POSTAVENÍ PRŮMYSLOVÝCH ODBĚRATELŮ NA TRHU S ENERGIEMI Přežije průmysl rok 2015? K.Šimeček SVSE Jelenovská 1/2008

Lisabonská strategie: Vytvořit v Evropské unii světově nejvíce dynamické a konkurenceschopné ekonomické prostředí Tento záměr se týká pozice průmyslu soutěžícího na globálním světovém trhu zejména s americkými a asijskými konkurenty.Energetika jako součást evropské infrastruktury by měla tyto soutěžící podporovat.Je tomu tak?

Vývoj trhu s energiemi v Evropě  Konsolidace a globalizace energetických odvětví, problémy evropské přenosové sítě, vznik oligopolů s dominantním postavením na národních trzích,  Politické a administrativní překážky výstavby nových zdrojů elektřiny,poptávka dohání nabídku  Systém dotací a subvencí na výrobu energií z obnovi- telných zdrojů působící proti pravidlům volného trhu  Vznik a alokace povolenek emisí CO2 jako další překážka výstavby nových zdrojů, Důsledkem je prudký nárůst cen energií,který dáleurychlují ekologické přirážky.To vyvolává a pokles konkurenceschopnosti evropského průmyslu

Růst cen elektřiny v Evropě

Vývoj trhu s energiemi v Evropě  V současné i v dohledné době začíná poptávka po elektřině v EU dohánět nabídku  Prudký růst cen energií i zisků energetických společností nevyvolává adekvátní růst investic do zdrojů  Ceny energií dále zvyšují ekologické přirážky a sankce  Klesá konkurenceschopnost evropského průmyslu, což je v přímém rozporu s lisabonskou strategií,která nastartovala liberalizaci energetických trhů

Narůstající rozpory současné politiky EU Dr.Ing. Hildegard von LICHTENSTEIN, Institute Thomas More Obyvatelstvo požaduje: a) Bezpečnost dodávek energií b) Nízkou inflaci tj. růst cen c) Ekonomickou stabilitu a rostoucí životní úroveň d) Ochranu životního prostředí (proti strachu) e)Prodloužení životnosti zdrojů energie e) Ochranu krajiny Obyvatelstvo odmítá: a) Jadernou energii (strašák); b) Skleníkové plyny (strašák) c) Omezování osobní spotřeby energií; d) Růst cen paliv a energií e) Růst cen zboží ve vazbě na růst cen energií f) Nárůst daní v souvislosti s podporou alternativních zdrojů; g) Změny krajinového rázu v souvislosti s větrnými farmami či vodními zásobníky

Neobjektivní informace ze strany politické reprezentace a medií Úmyslně zkreslovaná fakta,demagogie,polopravdy,čisté lži a šíření nerealistických iluzí. Nezbytnost: postoupit lidem možnost rozhodnutí na základě objektivních informací Život je výměnný obchod,kde nic není zadarmo. Každá akce je následována reakcí Zásobování energiemi není výjimkou Co je příčinou této schizofrenické situace?

Řešení na úrovni evropské unie  Nový energetický balíček (3.) – Posilování přenosových sítí,unbundling,pozice regulátorů a rozvoj informací – neřeší nedostatek zdrojů  Zelená kniha – úspory energií,rozvoj obnovitelných zdrojů,snížení dovozní závislosti – neřeší problém rozvoje zdrojů pro průmysl  Zahraniční politika – problémy se vztahy k Rusku a středoasijským zemím – riziko odlivu přírodních energetických zdrojů do Asie Chybí jednoznačný postup v uplatňování soutěžního práva a sjednocený postoj k jaderné energii

Různé pohledy na řešení nastávající krize průmyslu v Evropě  Bohaté průmyslové státy (F,GB,B, Skandinávie) – opatření pro zvýhodnění vlastního průmyslu,výstavba energetických zdrojů  Bohaté průmyslové státy (D, A, I) – podpora vlastního průmyslu,orientace na dovoz z Východní Evropy, akvizice v tomto smyslu  Nové členské státy – většinou bez konzistentní strategie,ovlivňované populismem střídajících se vlád,využití postavení energetik ke krátkodobým záměrům

Příklady partnerství mezi výrobci a spotřebiteli energií  Společné sdílení rizik mezi výrobci elektřiny a průmyslovými odběrateli (Belgie)  Role průmyslových spotřebitelů na financování výstavby a provozu elektráren (Finsko)  Konsorcium průmyslových spotřebitelů na nákup nerizikového pásma základního zatížení  Partnerství na využití druhotných paliv (Francie) HLG doporučuje aplikovat podobná partnerství a dlouhodobé kontrakty jako možné řešení v rámci konkurenčního prostředí

Výkyvy světových cen průmysl nezajímají, neboť se dotýkají všech konkurentů stejně. Akutní hrozbou jsou však regionální distorze (EU vůči světu). EU propaguje trh, zároveň jej ničí regionálními administrativními opatřeními.

