TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ

Podstata výrobních faktorů Výrobní faktory jako vzácné vstupy Rozdělení výrobních faktorů (prvotní, druhotné dělení) Kapitál (definice, co je myšleno „lidským kapitálem“?, „sociální kapitál“?) Teorie rozdělování (co je to?, jaké otázky řeší?)   Výrobním faktorem je vše, co slouží k produkci finálních statků. Teorie rozdělování pak není ničím jiným než teorií, která odpovídá na otázku, jaký příjem vzniká vlastníkům jednotlivých výrobních faktorů při tržní směně, a čím je tento příjem ovlivněn.

Poptávka po výrobních faktorech Zvláštnosti poptávky a nabídky výrobních faktorů (Co plyne ze vzácnosti VF? Co byste mohli říci o nabídce VF v krátkém období z pohledu elasticity a neelasticity?) Kdo poptává a kdo nabízí VF? (obecně řečeno)

CLARKŮV GRAF O čem nám vypovídá Clarkův graf? Jaké jsou předpoklady Clarkova grafu? Jaký zákon působí klesající mezní výnosy z 2 . Výrobního faktoru? Jaká maximální cena bude zaplacena vlastníkům 2. VF? Jaký bude příjem vlastníků VF? Proč různě produktivní VF dostávají stejnou mzdu? Základní schématu rozdělování P0 = cena, za kterou budou všechny jednotky druhého výrobního faktoru poptávány, důchod I = důchod majitele prvního výrobního faktoru, důchod II = důchod majitele druhého výrobního faktoru předpokládáme, že existuje omezená zásoba prvního výrobního faktoru (např. půdy) a omezená zásoba druhého výrobního faktoru (např. práce). První výrobní faktor považujeme za fixní - zaměstnáváme celé jeho množství. Druhý výrobní faktor zaměstnáváme postupně (přidáváme postupně jednotky tohoto výrobního faktoru) až do vyčerpání jeho zásoby. Dále předpokládáme, že jednotky druhého výrobního faktoru jsou homogenní – jednotlivé jednotky výrobního faktoru (např. jednotliví dělníci) jsou vzájemně zaměnitelní, tj. je jedno, v jakém pořadí budou tyto jednotky použity.

POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH K čemu vede rostoucí specializace výroby z pohledu VF? Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru MRPVF (co říká?) Čemu se rovná MRPVF v podmínkách dokonalé konkurence? Jak dlouho bude firma zvyšovat svůj výstup (neboli jaká je podmínka optimalizace výstupu z hlediska používání VF?) Čemu se rovnají MC výrobního faktoru? K čemu vede rostoucí specializace výroby z pohledu VF? – jednotlivé VF přestávají být homogenní a tedy volně zaměnitelné? Pokud firma není schopna ovlivnit cenu prodávaného statku – tedy za situace dokonalé konkurence, je hodnota MRPVF rovna ceně statku vynásobené mezním produktem. Matematicky v podmínkách dokonalé konkurence platí: MRPVF = MQ´* P kde: MRPVF = příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MQ´= mezní produkt, P = cena, za kterou je statek prodáván. Firma rozšiřuje svou produkci tehdy, pokud příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru je vyšší než mezní náklady spojené s použitím této dodatečné jednotky.

POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH Jak se liší optimalizace výstupu z hlediska VF na nedokonalém trhu oproti dokonalému trhu VF? (proč je příjem z mezního produktu VF v nedokonalé konkurenci klesající?) Proč je poptávka po VF klesající? Jediný rozdíl v prostředí nedokonalé konkurence spočívá v tom, že v nedokonalé konkurenci nelze příjem z mezního produktu dodatečné jednotky spočítat jako součin mezního produktu dodatečné jednotky a ceny statku. A to proto, že se cena všech jednotek statku s růstem produkce (tedy s růstem mezního produktu) snižuje. V nedokonalé konkurenci je příjem z mezního produktu výrobního faktoru klesající ze dvou důvodů: jednak klesá samotný mezní produkt z dodatečné jednotky výrobního faktoru; jednak firmy, chtějí-li vyprodukovat více, a chtějí-li tedy použít více výrobních faktorů, musí snížit cenu produkovaného statku. Vzhledem k tomu, že i v případě použití výrobních faktorů se uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj. další použitá jednotka výrobního faktoru bude zpravidla přinášet nižší mezní výnos (produkt), a tedy i nižší příjem z mezního produktu, je křivka poptávky po výrobních faktorech klesající – dodatečná jednotka výrobního faktoru bude poptávána pouze tehdy, pokud klesne její cena: jen tak je zaručeno, že příjem z mezního produktu dané jednotky výrobního faktoru pokryje veškeré náklady spojené s použitím této jednotky (tj. cenu této jednotky a např. náklady na materiál). Jinými slovy, čím vyšší je cena výrobního faktoru, tím měně jednotek daného faktoru přinese poptávající straně takový příjem z mezního produktu tohoto výrobního faktoru, který je vyšší než cena daného faktoru. Výrobní faktor poptávají ti, kdo jej nevlastní. Daná jednotka výrobního faktoru bude poptávána tehdy, pokud mezní náklady spojené s jejím použitím (ve výši ceny za danou jednotku a ostatních mezních nákladů) budou nižší nebo rovny příjmu (případně užitku) z mezního produktu této jednotky.

