motivační rozhovor s pacientem o změně rizikového chování Jan Soukup Když brát léky nestačí
Rizikové chování špatné stravovací návyky užívání alkoholu nízká tělesná aktivita kouření nepravidelné užívání léků
Možné přístupy k motivaci pacientů „Dejte se do toho“ Opakované vysvětlování Sliby/přesvědčování, že změna pomůže Prodloužená setkání, záznamy, telefonáty Vyhýbání se tématu změny Rezignace
Možné reakce Lékař je vnímán jako kritický, popř. nezaujatý Pacient má pocit selhání a vyhýbá se dalším návštěvám, léčba nepokračuje Lékař může mít pocit frustrace Pacient označen jako nespolupracující či nemotivovaný
Témata přednášky Základní poznatky o procesech změny dvě strany rozhodování podmínky připravenosti ke změně fáze změny Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování
Rozhodování Změna Důvody pro Důvody proti
Rozhodování Změna Důvody pro Důvody proti
Rozhodování Změna Důvody pro Důvody proti
Rozhodování – příklad: kouření Důvody pro změnu ohrožení zdraví finanční náklady ochrana dětí fyzická výkonnost závislost omezení – prostor, myšlenky hygiena
Rozhodování – příklad: kouření Důvody pro změnu ohrožení zdraví finanční náklady ochrana dětí fyzická výkonnost závislost omezení – prostor, myšlenky, obavy hygiena Důvody proti změně symbol, výraz soc.zařazení pomáhá přežít důvěrně známý rituál součást identity soustředění uvolnění socializace abstinenční příznaky
Připravenost ke změně Chci? (důležitost) 100
Připravenost ke změně Chci? (důležitost) Věřím si? (víra v možnost změny) 100 100
Připravenost ke změně Chci? (důležitost) Věřím si? (víra v možnost změny) 100 100
Připravenost ke změně Chci? (důležitost) Věřím si? (víra v možnost změny) 100 100
Změna chování Postupné kroky Různé fáze Různé potřeby Model procesu změny: kolo změny
Kolo změny před uvažováním o změně
Kolo změny před uvažováním o změně uvažování o změně
Kolo změny před uvažováním o změně uvažování o změně příprava na akci
Kolo změny před uvažováním o změně uvažování o změně příprava na akci akce
Kolo změny před uvažováním o změně uvažování o změně udržení změny příprava na akci akce
Kolo změny před uvažováním o změně trvalá změna uvažování o změně udržení změny příprava na akci trvalá změna akce
Kolo změny před uvažováním o změně trvalá změna uvažování o změně relaps udržení změny příprava na akci trvalá změna akce
Kolo změny před uvažováním o změně trvalá změna uvažování o změně relaps udržení změny příprava na akci trvalá změna akce
Cílem intervence není přesvědčit pacienta, aby změnil své chování, ale pomoci mu posunout se do další fáze změny.
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt
Navažte dobrý pracovní kontakt Otevřené otázky Shrnování Ověřování si, zda rozumíme (reflexe) Typický den
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Jeden typ chování
Dohodněte se na tématu Pacient má možnost určit téma Lékař vyjadřuje zájem Lékař může téma nabídnout
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost)
Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Důležitost nízká důležitost Důležitost = sebedůvěra důležitost Sebedůvěra nízká sebedůvěra Obojí nízké jiné téma
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Zkoumejte důležitost
Zkoumejte důležitost Prozkoumat význam chování pro pacienta Pomoci o změně uvažovat (chci x dělám) Poskytnout osobně relevantní informace Ponechat odpovědnost za rozhodnutí na pacientovi Cílem není závazek ke změně
Zkoumejte důležitost Jak: Proč 5 a ne 0? Jak z 5 na 7? + a – současného chování + a – změny „Jak poznáte, že je na čase změnit …?“ (vs. „Měl byste přestat …“) shrnutí
Zkoumejte důležitost Rizika: Přesvědčování (že by se pac. měl pro změnu rozhodnout) Plánování (když pac. není pro změnu rozhodnutý) Zastrašování (neg. následky) Odsuzování (postoje)
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Zkoumejte důležitost Podporujte sebedůvěru
Podporujte sebedůvěru Uznání a ocenění úspěchů Přerámování neúspěchů Poučení pro příští pokus Sestavit seznam možností Proč 4 a ne 0?; Jak ze 4 na 6? Stanovení konkrétních a dosažitelných cílů
Podporujte sebedůvěru Rizika: Přecenění sebedůvěry (víry v možnost změny) Tlak na hledání řešení Snaha hledat řešení za pacienta Předčasné zaměření pozornosti na jedno řešení
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Výměna informací Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Zkoumejte důležitost Podporujte sebedůvěru
Výměna informací Lékař Pacient
Výměna informací Lékař Pacient
Výměna informací Maximalizace efektu: Zeptejte se pacienta, co by chtěl vědět Poskytněte informace neutrálním způsobem Nechte pacienta, aby sám posoudil, jaký význam pro něj mají Typický den
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Snižujte odpor Výměna informací Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Zkoumejte důležitost Podporujte sebedůvěru
Snižujte odpor (negativní postoj ke změně) Známky odporu: proč je změna nevýhodná proč setrvat v souč. stavu zlehčuje závažnost problémů nepřijímá zodpovědnost vyjadřuje pesimismus „Ano, ale…“ Změna je méně pravděpodobná
Snižujte odpor (negativní postoj ke změně) Známky odporu: proč je změna nevýhodná proč setrvat v souč. stavu zlehčuje závažnost problémů nepřijímá zodpovědnost vyjadřuje pesimismus „Ano, ale…“ Změna je méně pravděpodobná Naopak, pokud pacient: uznává rizika souč. stavu uznává výhody změny vyjadřuje optimismus vyjadřuje chuť změnu uskutečnit Změna je více pravděpodobná
odpor ke změně je často reakcí na styl komunikace lékaře Snižujte odpor odpor ke změně je často reakcí na styl komunikace lékaře lékař a pacient mají odlišný záměr či cíl zbavení pacienta autonomie (přístup: „Já vím, co je pro vás nejlepší.“) nesprávné zhodnocení důležitosti, sebedůvěry a připravenosti (příliš rychlý postup a plánování změn) reakce na argumenty pacienta nátlakem, protiargumenty, obranou
Snižujte odpor možnosti, jak odpor snížit: být pozorný, naslouchat zdůraznit pacientovu osobní volbu a kontrolu nad rozhodnutím přizpůsobit rozhovor míře důležitosti a sebedůvěry dát najevo pochopení (jak se cítí, proč se zlobí) zopakování, vystižení pocitů, přerámování („Takže vy…“; „Cítíte, že…“)
Základní úlohy lékaře při rozhovoru o změně chování Navažte dobrý pracovní kontakt Dohodněte se na tématu Více možností Snižujte odpor Výměna informací Jeden typ chování Posuďte důležitost a sebedůvěru (a připravenost) Zkoumejte důležitost Podporujte sebedůvěru
Použitá literatura Miller, W.R., Rollnick, S.. Motivational Interviewing: Preparing People for Change. New York, Guilford press, 2002. Miller, W.R., Rollnick, S.: Motivační rozhovory. Příprava lidí ke změně závislého chování. Tišnov, Sdružení SCAN, 2003. Rollnick, S., Mason, P., Butler,C.: Health Behavior Change. London, Churchill, Livingstone, 1999. Soukup, J., Papežová, H.: Motivační rozhovor s pacientem o změně rizikového chování. Postgraduální medicína, suppl., 8, 5, 2006, s. 17-22.
Děkuji za pozornost. honzasoukup@yahoo.com