Co všechno jste chtěli vědět o půdě, ale báli jste se zeptat T-report Barbora Čechová
Po přihlášení do této exkurze jsem mohla průběžně sledovat její vývoj na svém účtu na stránkách JCMM, kde mi byly včas poskytovány veškeré informace. V úvodu jsem se zde mohla dočíst něco o našich lektorkách a o problematice, kterou se zabývají. V první lekci jsem se dozvěděla základní informace o půdě, jejím složení a funkci. Dále pak o způsobech znečišťování a změnách kvality půdy. V neposlední řadě jsem se seznámila s živočišnými druhy, které se používají k měření kontaminace půdy k tzv. biotestům. Druhá lekce mě uvedla do problematiky zemědělství, nastínila pro a proti konvenčního a ekologického zemědělství a GMO potravin. Poté přišel na řadu závěrečný test a samotná návštěva Centra pro výzkum toxických látek v prostředí
Po uvítání a obecném úvodu jsme se vydali na prohlídku zdejších laboratoří. Zde jsme měli možnost vidět chovy živočichů, kteří jsou využíváni k výzkumu.
Poté následoval test toxicity s žížalou hnojní. Test spočíval v založení půd, a to jedné kontrolní, tedy neznečištěné a druhé s přídavkem látky Roundup, v současnosti nejpoužívanějším herbicidem. Umělá půda se skládá z 70% písku, 20% jílu a 10% rašeliny. Do nádoby o obsahu 1l jsme odvážili 500 g této půdy a provlhčili vodou.
Poté jsme vybrali 10 dospělých žížal, které se poznají podle dobře vyvinutého opasku, vložili jsme je do sklenice na povrch půdy a umístili do klimatizovaných komor.
Následně jsme vyhodnotili vzorky půdy, které pro nás připravily naše lektorky, jelikož celý test trvá 28 – 56 dní. Vyhodnocení spočívalo ve spočítání dospělých, uhynulých a nově narozených jedinců. V mém kontrolním vzorku se nacházelo 10 dospělých a 19 narozených jedinců.
Ve vzorku s obsahem 1000 mg herbicidu na litr jsem jich našla pouze 7. Obrázek o škodlivosti herbicidu si můžete udělat sami.
Návštěva se mi líbila a jsem ráda, že jsem měla možnost se podívat na specializované pracoviště Masarykovy univerzity.