Přímá cesta k příjetí SZBP 1986-1992
EPS v JEA JEA 28.2.1986 – důležitý mezník v prosazování EPS Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU Před rokem 1986 EPS neoficiální politikou Hlava III. č.l. 30 JEA – definuje EPS Země EU usilují o formulování a provádění evropské zahraniční politiky Výzva ke spolupráci, vytváření konsensu, hledání společných kroků Jen druh politického závazku, neexistoval mechanismus prosazení EPS oficiální agendou Rady, vymezeno postavení a úloha Komise, propojení s EP, ale jen vágní formulace
EPS v JEA Institucionalizace EPS Stálý sekretariát EPS v Bruselu, nahradil rotující komisi tří předsedů Rady Pracovní skupiny EPS Výhody – vyšší efektivita, bruselská administrativa,servis, možnost konzultací s EK Formalizace struktury EPS ER, Rada MZV, Politický výbor, pracovní výbory a tzv. Evropská skupina dopisovatelů (ESD) (nově podřízena Politickému výboru) ESD navíc procedurální otázky a zabezpečovat koordinaci s různými strukturami EPS a Komisí Propojení PV a Komise – zástupce generálního tajemníka sekretariátu EK se účastnil jednání PV a COREPERu JEA se jen okrajově zabýval společnou bezpečnostní politikou, jen koordinace polit. a ekonom, aspektů bezpečnosti, zdůrazněno v rámci ZEU a NATO
Hodnocení EPS 20 let existence EPS hodnoceno poměrně pozitivně Jen otázky, kde se předpokládal konsensus, bez povinnosti realizace v polit. praxi EPS a úspěch KBSE, Helsinky 1975, Bělehrad 1977, Madrid 1982-1983 Benátská deklarace červen 1980, uzavřela evropsko-arabský dialog, zmínka o právu Palestinců na domovinu Společný postoj k Malvínské válce Společné vystupování proti sovětskému bloku a RVHP Neúspěch jednoznačný postoj vůči sovětské invazi do Afghánistánu a neschopnost reagovat na situaci JAR v roce 1977
Hodnocení EPS II. Šlo jen o diplomatickou koordinaci, ne SZBP Rozpad východního bloku a sjednocení Německa Nové politické prostředí, nové výzvy Problémy střední a východní Evropy Etnické problémy na Balkáně Mezinárodně organizovaný zločin a terorismus Nejasný vnější nepřítel Nutnost hledat nové mechanismy a postupy v EPS - SZBP
Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) Reforma EPS stálou agendou mezivládní konference Belgické memorandum z března 1990 výzva ke zlepšení koordinace SZBP Vybudování diplomatických a expertních kapacit, skupin analytiků Zahrnutí bezpečností problematiky do EPS Přesnější definování postavení a úkolů EK
Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) Francouzsko-německé prohlášení - Kohl a Mitterand pro SZBP, součást budoucí evropské politické unie Zasedání ER v Dublinu 1990 SZBP samostatným bodem jednání mezivládní konference Nové francouzsko-německé memorandum prosince 1990 – vytvoření přímé vazby ZEU a ES, nevylučovalo se propojení obou organizací
Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) Mezivládní konference 15.prosince 1990 Genscher-Dumasův plán na propojení ZEU a ES z počátku února 1991 odmítnut (proti Dánsko, Řecko, Irsko, UK a Nizozemí) Zásadní spor o způsobu začleněné SZBP do struktur ES Lucembursko – EU jako tři pilíře Nizozemí (předsednictví od července 1991) unitární začlenění SZBP přímo jako jednu z politik EU Září 1991 vyostření konfliktů, návrat k lucemburskému návrhu Dále spory o způsobu hlasování, financování a propojení ZEU a EU Charakter SZBP – suverenita (UKA a Francie vs. supranacionalizace (Německo) Systém pilířové struktury, rozšíření o obranou dimenzi, oddělena od 1. pilíře
