Vznik sluneční soustavy Teorie vzniku sluneční soustavy předpokládá, že před více než 4,6 miliardami let udělil výbuch blízké supernovy počáteční impuls pro spuštění procesu smršťování prachoplynového oblaku. Tlaková vlna provázející výbuch supernovy přiměla mračno k pohybu. Částečky prachu a plynu se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku. Jak se mračno hroutilo, prach a plyny byly gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota. Jádro mračna se ohřálo natolik, že v něm začala probíhat termonukleární reakce. Vzniklo Slunce a s ním se objevil sluneční vítr, jenž „odfoukl“ zbylý prach a plyn směrem od Slunce ke vznikajícím planetám. Malé částečky v mračnu do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších a větších kusů hmoty. Největší z nich se staly planetesimálami – základními kameny budoucích planet. Díky působení gravitace vznikaly stále větší objekty a nakonec celé planety, mnoho planetek a ještě více komet. Dále od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři. Z oblaku nevznikla pouze sluneční soustava, ale vzniklo souběžně několik set hvězd, které při svém vzniku vytvořily jednu z mnoha otevřených hvězdokup. Dnes se už tyto sestry Slunce a sluneční soustavy rozutekly do galaktického prostoru a jen stěží je najdeme.

Slunce Centrálním tělesem Sluneční soustavy, kolem něhož obíhají ostatní její objekty je hvězda Slunce. Slunce je jednou z mnoha miliard hvězd naší Galaxie. V porovnání s ostatními hvězdami je hvězdou mírně nadprůměrné velikosti (průměrná hmotnost hvězd v Galexii je odhadována na polovinu hmotnosti Slunce) a ani jeho poloha v naší Galaxii není nijak výjimečná. Slunce obíhá okolo středu Galaxie ve vzdálenosti 25 000 - 28 000 světelných let od jejího středu (asi v 1/3 průměru disku Galaxie). Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Průměr Slunce je 1 384 640 kilometrů, tedy přibližně 109krát více, než průměr Země. Je to téměř dokonalá koule (zploštění 9 milióntin, rovníkový a polární průměr se liší o přibližně 10 km) žhavých plynů o hmotnosti 1,989×1030 kg (330 000 krát více než Země a 99,8% hmotnosti sluneční soustavy), která neustále produkuje ohromné množství energie. Svou hmotností tedy značně převyšuje ostatní objekty Sluneční soustavy a jeho gravitace ovlivňuje celou sluneční soustavu. Celé sluneční těleso rotuje, avšak vzhledem k jeho plynnému charakteru je rotace rovníkových vrstev rychlejší než rotace pólů, tento rozdíl v rychlosti rotace je zapříčiněn působením magnetického pole. Kolem své osy se otočí za 25 (na rovníku) až 36 (na pólech) dní.

Merkur je planeta nejbližší Slunci Merkur je planeta nejbližší Slunci. Kolem Slunce obíhá ve střední vzdálenosti 58 milionů kilometrů po dráze s dosti velkou excentricitou. S průměrem 4878 km je to po Plutu druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Nemá žádný měsíc. Merkur patří k terestrickým planetám. Povrch planety je poset množstvím kráterů. Na povrchu jsou také lávou zalité oblasti (moře). Zvláštností planety Merkur je jeho značně vysoká hustota (asi 5 400 kg/m3). Tento fakt vědci vysvětlují vysokým zastoupením železa a niklu uvnitř planety.Vědci předpokládají, že planeta Merkur ve svém nitru ukrývá značně veliké jádro za železa. Jádro planety obsahuje 2/3 objemu a 3/4 hmotnosti Merkuru. Tomu nasvědčuje i relativně silné magnetické pole, které planetu obklopuje. Jeho intenzita dosahuje sice jen přibližně 1% intenzity magnetického pole planety Země, ale již jeho samotná existence je překvapením. Atmosféra planety Merkur je extrémně řídká.