Postoje High Level group k Low carbon economy  Günter Verheugen, Vice President of the European Commission :Energetika - základem nákladové ceny, zejména pro energeticky intenzivní průmysl.Soutěž je globální, pro ty co nemohou zvýšené náklady uplatnit do ceny výrobků,je nutno vytvořit podmínky k adaptování na nové podmínky a k udržení konkurenceschopnosti  Klimatické změny - současný stav energetiky neudržitelný v Evropě i ve světě, nutné snížení emisí rozvinutých států o 60%- 80% do 2050, nutná mezinárodní dohoda rozvinutých a rozvojových států  Celosvětově nutnost investic do energetiky 15 tril. Euro do 2030.Evropa - vybudovat 700 GW zdrojů (včetně náhrad více než poloviny dosluhujících )  Průmysl ponese 80% celkových nákladů na vybudování nízkouhlíkové ekonomiky

Postoje High Level group k Low carbon economy  Mr Mikael Karlsson, President, European Environmental Bureau  Následky očekávané klimatické změny budou katastrofální.  EU musí snížit emise GHG nejméně o 30% do 2020, a 90% do  Cesta:Zvyšování efektivity, podpora OZE - snižování fosilních paliv, ústup od jádra, rozdělení energetických společností, zavádění KVET, CCS.  Potřebné: rozdělení energetických společností, zavádění KVET, CCS, musí vzrůst cena emisí, musí být zavedeny daně. ETS - aukční systém.  Doprava: kilometrové poplatky na těžká vozidla, emisní práva pro letadla, mnohem tvrdší limity spotřeby aut. Ekologicky nešetrné výroby musí být ukončeny

Postoje High Level group k Low carbon economy  Mr Lars G. Josefsson, President & CEO, Vattenfall AB, Mr Mauri Pekkarinen, Minister for Trade and Industry, Finland :Požadavek na celosvětovou jednotnost, rozdílný přístup ke klimatickým změnám povede k narušení globalizace a volného trhu.  Ms Neelie Kroes, EU Commissioner for Competition: Funkční trh s cenami více podle nákladů (včetně ekologických) umožní boj proti klimatickým změnám.Silná konkurence má pozitivní vliv na efektivitu výroby elektřiny, výrobci se snaží snížit náklady a investovat do efektivních technologií. Trh je rovněž nutný pro lepší zavádění OZE.  Mr Andris Piebalgs, EU Commissioner for Energy: Současná evropská politika je zaměřena proti globálnímu oteplování, cílem nízkouhlíková společnost.EU se snaží zajistit volbu spotřebitele - dodavatel a zdroj. K tomu je podmínkou funkční trh s energií a EU ETS.Podpora OZE, orientace na vodík, zvládnutí jaderné fúze. 

Postoje BUSINESSEUROPE  Mr Ernest-Antoine Sellière, President, BusinessEurope :Pro průmysl je klíčovou záležitostí fungování trhu s energiemi.Musí být posuzovány všechny možnosti zdrojů energie včetně jaderné  Podniká kroky k pomoci energeticky intenzivnímu průmyslu exponovanému v celosvětové soutěži v oblasti cenového vlivu OZO a v oblasti EDR v oblasti cenového vlivu OZO a v oblasti EDR protestuje proti aukci povolenek CO2 protestuje proti aukci povolenek CO2 Koncepce „28. státu EU“: Návrh případného „dvoukolejného přístupu“, dle požadavku podnikatelské sféry na preferenci „technologického benchmarkingu“ a mezinárodních sektorových dohod, umožňujících fungování energeticky intenzivnímu odvětvím v jiném režimu emisních kvót a cílů dohodnutých samotným průmyslem.