Vymezení SZBP ve Smlouvě o EU Maastrichtská smlouva (9.-1.2.1992) Poprvé do základních dokumentů EU SZBP SZBP v preambuli, v několika článcích a samostatně v Hlavě V a částečně v deklaracích V preambuli, členské státy se rozhodly uskutečňovat SZBP, včetně společné obranné politiky, může vést ke společné obraně, posilovat tak evropskou identitu a nezávislost
Cíle SZBP Hlava V. Smlouvy o EU Zabezpečení společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti EU Posilování bezpečnosti EU a jejich členských zemí ve všech oblastech Posilování míru a mezinárodní bezpečnosti v souladu s OSN a KBSE Podpora mezinárodní spolupráce a upevňování demokracie, právního státu Respektování lidských práv a základních svobod
Nástroje SZBP Systematická spolupráce Společný postoj Společná akce Konzultace Vzájemná informovanost členských zemí Spolupráce diplomatických a konzulárních zastoupení včetně misí u mezinárodních organizací a zastoupení Komise Společný postoj Společná akce
Nástroje SZBP Společný postoj Společná akce Metodika přijímaní společného stanoviska EPS Postoj definuje Rada MZV kdykoli to považuje za nutné Členské země zajistí soulad s tímto postojem Společná akce Přijímána na úrovni Rady MZV na základě doporučení ER V případě rozhodnutí o zahájení musí být přesně stanoveny cíle, prostředky, doba trvání a další konkrétní podmínky Závaznost pro členské země EU, musí brát v potaz ZP členských zemí Smlouva vyzývá členské země ke zdržení v jednání, které by bylo v rozporu se zájmy EU, duch loajality a vzájemné solidarity
Vztah SZBP-EU-ZEU Smlouva o EU řeší i bezpečnostní a obranné otázky Čl. J.4 Smlouvy – ZEU je nedílnou součástí EU ZEU vypracovává a provádí rozhodnutí a akci EU s dopadem na obranu Různé postavení členských zemí v ZEU Možnost zvláštního charakteru jednotlivých zemí SZBP nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými zeměmi EU
Deklarace o ZEU Detailní vymezení vztahu EU a ZEU 1.článek potvrzen souhlas ZEU spolupracovat s EU na vytvoření skutečné evropské bezpečnostní a obranné identitě. Zdůrazněna pokračující spolupráce s NATO, ZEU evropský pilíř NATO Budoucí společná obranná politika EU plně kompatibilní se strategickými plány NATO. Definuje mechanismus synchronizace schůzek a pracovních metod ZEU a EU, Nutnost úzké spolupráce mezi generálním sekretariátem ZEU a generálním sekretariátem Rady EU, mezi Parlamentním shromážděním ZEU a EP Nutnost dostatečné informovanosti Komise o činnosti ZEU
Deklarace o ZEU Doporučovala zavedení nových mechanismů v rámci struktur ZEU. Nová plánovací komise ZEU, Pravidelně setkávání MNO, Mechanismy spolupráce v otázkách logistiky, dopravy a při vytváření společných jednotek Otázky zbrojení, transformace Institutu ZEU na Evropskou bezpečnostní a obranou akademii Přesun sídla ZEU z Londýna do Bruselu. Členy ZEU a NATO nebyly všechny země EU (Dánsko, Řecko, Irsko, po severském rozšíření v roce 1995 Švédsko, Finsko, Rakousko), Deklarace vyzývala země aby zvážily své členství v ZEU, případně aby se staly pozorovateli. Země NATO, které nejsou členy ZEU, vyzvány k postavení pozorovatelů v ZEU s cílem zapojit je plně do aktivit ZEU.
