Státní správa a samospráva Principy demokracie Stát a právo Státní správa a samospráva Principy demokracie

Obsah dělba státní moci orgány státní správa samosprávné jednotky – obec, kraj volby demokracie

Státní moc

Zákonodárná moc legislativní oprávnění usnášet se na zákonech a zákonných opatření zákonodárnou moc má Parlament Parlament tvoří Poslanecká sněmovna a Senát

Parlament Senát 81 senátorů voleni na období šesti let Poslanecká sněmovna tvoří ji 200 poslanců voleni na dobu čtyř let starší 21 let voleni poměrným volebním systémem http://www.parliament.cz/docs/status.html Senát 81 senátorů voleni na období šesti let každé dva roky se 1/3 senátorů obměňuje většinový dvoukolový systém http://www.senat.cz/

Výkonná moc exekutivní zastupování státu, jednání jménem státu a řízení státního administrativního aparátu výkonnou moc má prezident republiky a vláda

Prezident republiky volen Parlamentem na pětileté období starší 40 let může být zvolen jen dvakrát za sebou pravomoci prezidenta: zastupuje stát navenek jmenuje a odvolává premiéra a ostatní členy vlády vrchní velitel ozbrojených sil jmenuje - soudce, generály, členy bankovní rady ČNB … propůjčuje a uděluje státní vyznamenání odpouští a zmírňuje tresty, uděluje amnestii …

Vláda kolektivní orgán státní moci a správy tvoří ji -premiér, místopředsedové vlády a ministři úkolem je řídit administrativní aparát http://www.vlada.cz/

Soudní moc justiční soustava soudů – okresní, krajské, Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Nejvyšší soud v Brně zvláštní postavení – Ústavní soud v Brně

Test: Dělba státní moci 1. část Kdo má v ČR zákonodárnou moc? a) Parlament b) Vláda c) Prezident d) Nejvyšší soud 2. Na kolik let se volí senátoři? Na 2 roky Na 4 roky Na 5 let Na 6 let 3. Od kolika let se můžeš stát poslancem? Od 18 let Od 21 let Od 30 let Od 40 let

Test: Dělba státní moci 2. část 4. Kdo má v ČR výkonnou moc? Parlament vláda a prezident vláda Prezident 5. Kolik senátorů má Senát? 81 100 150 200 6. Jak dlouhé je funkční období prezidenta? 10 let 6 let 5 let 4 roky

Státní správa a samospráva obec - základní samosprávná jednotka Kraj - vyšší územně samosprávný celek Samosprávou obce, kraje rozumíme – samostatnost v rozhodování a správě záležitostí dotýkajících se zájmů jejich občanů

Působnost obce Samostatná působnost obce Přenesená působnost obce to o čem obec rozhoduje sama, není v tom podřízena žádné autoritě týká se všech obcí - volí, zřizuje a ustanovuje orgány obce samostatně hospodaří se svým majetkem, sestavuje rozpočet a hospodaří podle něj, vydává obecně závazné vyhlášky, spravuje a udržuje kanalizaci, místní komunikace a veřejné osvětlení, zajišťuje čistotu a odvoz domovních odpadů.. Přenesená působnost obce to co stát přenesl na obce, aby za něj vykonávaly liší se v jednotlivých obcích podle objemu výkonu přenesené působnosti

Obecní zřízení K uspořádání svých záležitostí si obec vytváří: obecní zastupitelstvo obecní rada Obyvatelé obce volí jednou za čtyři roky v komunálních volbách své zastupitele.

Obecní zastupitelstvo Zastupitelé jako celek tvoří obecní zastupitelstvo Obecní zastupitelstvo je nejvyšším samosprávným orgánem obce a jeho úlohou je rozhodovat o nejdůležitějších otázkách života obce počet členů je 5 – 55 podle velikosti obce rozhoduje pouze o věcech v samostatné působnosti v rámci platných zákonů schvaluje rozpočet obce, vyhlášky, volí starostu, zřizuje obecní policii..

Starosta/starostka nejvyšší představitel obce musí být starší 18 let, mít trvalý pobyt v obci ve které vykonává funkci, bezúhonný nejprve musí být zvolen do zastupitelstva obce musí získat nadpoloviční počet hlasů všech členů zastupitelstva může být kdykoliv většinou hlasů odvolán zastupuje obec navenek předsedá zasedání rady a zastupitelstva

Rada obce Rada obce – je výkonným orgánem obce, vykonává úkoly, který ji stanoví zákon a rozhodnutí obecního zastupitelstva není ve všech obcích (pouze kde je 15 a více zastupitelů, při menším počtu tuto pravomoc vykonává starosta) má 5-11 členů, nesmí přesáhnout 1/3 počtu zastupitelů

