Nástroje ochrany ŽP Aleš Pánek Katedra ekologie a ŽP

… je třeba rozlišovat pojmy: Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Ochrana přírody … aktivita člověka k zachování krajiny - rostlin, živočichů a jejich stanovišť (chráněná území …) Environmentalistika … věda o vztazích člověka a ŽP; zkoumá působení člověka na ŽP; zabývá se prevencí i nápravou škod; monitoringem složek ŽP … ; obsahuje Ekologii i Ochranu přírody Ochrana životního prostředí … aktivita člověka k ochraně jeho životního prostředí (ochrana ovzduší, vody, půdy – složky životního prostředí); obsahuje Ochranu přírody

Složky životního prostředí …                                                                  Energie Ovzduší Voda Ekosystémy Půda Horniny Organismy

Nástroje ochrany ŽP 1. Normativní 2. Ekonomické 3. Dobrovolné 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

Srovnání působení normativních a ekonomických nástrojů – příklad (ovzduší) Normativní nástroj – např. zákon, kterým se stanoví emisní limit (max. množství vypouštěných látek) + sankce za jeho překročení (až 20 mil. Kč) Ekonomický nástroj – poplatek za znečišťování ovzduší (vypouštění emisí) – platí se každou tunu zpoplatněných látek (SO2 – 1 000 Kč/t) EL – Emisní limit Ekonomický nástroj v tomto případě nevyužívá svých možností a neplní svou funkci !

1. Normativní nástroje Registr právních předpisů

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

Poplatky za znečišťování ŽP – ovzduší zavedeny již v roce 1967 celkem zpoplatněno v současné době cca 90 látek (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) hlavní zpoplatněné znečišťující látky: tuhé znečišťující látky (TZL), SO2, NOx, těkavé organické látky (TOC), těžké kovy, CO, amoniak, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a methan vyjma základních emisí jsou ostatní znečišťující látky dále rozděleny do dvou skupin: I. třída – azbest, benzen, berylium a jeho sloučeniny II. třída - F, Cl, Br a jejich sloučeniny, sulfan, sirouhlík Mělo by platit: „znečišťování je ekonomicky nákladnější“ … ale neplatí … VÝZNAM!?

Poplatky za znečišťování ŽP – ovzduší – II Princip: zdroje znečištění od určité velikosti (např. tepelný výkon zdroje od 200 kW) platí za každou vypouštěnou tunu stanovených škodlivin určitý poplatek Zdroje znečištění ovzduší: 1. mobilní 2. stacionární Stacionární zdroje se dále dělí dle: míry vlivu na kvalitu ovzduší technického a technologického uspořádání Mobilní zdroje a stacionární spalovací zdroje fyzických osob s tepelným výkonem do 50 kW neplatí poplatky. Příjemce peněz za znečišťování ovzduší = obce a SFŽP

Poplatky za znečišťování ŽP – ovzduší - III Autorizované měření emisí si zajišťuje znečišťovatel, stejně jako výpočet poplatku a podávání hlášení. znečišťující látka sazba (Kč/t) tuhé znečišťující látky 3 000 SO2 1 000 NOx 800 těkavé organické látky 2 000 CO 600 těžké kovy a jejich sloučeniny 20 000 polycyklické aromatické uhlovodíky znečišťující látky třídy I. znečišťující látky třídy II. 10 000

Následky znečišťování ovzduší 1. Poruchy přenosu kyslíku (NOx, CO) (methemoglobinemie, karboxyehemoglobin) 2. Nádorové bujení 3. Plicní onemocnění (otoky …) … a mnoho dalších (např. vliv O3 na počet spermií)                                                                                   

Poplatky za znečišťování ŽP – vypouštění odpadní vody Podzemní vody: všichni kdo vypouštějí - poplatek 3 500Kč za rok Povrchové vody – 2 složky: Poplatek za znečištění – limit koncentrace (mg/l ) + hmotnostní limit (kg/rok); příklad: organické látky - limity: 40 mg/l a 10 000 kg/rok), - poplatek 8 Kč za 1 kg Poplatek z objemu - vypouštěných látek > 100 000m3/rok - poplatek 0,1 Kč za 1 m3 Množství i koncentraci si zjišťuje znečišťovatel, stejně jako výpočet poplatku. ČIŽP toto náhodně a nepravidelně kontroluje. Motivací je investice do čistíren (levnější než platit poplatky) -> funguje. Vypouštění odpadních vod povoluje vodoprávní úřad. Příjemce peněz za vypouštění odpadních vod do povrchových vod = SFŽP

