Připravil: Ing. Karel Dvořáček Praktické příklady stanovení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed.3 – základní požadavky Připravil: Ing. Karel Dvořáček

Z čeho je nutno vycházet při návrhu, realizaci a revizích elektroinstalace? 1. Legislativní předpisy a. Zákony b. Vyhlášky c. Nařízení vlády 2. ČSN 3. TNI (může komentovat ČSN, ale v určitých případech i ČSN suplovat), 4. PN, (například PNE).

Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na: Požadavky vyhlášky 268/2009 Sb. - o technických požadavcích na stavby - požadavky na elektroinstalaci – 1. Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na: a) bezpečnost osob, zvířat a majetku, b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí, c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů,

Požadavky vyhlášky 268/2009 Sb Požadavky vyhlášky 268/2009 Sb. - o technických požadavcích na stavby - požadavky na elektroinstalaci – 2. e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací, g) v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.

Využití ČSN a vyhláška 268/2009 Sb. - 1

Využití ČSN a vyhláška 268/2009 Sb. - 2 (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana.

Využití ČSN a vyhláška 268/2009 Sb. - 3 (2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.   (3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.

Využití ČSN a vyhláška 268/2009 Sb. - 4 Co ze skutečností uvedených na třech předcházejících stránkách vyplývá? Povinnost projektanta/realisátora zajistit ověření jeho odlišného řešení od normy z obecných hledisek (bude-li to investor požadovat). Toto ověření jde k tíži projektanta/realisátora.

ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice 132.5 Vnější vlivy Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz HD 60364 - 5 - 51 (ČSN 33 2000-5-51 ed. 3) a EN 60721 (ČSN EN 60721 – soubor; pro potřeby běžné elektropraxe modifikovaně zapracován do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3).

Modifikace vnějších vlivů EN 60721-3/4 pro ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Příklad z ČSN 33 2000-7-714 ed. 2 714.512.2.1 Doplňuje se: Třídy vnějších vlivů pro okolní teplotu a klimatické podmínky závisí na místních podmínkách. Všeobecně se doporučují tyto třídy: okolní teplota:od –40 oC do +5 oC (AA2) a -5 oC do +40 oC (AA4); klimatické pod.: od 10 % do 100 % (AB2) a od 5 % to 95 % (AB4), Třídy stanovené pro dále uvedené vnější vlivy jsou minimálními požadavky: přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť); přítomnost cizích předmětů: AE2 (malé předměty).

Náhrady ČSN ve sledované oblasti ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 s účinností od 2012-04-01 nahradila ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 z října 2006, která do uvedeného data platila souběžně s touto normou. Do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 byly zapracovány formou národních příloh požadavky na určení vnějších vlivů z ČSN 33 2000-3:1995, kterou v této části tato norma zcela nahradila. ČSN 33 2000-3:1995 byla k 1.5.2011 zrušena.

Hlavní témata o vnějších vlivech přenesená do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Třídění vnějších vlivů Vzor protokolu o určení vnějších vlivů Vzor tabulek k protokolu o určení vnějších vlivů

Témata o vnějších vlivech přenesená do Z1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Určování prostoru podle působení vnějších vlivů - na podkladě určení vnějších vlivů pro potřeby posouzení nebezpečí elektrického úrazu (úraz elektrickým proudem, elektrickým či elektromagnetickým polem), který může nastat při provozu elektrického zařízení, se prostory člení na normální; nebezpečné; zvlášť nebezpečné.

Vnější vliv BA4 – 1) Mezi vnějšími vlivy, o nichž se předpokládá, že způsobují, že dané prostory jsou prostory nebezpečné, je mimo jiných vlivů přiřazen i vnější vliv BA4, označující prostory, kam nemají přístup osoby s odbornou způsobilostí nižší, než kterou mají osoby poučené. Význam uvedeného přiřazení nelze absurdně vykládat tak, že jakýkoliv prostor, kde se vyskytuje osoba alespoň poučená, je prostorem z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem nebezpečný.