Institucionální zabezpečení SZBP Zásadní změna institucionální struktury EPS/SZBP. Koordinátorem SZBP Evropská rada, Definuje základní zásady a obecné směry SZBP v úzké spolupráci s předsednickým státem. Ve Smlouvě EU zachován princip - předsedající země zastupuje EU, Odpovědnost za vedení společných akcí Prezentuje společné postoje na mezinárodních fórech. Smlouva EU vyzývá členské země členy RB OSN hájit zájmy a postoje EU. Zachována existence tzv. trojky a její funkci definovala v rovině spolupráce s jednotlivými předsedajícími zeměmi. Smlouva posiluje postavení Komise EU ve formulování SZBP, Komise má být do činnosti plně zapojena. Komise právo adresovat RM otázky, doporučení a dávat podnět ke svolání mimořádného zasedání RM do 48 hodin. Tuto možnost získaly i členské státy a předsedající země EU podle svého uvážení.
Aktéři SZBP – Rada MZV Hlavní aktér Rada MZV MZV mají za úkol přijímat nezbytná rozhodnutí, Provádět politiku SZBP a zajišťovat její jednotu, soudržnost a účinnost postupů. Rada MZV přijímá společné postoje a akce, Schválení však musí být jednomyslné. Výjimkou jsou pouze procedurální otázky a případy, kdy Rada může rozhodnout kvalifikovanou většinou při hlasování o jednotlivých konkrétních otázkách společné akce, která již byla dříve jednomyslně schválena. Velká Británie jednomyslnost pod hrozbou zablokování druhého pilíře Jednomyslnost do textu základní smlouvy,
Aktéři SZBP – Rada MZV Deklarace č.28 o hlasování v oblasti SZBP - státy nebudou trvat na jednomyslnosti, pokud se ukáže, že pro přijetí příslušného rozhodnutí by bylo dosaženo kvalifikované většiny. Deklarace nemá právní závaznost a země se jí nemusí řídit. V případě kvalifikovaného hlasování stačilo před dalším rozšířením EU získat 54 hlasů odevzdaných nejméně osmi členskými zeměmi. Součástí druhého pilíře Politický výbor, který měl napomáhat činnosti Rady MZV, Poradní činnost koordinovat s rolí COREPERu. Deklarace č.29 - způsob spolupráce Politického výboru a COREPERu měla být definována později.
Aktéři SZBP - EP Vymezeno postavení EP ve vztahu k SZBP. Názory EP náležitě brány do úvahy, Předsedající stát povinnost konzultovat s EP hlavní aspekty a základní alternativy SZBP a Komise a Rada MZV pravidelně informovat EP o činnosti v rámci SZBP. EP právo interpelovat Radu MZV a dokonce vypracovávat doporučení. EP minimálně jednou ročně se zabývat v diskusi dosaženými výsledky SZBP.
Financování SZBP Smlouva EU i otázkami financování SZBP Rozděleno do dvou části, administrativní náklady z rozpočtu EU. tzv. operativní náklady (např. společná akce) Smlouva nekonkretizuje a různé varianty řešení. Náklady mohou být převedeny do rozpočtu EU za použití rozpočtové procedury po jednomyslném souhlasu Rady MZV Současně mohou náklady operativních akcí být hrazeny členskými státy.
Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU Zakotvení SZBP do Smlouvy o EU chápáno jako kompromisní řešení problému fungování EPS. Konečné formulace ve Smlouvě poměrně silnou kritiku mezi stoupenci SZBP Slibovali si řešení všech problémů, se kterými se potýkali v průběhu 70 a 80.let. Druhý pilíř byl hodnocen jako neuspokojivý kompromis Nastolil další velké množství nových otázek spojených s realizací SZBP.
Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU Maastrichtský kompromis se dotýká zejména tří základních problémů, pilířová konstrukce maastrichtské smlouvy oddělila od sebe vnější obchodní vztahy, které patří do prvního pilíře, a SZBP, Důležitým problémem obecná charakteristika cílů SZBP bez stanovení základních priorit a zájmů EU (demokracie, lidská práva, ochrana hodnot, světový mír, atd.), aniž by byly stanoveny prostředky uvádění do politické praxe. Členské státy velký prostor, jak se vyhnout podílu na realizaci SZBP, případně je dokonce zablokovat. Problematická otázka financování, které mělo jako mezivládní, tak nadnárodní charakter. Smlouva neřešila samostatné národní ZP členských zemí, členské státy jen koordinace.