Analýza rizik spojených s forenzně-genetickým dokazováním RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. Forenzní DNA servis

Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm nejistoty – některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně. Vědci by vždy měli brát v potaz všechny okolnosti, pochybovat a upozorňovat na problémy. V tom spočívá jejich odpovědnost vůči společnosti. Richard P. Feynman

Manipulace místa činu pachatelem Podstrčení stopy (nedopalek, vlas, stopa krve, spermatu) Vytvoření falešné stopy na základě znalosti DNA profilu osoby a její umístění na MČ Zničení/zahlazení stopy

Manipulace místa činu policií Neúmyslné zničení/přehlédnutí stopy Selekce stop Podstrčení stopy Kontaminace MČ cizím biomateriálem

Kontaminace místa činu cizorodou DNA NUTNOST používání ochranných prostředků 10% stop kontaminováno (data z UK kde jsou VŽDY používány ochranné prostředky) V ČR žádná instrukce nestanoví POVINNÉ používání ochranných prostředků při ohledání místa činu.

Kontaminace při vzorkování Používání odběrových souprav které nejsou určeny pro vzorkování DNA Až 50% stop může být kontaminováno „Duch z Heilbronu“ Instrukce KÚP k zajištění biologické stopy: použít bavlněné obvazy nebo tampony DISPOLAB k navlhčení použít sterilní vodu NESMYSL

Normalizace práce na místě činu ISO 17020 – NORMA pro Ohledání místa činu a zajišťování vzorků ŽÁDNÁ SOUČÁST PČR NENÍ PODLE TÉTO NORMY AKREDITOVÁNA

Nezabezpečená nepřerušitelnost důkazního řetězce MČ→ krim.technik → vyšetřovatel → DNA laboratoř → (vyšetřovatel) Záznamy ve výjezdové knize neodpovídají skutečnosti (chybějící položky) Stopy nesprávně zajištěny – dojde k jejich zničení při transportu Stopy nesprávně označeny (možnost záměny) Většinou chybí jednoznačná evidence, jaký okruh lidí měl ke stopě přístup

Administrativní manipulace se stopami Selektivní výběr stop „Leží-li v popelníku mnoho nedopalků, zajistí se jen několik kusů ležících nahoře. Zásadně se nezajišťuje celý popelník i s nedopalky“. Kategorizace vzorků dle TČ Rozkaz Policejního prezidenta 52/2004 zpracovávají se jen vzorky k případům s trestní sazbou nad 8.let

Odběr vzorku DNA jiné osobě Manipulace DNA profilu osob Odběr vzorku DNA jiné osobě Odběr vzorku DNA správné osoba, ALE ta má trvale či dočasně změněný DNA profil Falešně negativní výsledek

Nevyhovující označení vzorků – absence čárových kódů Rizika v DNA laboratoři Nedostatečná dokumentace manipulace se vzorkem Úmyslná/neúmyslná záměna vzorků (podjatost/chyba zpracování) „Podvádění“ při odečítání DNA profilu Nevyhovující označení vzorků – absence čárových kódů

Falešně pozitivní výsledek Rizika v DNA laboratoři Kontaminace DNA jiné osoby DNA z jiného vzorku vzorek Falešně pozitivní výsledek

Rizika v DNA laboratoři Selekce stop Selekce znemožní identifikaci pachatele Selekce v neprospěch obhajoby

Časté chyby při zpracování biomateriálu Rizika v DNA laboratoři Časté chyby při zpracování biomateriálu Exspirované chemikálie Nekontrolovaná/nekalibrovaná/nevyhovující přístrojová technika Nevyhovující laboratorní prostředí Nedostatečně kvalifikovaný personál Chybějící dvojí kontrola Přetížený personál Falešně negativní výsledek Falešně pozitivní výsledek

Chybné závěry znaleckého posudku Rizika v DNA laboratoři § Chybné závěry znaleckého posudku Chybějící či chybná statistika Nedetekovaná kontaminace – falešně pozitivní nález (Ghost of Heilbron) Nezadokumentovaná selekce stop Chybně zpracovaný DNA vzorek – falešně negativní nález

Časté vady znaleckých posudků Záměrně či nevědomky neúplné ZP Zavádějící slovní popis výstupu z analýzy DNA ABSENCE výsledného DNA profilu osob(y) ve ZP (chybí protokol o zkoušce) Absence výsledného záznamu DNA profilu (smíšené) stopy Rozpory ve výsledcích ke stejné věci (např. výsledek prohledání NDNAD)

Uložení vzorků DNA po analýze Falešně reportované spotřebování vzorku Zničení vzorku v případě rizika přezkoumání jiným pracovištěm/znalcem Nesprávné uložení vzorku „Vzorky uložené na Kriminalistickém ústavu Praha nejsou žádným způsobem kontrolovány a není jisté, zda je lze stále ještě použít k analýze, či u nich došlo k definitivní degradaci DNA…… . Vzorky uložené k případům mohou sloužit i jako pokusné vzorky pro vývoj nových metodik.“ citace z dopisu ř. KÚP ze dne 25.6.2009

CSI efekt Nedostatečné či chybějící jednotné školení orgánů činných v trestním řízení v otázce správného nakládání s výsledky analýzy DNA Přebírání informací z televizních seriálů