Obecní úřad v obcích zastupuje stát plní veškeré úkoly v přenesené působnosti člení se na různé odbory, které zajišťují jednotlivé úkoly státní správy

Příklady odborů na obecních úřadech Finanční odbor – provádí platby obce, vybírá místní poplatky, zpracovává rozpočet.. Odbor sociálních věcí – vyplácí sociální dávky, má na starosti domy s pečovatelskou službou, azylové domy.. Odbor vnitřních věcí = matrika – vede evidenci obyvatel, vydává občanské průkazy a cestovní pasy, přijímá žádosti o uzavření manželství Stavební odbor – povoluje stavby, jejich realizaci, změny staveb, kolaudaci.. Odbor životního prostředí – pečuje o pořádek a čistotu v obci, pečuje o městskou zeleň, vydává rybářské lístky Živnostenský odbor – vydávání živnostenských listů Odbor školství a kultury

Úkol: Které záležitosti řeší obecní samospráva a které státní správa? rozhodnutí o vydání živnostenského listu údržba zeleně oprava kanalizace rozpočet obce oprava silnic příspěvek na bydlení vydání obecní vyhlášky spravování škol

Státní správa a samospráva kraje – vyšší územně samosprávné celky i zde platí samostatná a přenesená působnost – samospráva a plní úkoly státní správy ČR je členěna do 14 vyšších územně samosprávných celků

Úkol: Dokážeš vyjmenovat kraje ČR a znáš jejich krajská města?

Volby Na všech úrovních jsou podle Ústavy ČR vytvořeny zastupitelské orgány Prostřednictvím voleb se občané nepřímo účastní řízení státu Volby jsou podle Ústavy ČR: Všeobecné Rovné Přímé S tajným hlasováním

Volby Komunální – do obecního zastupitelstva, každé 4 roky (naposledy 2006) Volby do krajských zastupitelstev – každé 4 roky (naposledy 2004) Parlamentní volby Volby do Poslanecké sněmovny – každé 4 roky (naposledy 2006) Volby do Senátu – každé 2 roky se volí 1/3 senátorů (funkční období je 6 let)

Úkol: Zjistěte, jak dopadly komunální volby ve Vaší obci – kdo je starostou, místostarostou a které politické strany mají v obecní zastupitelstvu své zastoupení? Kolik členů má obecní zastupitelstvo a rada Vaší obce?

Volby Do Poslanecké sněmovny se volí podle poměrného zastoupení - podle počtu získaných hlasů se mandáty rozdělují mezi politické strany Do Senátu se volí systémem většinovým – v 1. kole jsou zvoleni 2 nejúspěšnější kandidáti, ve druhém kole je zvolen jeden z nich)

Demokracie vláda lidu, lid je zdrojem veškeré státní moci, účast občanů na řízení státu Rozlišení : přímá - referendum (všeobecné hlasování nepřímá(zastupitelská) – lid si volí své zástupce, kteří pak jeho jménem a v jeho zájmu rozhodují

Demokracie další formy demokracie: Parlamentní – ve většině zemí(nejvyšším zastupitelským orgánem je Parlament – volí prezidenta) Prezidentská demokracie – lidé volí přímo prezidenta

Znaky demokracie všeobecné a rovné zajištění lidských práv ochrana menšin, umožnění jejich integrace dělba moci – zákonodárná, výkonná, soudní(justice musí být nezávislá) právní stát – spravedlivé zákony a jejich dodržování zajištění sociálních podmínek pro důstojný život všech průhlednost rozhodování – přehledné financování, veřejný dozor nad státní mocí svobodná a nezávislá média ….

Demokracie Konsensus = shoda, jednota Pluralitní demokracie – politické rozhodování je výsledkem dohody zúčastněných skupin či jednotlivců

Test: Shrnutí Co je to demokracie? Možnost dělat si svobodně, co chceme Rovnost zákonů Svoboda myšlení Účast občanů na řízení státu 2. Co znamená aktivní volební právo? Být zvolen poslancem Být zvolen do obecního zastupitelstva Možnost volit od 18 let do zastupitelstev na všech úrovních Možnost být zvolen do Senátu 3. Při jakých volbách se uplatnilo referendum (všeobecné hlasování)? Při komunálních volbách v roce 2006 Při senátních volbách v roce 2000 Při volbách o vstupu ČR do Evropské unie v roce 2003 Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2004

Test: Shrnutí 2. část 4. V kolika letech se můžeš stát poslancem? V 18 letech Ve 21 letech Ve 40 letech Ve 45 letech 5. Kdo má v ČR výkonnou moc? Prezident Vláda Vláda a prezident Parlament 6. Co není znakem demokratického státu a) potlačování práv menšin b) spravedlivé zákony c) dělba moci d) nezávislá média a kultura