Vnější vliv BA4 – 2) Na to upozorňuje i poznámka 3 čl. NA.0 uvedené přílohy, podle níž "Prostory s třídami vnějších vlivů BA 4, BA 5 a CB 3 je nutno z hlediska nebezpečí elektrického úrazu zatřídit podle konkrétních činností, respektive přístupnosti živých a neživých částí". To znamená, že sice je možno předpokládat, že tam, kam mají přístup osoby s elektrotechnickou kvalifikací osob poučených a osob znalých je možno (bez bližšího rozboru) předpokládat, že se vyskytuje určité nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nicméně tomu tak nemusí být ve všech případech.

Návaznost ostatních norem ze souboru ČSN 33 2000 na vnější vlivy Například: ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení Normy části 7 ČSN 33 2000

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Tato norma se zabývá výběrem a zařizováním elektrického zařízení. Elektrická zařízení musí být volena a zřizována v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci pro určené užití v instalaci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům.

Soulad s normami Každá část zařízení musí vyhovovat požadavkům odpovídajících evropských norem (ČSN EN), nebo harmonizačních dokumentů (HD), nebo národních norem obsahujících HD (např. ČSN 33 2000). V případě absence odpovídající EN nebo HD musí elektrické zařízení vyhovovat požadavkům národních norem. V ostatních případech by mělo být využito požadavků obsažených v normách IEC, které nejsou schváleny v CENELEC, nebo norem platných v dalších zemích. Pokud není k dispozici žádná odpovídající norma, musí být návrh zařízení dohodnut mezi projektantem a zhotovitelem instalace.

Dodatečné požadavky na prohlášení výrobce V případě, že nejsou žádné platné normy dotýkající se zařízení (například u nově vyvinutého výrobku), výrobce poskytne osobě navrhující instalaci úplnou instalační dokumentaci a nezbytné zkušební protokoly podle platné legislativy.

Elektromagnetická kompatibilita Úroveň odolnosti zařízení se volí s ohledem na elektromagnetické vlivy, které mohou vzniknout při instalaci a zapojení pro normální provoz; rovněž je nutno brát v úvahu kontinuitu obsluhy, nezbytné pro provoz. Z hlediska emisí elektromagnetického rušení se musí volit elektrické zařízení s dostatečně nízkou úrovní emisí, aby nemohlo způsobit elektromagnetickou vazbu po vedení či šířením vzduchem s jiným elektrickým zařízením umístěným uvnitř či vně budovy. Je-li to nezbytné, instaluje se ochranné opatření pro minimalizaci emisí (viz ČSN 33 2000-4-444).

Vnější vlivy – jejich třídění 1 Třídění a označování vnějších vlivů - každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí: Prvé písmeno označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu: A = vnější činitel prostředí (dále jen prostředí); B = využití; C = konstrukce budovy. Druhé písmeno označuje povahu vnějšího vlivu A …; B …; C … Číslice označuje třídu každého vnějšího vlivu: 1 …; 2 …; 3 …

Vnější vlivy – užívané termíny - 1 prostředí: vlastnosti okolí (prostoru nebo jeho části)vytvořené okolím samotným nebo předměty, zařízeními atd. v prostoru umístěnými. Sledují se tyto vnější činitelé: teplota okolí, vlhkost, nadmořská výška, přítomnost vodní masy, výskyt cizích pevných tě|es, výskyt korozivních nebo znečisťujících látek, mechanické namáhaní, výskyt flory, výskyt fauny, přítomnost elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících působení, sluneční zářeni, seizmické účinky, četnost výskytu bouřek a pohyb vzduchu;

Vnější vlivy – užívané termíny - 2 Využití: uplatnění objektů nebo jejich částí dané: vlastnostmi osob vycházejících z jejich duševních a pohybových schopností, jejich stupně elektrotechnických znalostí, elektrického odporu lidského těla b) četností osob v prostoru a možností jejich úniku c) vlastnostmi zpracovávaných látek Konstrukce budovy: souhrn vlastností budovy vyplývajících z povahy užitého konstrukčního a dekorativního materiálu, provedení budovy a její fixace k okolí.

Působení vnějšího vlivu AD Působení vnějšího vlivu AD je jedním z hlavních příčin poruch elektrického zařízení se všemi negativními dopady. Zde je nutno si nejprve uvědomit přiřazení jednotlivých tříd AD stupni ochrany krytem, tak jak je stanoveno v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ČSN EN 60529 „Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód)“.

