ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE FABIAN & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE
Porušení splátkového kalendáře v oddlužení Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, není to důvodem ke zrušení oddlužení pro neplnění podstatných povinností (NSCR 12/2013 ze dne 28. února 2013) Krátkodobá ztráta příjmů projevivší se v neplacení pravidelných splátek v průběhu oddlužení nemůže mít bez dalšího za následek rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení oddlužení.
K vykonatelnosti pohledávky 29 NSCR 25/2011 ze dne 18. července 2013. NS konstatoval, že pokud pohledávka přihlášená věřitelem jako vykonatelná byla při přezkumném jednání přezkoumána coby pohledávka nevykonatelná a popřena co do pravosti, pak věřitel, jehož insolvenční správce vyzval postupem podle § 197 odst. 2 IZ k podání incidenční žaloby o určení pravosti takové pohledávky, byl povinen postupovat podle § 198 IZ (podat ve stanovené lhůtě žalobu o určení pravosti pohledávky u insolvenčního soudu). Jinými slovy tedy Nejvyšší soud ČR uvedl, že insolvenční správce je při přezkumném jednání oprávněn dle vlastního uvážení označit pohledávku věřitele za nevykonatelnou, přičemž takovýto postup postačí k naprostému převrácení procesního postavení věřitele, který je posléze nucen sám podávat incidenční žalobu proti správci. Pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, bude jeho přihláška odmítnuta.
NSCR 12/2013 ze dne 28. února 2013 V předmětném usnesení Nejvyšší soud ČR vyslovil ještě další zajímavý závěr, podle kterého dlužník, u nějž došlo ke zrušení oddlužení plněním splátkového kalendáře a prohlášení konkursu proto, že v důsledku (jím nezaviněné) ztráty zaměstnání neplnil podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, se může po pravomocném zrušení konkursu znovu pokusit o oddlužení na základě nově podaného insolvenčního návrhu. Dosud se totiž ohledně oddlužení zastával princip „jednou a dost“ vyjádřený v ustanovení § 395 odst. 2 písm. a) IZ, podle kterého návrh na povolení oddlužení podaný opětovně osobou, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, má být zamítnut.
§ 395 IZ – smlouva o důchodu a její vliv na závěr o nepoctivém záměru Z pouhé skutečnosti, že dlužníci předložili smlouvu o důchodu až v průběhu odvolacího řízení ve zjevné reakci na rozhodnutí insolvenčního soudu o neschválení oddlužení a ve snaze splnit podmínku pro schválení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, nelze dovozovat, že by tímto svým jednáním sledovali (ve vazbě na žádané oddlužení) nepoctivý záměr. Stejně tak nevypovídá sama o sobě o nepoctivém záměru dlužníků ani odvolacím soudem zdůrazněná skutečnost, že k navýšení zdrojů došlo jen tak, aby to vyhovovalo minimální možné míře uspokojení pohledávek. Ze skutkového stavu, z něhož vycházel odvolací soud, neplyne, že by snad dlužníci měli možnost získat dodatečné příjmy ve větším rozsahu, než je částka, kterou se jejich dcera zavázala poskytovat ve smlouvě o důchodu. Jen kdyby se dlužníci zřekli možnosti zvýšit své příjmy výrazněji, bylo by namístě uzavřít, že jejich jednání je vedeno nepoctivým záměrem. NSČR 29 NSCR 22/2012-B-18 ze dne 31.7.2012 ve věci KSCB 27 INS 13044/2010
Ověřený podpis Je-li insolvenční návrh, v němž je ohlášeno zastoupení advokátem a k němuž je připojena řádná procesní plná moc pro tohoto advokáta, podepsán pouze tímto zástupcem, je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 insolvenčního zákona splněna jen tehdy, je-li úředně ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis zmocnitele (insolvenčního navrhovatele) na procesní plné moci. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 51/2011 z 27.9.2011)
§ 412 odst. 1 písm. b) IZ – osud hyperochy (přebytku ze zajištěné pohledávky) Pokud jde o tzv. hyperochu (tj. sumu vrácenou dlužníkovi z výtěžku soudní dražby po úhradě dluhu a ostatních nákladů), nejde svojí povahou o nic jiného, než o přebytek výtěžku zpeněžení, na nějž zajištěný věřitel nárok nemá, stejně jako na něj nemají nárok ani ostatní nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů. Vzhledem k tomu, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník (§ 409 odst. 2 IZ), nelze ani hyperochu, jež svojí podstatou není ničím jiným, než transformací takového majetku, považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v § 412 odst. 1 písm. b) IZ, tedy použít ho-prostřednictvím insolvenčního správce-k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.