Čištění odpadních vod ve veřejné kanalizaci v ČR, 1990-2004                                                                                                                                                                                                           

Poplatky za znečišťování ŽP – ukládání odpadů na skládky Poplatek za skládkování – 2 složky (i) základní – za uložení odpadu - poplatky obci (Kč/t) (ii) riziková – za uložení nebezpečného odpadu - poplatky SFŽP (Kč/t) 1 700 1 400 1 200 1 100 NO 500 400 300 200 KO 2009 2007 2005 2002 4 500 3 300 2 500 2 000 NO ZA SKLÁDKOVÁNÍ Do července roku 1997 platily dvě sazby (za zabezpečené a nezabezpečené skládky), podařilo se uzavřít v termínu nezabezpečené skládky), skládkování není ideálním způsobem zneškodňování odpadu, ale stále zůstává nejčastějším způsobem, kolik máme spaloven,….

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

POPLATKY ZA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ za odběry podzemní vody: nad 6 000 m3/rok, 500 m3/měs., pitná x užitková voda – sazby 3 resp. 2 Kč/m3; poplatek: 50 % do státního rozpočtu, 50 % SFŽP za odběry povrchové vody: nad 6 000 m3/rok, 500 m3/měs., výjimky; výši poplatku si stanoví správce vodního toku za odnětí ze ZPF (trvalé x dočasné odvody, dle bonity půdy) za odnětí lesních pozemků (příjemcem jako u půdy 60 % SFŽP a 40 % obec; počítá se jako zráta na produkci + mimoprodukční funkce – např. lesy NP za úhrady z dobývání nerostných surovin – 2 složky: (i) z dobývacího prostoru – 10 000 Kč/km2/rok (ii) z vydobytých vyhrazených nerostù - % z tržní ceny nerostů (max. 10 %), určuje Báňský úřad Podzemní voda: Pitná voda – 2Kč/m3, užitková v. – 3Kč/m3, dříve se neplatilo za odběry pro veřejné vodovody, příjemce SFŽP a SR (50:50)??? Povrchová voda: hl. příjmová položka a. s. Povodí, výjimky: napouštění rybníků, koupališť, požárních nádrží, pro výrobu sněhu vodními děly a pro závlahy v době sucha), sleva na průtočné chlazení parních turbín… Odnětí ze ZPF: sazba závisí na kvalitě půdy, ochrana zemědělské půdy před záborem, haly u dálnic, výstavba inženýrských sítí), neplatí komunikace, ČOV, stavba RD v souladu s ÚP, rybníky, vánoční stromky, příjemce obec x SFŽP (40:60%) Odnětí z LPF: výše odvodů: ztráta na produkci + omezení ekologické hodnoty lesa (mimoprodukční fce), u I. zóny NP je x 5., výjimka ČOV, jímání pitné vody, příjemce jako u ZPF

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

UŽIVATELSKÉ POPLATKY za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu (freony…); platí se za dovezené i vyrobené (400 Kč/kg) poplatky za vybraná umělá hnojiva, pesticidy, apod. (v ČR není) Každý výrobek, co má nebezpečnou látku musí být označen, neplatí pro látky na ochranu zdraví (zdravotnictví), příjemce je SFŽP freon.- nízkomolekulární uhlovodík, u nějž je vodík nahrazen chlorem, fluorem nebo bromem, zapřičinuje rozpad ozonu ve stratosfere UNEP - program OSN na ochranu životního prostředí Rozprasovaci vyrobky (aerosolova baleni), k vytvareni aerosolu za pouziti latek jako hnaciho media Zákaz výroby, dovozu a vývozu látek uvedených v příloze, poplatek SFŽP vyrobce i dovozce, 200/1kg látek? Poplatku nepodlehaji 1. látky pouzite jako vstupni suroviny pro prepracovani, 2. Latky urcene k zajisteni ochrany zdravi a zivota lidi 3. Látky na obranu a bezpecnost státu a bezpecnost leteckeho provozu a jadernych zarizeni, vyzkumu a vyvoje Situace nyní: 1987: Celosvětový zákaz výroby freonů, regenerace ozónové díry obecně odhadována na 65 let, Arktida (už 2030), Problematika (je více freonů než se předpokládalo ve starých strojích)

