Rozvoj OZE a jeho dopady Tisková konference ČSRES dne

Obsah 1.Současný stav žádostí o připojení fotovoltaických (FVE) a větrných (VTE) zdrojů 2.Studie EGÚ Brno „Připojování OZE do ES ČR“ 3.Studie KPMG 4.Vývoj legislativního prostředí 5.Ekonomické dopady rozvoje OZE 6.Ekonomické dopady na PDS 7.Závěry a doporučení

Celkem povolené žádosti k Uzavřena smlouva o připojení k Zaslán návrh smlouvy investorovi k Kladné stanovisko zatím bez smlouvy k Bylo istalováno v síti k Předpokládaný výkon ke konci 2010 v síti (součet instalovaného a nového výkonu) Stav žádostí k MW ČEZVTE FVE E.ONVTE FVE PREVTE FVE ČEPSVTE FVE Celkem žádostí VTE FVE Celkem VTE + FVE (Pinst) Stav žádostí k

Celkem povolené žádosti Uzavřena smlouva o připojení Zaslán návrh smlouvy investorovi Kladné stanovisko zatím bez smlouvy Bylo istalováno v síti Reálný odhad instalovaného výkonu v síti k 12/2010 Stav žádostí MW Celkem žádostí VTE FVE Celkem VTE + FVE (Pinst) Celkem žádostí VTE FVE Celkem VTE + FVE (Pinst) Celkem žádostí VTE FVE Celkem VTE + FVE (Pinst) Celkem žádostí VTE FVE Celkem VTE + FVE (Pinst) Vývoj stavu žádostí

Byl vypočten limit soudobého pohotového výkonu neřiditelných OZE (VTE+FVE) pro bezpečný provoz ES ČR: Limitem se rozumí maximální výroba z OZE při dané hodnotě spotřeby a exportu za podmínky schopnosti zachování výkonové rovnováhy ES ČR limit pro období 2010 až MW limit pro období 2013 až MW limit pro období 2010 až MW limit pro období 2013 až MW 2. Studie EGÚ Brno – bilanční limity

Úzká místa pro udržitelný rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren v elektrizační soustavě: (seřazeno od zásadních omezení po minoritní) •velikost spotřeby včetně exportu •existující skladba zdrojů v ČR - disponibilita rezerv (podpůrných služeb) •kapacita distribuční sítě •transformační vazba mezi přenosovou a distribuční soustavou •kapacita přenosové sítě 2. Studie EGÚ Brno – úzká místa ES ČR

7 Očekávaný počet hodin překročení limitů je 71– 93 hod/ rok 3. Studie KPMG – předpokládaná výroba z FVE při instalovaném výkonu 2200 MW a limit FVE

8 3. Studie KPMG – počet hodin, ve kterých dojde k překročení limitu FVE

•Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) – tzv. „malá novela“ •Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě •Pravidla provozování přenosové soustavy •Pravidla provozování distribuční soustavy 4. Legislativní prostředí – v roce 2010 již proběhla novelizace

•Novela zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů -„energetický zákon“ •Novela zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů –“zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů“ •Novela vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů •Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů 4. Legislativní prostředí – v současné době se připravuje

Zdroj: Makroekonomické dopady výstavby FVE v ČR (VŠE -Praha) 5. Ekonomika – vývoj nákladů na výrobu FVE článků (skutečnost a predikce) [tis. kč/kW]

Ekonomika – celkové náklady na podporu FVE a VTE v ČR pro období let

5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2009 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň Zdroj: ERÚ

5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2010 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň

5. Ekonomika – očekávaná struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2011 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň výpočet prováděn za předpokladu, že všechny ostatní položky mimo příspěvku na obnovitelné zdroje a kogeneraci se meziročně nemění Zdroj: odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu a pravidel regulace

5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro velkoodběr pro rok 2010 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň Zdroj: ERÚ

5. Ekonomika – očekávaná struktura ceny za dodávku elektřiny pro velkoodběr pro rok 2011 Zdroj: odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu a pravidel regulace Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň výpočet prováděn za předpokladu, že všechny ostatní položky mimo příspěvku na obnovitelné zdroje a kogeneraci se meziročně nemění

Zdroj: ERÚ + odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu OZE 5. Ekonomika – vývoj příspěvku zákazníků na podporu výroby elektřiny z OZE a KVET Kč/kWh Příspěvek na „obnovitelné zdroje a kogeneraci“ Skutečnost Očekávaná skutečnost Ovlivněno korekcí z roku 2009 a 2011

Zdroj: ERÚ ( skutečnost a 2011 předpoklad) 5. Ekonomika – dopad vývoje příspěvku zákazníků na podporu na jejich platby za elektřinu Domácnost „běžná spotřeba“ (spotřeba 2,5 MWh/rok) Domácnost „topení + vaření“ (spotřeba 15 MWh/rok) Malý podnikatel (spotřeba 40 MWh/rok) Velký průmyslový podnik (spotřeba 30 GWh/rok) Kč/rok 415 Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok 1,56 mil. Kč/rok 4,98 mil. Kč/rok 15,30 mil. Kč/rok

Zdroj: SEIA, 04/ Ekonomika – ČR měla v roce 2009 pátý nejrychlejší růst instalací FVE na světě

6. Ekonomické dopady na PDS 1.Povinnost zajistit podporu výroby elektřiny z OZE –Formou povinného výkupu nebo platbou zeleného bonusu (pro FVE ve výši cca 11 – 14 Kč/kWh) 2.Zdroj pro financování této podpory je zahrnut v regulovaném tarifu distribuce –Pro rok 2010 ve výši 166,34 Kč/MWh ( vycházel z očekávaného objemu výroby z elektřiny z OZE, skutečnost v roce 2010 bude několikanásobně vyšší) 3.Důsledek tohoto deficitu pro PDS v roce 2010 představuje záporné saldo –ČEZ Distribuce – až -2 miliardy Kč –E.ON Distribuce – až -5 miliard Kč –To má výrazný dopad do cash flow těchto společností –Důsledkem pak je omezení investičních i provozních prostředků do distribučních sítí – to se projeví i u dodavatelských firem, které poskytují služby PDS

7. Závěry a doporučení 1.Eliminace růstu příspěvku díky instalacím FVE na volné ploše –ještě v letošním roce provést další „rychlou“ novelu zákona 180/2005 Sb. a to tak, aby již pro rok 2011 byly podporovány pouze FVE instalované na budovách a již nebyly podporovány výrobny FVE velkých výkonů stavěné tzv. „na zelené louce“ 2.Eliminace „likvidačního“ zatížení konečné spotřeby elektřiny příspěvkem na OZE –získání finančních prostředků na podporu FVE a OZE, z jiných plateb než jen z plateb za elektřinu (buď rozšířením plateb příspěvku i na jiné energie jako je plyn, uhlí, teplo nebo rozšíření tzv. ekologické daně na elektřinu, plynná a pevná paliva tak, aby se získaly prostředky i na financování podpory OZE) 3.Eliminace jednorázového nárůstu příspěvku na OZE v roce 2012 –rozložení finanční korekce z roku 2010 na 20 let půjčkou OTE, který cílově (po implementaci směrnice 2009/28/ES) bude podporu na OZE výrobcům vyplácet

Děkuji za pozornost