Rizika spojená s Národní DNA databází V databázi jsou nesprávné údaje (chybný DNA profil) V databázi jsou citlivé osobní údaje osob bez jejich informovaného souhlasu Není zpětná vazba, jsou zde i osoby, u nichž pominuly důvody pro vložení do databáze Databáze není přístupná všem stranám, i když zpracovávají ZP pro PČR Databáze je plněna výsledky z neakreditovaných laboratoří, popř. „genetiky“ bez VŠ vzdělání Nemožnost důsledné kontroly NDNAD externími posuzovateli (nemají důkladnou znalost systému CODIS)

Nemožnost verifikace výsledků Znalecký ústav PČR znemožní znalci strany dle §110a tr.ř. ověřit správnost výsledků = porušení ústavního principu práva na „fair“ proces A následuje podnět na zrušení oprávnění znalci a jeho trestní stíhání Znalecký ústav PČR tvrdí, že vzorek DNA a) Byl spotřebován b) Byl zničen c) Není evidován a kontrolován d) Nemůže být znalci strany vydán, protože tomu brání legislativa

ŘEŠENÍ SOUČASNÉ SITUACE STANOVIT zákonné podmínky pro odebírání vzorků pro analýzu DNA v občansko-právních i trestních věcech. (Kdo, komu, jak, za jakých podmínek.) STANOVIT příslušnost na vykonávání analýzy DNA pro účely identifikace osob. Tj. komu bude dovoleno vykonávat tento typ analýz. (Vzdělání, licence laboratoře, okružní testy,…) UPRAVIT řízení databází výsledků DNA analýz (genotypů) a zpracovávání údajů z databáze. PŘESUNOUT Národní DNA databázi od PČR pod Ministerstvo spravedlnosti . Databáze musí být řízena nezávislou institucí a přístupná i znalcům mimo PČR. STANOVIT povinnost uchovávat zpracovávané vzorky a primární data analýz. ZŘÍDIT Úřad pro dohled nad DNA laboratořemi (uděluje a odebírá licence, kontroluje laboratoře) STANOVIT povinnou akreditaci DNA laboratoří dle normy ISO 17025. STANOVIT povinnou akreditaci činností na místě činu dle normy ISO 17020. DEFINOVAT formu uvádění výsledků DNA analýz ve znaleckých posudcích, odborných vyjádřeních či jiných písemných výstupech z analýzy DNA. PŘEZKOUMAT ZNALECKÁ OPRÁVNĚNÍ ZNALCŮ A INSTITUCÍ (nebo novela zákona o znalcích a tlumočnících) – odvětví kriminalistická genetická expertiza de jure neexistuje

Kategorie znalců DNA identifikace Vlastní DNA laboratoř, kontinuální práce v oboru, ISO certifikát/akreditace Vlastní DNA laboratoř, kontinuální práce v oboru, bez ISO Bez vlivu na chod laboratoře, kontinuální práce v oboru Bez laboratoře, práce mimo obor Znalci – zaměstnanci laboratoří PČR

Slabiny povinné akreditace DNA laboratoří dle ISO 17025 Pouze 1x za rok Laboratoř může odmítnout „nepohodlného“ auditora Laboratoře nejsou akreditovány v plném rozsahu svých činností Výpůjčky neexspirovaných chemikálií před auditem „Rychlokalibrace“ několik dní před auditem Nejsou stejná „pravidla hry“ pro všechny laboratoře – různé nároky auditorů (i nesmyslné) Zpětné doplňování záznamů před auditem

Kriminalistický vs. forenzní 2.6 Forenzní proces Forenzním procesem je shromažďování, zajišťování, vyhodnocení a posuzování všech typů důkazů za použití vědeckých postupů, jakož i nalezení, zdokumentování a uchování důkazů.

Kriminalistiký vs. forenzní 1 PŘEDMĚT DOKUMENTU Forenzní výzkum se týká vyšetření na místě trestného činu, sběru a zajišťování důkazů, laboratorních vyšetření, interpretace nálezů a předkládání závěrů vhodných pro vzdělávací účely nebo pro použití u soudu.

Zacházení se vzorky DNA 5.8 Zacházení se zkušebními a kalibračními položkami Průběžně vedené, na sebe navazující zápisy by měly zachovat u přijatých položek/vzorků detaily o každé osobě, která s položkami zacházela nebo o umístění těchto položek (např. ve skladu).

Zajištění kvality 5.9 Zajišťování jakosti výsledků zkoušek a kalibrací 5.9.1 a) Provedení analýzy by mělo být monitorováno na základě systému operativního řízení kvality, které je vhodné pro typ a frekvenci zkoušek prováděných v laboratoři. Úroveň aktivit řízení kvality vhodný pro laboratoře zahrnuje využití: referenční sbírky, certifikovaných referenčních materiálů a interně připravených referenčních materiálů, statistických tabulek, positivních a negativních kontrol, kontrolních diagramů, opakovatelného zkoušení, alternativních metod, opakovaného zkoušení, spikovaných vzorků, standardních přídavků, vnitřních standardů, nezávislé kontroly (verifikaci) jinou odborně způsobilou osobou.