participaci osob žijících v chudobě na systému dalšího vzdělávání a motivovat tyto osoby, aby samy cítily potřebu dále se učit a vzdělávat. Pomoci osobám žijícím v chudobě získat (částečnou) kvalifikaci a formalizovat tak jejich znalosti a dovednosti pomocí systému ověřování výsledků dalšího vzdělávání. Věnovat odpovídající pozornost dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Rozvíjet systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, posílit kompetence učitelů v moderních metodách výuky. Podporovat pedagogické asistenty, tak aby byli kvalitním doplněním práce pedagogů na školách, pro komunikaci s rodinou. Podporovat alternativní typy předškolní přípravy – miniškolky, mateřská centra apod., s důrazem na aplikaci v sociálně vyloučených rodinách. Rekvalifikace I CESTA MŮŽE BÝT CÍL

Inkluzivní vzdělávání/ MŠMT Přestože už byly učiněny kroky k vyrovnání šancí romských dětí ve vzdělávacím procesu a několik let jsou využívána inkluzivní opatření, stále nedochází k zastavení segregace romských dětí a mládeže ve vzdělávacím procesu. Výzkumy vzdělanostních šancí romských dětí uvádějí alarmující údaje, kdy ze 100 dětí v soc. vyloučených romských lokalitách jich 28 plní školní docházku mimo hlavní vzdělávací proud v segmentu speciálního školství, zatímco u ostatních dětí jich je pouhých 8 ze 100 Kromě snížení úspěšnosti a šancí romských dětí na získání kvalitního vzdělání, má segregace další negativní celospolečenské dopady. Vyčlenění romských dětí s klasických tříd znesnadňuje už od dětství schopnost a připravenost majoritní i menšinové společnosti na vzájemný kontakt, což ohrožuje kvalitu jejich společného soužití v budoucnosti a posiluje vznik nedůvěry a předsudků z neznalosti, které se následně mezigeneračně šíří na obou stranách

Cíle Koncepce v oblasti vzdělávání: Zvýšení počtu romských žáků a studentů v hlavním vzdělávacím proudu a snížení počtu romských dětí v sektoru speciálního vzdělávání. Zabránění segregace romských dětí a jejich umisťování do sektoru speciálního školství na základě jejich sociálního znevýhodnění. Zvýšení školní úspěšnosti romských dětí. Snížení podílu romských žáků předčasně ukončujících školní docházku v nižším ročníku než v devátém. Zvýšení počtu romské mládeže studující na středních a vysokých školách. Podpora tvorby a implementace Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání v praxi Zákaz přímých přestupů na Praktické školy Vyžadování informovaného souhlasu rodičů Předškolní vzdělávání Už roky probíhá PODPORA ROMSKÝCH ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL poz. diskriminace

Zdroj: Klíč k posílení integrační politiky obcí, Otevřená společnost, o.p.s., 2008

Ačkoliv se celková úroveň bydlení v ČR Podpora přiměřeného bydlení sociálně ohrožených skupin a řešení bezdomovectví Ačkoliv se celková úroveň bydlení v ČR zvyšuje, reálná situace na trhu s byty je taková, že hrozí stav, kdy kombinace rostoucí příjmové diferenciace, zadlužování českých domácností, stárnutí populace a vývoje na trhu s bydlením přispěje ke zhoršování podmínek bydlení osob nejvíce ohrožených sociálním vyloučením.

Bytové potřeby těchto osob jsou uspokojovány zejména formou nájemního vztahu, přičemž nové nájemní byty se v běžné developerské výstavbě prakticky nestaví Využití existujících nájemních bytů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením brání další vnější okolnosti, které negativně ovlivňují situaci v oblasti sociálního nájemního bydlení, jako je např. příliš vysoká ochrana poskytovaná nájemcům Velké problémy s bydlením mají osoby, které jsou, a to při využití všech existujících nástrojů sociální politiky, pro potenciálního pronajímatele natolik rizikovými nájemci, že s nimi nájemní smlouvu buď neuzavře, nebo si zvýšené riziko promítne do výše nájemného. Rizika například spočívají ve vyšší pravděpodobnosti výpadku nájemného, ve zvýšených nákladech na opravy bytu spojených se změnou nájemce, v nákladech na soudní výlohy spojené s vymáháním nájemného, ale i v externalitách vyplývajících ze skutečnosti, že bydlení problematické osoby v bytovém domě záporně ovlivňuje užitek z bydlení v celém domě a jeho okolí.