VS Praha 1 VSPH 175/2012-B-30 ze dne 28. 2 VS Praha 1 VSPH 175/2012-B-30 ze dne 28.2.2012 ve věci KSPL 20 INS 3876/2010 Je proto zcela na dlužníkovi, jak s hyperochou naloží, tedy zda si ji ponechá (a přilepší si tím na svých poměrech po dobu plnění splátkového kalendáře) nebo zda ji dobrovolně poskytne (prostřednictvím správce) nezajištěným věřitelům - nejde o dlužníkovu povinnost podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ-k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Použití hyperochy k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře může být pro dlužníka výhodné především tam, kde by dosavadní výsledky plnění splátkového kalendáře nasvědčovaly tomu, že se nezajištěným věřitelům dostane nižšího plnění než 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ), v důsledku čehož by dlužník nemusel dosáhnout osvobození od placení pohledávek (§ 414 IZ). Jinými slovy řečeno, vznikne-li po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře po úplném uspokojení pohledávky zajištěného věřitele přebytek výtěžku ze zpeněžení zajištění (hyperocha), vydá se dlužníkovi do jeho volné dispozice.
Dopady osvobození dlužníka dle § 414 IZ Rozhodnuti vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jimž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placeni pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jine osoby, které měly vůči dlužniku pro tyto pohledavky právo postihu. Rozsudek Nejvyššiho soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2011 (č. 63)
Odvolání proti rozhodnutí o změně ins. Správce Z § 29 odst. 3 IZ je totiž zřejmé, že odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdil usnesení schůze věřitelů o tom, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce věřitelé odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce, přičemž osobou (subjektivně) oprávněnou k podání odvolání je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení schůze věřitelů; odvolanému insolvenčnímu správci zákon legitimaci k podání odvolání nepřiznává. VS Praha 1 VSPH 1213/2012-B-38 ze dne 18.10.2012
EXEKUČNÍ VÝTĚŽEK V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ …byť došlo ke zpeněžení majetku dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, výtěžek, který tímto byl dosažen, již po zahájení insolvenčního řízení nepodléhá režimu exekuce, ale je nutno s ním nakládat jako se součástí majetkové podstaty dlužníka a v souladu s insolvenčním zákonem. V tomto případě, kdy zpeněžený majetek zajišťoval pohledávku zajištěného věřitele ve smyslu ust. § 2, písm. g) IZ na základě zřízeného soudcovského zástavního práva, má tento zajištěný věřitel právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení této nemovitosti, která jeho pohledávku zajišťovala, přestože ke zpeněžení došlo před zahájením insolvenčního řízení. Důsledek toho, že ke zpeněžení nedošlo v insolvenčním řízení, se projeví v tom, že náklady spojené se správou a zpeněžením a odměnou nebudou však v této přezkoumávané věci příslušet insolvenčnímu správci, který majetek nezpeněžoval, ale soudnímu exekutorovi podle pravidel stanovených v exekučním řádu. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. března 2012, sp. zn. 1 VSOL 815/2011 (KSOS 34 INS 3970/2010)
§ 414 IZ – osvobození manželů při úpadku jen jednoho z nich Takovéhoto výsledku-společného osvobození od zbytku dluhů-samozřejmě nemůže být dosaženo, pokud se bude řešení úpadku oddlužením domáhat jen jeden z manželů a pokud jen tento manžel bude režimu oddlužení podroben a jen on se bude na jeho plnění (bez obdobné spoluúčasti druhého manžela) podílet. Pak může dosáhnout osvobození od zbytku dluhů jen tento manžel- dlužník. To znamená, že dosáhl-li takový dlužník po úspěšném završení splátkového kalendáře přiznání osvobození, pak jeho věřitelé sice vůči němu již nemohou v soudním či jiném řízení úspěšně uplatnit svoji pohledávku (či její neuspokojenou část), na niž se dlužníkovo osvobození vztahuje, mohou ji však uplatnit vůči manželu dlužníka, jestliže šlo o jejich společný závazek (tedy takový, který byli povinni splnit oba, ať již solidárně nebo subsidiárně, např. při ručení jednoho z manželů za závazek druhého).