Evropské fórum pro jadernou energii Příslušná GŘ EK usilovně připravují dokumenty ke sdílení břemene OZO mezi čl. státy EU, k pokračování ETS po r a k právnímu rámci pro CCS. Přes velkou míru diskrétnosti těchto jednání prosakují určité informace, které ilustrují složitost a budoucí kontroverzní potenciál této problematiky. Zejména Finsko začíná dávat silně najevo, že duální přístup EK, která odmítá zohlednění bezemisní výroby elektřiny z jádra v rámci stanovení národní kvóty OZO a tlačí Finsko k většímu využití biomasy, může vytvořit více problémů nežli řešení a ohrozit např. papírenský průmysl v této zemi. Francouzští experti v Bruselu např. dokládají, že pro Francii by bylo levnější vystavět několik nových reaktorů a „darovat“ je cizím subjektům, spíše než realizovat nákladnější budování OZO na svém území dle představ EK. Rostoucí počet bruselských pozorovatelů zcela otevřeně tvrdí, že 20% podíl OZO v EU do r je koncepčně špatné řešení a bylo by žádoucí je změnit do polohy „bezemisních zdrojů“ a nikoli obnovitelných zdrojů, tj. při zohlednění jádra. EK hodlá taktéž v lednu ve směrnici o CCS navrhnout, aby skleníkové plyny, skladované technologií CCS, byly započítány jako „neemitované“ v rámci ETS. Roste ovšem počet kritiků CCS, kteří označují dosavadní přístupy jako příliš optimistické, jelikož tato technologie samotná může být nakonec podstatně dražší a složitější nežli se původně očekávalo.

Postoj IFIEC EU k 3.energetickému balíčku k trhu s elektřinou - 28 bodů  Podporuje opatření na další sjednocení trhu, vyšší transparentnost a lepší dohled regulátora  Průmysloví zákazníci jako hlavní sharestokers by se na nich měli podílet Pouze tato opatření nestačí ani k zajištění konkurenčního trhu a ani k předvídatelnému vývoji.Také dlouhodobé kontrakty a přechodná řešení mohou zachránit světově exponovaný,energeticky intenzivní průmysl

IFEC EU k integraci trhů  Podporuje vytvoření jednotného trhu s elektřinou v EU s plně nezávislými sítěmi a plnou kooperaci TSO‘s prostřednictvím Evropského Systémového Operátora (ESO)  ESO by měl mít pravomoc spolurozhodovat o investicích do sítí k eliminaci přes hraničních problémů  Část přes hraničních kapacit by měla být rezervována pro dlouhodobé kontrakty průmyslových odběratelů

IFIEC k tržním silám a tržnímu modelu  Jedná se o hlavní příčiny současných problémů  Současná podoba trhu jako výsledek dominantního postavení výrobců znevýhodňuje odběratele.Cílová podoba trhu by měla odběratelům umožnit nasmlouvat svůj odběrový diagram s cenovým vzorcem vyjadřujícím vzájemný podíl na palivových a kapitálových rizicích  Prevencí proti konsolidaci by mělo být omezení tržního růstu výrobců na jednotlivých trzích

k dalším bodům balíčku  IFIEC požaduje možnost uzavírání dlouhodobých kontraktů na bázi mezinárodně konkurenčních cen a vzájemné výhodnosti mezi dodavatelem a odběratelem (sdílení rizik, cenové vzorce, přerušitelné dodávky)  IFIEC silně podporuje upevnění nezávislosti regulátorů a jejich kooperaci v rámci ACER a očekává zpřísněný dohled nad soutěžním chováním dodavatelů při tvorbě cen

k ekologickým přirážkám  IFIEC je zklamána,že komise nezařadila do Balíčku problematiku CO2 povolenek.Současná podoba EU ETS deformuje trh,inflací ceny znevýhodňuje evropský průmysl proti jiným regionům a znesnadňuje vstup nových subjektů  IFIEC urguje nutnost změny systému,který je v přímém rozporu s lisabonskou strategií.

Podporuje české prostředí lisabonskou strategii?  Volný trh v ČR – vytvořena funkční pravidla (existuje prostor pro zlepšení pozice průmyslu),funguje nezávislý ERÚ,OTE a ČEPS – vytvořena funkční pravidla (existuje prostor pro zlepšení pozice průmyslu),funguje nezávislý ERÚ,OTE a ČEPS - distribuční soustava vázaná na dominantního dodavatele z větší části u elektřiny,zcela u plynu,kde vlastní i přenosovou soustavu Jak bude probíhat další unbundling?