Návrh celkových opatření v oblasti bydlení sociálně ohrožených skupin Poskytovat investiční podporu na výstavbu sociálních bytů, a to formou jednorázové dotace jakékoliv právnické a fyzické osobě, včetně obcí, za podmínek stanovených v nařízení vlády Včasně řešit situaci dlužníků na nájemném. Obce by měly v nižší míře přistupovat k represivním postupům řešení dluhů spojených s bydlením a ve vyšší míře využívat nástrojů včasné prevence, které zabrání nárůstu dluhů, ztrátě bydlení a hlubšímu sociálnímu propadu zadlužených rodin. SFRB SOC BYDLENÍ, EVROPSKÉ FONDY OTÁZKA MŮŽE POBÍRAT DÁVKU NA BYDLENÍ DLUŽNÍK NÁJEMNÉHO?

Program MMR Program výstavby podporovaných bytů od Ministerstva pro místní rozvoj program obsahuje tři dotační tituly: chráněný byt, byt na půli cesty a vstupní byt. Podporované bydlení má tři základní pilíře: 1) finanční podporu (sjednání takové výše nájemného, která respektuje sociální situaci nájemce; 2) materiální podporu (existence levných bytu pro sociálně potřebné za nízkou pořizovací hodnotu); 3) sociální podporu (zajištění doprovodného sociálního programu pro ubytované a poskytování sociálních služeb, zejména služeb sociální prevence zaměřených na sociální rehabilitaci osob ohrožených ztrátou bydlení) Zatím nemá legislativní oporu

Podpora regenerace panelových sídlišť Dotační tituly ze Státního fondu rozvoje bydlení (ze strukturálních fondů Evropské unie) Podpora regenerace panelových sídlišť Podpora výstavby technické infrastruktury Podpora oprav domovních olověných rozvodů Podpora obnovy venkova Podpora výstavby podporovaných bytů

Dlouhodobým problémem spojeným s bydlením romských komunit je jeho nízká kvalita a špatné bytové podmínky, které mají vliv na zdravotní stav a bezpečnost romských nájemníků, na úspěšnost romských dětí ve škole, na možnosti trávení volného času, atd.. Špatný stavebně technický stav bydlení přispívá i k nárůstu nákladů na bydlení. Ve starých zástavbách jsou časté havarijní stavy, jejichž odstranění je spojené s vysokými náklady jak pro pronajímatele, tak i pro nájemníky. V řadě domů chybí měřiče spotřeby pro jednotlivé byty, díky tomu nejsou náklady na spotřebu domácností sledovány adresně, celková spotřeba v domě se rozpočítává mezi nájemníky. Tento způsob výpočtu je výhodný pro ty, kteří energiemi plýtvají nebo je dokonce odebírají nelegálně a nevýhodný pro ty, kteří se s nimi snaží nakládat hospodárně Kazuistika: rodina z Nerudova nám., voda protékající do kanalizace. Chybné rozúčtování vody na Čeradické, opět havárie Nemožnost splátek – energetika vůbec,... Zdroj: koncepce romské integrace

Legislativní úprava tzv. minimálních standardů důstojného bydlení V praxi je velmi obtížné uplatnit právo na přiměřeně kvalitní bydlení, protože doposud neexistuje vodítko, podle něhož by bylo možné přiměřenost a kvalitu bydlení posuzovat. Existence a legislativní ukotvení těchto standardů by objasnilo pojem přiměřená kvalita bydlení, závažné stavebně technické nedostatky a odpovědnost pronajímatele za jejich odstranění. Zároveň by došlo ke zprůhlednění odpovědnosti nájemníků za odstranění drobných závad, které by měly být v jejich režii. Cílem opatření je vytvořit jasná kritéria důstojného a přiměřeného bydlení, prostřednictvím nichž by bylo možné chránit právo nájemníků na dostatečně kvalitní, bezpečné, hygienicky nezávadné a „hospodárné“ bydlení.