Venuše je druhou planetou Sluneční soustavy Venuše je druhou planetou Sluneční soustavy. Průměrná vzdálenost planety Venuše od Slunce je 108 200 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Venuše 224,7 dnů. Venuše patří k planetám zemského typu. Průměr planety Venuše je 12 100 km a hmotnost 4,87×1024 kg. Země je planeta, na které se pravděpodobně při čtení těchto řádků nacházíte. Země je jedinou planetou sluneční soustavy, na které je prokázána existence života. Je třetí planetou sluneční soustavy. Průměrná vzdálenost planety Země od Slunce je 149 600 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Země 365,26 dne. Planeta Země je doprovázena jedním přirozeným satelitem - Měsíc Země je největší planetou zemského typu. Průměr planety Země je 12 700 km a hmotnost 5,9×1024 kg Planeta Země

Měsíc je přirozeným satelitem planety Země Měsíc je přirozeným satelitem planety Země. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíční rovníkový průměr činí 3 476 km. Oběh kolem Země vykoná Měsíc jednou za 29,530588 dne. Měsíc má tzv. vázanou rotaci (obrací k Zemi stále stejnou polokouli). Měsíc ovlivňuje Zemi svou gravitací, která je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Protože těžiště soustavy Země - Měsíc leží mimo těleso planety Země, tvoří spolu tato vesmírná tělesa dvojplanetu.

Planeta Mars Mars, známý jako Rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční soustavy. Mars je planetou, na které není vyloučena existence jednoduchých jednobuněčných organismů. Průměrná vzdálenost planety Mars od Slunce je 227 940 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Mars 687 dnů. Mars patří k planetám zemského typu. Průměr planety Mars je 6794 km × 6751 km a hmotnost 6,4×1023 kg. Pátá planeta sluneční soustavy je Jupiter. Jupiter je první z tzv. vnějších planet. Průměrná vzdálenost planety Jupiter od Slunce je 778 330 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Jupiter 11,86 roku roku. S průměrem 143 760 km a hmotností 1,9×1027 kg je Jupiter největší a nejhmotnější planetou sluneční soustavy. Planeta Jupiter je plynný obr, je tedy tvořena převážně vodíkem. Planeta Jupiter

Planeta Saturn Šestá planeta sluneční soustavy je Saturn. Průměrná vzdálenost planety Saturn od Slunce je 1 426 940 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Saturn 29,46 roku. Saturn patří k obřím planetám Sluneční soustavy tzv. plynným obrům. Průměr planety Saturn je 120 420 km a hmotnost 5,68×1026 kg

Planeta Uran Sedmá planeta sluneční soustavy je Uran. Průměrná vzdálenost planety Uran od Slunce je 2 870 990 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Uran 84 let. Planeta Uran je další z plynných obrů. Uranův průměr je 51 300 km a hmotnost 8,7×1025 kg Planeta Neptun Osmou planetou sluneční soustavy je Neptun. Průměrná vzdálenost planety Neptun od Slunce je 4 497 070 000 km. Oběh kolem Slunce trvá planetě Neptun 165 let. Neptun je plynný obr s průměrem 49 500 km a hmotností 1,0×1026 kg Planeta Neptun je téměř stejně velká jako planeta Uran, ale přesto, že je mnohem dále od Slunce, jeho teplota je o něco vyšší (-213°C). Planeta Neptun má v nitru vlastní zdroj energie, podobně jako Jupiter a Saturn.

Pluto Pluto bylo dříve řazeno mezi planety. 24. srpna 2006 rozhodlo valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze o vyřazení Pluta ze seznamu planet. Pluto byla nejmenší a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy. Průměrná vzdálenost Pluta od Slunce je 5 906 380 000 km. Oběh okolo Slunce mu trvá 248,5 let. Obíhá po značně protáhlé, eliptické dráze, díky čemuž se v některých úsecích své dráhy nachází blíže ke slunci, než planeta Neptun, naposledy byla planeta Pluto v takovém pozici v letech 1979-1999. S průměrem 2324 km a hmotností 1,3×1022 kg byl Pluto nejmenší planetou sluneční soustavy.

Planety lásky - Sluneční soustava Slunce - Láska k životu Měsíc - Láska k citu Merkur - Láska ke slovům Venuše - Láska k harmonii Mars - Láska k činu Jupiter - Láska k Bohu Saturn - Láska k povinnosti Uran - Láska ke svobodě Neptun - Láska k vesmíru Pluto - Láska k hloubce Země - Láska k bytí