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

DAŇOVÁ ZVÝHODNĚNÍ A ÚLEVY Spotřební daň (bioplyn, dříve bionafta) Daň z příjmu (u provozu – V a V E, solárních zař. - po dobu 5 let) Silniční daň (MHD, elektromobily) Daň z nemovitostí (ochranné lesy, vodní plochy, ekologizace vytápění + úspora – na 5 let) Dědická a darovací daň (dotace ze SR, státních fondů, EU; sazby od 1%) Úlevy (snížení poplatků při budování ekologicky šetrnějších technologií) Silniční daň – osvobození u MHD Lesy ochranné a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni LZU (lázeňské lesy, CHKOv pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací. vodní plochy intenzivně neobhospodařované Dědická a darovací daň (u majetku s využitím ochrany ŽP)

EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA (EDR) Účel: motivace osob i organizací k efektivnějšímu nakládání s přírodními zdroji a tím k menšímu poškozování životního prostředí, stimulace k zavádění nových šetrných technologií, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti podniků Ekologická daňová reforma v ČR: - zavedení v letech 2008 – 2017 ve 3 etapách: 1. implementace směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energet. produktů a elektřiny, z níž vychází navrhovaný zákon o zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny 2. v letech 2010 – 2013 dojde k daňovým změnám u stejných komodit jako v 1. etapě, větší pozornost se věnuje dopravě a zvýhodní se ekologicky příznivé vlastnosti plynu oproti méně pro životní prostředí příznivým produktům 3. realizována má být v letech 2014 – 2017. V roce 2012 mají být k dispozici vyhodnocené dopady EDR v ČR a na základě těchto výsledků dojde k další úpravě daní. Švédsku (během tří let - 9% CO2), Německu, Velké Británii (do r. 2010 – 10%), Velké Británii a Dánsku (redukce skládkování odpadu), Norsku (trichlorethylen – 83%)

Zavedené ekologické daňové reformy v Evropě: Energie (Německo, VB, Nizozemsko) Emise CO2 (Itálie, Švédsko, Francie, Nizozemsko, Norsko) Spotřeba podzemní vody (Nizozemsko) Těžba stavebních hornin (Dánsko, VB) Exhalace oxidů dusíku a SO2 (Švédsko) Znečištění vody (Francie, Německo) Jednorázové plastové nákupní tašky (Itálie, Irsko) Skládkování odpadu (Dánsko, VB, Nizozemsko) Umělá hnojiva (Rakousko, Finsko, Švédsko) Jednorázové obaly (Belgie, Itálie) Pesticidy (Belgie, Dánsko, Švédsko)

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

DEPOZITNĚ REFUNDAČNÍ SYSTÉMY zálohy – funkce: návratnost obalů vytvoření finančních prostředků (z nevydaných záloh na recyklaci či zneškodnění vybraných obalů / výrobků, návratnost lze efektivně regulovat výší zálohy) Záloha s funkcí opakovaného navrácení obalu Nevratné – lze pouze třídit Recyklace skla Po rozdrcení se přidá do výchozí směsi k výrobě nového skla. Vyrábí se lahve na minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dá takto používat vlastně donekonečna. Recyklace plastů Jiná technologie na každý plast, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábějí vlákna, jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod.

2. Ekonomické nástroje - podpůrné nástroje normativních nástrojů; účel: stimulace subjektů k využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

TRŽNĚ ORIENTOVANÉ NÁSTROJE obchodovatelná emisní povolení Cíl: vytvořit obchod s možnostmi znečišťovat ŽP vybranou látkou, s postupným snižováním celkového znečištění Princip: určení maximálně únosné míry zatížení území pro daný region, stát či celý svět, rozdělení možností znečišťovat mezi subjekty a umožnit výběr mezi investicí do šetrnějších technologií a koupí možnosti znečišťovat Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal Kjótský protokol, v němž se ratifikující stát zavázaly, že sníží emise škodlivých plynů o 5,2 procent pod úroveň roku 1990. K tomu, aby smlouva z roku 1997 konečně začala platit, chyběl právě jen podpis Putina. MOSKVA - Protokol začne platit za tři měsíce, až uplyne povinná registrační lhůta. Už dříve jej ratifikovaly obě komory ruského parlamentu. [celá zpráva] Souhlas Ruska byl nutný poté, co protokol odmítly USA. Obsahuje totiž podmínku, že jej musí podepsat alespoň 55 procent států, které produkují přes 55 procent světového znečištění. Právě Rusko a USA patří mezi největší znečišťovatele. Bez podpisu jednoho z nich by tak snaha především zemí EU byla zbytečná.