Intenzita bytové výstavby 1997–2008 podle obcí ve správních obvodech ORP Počet dokončených bytů 1997–2008 na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně 443 033 zahájených bytů, z toho 195 516 bytů (44,1 %) v nových rodinných domech a 127 249 bytů (28,7 %) v novostavbách bytových domů V průběhu dvanáctiletého období 1997–2008 bylo zjištěno na území České republiky 443 033 zahájených bytů, z toho 195 516 bytů (44,1 %) v nových rodinných domech a 127 249 bytů (28,7 %) v novostavbách bytových domů

Zdroj: Klíč k posílení integrační politiky obcí, Otevřená společnost, o.p.s., 2008

Právní pomoc Realizaci opatření by v mnohém usnadnilo přijetí zákona o bezplatné právní pomoci, případně je možné tuto oblast zapracovat do zákona o advokacii či do zákona o sociálních službách, kde by byla bezplatná právní pomoc pro sociálně slabé skupiny obyvatelstva vnímána jako sociální služba, na kterou by bylo možné získat dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací poskytovaných ze strany MPSV. Zdroj: návrh Koncepce romské integrace na roky2010 - 2013

Bezplatné právní poradenství Česká advokátní komora zajišťuje právní pomoc osobám, které se nemohou z různých příčin a důvodů domoci právní pomoci advokátem ve dvou formách, jednak v rámci právní úpravy obsažené v § 18 odst. 2 zákona o advokacii a jednak v rámci výkonu veřejně prospěšné činnosti organizováním bezplatných právních porad v jednotlivých regionech Pro advokáty je povinnost podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod bez nároku na odměnu stanovena v čl. 18 usnesení představenstva č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů.  www.cak.cz

Národní akční plán sociálního začleňování Národní akční plány sociálního začleňování (NAPSI) jsou jednak národními strategiemi jednotlivých zemí v boji s chudobou a sociálním vyloučením, ale současně základním prvkem Otevřené metody koordinace, která je nyní aplikována v politikách zaměstnanosti, sociální ochrany a sociálního začleňování a v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Historický původ Národních akčních plánů sociálního začleňování Zasedáním Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl zahájen tzv. „Lisabonský proces“, jehož cílem je, aby se EU do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, založenou na znalostech, schopnou trvale udržitelného růstu s více lepšími pracovními místy a vyšší sociální soudržností. Jako metoda k dosažení toho cíle byla přijata Otevřená metoda koordinace. Na následujícím zasedání Evropské rady v Nice v prosinci téhož roku byl přijat Evropský sociální program, jehož součástí je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a byly stanoveny první společné cíle v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Na základě těchto cílů od roku 2001 do roku 2006 předkládaly členské státy EU své Národní akční plány sociálního začleňování Evropské komisi.

Národní akční plán sociálního začleňování, jehož naplňování je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí v úzké spolupráci se všemi partnery zastuzenými v Komisi pro sociální začleňování se zabývá řešením situace sociálně vyloučených Romů. Jedná se o subjekty, které mohou svou činností ovlivnit sociální inkluzi vyloučených skupin obyvatelstva (tj. zástupci státní správy, zástupci krajů a obcí, vládních úřadů, včetně Rady vlády pro záležitosti romských komunit, nevládních organizací a expertů). http://www.mpsv.cz/cs/1098

Agentura pro sociální začleňování Příručka pro sociální začleňování Obsahuje zásady pro úspěšný postup v sociálním začleňování www.socialni-zaclenovani.cz

