Jak se tvoří názvy kyselin

Definice a rozdělení kyselin Kyseliny jsou většinou tříprvkové sloučeniny nekovu, kyslíku a vodíku. Jen málo kyselin je dvouprvkových, složených z nekovu a vodíku. Rozdělení kyselin: a/ Kyslíkaté (nekov, O, H) b/ Bezkyslíkaté (nekov, H) Úkol 1: Vyber ze sloučenin kyseliny: Fe(OH)3, HCl, NaOH, K2O, SCl4, PbS, AlCl3, H2O, HClO3, Ca(OH)2, HIO4, H3PO4

Kontrola úkolu 1 HCl, HClO3, HIO4, H3PO4

Názvosloví bezkyslíkatých kyselin Název kyseliny se skládá z podstatného jména kyselina a přídavného jména odvozeného od názvu nekovu s příponou -ovodíková. Ve vzorci píšeme vodík jako první. Oxidační číslo nekovu je záporné, vodíku +I. Součet oxidačních čísel v molekule je roven 0. Úkol 2: Odvoď název kyseliny HI a vzorec kyseliny fluorovodíkové:

Kontrola úkolu 2 Kyselina jodovodíková, HF

Názvosloví kyslíkatých kyselin Název tvoří podstatné jméno kyselina a přídavné jméno odvozené od nekovu s předponou vyjadřující počet vodíků a příponou odpovídající jeho oxidačnímu číslu. Číslovková předpona pro počet H je: 1H - mono, 2H - di, 3H - tri, 4H - tetra, 5H - pentahydrogen, např. H3PO4 je kyselina trihyrogenfosforečná. Oxidační čísla v kyselině jsou O-II, HI, nekov I - VIII. Součet hodnot oxidačních čísel všech atomů v kyselině je 0.

Odvození vzorce kyseliny Postup při odvození vzorce kyseliny dihyrogensírové: Napíšeme značky prvků v pořadí H, nekov, O - HSO. Zapíšeme podle předpony počet vodíků - H2SO. U prvků zapíšeme oxidační čísla HI, SVI podle koncovky přídavného jména, O-II - HI2SVIO-II Upravíme počet atomů kyslíku tak, aby součet všech oxidačních čísel v molekule byl 0 (2 · 1 + 6) : 2 = 4 HI2SVIO-II4. Vzorec kyseliny dihydrogensírové je H2SO4.

Úkol 3: Napiš vzorce kyselin: a/ Kyselina monohydrogenchlorečná b/ Kyselina trihydrogenboritá c/ Kyselina dihydrogenuhličitá d/ Kyselina tetrahydrogenkřemičitá e/ Kyselina pentahydrogenjodistá

Kontrola úkolu 3 a/ HClO3 b/ H3BO3 c/ H2CO3 d/ H4SiO4 e/ H5IO6

Odvození vzorce kyseliny z kyselinotvorného oxidu Postup při odvození vzorce kyseliny sírové: Vzorec každé kyseliny lze odvodit z kyselinotvorného oxidu, který má stejnou koncovku jako kyselina, a vody, v našem případě z oxidu sírového. SO3 + H2O → H2SO4 Vzorec kyseliny sírové je H2SO4.

Úkol 4: Odvoď vzorce kyselin z kyselinotvorného oxidu a vody: a/ Kyselina dusičná b/ Kyselina chlorná c/ Kyselina siřičitá d/ Kyselina chromová e/ Kyselina manganistá

Kontrola úkolu 4 a/ N2O5 + H2O → HNO3 b/ Cl2O + H2O → HClO c/ SO2 + H2O → H2SO3 d/ CrO3 + H2O → H2CrO4 e/ Mn2O7 + H2O → HMnO4

Odvození názvu kyseliny Postup při odvození názvu H3PO3: Jedná se o kyselinu, neboť obsahuje H, nekov, O. Podle počtu vodíků v kyselině odvodíme předponu v našem případě kyselina trihydrogen- Napíšeme oxidační čísla vodíku a kyslíku HI3PO-II3. Vypočítáme oxidační číslo fosforu 3 · 1 + x + 3 · (-2) = 0 x = 3 oxidační číslo fosforu je 3 - itá Název sloučeniny je kyselina trihydrogenfosforitá.

Úkol 5: Doplň oxidační čísla nekovů a napiš názvy kyselin: a/ HBrO b/ H2SiO3 c/ H3PO2 d/ HFO4 e/ HIO3 f/ HNO2

Kontrola úkolu 5 a/ HBrIO kyselina monohydrogenbromná b/ H2SiIVO3 kyselina dihydrogenkřemičitá c/ H3PIO2 kyselina trihydrogenfosforná d/ HFVIIO4 kyselina monohydrogenfluoristá e/ HIVO3 kyselina monohydrogenjodičná f/ HNIIIO2 kyselina monohydrogendusitá