DOSPĚLÍ NA CESTĚ Irena Smetáčková

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
Advertisements

Zkušenosti OSPOD s hostitelskou péčí
VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
TERÉNNÍ PROGRAM BABYLON
Středisko náhradní rodinné péče o. s. Závěry zahraničního výzkumu Projekt Centrum podpory NRP je realizován.
VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
Podejte nám prst, my vám podáme celou ruku
Krok do života 1 projekt, který pomáhá mladým lidem odcházejícím z dětských domovů vstoupit do samostatného života.
Reforma systému péče o ohrožené děti a služby pro rodinu
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními.
DOSPĚLÍ NA CESTĚ Lucie Myšková Vzdělávací trajektorie
Alžběta Brožová Barbora Šimková Lenka Krejcárková.
Výzkum (pedagogického zhodnocení) volného času
Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi
„Jekhetanes“ aneb spolu Sophia Dvořáková. KDO JSME? Šance pro Tebe je nestátní nezisková organizace. Šance pro Tebe působí v Pardubickém kraji, sídlo.
Malátova 17, Praha 5 tel.: · Uplatnění absolventů škol na pracovním trhu Jan Koucký Výsledky projektu.
Nadace Terezy Maxové Programu Iniciativy Společenství Equal
Potřeby dětí a jejich hodnocení v systému sociálně-právní ochrany dětí
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoje české společnosti k náhradní rodinné péči Projekt Centrum podpory NRP je realizován.
DĚTI NA CESTĚ Zdravotní, psychické a sociální důsledky náhradní péče
Pomáháme dětem vkročit do života PROJEKT KÁMOŠ. Nejpřirozenější prostředí pro dítě je rodina.
Životní podmínky osob s PAS – poznatky ochránce Petra Zdražilová, Praha, 6.listopadu 2014 Petra Zdražilová / 6. listopadu, © Copyright Veřejný ochránce.
Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte
Co znamená pro společnost bezdomovství?
P. SHRNUTÍ DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ Lenka Hrkľová Odborný garant mezinárodního projektu Péče o děti jako mezigenerační most Nikola Křístek odborný expert.
ZAŘÍZENÍ NZDM V ČR Nízkoprahové programy „Nízkoprahové programy bezpečný přechod do dospělosti.“ Aktivity ČAS jsou podpořeny z ESF, státního rozpočtu ČR.
Rizikového chování v dospívání
Sociální patologie SCPT SCPA
Zdravá škola.
1 Aktuální vývoj nabídky na trhu práce Smilovice, František Cvengroš.
Náhradní rodinná péče aneb „Děti patří domů“ Karel a Petra HENNHOFEROVI.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Specifikace cíle práce. Pravidlo č. 1  Odborný text musí mít jasně stanovený a formulovaný cíl výzkumu = cíl práce.  Cíl práce formulujeme jako výzkumnou.
Interpersonální přitažlivost
Specifikace cíle odborného textu. Předmětem zkoumání mohou být  Skutečnosti a jevy ve společnosti (Jak se lidé vyrovnávají se ztrátou zaměstnání? S jakými.
Sexualita uživatelů pervitinu a Subutexu
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA PSYCHOLOGIE
Analýzy v projektu „Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji“
PERSEFONA, o.s.  Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění  Vzdělávání laické i odborné veřejnosti  Analytická a publikační.
Tréning do předmětu SPR149 Využití filmu v sociální práci
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Budoucnost ústavní výchovy z úhlu pohledu Federace dětských domovů ČR PaedDr. Jana Koubová
Bc. Anna Kasincová (Pacholíková) Mgr. Markéta Křivská.
Konference Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a Hradec Králové Národní centrum podpory transformace sociálních služeb.
KONFERENCE Šance pro děti v ohrožení na Vysočině
KS Osoby v krizi Mgr. Barbora Fleischerová
Informační a poradenské centrum VIOLA Pilotní projekt Centra sociálních služeb Praha pro muže a ženy, kteří chtějí řešit konfliktní vztahy se svými blízkými.
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY FIE U ROMSKÝCH DĚTÍ PhDr. Anna Páchová, Ph.D. Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Projekt „Inovace vzdělávacího programu Inovace vzdělávacího programu VOŠS Ostrava a rozšíření o kombinovanou formu vzdělávání Mgr. Michaela Holaňová.
Rodina a typologie rodin
Od tématu k problému – druhy problému - hypotézy Východisko = problém Kvantitativní výzkum – musí mít vždy hypotézu? Kvalitativní výzkum – bez hypotézy?
VÝZKUM PROGRAMU STOP NÁSILÍ VE VZTAZÍCH PhDr. Markéta Niederlová, Ph.D.
PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Teorie a přístupy v SP 6.
Gender a (sociální) bydlení Linda Sokačová Platforma pro sociální bydlení Alternativa 50+, o.p.s.
AKČNÍ POLE SOCIÁLNÍ PRÁCE – VÝCHODISKO I CÍL STUDIA OBORU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Odborný text a specifikace cíle práce. Odborný text jako žánr Žánr je skupinou textů vykazujících stejné znaky:  srovnatelný záměr (vědecky zkoumat,
Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference.
Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum?
Domácí násilí a pomoc jeho obětem
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
Limity a úskalí resocializačního působení u pachatelů z řad mládeže
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Školská sociální práce
Co říká česká veřejnost?
Rodičovství biologické a pěstounské
Nepříznivé sociální situace spojené se stárnutím senior v domácí péči
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