Zahraniční zkušenosti V západních zemích se mluví o metodě „ředění a míchání obyvatelstva“. V první řadě obce podporují prostorovou mobilitu původních sociálně vyloučených nájemníků, kteří se chtějí vystěhovat do jiné lokality, a to prostřednictvím výstavby cenově dostupného bydlení v jiných lokalitách nebo poskytováním výhodných hypoték či adresných sociálních dávek. Na druhé straně je zvyšována atraktivita lokalit modernizací, rekonstrukcí bytových domů či jejich výstavbou. Zároveň podporují ekonomické aktivity a podnikání na sociálně vyloučeném území. Cílem těchto opatření je naopak otevřít prostor okolním obyvatelům, aby se sem mohli nastěhovat. Typické bývá „lákání střední vrstvy“ na území sociálně vyloučené lokality Zdroj: Koncepce romské integrace na roky 2010 - 2013

Stroupeč – ŽATEC, 10 Kč, 4 děti + dospělý =cca 2500 Kč měs.

Komunitní školy Komunitní školy jsou otevřené a vstřícné k potřebám členů komunity a zároveň ke své činnosti využívá její potenciál. Charakteristickým rysem škol je příznivé klima směrem ke komunitě, otevřenost a atmosféry porozumění, v níž mají všichni možnost a příležitost v maximální možné míře rozvinout svůj potenciál a naplnit své potřeby. Činnost školy vychází ze znalosti členů komunity, z jejich zájmů, potřeb i osobních problémů. Škola usiluje o maximální zapojení členů komunity do její činnosti a nabízí jim celodenní program.

Asistenti při jednání s policií Návrh na zřízení mechanismu asistenta policie byl inspirován nástrojem francouzského policejního sboru, který vykonává práci v lokalitách, kde je soustředěno větší množství příslušníků etnických menšin Asistent pomáhá policii lépe se orientovat v dané komunitě a umožňuje navázání kontaktů „zevnitř“ komunity.  V současnosti v České republice působí celkem 17 těchto asistentů, kteří jsou buď zaměstnanci nevládních organizací (Člověk v tísni, o.p.s., Vzájemné soužití, o.s. Drom, p.o.) nebo samospráv (Sociální služby Karviná, p.o., Magistrát města Cheb). Asistenti fungují v Plzni, Brně, Olomouci, Karviné, Ostravě a Chebu. Mechanismus je financován z rozpočtů měst a krajů, prostředků MPSV na sociální služby či prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Cíle služby: Pomoc při stabilizaci bezpečnostní situace v sociálně vyloučeném prostředí. Navázání důvěry a kontaktu obyvatel sociálně vyloučených lokalit s Policií ČR. Pomoc obětem trestné činnosti při uplatnění jejich práv a následného řešení jejich situace. Zdroj: www.mvcr.cz

Dávkové systémy Komplikovaná návaznost dávek SSP a ze systému hmotné nouze Počet pracovnic zabývajících se HN se zmenšil z 2800 na 1800 v rámci ČR (údaj MPSV ČR) Nevýhoda: společně posuzované osoby, dávky na úhradu spojenou s náklady na bydlení Obce nemají povinnost zřizovat veřejnou službu Poukázky (špatná praxe?)

Sociálně vyloučení a zdraví Národní zpráva z mezinárodního výzkumu Sastipen – romská populace a zdraví, který se zabýval zdravotním stavem romských komunit v několika evropských zemích a jejich přístupem ke zdravotní péči dokládá horší zdravotní stav vyloučených Romů v ČR ve srovnání s většinovou populací.

Zdraví vyloučených romských komunit ovlivňuje řada přidružených problémů jako je: bydlení v obydlích ve špatném stavebně technickém stavu obydlí, kde se v hojné míře vyskytuje vlhkost, plísně a různí škůdci jako přenašeči chorob Šíření infekčních chorob přispívají společná sociální zařízení, chybějící koupelny v bytech III. a IV. kategorie a sdílení malých prostor větším počtem lidí sociálně patologické jevy, které zasahují do života některých romských rodin. Jedná se zejména o alkoholismus, patologické hráčství a užívání měkkých i tvrdých drog u stále mladších uživatelů (rizikové je zejména užívání nikotinu u dětí školou povinných, marihuany, čichání toluenu, užívání pervitinu a heroinu).

