Lékařská pohotovostní služba (LPS) - součást 24 hodinové péče o pacienta MUDr. Petr Němeček, praktický lékař pro dospělé, člen představenstva ČLK

Legislativní zakotvení Zákon 372/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování §45 (2) Poskytovatel je povinen … l) podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu. LPS je zdravotní služba, která musí být poskytována ve zdravotnickém zařízení, které je k poskytování této služby patřičně technicky vybavené je obsazené zdravotnickými pracovníky, kteří mají k poskytování této služby patřičnou odbornou způsobilost – kvalifikaci. má rozhodnutí k oprávnění k poskytování této služby

Současný stav zajišťování LPS V ČR převládá model kdy Krajské úřady zajišťují LPS prostřednictvím jimi řízených zdravotnických zařízení, zejména nemocnic. Lékaři sloužící LPS se rekrutují jak z praktických, tak z nemocničních lékařů v různém poměru, někde se do systému zapojují i lékaři záchranné služby. Doby zajištění LPS jsou s drobnými odchylkami ve všedních dnech od 16 – 21 hod., o víkendech pak od 9 – 21 hod., někde od 9 – 19 hod. Stále častěji se zejména v oblastech s hustější sítí nemocnic objevuje umístění stanovišť LPS v areálech nebo poblíž areálů nemocnic, což má výhodu v dostupnosti komplementu. Rozumná výše úhrady za službu lékaři na LPS spolu s patřičným vybavením místa výkonu jeho služby a jeho dostatečným právním krytím při výkonu této služby spontánně řeší většinu problémů, týkajících se nedostatku lékařů, ochotných se na výkonu této služby podílet.

Systém, model, ochota, podmínky V ČR nevznikl historickým vývojem systém, ve kterém by se praktičtí lékaři starali o své pacienty 24 hodin denně. Praktičtí lékaři pro takovou službu nemají vytvořeny podmínky a na zabezpečení takové služby jich není dostatečný počet. Dřívější model LSPP vedl k jejímu zneužívání a není žádný důvod myslet si, že by ke zneužívání návratem k takovému modelu opět nedocházelo. Mnohdy neostré vymezení mezi LPS a ZS vede často k tomu, že ZS řeší i případy LPS. Mnozí nemocniční lékaři jsou ochotni LPS sloužit, rádi si takovou službou přivydělají a není důvod, aby se do takové služby nemohli zapojit. Pokud jakékoliv ZZ nebo skupina samostatných lékařů splní podmínky registrace, může LPS provozovat. Kraje, které za LPS zodpovídají, logicky oslovily s žádostí o její zajištění spíše nemocnice, a ty se často této příležitosti chopily zejména tam, kde není rozlehlá spádová oblast.

Úzká místa - můj pohled praktického lékaře pro dospělé. Mnozí nemocniční lékaři obviňují praktické lékaře, že se nestarají 24 hodin o své pacienty, a že nemocniční služba ÚPS nemůže být vnímána jako poskytování nepřetržité péče typu LPS proto, že v rámci ÚPS musí tito lékaři plnit povinnosti ke svým oddělením, na kterých slouží. Na to, že se mají starat o své pacienty 24 hodin, kontrují praktičtí lékaři tím, že výše jejich kapitace je spočítána na běžnou ordinační dobu, nikoliv na 24 hodin nepřetržité péče. Argument praktických lékařů je pravdivý, stejně jako je pravdivé, že lékaři sloužící ÚPS nemohou v té samé době poskytovat plnohodnotně ještě LPS. Nejsložitější situace je v oboru interny, který je oboru PL pro dospělé nejbližší. Východiskem je podle mého názoru to, že se do státní zakázky, kterou zajištění LPS je, zapojí podle svých možností lékaři obou těchto odborností.

Jak je to s povinností lékařů sloužit LPS ? Některé kraje si znění zákona začaly vykládat tak, že každý soukromý lékař je povinen se na výkonu LPS podílet a to na základě pouhé výzvy kraje. Uvedené ustanovení však nestanoví povinnost poskytovatelům podílet se na LPS bez stanovení bližších podmínek a bezplatně. A právě stanovení bližších podmínek bývá přinejmenším stejně důležité jako výše finanční úhrady za tuto službu. Málokdo si uvědomuje, že poskytování jakékoliv zdravotní služby ( a tou poskytování LPS bezesporu je ), je zapotřebí podle §19 zákona 372/2011 Sb. Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování této služby. Podílet se na zajištění LPS rozhodně neznamená, že by kraj mohl nařídit lékaři aby LPS sám zajistil a provozoval. Kraj by měl vytvořit všem lékařům sloužícím LPS takové podmínky, aby bez ohrožení jich samotných a jejich pacientů mohli LPS řádně poskytovat a provozovat.

Vždy jde o vzájemnou dohodu Vše je věcí vzájemné dohody kraje a lékaře nebo skupiny lékařů, kteří budou LPS sloužit, na podmínkách za jakých budou LPS sloužit. Bude-li soukromý lékař zajišťovat na základě dohody s krajem lékařskou pohotovostní službu ve své vlastní soukromé ordinaci, se svou zaměstnanou zdravotní sestrou a využívat k tomu věcné a technické vybavení své soukromé ordinace, musí být pochopitelně odměna za takto prováděnou službu podstatně vyšší, než odměna za službu prováděnou v ordinaci provozované krajem, tedy v ordinaci, kterou kraj technicky a personálně vybavil. Ač ze zákona skutečně vypadla výslovná formulace, že poskytovatel je povinen podílet se na žádost kraje na výkonu LPS „v únosné míře“, mám za to, že je nutné mít touto únosnou mírou stále na zřeteli a že není možné plně vytíženému lékaři proti jeho vůli LPS nařizovat.

Odměna za službu LPS Odměna za LPS musí být věcí dohody. Samozřejmostí zůstávají příplatky za případnou službu v noci, ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu. Není důvodu, aby v tomto byl soukromý lékař jakkoli diskriminován proti zaměstnancům, kteří tyto příplatky mají zaručeny zákoníkem práce. Bude-li služba probíhat v prostorách vybavených krajským úřadem nebo v nemocnici a službu všeobecné zdravotní sestry zde bude zastávat osoba placená nemocnicí nebo krajským úřadem, bude předmětem odměny pouze práce lékaře. V žádném případě však nelze odměňovat pouze provedené zdravotní výkony a připustit, aby lékař, který v rámci lékařské pohotovostní služby „čeká na pacienty“ a neprovedl třeba dvě hodiny žádný lékařský výkon, nebyl za tuto dobu nijak odměněn.

Má se pacient na PLS finančně podílet ? Rozhodně, spoluúčast pacienta vidím jako potřebnou zejména proto, aby opět nebyla zneužívána jako v minulosti. Úhrada ze strany pacienta částkou například 90 Kč mi připadá adekvátní . Toho, kdo bude takovou službu opravdu potřebovat, v přístupu k této službě neomezí. Odradí však pacienty, kteří s mnohdy banálními a déle trvajícími zdravotními problémy, ať již záměrně nebo ne, nenavštíví v řádných ordinačních dobách své praktické lékaře. A to je správné, protože pacienti by s běžnými záležitostmi měli navštěvovat své praktické lékaře, kteří znají jejich zdravotní stav, rodinné i sociální zázemí, jejich zdravotní historii i případné agravační tendence - a to v běžných ordinačních hodinách těchto lékařů.

Děkuji za pozornost