DOSPĚLÍ NA CESTĚ Irena Smetáčková Vliv náhradních forem péče v dětství na život dospělých   Irena Smetáčková   VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

Dosavadní poznatky o důsledcích ústavní péče pro vývoj v dospělosti Osoby vyrůstající v ústavní výchově vykazují vyšší výskyt (oproti běžné populaci): postraumatických poruch poruch chování a poruch emocí nižší sebeúcty závislostního chování neplánovaného rodičovství nezaměstnanosti bezdomovectví Zdroje: Racusin et al. 2005; Wiik et al. 2010; Bos et al. 2010; Juffer 2007; Sigal et al. 2003; Perry et al. 2005

Výzkumné otázky Jaké jsou psychické a sociální charakteristiky dospělých osob, které v dětství prošly náhradními formami péče (v porovnání s osobami bez této zkušenosti)? Jaký životní styl, včetně vzdělávací a pracovní dráhy mají dospělé osoby, které v dětství prošly náhradními formami péče (v porovnání s osobami bez této zkušenosti)? Jaké zkušenosti s různými typy péče mají dospělí lidé, kteří nevyrůstali v původní rodině? Jak tyto zkušenosti hodnotí? Náhradní formy péče – kojenecký ústav, dětský domov, náhradní rodina

Výzkumný soubor Oslovení: - dětské domovy, neziskové organizace, kurátoři atd. - inzeráty na internetu a v denním tisku - „sněhová koule“ Sběr dat: - duben až říjen 2013 - 9 měst po celé ČR Výzkumná skupina Kontrolní skupina Ženy 88 49 Muži 89 54 CELKEM 177 103 Průměrný věk 26 (18-57) 28 (18-59)

Metodologie Kvantitativní část Kvalitativní část Baterie psychologických testů Anamnestický dotazník - osobnostní rysy - vzdělávací a pracovní dráha - kvalita vztahů - vztahy v dětství a v dospělosti - traumatické zážitky - životní hodnoty a spokojenost - strategie zvládání zátěže - původní rodina a náhradní péče Kvalitativní část Rozhovory s 20 osobami vyrůstajícími mimo původní rodinu vstup do náhradní formy péče, důvody opuštění původní rodiny odchod z náhradních forem péče, příprava na odchod pracovní dráha, uspořádání pracovní a osobní sféry partnerské a přátelské vztahy v dětství, dospívání a dospělosti životní hodnoty a plány

Limity výzkumu korelační výzkum ne kauzalita, ale souvislost jevů retrospektivní výpovědi vzpomínky, nikoliv fakta úprava vzpomínek historický vývoj proměny ústavní výchovy a pěstounské péče dříve pěstounská péče výhradně v širší rodině

Hlavní výsledky Dospělé osoby s pobytem v náhradních formách péče mají významně častěji sklony: být depresivní a neurotičtí chovat se impulzivně a intuitivně cítit se nejistě a nedůvěřovat sobě i okolí dosahovat nižšího vzdělání častěji se potýkat s nezaměstnaností dostávat se do existenčních potíží navazovat četné, ale proměnlivé vztahy s menší podporou zažívat fyzické a sexuální násilí (v dětství i dospělosti) cítit nižší životní spokojenost Viz podrobný příspěvek Viz podrobný příspěvek

Hodnocení různých typů péče Vztahy s dospělými Vztahy s dětmi Vztahy s okolím Materiální dostatek Pocit bezpečí Pocit soukromí Podpora v učení Náklonnost a přijetí Představa o budoucnosti

Hodnocení různých typů péče

Hodnocení různých typů péče

Hodnocení různých typů péče

Hodnocení různých typů péče

Hodnocení aktuálních vztahů   výzk. sk. kontr. sk. Mám kolem sebe lidi, se kterými je mi dobře. 92 % 89 % Vždy dávám přednost tomu být s druhými lidmi než o samotě. 74 % 57 % Rád/a bych měla více skutečných přátel. 73 % 50 % Nemám nikoho, komu můžu důvěřovat. 37 % 20 % Moje vztahy se rychle a hodně mění. 46 % 18 %

Životní spokojenost spíše spokojeni: výzk.sk.=54,7 %, kontr.sk.=62,1 % průměr KS = 3,1 průměr VS = 3,6 spíše spokojeni: výzk.sk.=54,7 %, kontr.sk.=62,1 %

Celkové závěry Porovnání dospělých s náhradní a původní péčí v dětství: silnější tendence k obtížným psychickým stavům a k méně funkčním strategiím zvládání zátěžových situací (naučená bezmocnost) problematičtější vzdělávací a pracovní dráha nejistoty v sociálních vztazích, včetně blízkých vztahů Porovnání forem péče: spíše pozitivní subjektivní hodnocení všech náhradních forem péče charakteristiky osob z náhradních rodin jsou příznivější (blíží osobám z původních rodin)

Možné dopady pro praxi podpora blízkých vztahů mezi dětmi a pečujícími osobami rozšiřováním pěstounské péče, případně zvýšením počtu personálu v institucích systematická a individuální školní příprava ze strany vychovatelů v náhradních formách péče a/nebo ze strany školy nabídka rolových vzorů v podobě osob se zkušeností s náhradními formami péče, které se v dospělosti úspěšně začlenily systematická a bezplatná psychologická pomoc nabídka startovacích bytů s nižším nájemným a s podporou kurátorů charitativní finanční podpora ze strany veřejnosti zaměřená na přechod do dospělého života