Typy sociálních služeb a sociální vyloučení § 37 zákona o soc. službách § 3 a § 4 prováděcí vyhlášky Odborné sociální poradenství Základní sociální poradenství Základní poradenství každá organizace, soc. pracovník

Služby sociální prevence Služby rané péče (§ 54 zákona, § 19 vyhlášky) Služby rané péče se poskytují rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se zdravotním postižením nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba je poskytována především v domácnosti. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

Azylové domy § 57 zákona, §23 vyhlášky Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu. Noclehárny § 63 zákona, §28 vyhlášky Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, poskytnutí nebo zprostředkování informací. Služba se poskytuje za úplatu stanovenou poskytovatelem Domy na půl cesty § 58 zákona, §23 vyhlášky Domy na půl cesty poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Služba obsahuje tyto činnosti:, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.

Terénní programy § 69 zákona, §34 vyhlášky Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

Nízkoprahová denní centra § 58 zákona, §23 vyhlášky Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně (nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu) poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy). Služba se poskytuje bezúplatně Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § 62 zákona, §27 vyhlášky Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně - patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi § 65 zákona, §30 vyhlášky Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat.Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

Související témata:

Ministerstvo obrany se zodpovědnosti nezříká Ministerstvo obrany má péči o válečné vysloužilce přikázanou zákonem. Převodem výkonné funkce na jiný subjekt se jeho odpovědnost nemění. "Resortu zůstává kontrolní funkce. Společně s legionářskou obcí budeme všechny kroky konzultovat a vyhodnocovat," Veteránů, kteří potřebují pomoc, je v současnosti asi 2300. Jsou mezi nimi převážně účastníci bojů druhé světové války. S přibývajícími léty však řady potřebných rozšíří také novodobí veteráni - například z první války v Perském zálivu nebo bojů na Balkáně v 90. letech O vysloužilce se budou starat terénní pracovníci koordinovaní z krajských sídel organizace. Cílem je zamezit sociálnímu vyloučení bývalých vojáků a zajistit jim odpovídající kvalitu života. Mezi terénními pracovníky jsou i někteří novodobí veteráni. "Mají odpovídající zdravotní i fyzickou kondici a zároveň profesně blízko ke svým kolegům," zdůraznil Sitta

Herny, automaty Česko – herna Evropy? Dle údajů MF – v roce 2008 vsazeno 128 mld. Kč (meziroční nárůst o 19%) Na každého (včetně kojenců) – připadá ročně 12800,- Kč Hráči vyhráli 99 mld. Kč Sázek a loterií se účastní 27% populace

Na výherních automatech hraje 0,7 % populace Skutečná čísla mohou být o 50% vyšší! V Praze je 1300 heren V Brně 232 heren + desítky kasin (průměr v Brně 60 lidí na jeden automat) Ve Francii připadá na jeden automat 18000 lidí v ČR je to 170 ! (Itálie – 214, Španělsko – 182, Německo – 500)

Patologičtí hráči v ČR Dle odhadů v ČR je 100 tis. patologických hráčů Průměrný hazardní hráč: Muž se středoškolským vzděláním od 18 do 26 let. Hraje 1x až 2x týdně, domnívá se že má hraní pod kontrolou, přestat neplánuje „Bažení“ – „puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se

Zaujetím myšlenkami a představami hraní“ Několik fází: 1) Výhry – euforie 2) …stále častěji prohrává peníze, musí se zadlužit… 3) hráč ztrácí kontrolu, trpí depresemi, pije, lže a krade a doufá ve výhru která jeho situaci vyřeší Problém: snadná dostupnost, zvukové, obrazové vjemy, nápoje zdarma, otevřeno nonstop…