Problémy světově konkurujícího energicky intenzivního průmyslu v ČR  Exportní invaze amerických firem – nízký dolar,pokles domácí poptávky,ekologie nezasahuje do businessu (dobrovolnost)  Exportní invaze asijských firem – regulované ceny energií,žádné ekologické přirážky,nízké fixní náklady  Pionýrské iluze EU o zlepšení klimatu,životního prostředí a zdraví obyvatel(REACH)  Silná koruna, vývoj domácího trhu s energiemi Neznalost pozic průmyslu,jeho nízká podpora

České ceny bohužel kopírují vývoj na nedostatkových trzích

Odpovídají tržní mechanismy v ČR lisabonské strategii?  Plyn – dominantní dodavatel,cenový dohled ERÚ,vazba na smlouvy s výrobcem (Rusko/Norsko).Cenové vzorce a tvorba logistických poplatků pro skupiny průmyslových odběratelů zohledňuje velikost a rovnoměrnost odběru. Investice dle rozhodnutí výrobce - konkurenci podporuje ruský výrobce, roste zájem o velké průmyslové odběratele, roste ochota sdílet měnové riziko - konkurenci podporuje ruský výrobce, roste zájem o velké průmyslové odběratele, roste ochota sdílet měnové riziko Další postup: unbundling ?,dlouhodobé smlouvy s cenovými vzorci ve vazbě na nákup komodity od zdroje?

NORSKO

Odpovídají tržní mechanismy v ČR lisabonské strategii?  Elektřina – dominantní výrobce prodávající bez cenového dohledu. Konkurence evropských firem omezená (privatizační smlouvy ?) -Konkurenční prostředí vytváří lokální obchodníci v úrovni obchodní marše k cenám ČEZ Trading.Ochota obchodování v jiné měně. Podpora cen pro obyvatelstvo na úkor průmyslu -Konkurenční prostředí vytváří lokální obchodníci v úrovni obchodní marše k cenám ČEZ Trading.Ochota obchodování v jiné měně. Podpora cen pro obyvatelstvo na úkor průmyslu Podporuje způsob řízení ČEZ lisabonskou strategii pro průmysl?

Průměr meziročního vývoje cen elektřiny pro průmysl

Investice do výroby elektřiny ?  Investiční aktivity a modernizace zdrojů v ČR neodpovídají enormnímu růstu cen a zisků ČEZ.Velká část prostředků odchází z průmyslu ke škodě jeho konkurenceschopnosti.  ČR je součástí StřE regionu s rostoucím rizikem nedostatku zdrojů vlivem zeleného populismu. Pomohou investice ČEZ na Balkáně a Vých.E Jak lze ovlivnit patovou situaci současné vládní koalice ve vztahu k výstavbě zdrojů elektřiny? Vývoj v EU,názory voličů v Německu a Rakousku? Pačesova komise ?

Konkurenční trhy

Klišé o zastaralosti průmyslu a možnostech energetických úspor  Nesmyslné srovnávání energetické náročnosti na tvorbu HDP či per capita s průměrem EU. Srovnávat lze jen jednotlivé obory či výroby dle BAT či benchmarkingově s konkurencí  Média rádi prezentují průmysl 20 let starými záběry s kouřícími komíny  U většiny českého průmyslu proběhla modernizační vlna v 90.letech včetně masivních energetických úspor.Nyní potřebuje růst podílu na světových trzích  Pouze prosperující průmysl je schopen nést riziko investic do nových technologií

Je možný návrat k lisabonské strategii? Zajišťovat v oborové analýzy dopadu růstu cen energií na průmyslová odvětví v ČR s návrhy k energetické bilanci (Pačesova komise) Převis nabídky nad dlouhodobou poptávkou výstavbou nových zdrojů elektřiny (jaké a kdo?) Omezit teritoriální zavádění ekologických sankcí a překážek rozvoje trhů s energiemi (EU) Dohled nad energetickými firemami v monopolním či dominantním postavení (Balíček) Podpora dlouhodobých kontraktů pro velké odběratele – průmyslový pool

Současný politický vývoj pohledu na průmysl a energetiku prostřednictvím ekologických strašáků je velmi nebezpečný pro další ekonomický vývoj v EU i v ČR. Je proto nezbytné co nejhlasitěji informovat obyvatele o negativních až katastrofálních aspektech tohoto rádoby romantického populismu. Jinak energeticky náročný průmysl v ČR rok 2015 nepřežije