LEASING z pohledu daně z příjmu

Základní pojmy Leasing = pronájem, kdy pronajimatel dočasně přenechává předmět leasingu jinému subjektu (nájemci) a nájemce je povinen za tuto službu platit leasingové splátky, tj. nájemné. Předmět leasingu = to, co se bude pronajímat (movité věci, nemovitosti) Pronajimatel = ten, kdo vlastní předmět leasingu a poskytuje ho k užívání Nájemce = ten, který předmět leasingu používá (není jeho vlastníkem) Druhy leasingu: 1. operativní pronájem, kdy předmět leasingu po ukončení doby pronájmu nepřechází do vlastnictví nájemce, ale vrací se zpět pronajimateli 2. finanční pronájem, kdy předmět leasingu po ukončení doby pronájmu přechází do vlastnictví nájemce

Finanční leasing je ideální pro financování nákupu automobilů nebo výrobních zařízení V současné době si finanční leasing vydobyl na českém trhu postavení nejoblíbenější formy financování pro firmy i pro soukromé osoby

Finanční leasing z pohledu daně z příjmu nájemné u FL je daňově uznatelným nákladem (výdajem) při splnění těchto podmínek: doba nájmu trvá minimálně jako doba daňových odpisů majetku, u nemovitostí nejméně 30 let po ukončení doby nájmu následuje převod vlastnických práv na nájemce po ukončení FL musí poplatník majetek zahrnout do svého obchodního majetku

Novela zákona o dani z příjmu je zkrácena minimální doba trvání smlouvy u finančního leasingu úprava se vztahuje na všechny smlouvy s termínem podpisu od dubna 2009 minimální doba trvání leasingové smlouvy se zkracuje z 60 měsíců na 54 měsíců pro předměty ve 2. odpisové skupině (jedná se hlavně o osobní automobily) v praxi to znamená rychlejší promítnutí nákladů spojených s leasingem do daňových nákladů firmy

Operativní leasing z pohledu daně z příjmu ve smlouvě může být sjednána libovolná doba pronájmu po jejím ukončení nájemce může nebo nemusí najatou věc odkoupit nájemné u OL je vždy daňově uznatelným nákladem (výdajem)

Finanční leasing z pohledu daně z přidané hodnoty upravuje zákon o dani z přidané hodnoty nájemce si může u věcí pořízených formou FL uplatnit nárok na odpočet DPH na základě daňového dokladu (faktura, splátkový kalendář) odpočet DPH lze uplatnit u akontace, nájemného i u kupní ceny po ukončení FL u osobního automobilu: do 1.4.2009 – nájemce nesměl uplatni odpočet DPH ani u akontace, ani u nájemné, ani u kupní ceny po ukončení FL od 1.4.2009 – novela zákona o DPH, která umožňuje odpočet DPH při pořízení osobního automobilu. Leasingové financování se tak stává pro podnikatele levnější o 19 % DPH z ceny vozu

Operativní leasing z pohledu daně z přidané hodnoty uplatňuje se vždy základní sazba DPH bez ohledu na předmět pronájmu nájemce – plátce DPH si může uplatnit nárok na odpočet DPH vždy a z celé částky sjednaného nájemného (i u pronájmu osobních automobilů do 1.4.2009) do 1.4.2009 by nemohl nájemce uplatnit DPH pouze z kupní ceny po ukončení OL u osobního automobilu

Leasing a silniční daň řídí se zákonem o dani silniční silniční dani podléhají pouze vozidla určená pro podnikatelskou činnost platí: poplatníkem daně silniční je osoba zapsaná v technickém průkazu jako provozovatel vozidla, pak: v případě FL je jako provozovatel vozidla obvykle zapsán nájemce, proto je povinen odvádět silniční daň v případě OL je provozovatelem vozidla vlastník (pronajímatel), poplatníkem silniční daně je tedy leasingová společnost

Finanční leasing v dalších variantách zpětný leasing – specifická forma leasingu založená na odkupu věci, která je již ve vlastnictví zákazníka a následném splácení leasingových splátek. Cílem – získání potřebné hotovosti pro zákazníka subleasing – leasingový nájemce pronajme předmět leasingu třetímu subjektu formou podnájmu eurový leasing – finanční leasing uskutečňovaný v eurech

Finanční leasing v účetnictví při pořízení majetku formou FL nedochází podle českých účetních předpisů k navýšení aktiv ani pasiv v rozvaze evidence pronajatého majetku je provedena v podrozvahové evidenci nájemce tento majetek neodepisuje nájemné je účtováno jako náklad na účtu 518 – ostatní služby a projeví se na konci období v účtu zisků a ztrát počáteční akontace se musí v účetnictví časově rozlišit na účtu 381 – náklady příštích období a z něj se postupně rozpouští do nákladů vždy v období, se kterým časově i věcně souvisí