OCHRANA ZÁJMŮ VELKÝCH SPOTŘEBITELŮ NA ENERGETICKÉM TRHU Praha,Žofín

V roce 2009 propadla průmyslová výroba o více než 20%, z toho některé obory až o 40% Koncem roku 2011 dochází k novému poklesu s tlakem na ceny, oživení lze očekávat až koncem 2013 Oproti prognóze z roku 2011 je stagnace průmyslové výroby v ČR hlubší

Požadavky na dodávky energií •Spolehlivost dodávek – považuje se ve vyspělých státech za samozřejmost •Konkurenceschopnost ceny – průmyslové společnosti porovnávají s celkové ceny energií včetně všech příplatků a daní mezi státy a regiony. •Predikovatelnost vývoje cen – Při fungování tržních mechanismů by ceny měly reagovat na vývoj poptávky. Na ceny je velmi citlivý zejména energeticky intenzivní (materiálový) průmysl

Ceny energií v ČR jsou pro průmysl i obyvatelstvo klíčovým kritériem posuzování úspěšnosti energetické politiky státu Cca 70% spotřebního koše je ovlivněno cenami energií

Hodnocení trhu s plynem Ceny plynu v Americe jsou 3krát nižší než v EU, což vyvolává i pokles cen ostatních energetických komodit. Ceny v Číně jsou zatím 1,5 vyšší než v EU, ale výhledově zde cílí export z Ameriky. Dovoz LNG z Afriky a Blízkého Východu do EU je v konkurenci Ceny plynu pro průmysl jsou nižší než průměr v EU, ale rychleji rostou.

Trh s elektřinou Při připočtení průměrných evropských příplatků za OZE cca 15€ a 5€ za CO2 by se ceny BL CAL pohybovaly na €/MWh Návrat do normálu Pokles průmyslové spotřeby Růst OZE Rozdíly mezi evropskými regiony jsou € vlivem technických překážek a poplatků přeshraničního obchodování

Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin. Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity.

Energetická politika ČR je z pohledu vývoje cen elektřiny v letech hodnocena jako neúspěšná Ceny elektřiny jsou jedny z nejvyšších v průmyslových státech, i když je většinou vyrobena s nízkými surovinovými náklady

Nutná vyšší ochrana zájmů spotřebitelů •SEK cílit na cenovou konkurenceschopnost, tomu přizpůsobit nástroje a legislativu (MPO) •Přísnější dohled na chováním dominantů a na vazby mezi výrobou a distribucí (ÚOHS,ERÚ) •Cílenější řízení a kontrola státních a polostátních firem směrem k nižším nákladům a efektivnějším investicím (MPO,MF) •Revize a kontrola uznatelných nákladů regulovaných subjektů (ERÚ,NKÚ) •Rozvoj přenosových kapacit do přebytkových oblastí s nižšími cenami (ČEPS) •Podíl státního rozpočtu na úhradě OZE

Propad ekonomiky by měl být provázen poklesem cen energií I přes pokles průmyslové spotřeby a maloobchodních tržeb rostly ceny Skutečnost může být horší, pokles výkonnosti ekonomiky a nezaměstnanosti při dalším růstu inflace bude dále snižovat koupěschopnost obyvatel

Prognóza vývoje průmyslové poptávky po energiích •Pokles dynamiky importu do asijských států v návaznosti na přesouvání výroby do Číny, růst exportu z Číny, zpomalení růstu HDP v BRIC •Oživení průmyslu v Severní Americe díky poklesu cen všech energií v návaznosti na těžbu břidličného plynu. Růst exportu • Pokles průmyslové výroby v EU a zejména v ČR se všemi dopady do ekonomiky Oživení průmyslové výroby, exportu a domácí spotřeby může nastartovat jen levná energie

Nelogické chování cen plynu •Regulované poplatky a daně tvoří téměř 40% ceny plynu, což je při velkých odběrech neadekvátní nákladům •Podpora bioplynu může způsobit podobný kolaps jako FVE v cenách elektřiny

Trh s plynem v ČR •Pod průměrem EU vlivem nižší daně, výhodou je poloha tranzitního státu a velké skladovací kapacity. •Ceny plynu nejsou už vázány na ceny ropy •Výroba resp.nákup a distribuce jsou odděleny •Téměř 20% z ceny tvoří náklady dopravy (přenos, distribuce, strukturování) a 20% daně Při přiblížení ceny komodity americkým cenám a snížení regulovaných poplatků budou plynové zdroje konkurenceschopné uhelným elektrárnám a teplárnám

Ceny elektřiny v ČR jdou proti vývoji ekonomiky •23 € příplatku za OZE zvyšuje aktuální cenu komodity v ČR o 50%, což je neadekvátní •Cena regulovaných služeb pro průmysl v ČR může být ovlivněna „vodárenským efektem“

Trh s elektřinou •Relativně liberalizovaný trh, v ČR zatím stále dominantní pozice ČEZ, včetně vlastnictví FVE s vysokou výkupní cenou. Proti tržnímu prostředí působí snaha ČEZ o regulované ceny z jaderné energie. Hrozba dalšího znevýhodnění ČR v EU •Riziko přelévání nákladů mezi výrobou a distribucí – nedokonalý unbundling. Tlak na růst regulovaných poplatků •Cena elektřiny v ČR je extrémně deformována podporou OZE, zejména FVE v nesprávnou dobu a v nesprávném rozsahu

Infrastruktura Systémové služby Ztráty Ostatní příplatky SK č.1 CZ č.2 ČR má nejvelkorysejší náklady na systémové služby Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU IFIEC- Frontier Economics

Porovnání celkových cen elektřiny pro výrobce hnojiv (2011) Příklad ochrany zájmů energeticky intenzivního průmyslu v Německu

Systémové služby •Revize poplatků za přenos v rámci EU v souvislosti s řešením sezónnosti OZE •Riziko nepřiměřené podpory při změnách podmínek v RO – nutná pružnější legislativa •Investice do elektrických sítí a plynovodů k zajištění diverzifikace zdrojů a podpory OZE jen v rozumné míře za využití dotací EU Za uznatelné by neměly být považované některé nesmyslné,parazitní náklady (sponzoring, propagace, některé externí služby, atd.)

Způsob podpory OZE •Vývoj výstavby FVE v letech byl nedostatečně řízený,živelný proces v neprospěch spotřebitelů i dalšího rozvoje OZE •Došlo k předražení cíle 13,5% elektřiny z OZE v roce 2020 o více než 500 mld.Kč •Náklady na OZE odnímají prostředky na podporu snižování spotřeby energií, ČR má problém splnit závazek v této oblasti. SVSE vynakládá velké úsilí k snížení poplatků za OZE pro průmysl a jejich zastropování na úroveň průměru EU

Při nízkých cenách energií prosperuje celý stát, z vysokých cen energií mají dočasný prospěch jen majitelé a management energetických firem do doby, než zničí domácí průmysl Děkuji za pozornost