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

3. Dobrovolné nástroje Metody ČP (Cleaner Production) - nepovinné nástroje na úrovni podniku, mohou zvýšit konkurenceschopnost Metody ČP (Cleaner Production) LCA (Life Cycle Assesment) „ekolabeling“ (ecolabelling) EMAS, norma ISO 14 000 (standardy registrace podniků u certifikačních orgánů) Znovín Znojmo a.s. BARUM CONTINENTAL, spol. s r. o., Otrokovice Pivovar Radegast a. s. CP – souhrnné označení pro preventivní strategie, které zvyšují efektivitu výroby a snižují zároveň negativní dopady na ŽP a na člověka Je zaměřena na prevenci, tedy snížení množství a toxicity odpadů (tuhých, kapalných i plynných) přímo u zdroje jejich vzniku KOH-I-NOOR se zúèastnil interaktivního kurzu èistší produkce v období 1994-1995. Pøípadová studie se zamìøila na povrchové úpravy drobného galanterního zboží. Cílem podniku pøi vstupu do kurzu bylo snížit spotøebu vody a chemikálií pøi niklování a provìøit správnost zadání parametrù pro projekt nové neutralizaèní stanice. LCA systém je studie, která hodnotí dopady na ŽP od počátku vzniku do zneškodnění výrobku, zahrnující energetické vstupy při výrobě, těžbě materiálu až po jeho recyklaci či zneškodnění. dává spotřebiteli záruku, že na základě ekologického hodnocení výrobků (v souladu se současným stavem a úrovní poznání) vlastnosti označeného výrobku minimalizují vlivy na životní prostředí a přírodní zdroje orientuje spotřebitele v široké škále porovnatelných výrobků, především spotřebního charakteru zvyšuje poptávku po ekologicky šetrných výrobcích

Označování ekologicky šetrných výrobků „ekolabeling“ (ecolabelling) Výrobky šetrnější k ŽP Značka chráněná zákonem Německo Kanada Skandinávie Japonsko

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

4. Informační nástroje - vliv na chování občanů, účast ve správních řízeních zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ŽP zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Enviromentální osvěta, výchova a vzdělávání – vliv na chování občanů „spotřebitelů“

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

5. Institucionární Restrukturalizace státní správy Ministerstvo životního prostředí Krajské úřady Obecní úřady s rozšířenou působností Pověřené obecní úřady Obecní úřady Správy národních parků a chráněných oblastí Česká inspekce životního prostředí Restrukturalizace státní správy Ministerstva, krajské, obecní a pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou pravomocí Státní fond životního prostředí ČR – SFŽP – financuje projekty zlepšující stav ŽP

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

6. Výzkum a vývoj Využití poznatků pro ochranu ŽP Nové bezodpadové technologie Recyklační technologie Využívání obnovitelných zdrojů energie Monitoring změn stavu ŽP – varování před potencionálními riziky

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

6. Územní plánování zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon - opatření preventivního charakteru, s vysokým významem a tradicí zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon V kompetenci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Cíl: komplexita využití území s důrazem na harmonizaci ochrany ŽP s realizací ekonomických a sociálních potřeb

plochy rodinných domků                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Využití území: plochy rekreace plochy rodinných domků plochy bytových domů plochy rekreace a technického vybavení plochy občanské vybavenosti plochy podnikatelské plochy lesů plochy zemědělské půdy

Nástroje (prostředky) ochrany ŽP 1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

8. Mezinárodní spolupráce Čerpání finančních prostředků pro ochranu ŽP ze zahraničních fondů Poskytování zahraniční rozvojové pomoci Aktivní členství v mezinárodních organizacích – OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), UNEP (program OSN pro ŽP) Ratifikace a plnění mezinárodních smluv Školení a semináře se zahraničními odborníky

ZÁVĚR Všechny nástroje mají vést k uplatňování zásad TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Takový rozvoj, který současným i budoucím generacím umožňuje uspokojovat svoje potřeby a přitom co nejméně poškozovat životní prostředí! 

Děkuji za pozornost