VS Praha 1 VSPH 445/2012-B-10 ze dne 28. 5 VS Praha 1 VSPH 445/2012-B-10 ze dne 28.5.2012 ve věci KSPL 29 INS 22162/2011 Dosáhne-li věřitel vůči manželu dlužníka přísudku tohoto nároku náležejícího dle § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ do SJM, může ho vymáhat nejen z výlučného majetku manžela, ale i z veškerého majetku náležejícího do trvajícího SJM tohoto manžela a dlužníka. Stejný postih může vést věřitel i pro přiznanou pohledávku vůči manželu dlužníka, z níž sice byl obligačně zavázán jen tento manžel (a proto se na ni nevztahoval režim dlužníkova oddlužení, a tedy ani jemu přiznané osvobození), jde však o pohledávku vzniklou za trvání manželství, pro kterou majetek tvořící SJM postihnout lze (viz § 262a odst. 1 o.s.ř.).
Pokračování Dlužníkův manžel, který sám insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nepodal, se může přesto na procesu oddlužení dobrovolně účastnit, tj. poskytovat po dobu trvání splátkového kalendáře plnění v obdobném rozsahu, v jakém jsou postiženy příjmy dlužníka, a podrobit se tomuto oddlužení i co do plnění ostatních povinností, k nimž je jinak zavázán jen dlužník. Za předpokladu takovéto spoluúčasti dlužníkova manžela (při splnění ostatních zákonných podmínek) pak mohou dosáhnout osvobození oba manželé. Jestliže dlužník a jeho manžel, který sám insolvenční řízení nezahájil, hodlají takto postupovat, vyjádří to ve smyslu § 392 odst. 3 věty druhé IZ souhlasem manžela s dlužníkovým oddlužením splátkovým kalendářem a jeho spolupodpisem návrhu na povolení takového oddlužení. Tím dají najevo, že navrženým oddlužením bude dotčen majetek SJM-totiž vyplacené příjmy dlužníkova manžela, jež hodlá na plnění splátkového kalendáře v příslušném rozsahu odevzdávat.
Průkaz energetické náročnosti budovy V případě zajištěného věřitele a v souvislosti s § 298 odst. 3 IZ § 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (4) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (5) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3.
Odpůrčí žaloba. Aktivní legitimace. Právo podat odpůrčí žalobu, kterou se za podmínek stanovených insolvenčním zákonem odporuje právním úkonům dlužníka, má za trvání insolvenčního řízení vedeného na majetek tohoto dlužníka výlučně insolvenční správce. Přihlášený věřitel osobou aktivně věcně legitimovanou k podání odpůrčí žaloby není. Usnesení NS z 28. 02. 2013, sen. zn. 29 ICdo 3/2013
K POVINNOSTEM ZAJIŠTĚNÝCH VĚŘITELŮ DLE ROZHODNUTÍ O ÚPADKU „…nerespektování výzvy (poučení), aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, má za následek (v souladu s poučením, jež má být současně - dle § 136 odst. 2 písm. f/ insolvenčního zákona - poskytnuto) možnou odpovědnost za škodu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva na takovém majetku váznoucí.“ 29 NSČR 21/2011
NESPLATNÁ POHLEDÁVKA A ODDLUŽENÍ nesplatná pohledávka by neměla být zařazena do splátkového kalendáře do okamžiku jejího zesplatnění, kam bude přidána až po oznámení této skutečnosti ze strany věřitele insolvenčnímu soudu (Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 9. 2012, č.j.:122 ICm 1313/2012-17) Problém u konkursu není (§250 - sesplatnění)
KONTAKT FABIAN & PARTNERS advokátní kancelář Marešova 304/12, 602 00 Brno Telefon: (+420)530331766 Revoluční 8, budova B1,110 00 Praha 1 Telefon: (+420)246063127 info@fabianpartners.cz www.fabianpartners.cz www.pohledavkyonline.cz www.spravaspolecnosti.cz