Forma výskytu vody a jednotlivé stupně ochrany krytem Třídy AD IP kód dle ČSN EN 60 529 Poznámka Rychlost tečení Trvání zkoušky Zkoušky dle ČSN EN 60 529 AD1 zanedbatelná IPX0 V souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 se tato třída považuje za „normální“. - AD2 volně padající kapky IPX1 nebo IPX2 Elektrické zařízení je vystaveno kolmo kapající vodě, tato z něho však stéká. Možnost výskytu páry a její kondenzace. 1+0,5 0 mm*min -1 10 minut AD3 vodní tříšť IPX3 Elektrické zařízení je vystaveno vodní tříšti, tato z něho však stéká. 3+0,5 0 mm*min -1 2,5 minuty pro každou polohu AD4 stříkající voda IPX4 Elektrické zařízení je vystaveno proudu stříkající vody, tato z něho však stéká.

Forma výskytu vody a jednotlivé stupně ochrany krytem AD5 IPX5 tryskající voda Elektrické zařízení je vystaveno proudu tlakové vody, tato z něho však stéká. 12,5 l*min-1 *± 5% 1 minuta * m2 , minimálně 3 minuty AD6 IPX6 vlny Elektrické zařízení je vystaveno náhlému zaplavení, které však do 3 minut pomine. 100 l* min-1 *± 5% AD7 IPX7 mělké ponoření Elektrické zařízení je vystaveno mělkému zanoření do vody, které však do 30 minut pomine. - 30 minut AD8   IPX8 hluboké ponoření Elektrické zařízení je vystaveno hlubokému zanoření do vody, a/nebo trvale a úplně ponořené pod vodou. Dle dohody

Dopad způsobu zkoušek Z popsaných způsobů zkoušek (jak jsou tyto zkoušky stanoveny a popsány v ČSN EN 60529) je patrno, že třída vyššího stupně nemusí v sobě nutně obsahovat pokrytí vnějších vlivů stupňů nižších. Stupně ochrany krytem IPX1 až IPX6 tvoří jednu skupinu, stupně ochrany krytem IPX7 a IPX8 tvoří druhou skupinu. Z tohoto důvodu je tedy v případě zařízení, které může být vystaveno mělkému zanoření do vody, (které však do 30 minut pomine) a zároveň vystaveno proudu stříkající vody, (tato z něho však stéká, ale může být příčinou výše popsaného mělkého zanoření) musí mít stupeň ochrany krytem IPX4 a současně IPX7 (viz jak je uvedeno v nové ČSN 33 2000-7-702 ed. 3).

Dopad způsobu zkoušek Dále je si nutno uvědomit, že podmínky pro AD8 a tedy i zkoušky jsou buďto: Uvedeny v příslušné normě pro výrobek; Neexistuje-li výrobková norma, jsou zkušební podmínky předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem; tyto podmínky musí být v každém případě přísnější než pro stupeň ochrany krytem IPX7, s ohledem na to, že kryt bude ve skutečném provozu stále zanořen.

Překrývání vnějších vlivů téže povahy AD Zóna Vnější bazén, čištění proudem vody Vnější bazén, bez čištění proudem vody Vnitřní bazén, čištění proudem vody Vnitřní bazén, bez čištění proudem vody IPX5 / IPX8 IPX8 1 IPX5 IPX4 2 IPX2

Oplach Tam, kde se provádí občasný nebo pravidelný oplach vodou podlah, stěn, popřípadě i zařízení, musí být v provozních předpisech stanovena oplachová pásma a obsluha musí být prokazatelně seznámena, jak si má při oplachu počínat, aby bylo zamezeno možnosti úrazu elektrickým proudem, nebo poškození elektrického zařízení. Elektrická zařízení umístěna v oplachovém pásmu musí mít stupeň ochrany krytem alespoň IP44, nebo musí být chráněna proti přímému postřiku vodou.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 – 1) V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd vnějších vlivů uváděných v seznamu, je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem v protokolu o určení vnějších vlivů, včetně náležitých opatření. Jako příklad lze uvést teplotu, která je vyšší než 60 °C a podobně.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 – 2) Zároveň je možné specifikovat další vnější vlivy, které nejsou dosud v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 určeny, jako je například: sněhová pokrývka, námraza a odpor lidského těla. S ohledem na důležitost těchto vnějších vlivů pro venkovní vedení je toto podrobně specifikováno v PNE 33 0000-2 ed. 4 Stanovení základních charakteristik vnějších vlivů působících na rozvodná zařízení distribuční a přenosové soustavy.