Posuny tržní poptávkové křivky po výrobním faktoru Určete tvar (sklon) poptávky VF a vysvětlete. Co udává individuální poptávková křivka po VF? Tržní poptávková křivka po VF Pohyb, posun poptávkové křivky Křivka poptávky po výrobních faktorech je klesající – pokud je cena za jednotku výrobního faktoru vysoká, tak jen málo jednotek ze svého mezního produktu zajistí tak vysoký příjem, aby poptávající mohli danou cenu zaplatit. Individuální poptávková křivka po výrobním faktoru udává poptávku jedné firmy po určitém výrobním faktoru. Tržní poptávkovou křivku po výrobních faktorech dostaneme jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek – při dané ceně výrobního faktoru sčítáme individuální poptávaná množství. Pro individuální i tržní poptávkovou křivku po výrobním faktoru platí: Pokud se mění cena výrobního faktoru, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění-li se jiný faktor, posouvá se celá poptávková křivka.

NABÍDKA VF Co bude ovlivňovat nabídku VF? (dále rozveďte tyto vlivy) Reprodukční náklady na trhu výrobních faktorů Obecně lze konstatovat, že nabídku výrobního faktoru budou ovlivňovat: jednak reprodukční náklady na některé výrobní faktory - např. práce či kapitálové statky vyžadují určité náklady na svou obnovu; jednak náklady obětované příležitosti - jednotlivé výrobní faktory se mohou spojit s jiným výrobním faktorem, respektive mohou dělat (produkovat) něco jiného, než co právě dělají.

NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI Transferový výdělek Ekonomická renta Proč je cena za použití dané jednotky VF výrazně vyšší než reprodukční náklady? Transferový výdělek, který představuje takovou výší příjmu z výrobního faktoru, který by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití. Ekonomickou rentu, která je rozdílem mezi příjmem z výrobního faktoru a transferovým výdělkem - je to tedy ta část příjmu, o kterou příjem převyšuje transferový výdělek. Náklady obětované příležitosti každé jednotky výrobního faktoru jsou 5 PJ (tj. předpokládáme, že všechny jednotky výrobního faktoru mají stejné OPC). 12. jednotka (např. 12. zaměstnanec) vydělá svému zaměstnavateli jen 2,8 PJ. Tento zaměstnanec tedy nemůže dostat vyšší mzdu než 2,8 PJ. Jeho náklady obětované příležitosti jsou ale 5 PJ. Tomuto zaměstnanci se nevyplatí nechat se daným způsobem zaměstnat. Cena za použití dané jednotky výrobního faktoru je výrazně vyšší než reprodukční náklady na danou jednotku i než příjem z poslední jednotky výrobního faktoru, který je pro danou činnost k dispozici.

INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKOVÁ KŘIVKA Jaké faktory stojí za tím, že nabídková individuální křivka VF je rostoucí? Kde bude ležet počátek nabídkové křivky? Tržní nabídková křivka Individuální nabídková křivka výrobního faktoru bude obecně rostoucí. To je způsobeno následujícími faktory: čím větší je cena, tím existuje méně jiných příležitostí (tj. obětovaných příležitostí), jak danou jednotku použít; při vyšší ceně může majitel výrobního faktoru nabídnout i ty jednotky, jejichž použití je spojeno s vysokými reprodukčními náklady (v případě půdy např. s náklady na rekultivaci). Z hlediska ceny leží počátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru minimálně na úrovni, kdy cena výrobního faktoru je rovna reprodukčním nákladům (RC) na první jednotku tohoto výrobního faktoru. Určitým způsobem však bude výrobní faktor nabízen pouze tehdy, pokud výnos z daného způsobu použití bude vyšší než náklady obětované příležitosti. Z hlediska ceny tedy ve většině případů bude počátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru ležet na úrovni nejvyšších (nejlepších) nákladů obětované příležitosti (OPC).   Tržní nabídkovou křivku potom dostaneme jako součet jednotlivých individuálních nabídkových křivek.

Posuny tržní křivky nabídky výrobního faktoru Uveďte faktory způsobující posuny nabídkové křivky výrobního faktoru. V důsledku migrace do dané země se tržní křivka nabídky práce posouvá doprava dolů (jihovýchodně) – protože je v dané zemi více osob, bude též logicky více osob nabízet (hledat) práci. Pokud vzrostou náklady obětované příležitosti (např. ve městě se otevře nová továrna, která nabízí vysokou mzdu), tak v jiných profesích dojde ke snížení nabízeného množství práce – tržní křivka nabídky práce se v těchto jiných profesích posune doleva nahoru (severozápadně). Pro individuální i tržní nabídkovou křivku po výrobním faktoru platí: Pokud se mění cena výrobního faktoru, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor, posouvá se celá nabídková křivka.

Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů

Trh práce Individuální nabídková křivka (kde bude ležet počátek této křivky?) Tržní nabídková křivka Jak dlouho se vyplatí firmě najímat nové pracovníky? Vysvětlete substituční a důchodový efekt zakřivené individuální nabídkové křivky práce. Individuální nabídková křivka znázorňuje ochotu určité osoby vykonávat určitou činnost – obvykle znázorňuje ochotu pracovat určitým způsobem (třeba jako pekař) při dané mzdě určitý počet hodin. Z hlediska vývoje individuální nabídkové křivky práce: lidé budou pracovat, tedy nabízet svou práci, pokud jejich příjem z práce (jejich mzda) bude vyšší než příjem, který mohou získat jiným způsobem. Individuální nabídková křivka práce jednotlivých lidí bude začínat minimálně v bodě reprodukčních nákladů (RC) na práci – tyto náklady můžeme charakterizovat jako náklady na zajištění obživy a důstojný život každého člověkaMají-li ale vlastníci daných jednotek výrobního faktoru vyšší náklady obětované příležitosti (OPC) než jsou jejich RC, bude nabídka těchto vlastníků začínat na hodnotě OPC. Tržní nabídková křivka práce vzniká součtem individuálních nabídkových křivek a obvykle znázorňuje všechny osoby na daném trhu, které jsou při dané úrovni mzdy ochotny nechat se zaměstnat daným způsobem (např. pracovat jako pekař). Pro individuální poptávkovou křivku po práci rovněž platí výše uvedené: firma bud práci poptávat, pokud její příjem (případně užitek) z mezního produktu dodatečné jednotky na práci bude vyšší, než mzda a ostatní náklady spojené se zaměstnáním této dodatečné jednotky. Podrobněji viz kapitola 8.2.

Tržní nabídková a poptávková křivka na trhu práce Tržní poptávková křivka po práci (zaměstnavatelé) je klesající. Tržní křivka nabídky práce (zaměstnanci) je rostoucí, od určité, relativně vysoké úrovně mzdy je ale zpětně zakřivená – vysoká mzda způsobuje, že lidé již nemusí tolik pracovat. Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se nabídka a poptávka po práci protínají – tehdy je zaměstnáno L0 osob za mzdu w0. Od určitého momentu v horní části obrázku však vykazuje nabídková křivka určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že od určité výše mzdy mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno: při určité výši mzdy si člověk začne vážit volného času více než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti, a přesto má domácnost dostatek příjmů.

POSUN KŘIVKY POPTÁVKY PO PRÁCI Jaké příčiny vedou k posunu křivky poptávky po práci? Pokud vzroste počet statků, jež potřebují nějaký druh počítačového programu, vzroste poptávka po programátorech – tržní křivka poptávky po práci se posunula severovýchodním směrem. Vynález automobilu a pokles poptávky po přepravě formou dostavníku snížil poptávku po kočích – tržní křivka poptávky po práci kočího se posunula jihozápadním směrem. Zvýšení nákladů při výrobě elektřiny z uhlí vedlo k poklesu poptávky po hornících – tržní křivka poptávky po práci horníka se posunula jihozápadním směrem. V severních Čechách a na severní Moravě potom vzrostl počet nezaměstnanosti horníků, kteří se navíc obtížně rekvalifikovali. Zpřísnění požadavku bezpečnosti práce zdražilo cenu práce, takže poptávka po práci klesla – tržní křivka poptávky po práci se posunula jihozápadním směrem. Inovace vedly k růstu produktivity práce, takže stejný nebo dokonce nižší počet zaměstnanců vyrábí více. Firmy tak mohou zvýšit zaměstnancům mzdy, a to pro jakýkoliv počet zaměstnanců – tržní křivka poptávky po práci se posouvá severovýchodním směrem.

Posuny tržní křivky nabídky práce Vysvětlete, z jakých příčin dochází k posunu křivek nabídky práce. jihovýchodně (z polohy SL0 do polohy SL1) - např. proto, že vzrostl počet lidí, kteří získali vzdělání, jež je nutné k výkonu dané profese. severozápadně (z polohy SL0 do polohy SL2) - např. proto, že vzrostly sociální dávky, a snížilo se tedy množství osob ochotných pracovat.

REGULACE NA TRHU PRÁCE Vysvětlete, jaké jsou důsledky regulace v podobě stanovení minimální mzdy. Důsledky minimální mzdy vyšší jak tržní mzdy

Nejrůznější navrhované, případně uplatňované regulace na trhu práce a jejich důsledky Stejná mzda pro muže a ženy Zákoník práce posilující pozici zaměstnanců, znemožňující propouštění apod.: Stejné postavení studentů jako ostatních osob Stejná mzda za stejnou práci