Dokumentace o určení vnějších vlivů Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

Dokumentace o určení vnějších vlivů 2 O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, (obvykle) protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována.

Dokumentace o určení vnějších vlivů 3 Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám. Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.

Dokumentace o určení vnějších vlivů 3 Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol a je možno pouze uvést v technické zprávě. POZOR! V tomto případě je nutno dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.

Pozor na omezený rozsah popisovaného prostoru některými normami.

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů 1 PROTOKOL č. … o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí (úplný název firmy zajišťující vypracování protokolu) V ……… Dne ……………………….. Do protokolu může být v případě potřeby zapracován i návrh na konkrétní řešení elektrických rozvodů s ohledem na určený vnější vliv.

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů 2 Složení komise: Předseda (funkce) ……………… Členové (funkce) ……………………………… Ostatní účastníci jednání …………... Název objektu (stavby, prostoru) ………………. Datum sepsání protokolu. Podpisy předsedy a všech členů komise

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů 3 Podklady použité pro vypracování protokolu: - uvedou se dispozice, čísla zkušebních protokolů atd., za podklad pro vypracování protokolu může sloužit i prohlídka objektu, porovnání s obdobnou stavbou, prostorem, normativní údaje atd. Přílohy: - tabulky vlastností nebezpečných látek, zkušební protokoly, výsledky měření a pozorování, určené počty osob, možnost a schopnost jejich úniku (požární zpráva), atd. 

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů 4 Popis objektu: - stručně se popíše objekt (případně prostor, místnost), u objektu jeho návaznost na podloží a okolí; stavební materiál; využití (četnost osob v objektu, úroveň jejich elektrotechnických znalostí, pohybových a duševních vlastností, technologický proces a jeho dispoziční řešení, užitá zařízení, materiálové vlastnosti, vlivy při neobvyklých stavech zařízení).

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů 5 Rozhodnutí: - uvede se norma, podle které byly vnější vlivy stanoveny a u kterých prostorů je jich rozsahy a požadovaná opatření ke snížení nepříznivých účinků vnějších vlivů, uvedou se zvláštní podmínky provozu (pozor na požadavky PO). Zdůvodnění: - uvedou se důvody, které objasňují rozhodnutí komise a hlediska, která komise při určování vnějších vlivů vzala v úvahu.

Komisi pro určení vnějších vlivů tvoří především projektanti a specialisté oboru: Elektrotechnické části; Stavební části; požární ochrany; technologie (technologií); bezpečnosti práce; technického zařízení budovy (větrání, chlazení, klimatizace, topení apod.); přístrojového vybavení procesu (měření a regulace), popř. řídících systémů.

Kdo je dále účastníkem komise pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů ? Účastníkem komise pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů je i specialista, který se osobně (fyzicky) nezúčastnil jednání komise, ale své požadavky předložil písemnou formou. Takovýto účastník musí dodatečně svým podpisem schválit protokol o určení vnějších vlivů, z hlediska jím vnášených požadavků.

Uchování protokolu o určení vnějších vlivů Protokol musí být uchován po dobu životnosti objektu, nebo do změny vyvolávající potřebu jeho znovuvypracování.

Problematika elektrického zařízení na rozhraní dvou norem Co s trafostanicí vn/nn patřící investorovi? Užít k vypracování protokolu PNE 33 0000-2 ed. 4 i když se nejedná o elektrické zařízení distributora? Užít k vypracování protokolu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, ale zařízení má i část vn, která není v dikci souboru ČSN 33 2000? Tento vzorový případ je řešen v TNI 33 2000-5-51. Jinak dohoda mezi projektantem a zhotovitelem instalace.

ČSN 33 2000 -5-51 ed. 3 a protokol o určení vnějších vlivů Děkuji za pozornost